Rovnost a zákaz diskriminace ve veřejné správě
Rovnost ve veřejné správě ideologický požadavek rovnosti všech lidí - hluboké filozofické a náboženské kořeny rozlišuje se formální rovnost=rovnost v právním postavení(rovnost před zákonem) formulována osvícenskými filozofy ústavně zakotvena ve všech evropských státech materiální rovnost=rovnost v materiálních podmínkách, neexistuje je žádoucí, aby veřejná správa zmírňoval některé materiální nerovnosti ve společnosti
Zákaz diskriminace diskriminace=nepříznivé rozlišování na základě nepovoleného kritéria založena na stereotypizaci – s někým se zachází hůře, protože náleží k určité sociální skupině nebo vykazuje určitý obecný znak výčet zakázaných kritérií se pokládá spíše za otevřený zahrnuje zejména pohlaví, rasa nebo barva pleti, národnost nebo etnický původ, státní příslušnost, náboženské vyznání nebo jiné přesvědčení, politické názory, zdravotní stav, sexuální orientace, majetkové poměry, rodinný stav, věk a sociální původ
Právní úprava ústavní základ zákaz diskriminace při požívání základních lidských práv Listina základních práv a svobod (čl. 3 odst. 1) Evropská úmluva o lidských právech (čl. 14) zákonná úprava zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon)
Zákaz diskriminace - pokračování rozlišuje se diskriminace přímá a nepřímá přímá (explicitní) diskriminace – s někým se výslovně zachází hůře než s jinými ve stejné situaci nepřímá diskriminace – zdánlivě neutrální opatření, které ve skutečnosti dopadá nepříznivě pouze na členy určité sociální skupiny pozitivní diskriminace - politicky populární pojem, opatření, která mají zlepšit postavení členů nějaké sociálně znevýhodněné skupiny zákaz diskriminace není absolutní – naléhavé důvody mohou nepříznivé rozlišování ospravedlnit