Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace Přednáška č. 5 Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace Zatížení a zotavení Superkompenzace

Druhy adaptace 1) BIOLOGICKÁ: morfologické a funkční změny jednotlivých orgánů (*homeostáza). 2) PSYCHOLOGICKÁ: přiměřené a účelné chování a jednání sportovce při výkonu. 3) SOCIÁLNÍ: vytváření optimálních vztahů mezi sportovcem a okolím, rozvoj osobnosti, vytvoření vztahu ke sportu. *Homeostáza: je stav dynamické rovnováhy organismu, který se snaží zachovávat stabilitu vnitřního prostředí v biologicky přípustných mezích (mantinely homeostázy, které se opakováním tělesných podnětů rozšiřují – princip adaptace)

DRUHY PODNĚTŮ 1) NÍZKÉ TĚLESNÉ PODNĚTY – PODPRAHOVÉ: normální reakce organismu (základní energetické rezervy) – bezprostřední reakce 2) SPECIALIZOVANÉ TĚLESNÉ PODNĚTY – PRAHOVÉ: vyčerpání většiny energetických zásob – morfologicko funkční reakce DRUHY REAKCÍ 1) BEZPROSTŘEDNÍ REAKCE: využití funkčních rezerv, zrychlení dechové a srdeční frekvence 2) MORFOLOGICKO – FUNKČNÍ REAKCE: po opakovaných dostatečně silných podnětech dochází k morfologickým a funkčním změnám ve tkáních, jichž se podnět týkal

Seleyův adaptační syndrom: 1) PRVNÍ FÁZE – POPLACHOVÁ REAKCE: adaptační podnět (stressor) vyvolá reakci organismu (aktivace řady mechanismů – orgánů) 2) DRUHÁ FÁZE – STADIUM ODOLNOSTI (ADAPTACE): vyrovnání organismu s vnějšími vlivy, utváří se optimální reakce na adaptační podnět 3)TŘETÍ FÁZE - STADIUM VYČERPÁNÍ (EXHAUSE): podnět působí příliš dlouho nebo je příliš intenzivní (nadprahový) – přetížení organismu

Zátěž a zotavení: Zátěž: 1) NARUŠENÍ HOMEOSTÁZY 2) VYČERPÁNÍ ENERGETICKÝCH ZÁSOB 3) NARUŠENÍ MECHANISMŮ CNS Zotavení: 1) VYROVNÁNÍ HOMEOSTÁZY 2) DOPLNĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁSOB 3) UPRAVENÍ MECHANISMŮ CNS OPTIMÁLNÍ ČAS PRO TRÉNINK ( 9-10 dopoledne, 17-18 odpoledne )

Mobilizované a autonomní chráněné rezervy: MOBILIZOVANÉ REZERVY: ty bychom měli využívat při tréninku (60-80 % usilí) AUTONOMNÍ CHRÁNĚNÉ REZERVY: umožňují dýchání a základní fyziologické funkce (tato hranice se nesmí překročit – je to možné s použitím dopingu – útlum CNS)

Superkompenzace (základní vztah růstu sportovní výkonnosti ) Superkompenzace je postupné zvýšení jednotlivých fyziologických funkcí organismu nad úroveň, která byla před zatížením (energetické zásoby, enzymy, ...). zatížení superkompenzace Dlouhodobé 2 h Krátkodobé 20 s 2 4 6 8 dní 10 20 30 40 min     pomalá fáze rychlá fáze 80%

Nulový, záporný a kladný tréninkový efekt NULOVÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: časový sled je příliš dlouhý (1x týdně)  udržení úrovně (nevyužívá superkompenzaci) ZÁPORNÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: nasazení tréninku moc brzo  přetížení, přetrénování KLADNÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: nasazení tréninku ve fázi superkompenzace  zvyšování výkonnosti

Heterochronnost jednotlivých funkcí organismu 1) ATP-CP systém: 3-5 minut 2) Glykogen: 10 minut – 1 hodina 3) Enzymy a bílkoviny: hod – dny

Fyziologické změny Změny velikosti orgánů (srdce, plic). Zvětšení průřezu příslušných svalových vláken a zlepšení jejich krevního zásobení. Zvýšení hodnot VO2 max Zvýšení respirační kapacity svalové hmoty Zlepšení enzymatické výbavy Zlepšení využití energetických zdrojů (zejména karbohydrátů)

Změny ve svalech Průměrný počet kapilár na 1000 m2 svalového průřezu: - u netrénovaného člověka 0,84 - u průměrně trénovaného 0,94 - u vytrvalostně trénovaného 1,25.

Respirační kapacita svalové hmoty Respirační kapacita - QO2 (musculus gastrocnemius) u netrénovaného, středně trénovaného (provozujícího běh pro zdraví) a vysoce trénovaného (maratonce). Všimněte si přímé úměrnosti vzhledem k tréninkovému objemu. (Costill, 1986)

netrénovaní sprinteři vytrvalci Aerobní enzymy SDH = succinate dehydrogenase 8,1 8 20,8 MDH = malate dehydrogenase 45,5 46 65,5 CPT = carnitine palmityl transferase 1,5 2,3 Anaerobní enzymy CPK = creatine phosphokinase 609 702 589 MK = myokinase 309 350 297 Phosph = phosphorylase 5,3 5,8 3,7 PFK = phosphofructokinase 19,9 29,2 18,9 LDH = lactate dehydrogenase 766 811 621

Porovnání trénované a netrénované osoby vzhledem ke koncentraci laktátu v krvi při různém stupni zatížení.

Vliv plaveckého tréninku na koncentraci laktátu v krvi po 200 metrovém úseku plavaném danou rychlostí

Zavodnění organismu při zátěži

Karbohydráty jako hlavní energetické zdroje pro svalovou činnost Zajímavé je především porovnání příjmu karbohydrátů za posledních 24 hodin a vztah k času cvičení do Exhause. příjem karbohydrátů (gramy / 24 hod) glykogen ve svalech ( mmol / kg svalové hmoty) čas cvičení do vyčerpání (min) 100 53 57 280 114 500 205 167