Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University Karlovy VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav výživy Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University Karlovy

VLIV VÝŽIVY NA TĚHOTENSTVÍ A PLOD Nadbytečný energetický příjem nadměrný váhový přírůstek u těhotné komplikace u porodu, diabetes, HT, obezita, hypertrofie plodu Nedostatečný energetický příjem  růstová retardace plodu nižší porodní hmotnost plodu rizikový faktor pro vznik řady onemocnění a metabolických změn v pozdějším věku

ANTROPOMETRICKÉ A BIOCHEMICKÉ PARAMETRY NUTRIČNÍHO STAVU V TĚHOTENSTVÍ váhový přírůstek za 1. trimestr - cca 1,5 kg celkový přírůstek hmotnosti - 10 kg (± 3 kg) Třetina přírůstku do poloviny trvání gravidity BMI před graviditou pod 20 přírůstek hmotnosti 11 – 13 kg BMI před graviditou nad 25 přírůstek hmotnosti 7 – 10 kg fyziologické minimum - váhový přírůstek 6 kg zásoby podkožního tuku se zvyšují pro laktační období

ANTROPOMETRICKÉ A BIOCHEMICKÉ PARAMETRY NUTRIČNÍHO STAVU V TĚHOTENSTVÍ fyziologická hyperlipidémie zvýšené plasmatické hladiny triacylglycerolů až trojnásobně zvýšená plasmatická hladina cholesterolu asi o čtvrtinu Úprava hodnot několik týdnů po porodu zvýšený objem plasmy - hemodiluce, snížení hematokritu, koncentrace erytrocytů a hemoglobinu spodní hranice normy hemoglobinu u těhotných - obvykle 110 g/l. glykémie nalačno mírně snížena po jídle často vyšší (hPL)

Lidský chorionsomatotropin, lidský placentární laktogen (hPL, hCS) strukturou se podobá lidskému růstovému hormonu (STH) plní funkci mateřského těhotenského růstového hormonu antiinzulínový účinek snižuje využití glukózy mateřskými tkáněmi a šetří ji pro potřeby plodu lipolitický účinek ↑ hladiny neesterifikovaných MK a ketolátek jako zdroj energie místo glukózy množství je úměrné velikosti placenty nízká hladina je signálem placentární nedostatečnosti

POTŘEBA ENERGIE A ŽIVIN V TĚHOTENSTVÍ rovnoměrné rozdělení energetického přísunu po celý den energie + 200 kcal od 2. trimestru bílkoviny + cca 20 g/den od 2. trimestru (o 10 % ) tuky max. 30 % energie (fyziologická hyperlipidémie) mononenasycené mastné kyseliny (řepkový a olivový olej) -3 MK (sojový olej, mořské ryby, ořechy) sacharidy 55 – 60 % energie dostatek vlákniny striktní veganské diety nevhodné!

POTŘEBA MINER. LÁTEK V TĚHOTENSTVÍ stoupá fyziologická potřeba některých minerálních látek zejména vápník, železo, jód, zinek Vápník: 1200 mg/den zdroj - mléko (1200 mg/litr), mléčné výrobky, sardinky, ořechy, mák luštěniny, zelenina (horší vstřebatelnost) Deficit - dekalcifikace skeletu a chrupu, vyšší riziko preeklampsie?, riziko předčasného porodu a těhotenských křečí DK

POTŘEBA MINER. LÁTEK V TĚHOTENSTVÍ Zinek: 15 mg zdroj - celozrnné výrobky, maso, vejce, sýry, mořské produkty resorpci snižují fytáty, vláknina, extrémní dávky kyseliny listové Deficit – riziko infekce plodové vody a kongenitální malformace plodu Hořčík: 300-450 mg renální eliminace hořčíku je v těhotenství zvýšena zdroj – zelené části rostlin, celozrnné obiloviny, luštěniny Deficit - riziko gestóz, svalových křečí, předčasných děložních kontrakcí a předčasných porodů

POTŘEBA MINER. LÁTEK V TĚHOTENSTVÍ Železo: 30 mg zdroj – maso, vnitřnosti, vaječný žloutek, luštěniny, zelenina Resorpci snižují fytáty a vláknina, tanin v čaji, masivní příjem zinku a mědi Resorpci zvyšuje vitamin C Deficit - mikrocytární hypochromní anémie

POTŘEBA MINER. LÁTEK V TĚHOTENSTVÍ Jód: 230 μg zdroj – mořské ryby, obohacené potraviny (sůl, pečivo …) těžký jódový deficit - u plodů a novorozenců porucha vývoje CNS mírnější jódový deficit - endemická kognitivní porucha u dětí

POTŘEBA VITAMINŮ V TĚHOTENSTVÍ Zvýšená energetická potřeba a látková výměna → zvýšená potřeba vitaminů Vitaminy skupiny B ↑ od 2. trimestru

POTŘEBA VITAMINŮ V TĚHOTENSTVÍ Kyselina listová: 400 - 800 µg ↑ již před početím ze 400 µg na 600 µg denně sekundární prevence (matky dětí s neurálním defektem) 1-4 mg denně v 1. trimestru a 2 m. před koncepcí zdroj – kapusta, brokolice, zelený salát, špenát, kvasnice, sója, fazole, celozrnné obiloviny deficit kyseliny listové - megaloblastová anémie, vyšší riziko preeklampsie, spontánního potratu, předčasného odloučení placenty, retardace vývoje plodu a vzniku kongenitálních vad neurální trubice

POTŘEBA VITAMINŮ V TĚHOTENSTVÍ potřeba vitaminu A: 700-1100 μg RE bohatý zdroj - játra, paštiky! Pozor! Nadměrný příjem retinolu, resp. kyseliny retinové – teratogenní!

KÁVA, KOUŘENÍ, ALKOHOL V TĚHOTENSTVÍ alkoholismus matky - fetální alkoholový syndrom teratog. účinek, zpomalení vývoje plodu, poškození CNS, vznik alkohol. embryopatií mírný konzum do 10 g denně nemá pravděpodobně negativní vliv Káva snižuje prokrvení placenty vysoký konzum - vyšší riziko potratu nebo předčasného porodu do 3 šálků denně (300 mg kofeinu) nemá zřejmě negativní vliv  Kouření zpomalený růst plodu, vyšší riziko pro předčasný porod a porod mrtvého plodu vyšší riziko náhlého úmrtí kojenců (?) a mentální retardace

VÝŽIVA V OBDOBÍ LAKTACE Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Ústav výživy Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University Karlovy

POTŘEBA ENERGIE A ŽIVIN BĚHEM KOJENÍ Laktační období – zpomalený metabolismus ↓příjem živin matky v minulosti → příjem v době laktace vyšší nutný pravidelný přísun živin, které se neukládají do zásoby přechodný nedostatek živin, které se ukládají do zásob nemá vliv na jejich koncentrace v mateřském mléce

OVLIVNĚNÍ SLOŽENÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA Mikroživiny, jejichž nedostatek ve výživě matky vede k nižším koncentracím v mateřském mléce: vitaminy B1, B2, B6, B12 , jód a selen Živiny, jejich hladiny v mléce nejsou ovlivněny výživou matky: kyselina listová, vitamin D, vápník, železo, zinek a měď

SLOŽENÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA Plně kojící žena – cca 850 ml mléka denně Mateřské mléko – více cholesterolu než kravské – poměr kasein: syrovátka 20% : 80% (v kravském mléce opačný) Složení (ve 100 g)   živiny Kolostrum  Zralé mat. mléko  Kravské mléko  Energie/Kcal  56 69 64 Bílkoviny  2 1,3 3,34 Tuky  2,6 4,1 3,57 Sacharidy  6,6 7,2 4,55 Kyselina linol.    0,38 0,09 Minerální látky  0,2 0,21 0,74

POTŘEBA TEKUTIN BĚHEM KOJENÍ 2,5 – 3,5 l denně Dostatek vhodných tekutin Pitná voda Ovocné a zeleninové šťávy Čaje – ovocné, zelené, bylinné (střídat druhy)

NEDOSTATEK MIKROŽIVIN BĚHEM KOJENÍ Jód: nedostatečný přívod: struma, poruchy růstu a neuropsychického vývoje dítěte, snížená imunita endemická kognitivní porucha se projevuje až ve školním věku při vyučovacím procesu hormony štítné žlázy nepostradatelné pro normální vývoj mozku do 7. měsíce se širší hranicí do 3 let profylaktická dávka 100 µg KI zdroj - mořské ryby a plody moře, obohacené potraviny – sůl

NEDOSTATEK MIKROŽIVIN BĚHEM KOJENÍ Vápník: 30 g Ca se uloží v těhotenství pro potřeby kojení období kojení – úbytek minerálů v kostní hmotě úprava kostní hmoty 3-6 měsíců po ukončení kojení suplemetnce – ženy s nízkým příjmem ml. výrobků Železo: kompenzační mechanismy suplementace? - vliv na vstřebávání zinku

HUBNUTÍ A CIZORODÉ LÁTKY V MAT. MLÉCE prvních 4 – 6 měsíců kojení - ztráta 0,5 až 1 kg váhy za měsíc ženy s nadváhou – ztráta až 2 kg za měsíc cca 20 % žen si váhu uchová nebo zvýší omezení příjmu energie (o 40 % a více) → nedostatečný příjem živin snaha o rychlé hubnutí zvýšené odbourávání tukových buněk vyplavení cizorodých látek do mateřského mléka (PCB, DDT, dioxiny, apod.) intenzivní cvičení: ↑ hladina kyseliny mléčné v krvi a mateřském mléce → změna chuti

KÁVA, KOUŘENÍ, ALKOHOL BĚHEM KOJENÍ více než 0,5 g/kg – snížená produkce mléka vyšší dávky – vliv na spouštěcí reflex dítě: poruchy spánku Káva podráždění, poruchy spánku kojence do 3 šálků denně (300 mg kofeinu) nemá zřejmě negativní vliv  Kouření nikotin snižuje sekreci prolaktinu (tvorba mléka) zpomalení růstu dítěte, horší prospívání, abstinenční příznaky dítě: vliv na trávicí ústrojí - časté zvracení a špatné sání ↑ zátěž na játra a ledviny v době, kdy se vyvíjejí

Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University Karlovy VÝŽIVA VE STÁŘÍ Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Ústav výživy Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University Karlovy

VÝŽIVA VE STÁŘÍ Nejčastější problémy v oblasti výživy u seniorů: VÝŽIVA MÁ PLNIT TYTO POŽADAVKY: přizpůsobení stravy anatomickým a funkčním změnám ovlivnění degenerativních pochodů přizpůsobení složení stravy změněným nárokům Nejčastější problémy v oblasti výživy u seniorů: tendence k obezitě nedostatečná výživa až podvýživa poruchy vodního hospodářství

TENDENCE K OBEZITĚ VE STÁŘÍ snížená tělesná výkonnost a pohyblivost zpomalený bazální metabolismus snížená tvorba tepla snížená postprandiální termogeneze snížená tělesná aktivita → snížení energetických nároků oproti mladším osobám o 20-30 % často nadbytečná výživa pouze kvantitativně, ale nedostatečná kvalitativně

PŘÍČINY PODVÝŽIVY VE STÁŘÍ I. přirozené involuční změny ve stáří: redukce počtu chuťových pohárků na polovinu oslabení čichových vjemů defekty chrupu snížená sekrece slin a tvorba ptyalinu snížená sekrece trávicích šťáv snížená motilita GIT – sklon k zácpám snížená absorpční schopnost střev snížená elasticita tlustého střeva – divertikulózy denzita kostí se snižuje - osteoporóza

PŘÍČINY PORUCH VÝŽIVY VE STÁŘÍ II. deprese nedostatek sociálních kontaktů demence poruchy chuti (hypogeusie) poruchy čichu (hyposmie) poruchy chrupu poruchy polykání poruchy hybnosti končetin problémy se zajištěním a přípravou stravy kachektizující onemocnění socioekonomické příčiny

PŘÍČINY PODVÝŽIVY VE STÁŘÍ II. stařecká demence chronická onemocnění léky a jejich interakce Německo: 85 % dotázaných starých osob konzumuje pravidelně nejméně jeden lék denně 25 % osob bere pravidelně nejméně pět různých léků socio-psychické faktory ekonomické faktory

TEKUTINY VE STÁŘÍ Doporučený příjem: 1,5-2 l denně závislý na tělesné aktivitě, přísunu kuchyňské soli, horečce, průjmům, zvracení apod. SNÍŽENÝ POCIT ŽÍZNĚ → NEDOSTATEK TEKUTIN: nedostatečná tvorba slin vysychání sliznice dutiny ústní bolesti hlavy, poruchy koncentrace, zmatenost

DŮSLEDKY NEDOSTATKU TEKUTIN nedostatečnost/selhání ledvin porucha perfúze mozku – CMP porucha perfúze splanchnických orgánů ↓ objem a ↑ koncentrace moči – infekce moč. cest žilní trombózy – hluboká žilní trombóza, plicní embolie arteriální trombózy – IM, CMP ↑riziko obstipace nižší tělesná výkonnost ovlivnění účinku léků

POTŘEBA ENERGIE VE STÁŘÍ ↓ bazální metabolismus: muži nad 65 let oproti dvacetiletým osobám o cca. 25 % ženy nad 65 o cca. 15 % velké interindividuální rozdíly v míře tělesné aktivity

POTŘEBA ŽIVIN VE STÁŘÍ Bílkoviny: Tuky: ↓ metabolismus Potřeba je pravděpodobně lehce zvýšena Vysoký přísun zatěžuje činnost ledvin Příjem živočišných bílkovin je spojen s přísunem tuků, cholesterolu a purinů Tuky: 30 % energetického příjmu ↑hladina lipidů v krvi

POTŘEBA ŽIVIN VE STÁŘÍ Sacharidy: nejméně 50 % energetického příjmu metabolismus sacharidů je labilnější - ↓ tolerance na glukózu udržení konstantní glykémie → komplexní sacharidy s nízkým glykemickým indexem Vláknina: 25-30 g/den

NEDOSTATEK MINERÁLNÍCH LÁTEK VE STÁŘÍ Vápník: potřeba zvýšena léčba osteoporózy - 1200-1500 mg/den Železo - příčiny nedostatku nedostatečný přísun snížená resorpce (hypo- a achlorhydrie) gastrektomie, resekce střeva konzumace léků ztráty krve (mikrokrvácení) resorpci zvyšuje vitamin C a bílkovina masa a ryb

NEDOSTATEK VITAMINŮ VE STÁŘÍ Vitamin D - příčiny nedostatku: ↓ exposice slunečnímu záření - ↓ schopnost tvorby v kůži Vitamin B12 - příčiny nedostatku: 30-50 % seniorů - atrofická gastritida snížení produkce intrinsic-faktoru snížený přísun potravou Kyselina listová - příčiny nedostatku: sub- a anacidita Vitamin C - příčiny nedostatku: jednostranná výživa (potíže s kousáním), kouření

DĚKUJI ZA POZORNOST