Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století

OB21-OP-EL-ELN-JANC-U-2-010 Zesilovače OB21-OP-EL-ELN-JANC-U-2-010

Zesilovače Zesilovač je aktivní nelineární čtyřpól, tvořený zesilovacím prvkem, např. tranzistorem, a pomocnými obvody pro nastavení pracovního bodu. Na vstupu zesilovače je připojen zdroj zesilovaného signálu a na jeho výstupu je připojena zátěž.

Rozdělení zesilovačů a jejich základních vlastností Zesilovače můžeme rozdělit podle následujících hledisek: 1.) Podle frekvence zesilovaných signálů na: nízkofrekvenční, které zesilují frekvence v rozsahu 16 až 20 000 Hz, vysokofrekvenční, které pracují v úzkých frekvenčních pásmech okolo nosné frekvence. Nejčastěji zesilují modulované signály.

Rozdělení zesilovačů a jejich základních vlastností 2.) Podle velikosti vstupního signálu na: předzesilovače, zesilující signály malé úrovně, výkonové zesilovače, zesilující signály malé úrovně na požadovanou úroveň. Vyžaduje se od nich malé zkreslení, velká účinnost a velké výkonové zesílení.

Rozdělení zesilovačů a jejich základních vlastností 3.) Podle šířky přenášeného pásma na: úzkopásmové, šířka přenášeného pásma je u nich malá vzhledem ke střední frekvenci, širokopásmové, které vzhledem ke střední frekvenci zesilují velmi široké pásmo.

Rozdělení zesilovačů a jejich základních vlastností 4.) Podle pracovních tříd: Tyto třídy jsou dány polohou pracovního bodu na převodní charakteristice nelineárního prvku. Potom rozlišujeme: a) Zesilovače pracující ve třídě A. Mají klidový pracovní bod umístěný v lineární části charakteristiky (obr. 1a). Výstupní proud prochází aktivním prvkem po celou dobu trvání budícího signálu. Úhel vedení  = 2. Mají malé zkreslení a všeobecné použití. Účinnost bývá 50 až 70 %.

Rozdělení zesilovačů a jejich základních vlastností b) Zesilovače pracující ve třídě B. Mají klidový pracovní bod umístěný v bodě zániku kolektorového proudu (obr. 1b). Úhel vedení u nich je  = . Obvykle se používají v dvojčinném zapojení, kde každý zesilovací prvek zesiluje jednu polovinu periody signálu. Jejich účinnost se pohybuje okolo 75 %. c) Zesilovače pracující ve třídě C. Mají klidový pracovní bod umístěný za bodem zániku kolektorového proudu (obr. 1c). Úhel vedení  < . Používají se ve vysokofrekvenční technice.

Rozdělení zesilovačů a jejich základních vlastností Obr. 1 Pracovní třídy zesilovačů a) třída A, b) třída B, c) třída C

Rozdělení zesilovačů a jejich základních vlastností 5.) Podle druhu vazby mezi stupni je dělíme na zesilovače: se stejnosměrnou vazbou (obr. 2a) s transformátorovou vazbou (obr. 2b) c) s vazbou s RC členy (s kapacitní vazbou), vazbu tvoří kondenzátor a rezistor (obr 2c)

Rozdělení zesilovačů a jejich základních vlastností Obr.2 Vazby mezi stupni zesilovače přímá, transformátorová, kapacitní

Rozdělení zesilovačů a jejich základních vlastností 6.) Podle zapojení zesilovacích prvků rozlišujeme zesilovače: se společným emitorem. Používají se nejčastěji. Mají poměrně velký vstupní a výstupní odpor, velké napěťové, proudové a výkonové zesílení, se společnou bází. Mají malý vstupní a velký výstupní odpor, velké napěťové a výkonové zesílení, se společným kolektorem (emitorové sledovače). Mají velký vstupní a malý výstupní odpor, malé napěťové, ale velké proudové a výkonové zesílení.

Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík

Literatura J. Chlup, L. Keszegh: Elektronika pro silnoproudé obory, SNTL Praha, 1989 M. Bezděk: Elektronika I, KOPP České Budějovice, 2002