O B Č A N S K Á V Á L K A V U S A
zemřelo přes 600 000 mužů (více na infekční nemoci než kulkou) V této válce USA ztratily více mužů než ve všech ostatních válkách (včetně obou světových, korejské a vietnamské) zemřelo přes 600 000 mužů (více na infekční nemoci než kulkou) největší válečný konflikt na území USA Poprvé: - masově použit vlak k transportu vojska, telegraf a pozorovací balony - 1862 - první námořní bitva obrněnců (Monitor vs. Merrimack) - pokusy s ponorkami - použity pušky zadovky - proces s válečným zločincem (velitel jižanského zajateckého tábora odsouzen k smrti)
Co předcházelo? po válce za nezávislost (1775 – 1783) se vytvořila mezi východním pobřežím a řekou Mississippi federace 13 států každých 4 - 5 let vznikal další stát - před vypuknutím války existovalo 34 států územní expanze na západ na účet španělských a francouzských držav, Mexika a indiánských kmenů Od Španělska odkoupena Florida (1819), od Francie Louisiana (1803), v mexické válce (1846 - 47) vybojována a připojena obrovská území na jihu, od Ruska levně (za 7 milionů $) odkoupena Aljaška (1867)
Způsob hospodaření farmářů (pšenice a kukuřice) a rančerů (dobytek) v konfliktu s nároky kočovných, lovících Indiánů Indiánské kmeny vytlačovány do neúrodných rezervací (i odtud někdy vyháněny) Územní expanze na západ = trvalé ohnisko sporů mezi severními a jižními státy – (otrokářství) ekonomické kořeny budoucího konfliktu severu a jihu: zachování či zrušení otroctví
JIH závislost na zachování otroctví zemědělství (bavlna, rýže, tabák) snaha prosadit volný obchod s Evropou požadavek větších pravomocí jednotlivým státům federace SEVER otroctví zakázáno od 1790 ekonomika: průmysl pracovní síla - imigranti 7O % průmyslu na severu snaha vytvořit z jihu odbytiště průmyslových výrobků a diktovat ceny požadavek silné ústřední vlády
„King Cotton“ závislost stávajícího životního stylu a bohatství jihu na zachování práce otroků vynalezen odzrňovač bavlny (proti ručnímu odzrňování byl 1 000x výkonnější) „bavlněná horečka“ zachování otrokářství 1860 tvořila bavlna 57 % US exportu X rychlé vyčerpání půdy extenzivní hospodářství expanze na západ nutnost povolení otroctví v nových státech
Poslední mírumilovný kompromis o charakteru nového státu - 1850 vyhlášení Kalifornie (svobodná) a Utahu a Nového Mexika (otrokářské) Předehra občanské války: 1854 – 1861- boj o charakter Kansasu (závody v osídlování, ozbrojené potyčky, poslední přijatý stát, „svobodný“)
abolicionisté Na severu - hnutí za zrušení otroctví (abolition = zrušení) zprostředkování útěků otroků do Kanady (ze severních států USA museli být podle zákona vráceni majiteli) - tzv. Podzemní železnice (tajné cesty, síť sympatizantů) 1830 -1860 uprchlo 60 000 otroků 1859 pokus farmáře Johna Browna a jeho 9 synů vyvolat povstání otroků ve Virginii jeho ozbrojená skupina rozprášena při pokusu dobýt sklad zbraní - John Brown popraven - mučedníkem severu (píseň „John Brown´s Body“)
1860 zvolen prezidentem mluvčí protiotrokářské strany republikán Abraham Lincoln (1809 – 1865) růst napětí v jižanských státech, hlasy pro odtržení od Unie Postupně se odtrhlo 11 jižních států = Konfederované státy americké /CSA / prezident Jefferson Davis 12. 4. 1861 zahájila armáda Konfederace palbu na vládní pevnost Sumter v přístavu Charleston (již. Karolína) = začátek války
Unie (USA) Konfederace (CSA) 11 států 9 milionů obyvatel (4 miliony otroků) téměř žádný průmysl ekonomika závislá na vývozu bavlny a dovozu všeho vojenská tradice (důstojníci většinou z jihu) 23 států více než dvojnásobek obyvatel 70 % průmyslu 2/3 železnic, loďstvo bankovní kapitál zbrojní sklady
1.fáze války 1861 - 1863 – převaha Jihu zlom: tažení generála U. Granta na jih léto 1863 - bitva u Gettysburgu - rozhodující převrat ve válce Jih v defenzivě, bojuje se již jen na území Konfederace, taktika spálené země, Konfederace nemohla vydržet ekonomicky
9. dubna 1865 kapitulace u Appomattoxu Generál R. E. Lee (vrchní velitel jižanských vojsk, považován za nejlepšího taktika občanské války) podepsal za Konfederaci kapitulaci Jih okupován
Osvobození otroků 1.1.1863 vydal A. Lincoln zákon o osvobození otroků (13.doplněk Ústavy USA)
Přijetí zákona o osvobození otroků
15. 4. 1865 A. Lincoln zastřelen při návštěvě Fordova divadla ve Washigtonu jižanským fanatikem J.W. Boothem (při útěku dopaden a zastřelen, jeho komplicové popraveni)
Výsledky války Opětovné politické sjednocení země Osvobození otroků Pozemková reforma (bezplatné přidělování půdy kolonistům) Vznik společného trhu Rozvoj průmyslu na Jihu Otevřena cesta ke vzniku velmoci Nadále politická a společenská diskriminace černochů Jih okupován - dlouho přežívalo napětí mezi severními a jižními státy