Zahraniční a bezpečnostní politika EU Současný stav a výhledy

Trocha teorie fiskální federalismus –kde mají být určité pravomoci vykonávány? –ekonomické základy, vychází z racionalismu (teorie veřejné volby) –není ovšem plně aplikovatelné na EU menší transfery peněz menší pohyb obyvatel či kapitálu větší odlišnost zájmů centrální vs nižší úroveň –výhody centra: úspory z množství (economies of scale), internalizace externalit –nevýhody: heterogenita zájmů nutné zvážit náklady a zisky- rovnováha, jinak: –unie hodně centralizovaná, ale malá –velká, ale jen málo využíváno výhod centralizace role hlasovacích pravidel –centralizace ex post vs ex ante

Zahraniční a bezpečnostní politika klady centralizace –úspory z množství téměř absolutní –internalizace externalit také problém černých pasažérů –řeší se zejména globální problémy zápory centralizace –zájmy možná odlišné, není ale jen zdánlivé? –národní zájmy pevné, ale jdou prosadit?

Trocha teorie 2 legitimita přesunu pravomocí –politika není jen o ekonomických datech –částečné vzdání se suverenity –nutná silná veřejná podpora ale: zahraniční i bezpečnostní pol. záležitostí elit –jednání mimo dosah veřejnosti –obyčejní lidé těmto záležitostem „nerozumí či se jich netýkají“

Zahraniční politika EU ambice vysoké, reálný průběh slabý –Haag až Maastricht –když už, tak mezivládně –spousta nástrojů zůstává na půl cesty příklady selhání –občanská válka v Jugoslávii –zásah v Iráku –Rusko a další bývalé státy SSSR –problematické státy Afriky (např. Zimbabwe) příklady „úspěchů“ –trochu Palestina, Libye –částečně východní Evropa (ale tlak rozšíření)

Zahraniční politika EU: reforma a realita snahy o zvýšení efektivity –Amsterdam: „pan Evropa“ –Nice: další soubor výborů –občasné návrhy členských států či vybraných politiků skutečnost –chybějící vedení vs jeho proliferace –rozdělení pravomocí mezi Radou a Komisí –jednomyslnost brzdou –nulová role Soudního dvora, EP

ZP jako priorita?

Zahraniční politika EU: plány do budoucna ústavní smlouva (Lisabobská): skutečný krok vpřed? –zrušení 2. pilíře (+ právní subjektivita EU) –ale: mezivládní spolupráce zachována –ale: nadnárodní instituce pořád trochu mimo významné změny: –fce Vysokého představitele pro zahraniční věcí (Ministr zahraničních věcí EU) dvojí klobouk –Evropský útvar pro vnější činnost propojení současných struktur možné problémy: –rozdíly jakoby smazány, přitom zůstávají –stále boj o vedení zahr. politiky –propojení odlišných byrokratických kultur problematické

Bezpečnostní a obranná politika EU ještě problematičtější počátky (srv. EOS) ještě větší ambice –Petersberg, Kolín, Helsinky –koncepty sil rychlé reakce, battlegroups –spolupráce s NATO (Berlín plus) příklady selhání –Kosovo v roce 1999 –Libanon –Darfúr příklady „úspěchů“ –současný západní Balkán –Kongo

Bezpečnostní a obranná politika EU vojenské a civilní bezpečnostní operace pod vedením Unie

Bezpečnostní a obranná politika EU hlavní problém: nedostatek ochoty ke spolupráci příklad vojenských zakázek –výjimky z pravidel hospodářské soutěže –podporování vlastních národních šampiónů náklady na obranu vs efektivita –vracíme se zpět k fiskálnímu federalismu ale zase nutnost utajení, ochrana duševního vlastnictví –příklad letadel 4./5. generace USA: pouze letoun F35 EU: Rafale (Francie), JAS 39 Gripen (Švédsko), Eurofighter (více zemí)

Výdaje na obranu EU vs USA

Bezpečnostní a obranná politika EU cesta trhu: konsolidace –hlavně v letectví: EADS, BAE, jinde např. Thales –spíše ale přes odpor vlád (také princip juste retour) –určité úspěchy (např. Airbus vyhrál tendr v USA- 35 mld USD)

Bezpečnostní a obranná politika EU cesta spolupráce řízené politikou –snaha o koordinaci –určité společné projekty: vrtulník Tiger, Airbus A400M –Evropská obranná agentura úkolem otevřít trh s vojenským materiálem, zlepšit spolupráci zbrojního průmyslu, společný výzkum problematický způsob založení (ÚS vs společný postoj Rady v roce 2004) přijat Kodex chování (2006)- dobrovolné vyhlašování zakázek cílem vznik Evropského trhu s obranným materiálem

EU jako civilní velmoc síla v obchodní oblasti politika životního prostředí –hlavně globální oteplování –snižování energetické závislosti (ale spory) pomoc v demokratizačním úsilí podpora rozvojových cílů OSN zahraniční pomoc –problematický způsob založení (ÚS vs společný postoj Rady v roce 2004) –přijat Kodex chování (2006)- dobrovolné vyhlašování zakázek –cílem vznik Evropského trhu s obranným materiálem

Rozvojová pomoc jako % HDP

Rozvojová pomoc: Asie

Rozvojová pomoc: Blízký východ

Rozvojová pomoc: Subsaharská Afrika

Rozvojová pomoc: Evropa