ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblastPřírodovědné vzdělávání Vzdělávací oborFyzika Tematický okruh Úvod do fyziky – fyzikální veličiny a jejich jednotky, soustava SI, měření fyzikálních veličin, chyby měře ní Téma Úvod do fyziky – fyzikální veličiny a jejich jednotky, soustava SI, měření fyzikálních veličin, chyby měření Tematická oblast Úvod do fyziky – fyzikální veličiny a jejich jednotky, soustava SI, měření fyzikálních veličin, chyby měření Název Úvod do laboratorních cvičení AutorMgr. Přemysl Strážnický Vytvořeno, pro obor, ročníkkvěten 2013, strojírenství, stavebnictví, technické lyceum, elektrotechnika 1. r. Anotace Měření, chyby měření, zpracování naměřených hodnot Přínos/cílové kompetence Žák získává zpětnou vazbu o svých znalostech VY_32_INOVACE_07_20
Úvod do laboratorních cvičení Prezentace je určena žákům 1. ročníku nejen technických oborů na SŠ. Je zaměřena na seznámení s metodami měření fyzikálních veličin, chybami měření, postupem zpracování naměřených hodnot a určení její nejpravděpodobnější hodnoty.
metody měření Cílem měření je stanovení hodnoty určité fyzikální veličiny. Metoda měření je pracovní postup, kterým měření provádíme. Metoda přímá Hodnotu měřené veličiny přímo odečteme na stupnici použitého měřidla nebo měřícího přístroje.
metody měření
chyby měření Každé měření, i na těch nejdokonalejších přístrojích a měřících zařízeních, je zatíženo chybami. Hrubé chyby Jsou způsobeny pozorovatelem, a to zejména jeho: únavou nepozorností omylem Při zjištění hrubé chyby musíme chybně změřenou hodnotu vyloučit, nebo měření celé zopakovat.
chyby měření Systematické chyby Mohou být způsobeny : pozorovatelem chybou měřidla nebo měřícího přístroje nedokonalostí měřící metody Systematické chyby se vyskytují soustavně a na výsledek mají stálý vliv a naměřenou hodnotu fyzikální veličiny soustavně zmenšují nebo zvětšují. Výsledek měření lze po odhalení její příčiny opravit výpočtem.
chyby měření Náhodné chyby Jsou způsobeny nepravidelnými vlivy, které se projevují tím, že výsledky měření určité fyzikální veličiny za stejných podmínek, se vždy poněkud navzájem liší. K určení nejpravděpodobnější hodnoty měřené fyzikální veličiny slouží metody matematické statistiky.
aritmetický průměr Opakovaným měřením získáme potřebná data, jejichž statistickým zpracováním získáme: nejpravděpodobnější hodnotu měřené fyzikální veličiny informaci o přesnosti měření Nejpravděpodobnější hodnotou měřené fyzikální veličiny je aritmetický průměr naměřených hodnot.
aritmetický průměr
přesnost měření
Výpočet průměrné odchylky fyzikální veličiny určené výpočtem. Relativní odchylky nejsou v tomto případě v procentech operaceprůměrná hodnota relativní odchylka průměrná odchylka X = A + BΔX=Δa+Δb X = A – BΔX=Δa+Δb X = A ∙ Bδ(x)=δ(a)+δ(b) X = A / Bδ(x)=δ(a)+δ(b) δ(x)=2∙δ(a)
Otázka:
Odpověď:
Zdroje a prameny 1.Bednařík,M., Široká,M. Fyzika pro GYMNÁZIA Mechanika. Dotisk 3.vydání Praha: Prometheus, ISBN s. 13 – 22 2.Vlastní