Provozní a přepravní ukazatele městské dopravy Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Karel Zíka. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Pomocí následujících ukazatelů můžeme kvalitativně i kvantitativně posuzovat libovolný systém městské hromadné dopravy. Některé z ukazatelů jsou rozhodující pro stanovení základních parametrů linek (přepravní kapacita, linkový interval, potřebný počet vozidel, apod.).

1) Hybnost obyvatelstva H Vyjadřuje počet jízd, připadajících na jednoho obyvatele města za určitou časovou jednotku (obvykle za 1 rok). Platí, že čím větší je rozloha města a počet jeho obyvatel, tím je větší hybnost obyvatelstva.

H = P / O H … hybnost P … počet jízd, které obyvatelé města uskutečnili na území města za 1 rok O … počet obyvatel města

2) Obsaditelnost vozidla o Obsaditelnost je uváděna výrobcem dopravního prostředku a vyjadřuje, kolik osob najednou je schopen daný dopravní prostředek přepravit. Stanovuje se jako počet sedadel + plocha pro stání v m² . počet osob/m ². normální (4 osoby/m²) počet osob/m ² maximální (8 osob/m²)

Normální obsaditelnost Maximální obsaditelnost BUS, T-BUS 90 110 Orientační údaje obsaditelnosti dopravních prostředků Dopravní prostředek Normální obsaditelnost Maximální obsaditelnost BUS, T-BUS 90 110 kloubový BUS, T-BUS 130 170 tramvaj (1 vůz typu T3) 160 vůz metra (vložený) 190 280

3) Obsazenost vozidla Obsazeností vyjadřujeme počet osob, kteří se v daném čase nacházejí v konkrétním dopravním prostředku. Obsazenost lze zjišťovat dvěma způsoby: přesně – pomocí sčítacích lístků, přesným počítáním při nástupu jedněmi dveřmi, elektronicky, apod. odhadem – sčítači obsazenost odhadují buď přímo v dopravním prostředku, nebo vně z prostoru zastávky.

Příklad stanovení jednotlivých stupňů pro záznam odhadu obsazenosti: 0 – prázdný vůz 1 – několik sedících 2 – sedadla obsazena, několik stojících 3 – středně plný vůz, lze procházet, zůstávají průhledy mezi cestujícími 4 – plný vůz, cestující stojí volně vedle sebe, nelze procházet, není průhled mezi cestujícími 5 – plný vůz, cestující namačkáni (případně i na schůdkách)

4) Interval Interval je časový rozestup mezi jednotlivými spoji. Rozlišujeme: linkový interval li ‒ časový rozestup mezi spoji téže linky, následný (traťový) interval ti ‒ časový rozestup mezi spoji, bez ohledu na příslušnost k lince.

Jaký vztah platí mezi li a ti? li ≥ ti

5) Přepravní kapacita Q Je počet osob, které je možné přepravit za určitou časovou jednotku (nejčastěji 1 hodinu) určitým počtem spojů v jednom směru. Rozlišujeme přepravní kapacitu linky Q l a přepravní kapacitu na určitém úseku trasy Q t .

počet spojů za jednu hodinu v jednom směru přepravní kapacita linky Q l = (60/li ).o přepravní kapacita trasy Q t = (60/ti ).o obsaditelnost každého spoje

6) Oběžná doba T T = t1 + t2 + t3 + t4 Je součet dílčích časů v jednom cyklu oběhu vozidla na lince. Skládá se z: doby jízdy z výchozí zastávky na konečnou (včetně prostojů v mezilehlých zastávkách), obratové doby v konečné zastávce, jízdy zpět (opět včetně prostojů), obratové doby ve výchozí zastávce. T = t1 + t2 + t3 + t4

Zakreslení dílčích dob do grafikonu dráha čas t1 t2 t3 t4

7) Potřebný počet vozidel p Vyjadřuje počet vozidel, která musíme mít k dispozici pro obsluhu dané linky, aby byl dodržen stanovený linkový interval li. p = T / li T … oběžná doba li … linkový interval

Do výsledku p ovšem nejsou zahrnuta: záložní vozidla (pro nasazení v případě nějakého výpadku), správkové procento vozidel, to jsou vozidla navíc, která vyrovnávají nutné pravidelné prohlídky, a opravy vozidel.

8) Docházková vzdálenost Je to vzdálenost od zdroje cesty cestujícího k nejbližší zastávce MHD a od zastávky MHD k cíli cesty. Má významný vliv na celkovou cestovní dobu cestujícího tzv. „od dveří ke dveřím“. Docházková vzdálenost by neměla být delší, než je stanovený standard, ten se stanovuje v mapě izochronou (kružnicí o stanoveném poloměru). V centru bývá docházková vzdálenost kratší, na okrajích města delší.

Vykreslení izochron kolem zastávek, izochrona vyjadřuje přijatelnou, standardem stanovenou docházkovou vzdálenost. Docházková vzdálenost konkrétního cestujícího by neměla být delší, než je poloměr izochrony.

9) Celková cestovní doba strávená na cestě od zdroje k cíli Tcest Je velmi důležitým ukazatelem pro cestujícího, neboť v mnoha případech rozhoduje o volbě mezi individuální automobilovou dopravou a veřejnou dopravou.

Tcest = tch1 + tč + tj + tp + tch2 Skládá se z dílčích dob: chůze od zdroje cesty k nástupní zastávce tch1 doba čekání na spoj tč doba jízdy (všemi spoji) mezi nástupní a cílovou zastávkou tj doba přestupu (včetně čekání na přípoj) tp doba chůze od cílové zastávky k cíli tch2 Tcest = tch1 + tč + tj + tp + tch2

10) Rychlost v Z fyzikálního hlediska vypočítáme rychlost jako podíl ujeté vzdálenosti a doby, za kterou hmotný bod tuto vzdálenost urazí: v = s / t Pro dopravu je rychlost důležitou veličinou, proto rozlišujeme několik druhů rychlostí. V městské dopravě to jsou zejména následující:

b) cestovní rychlost dopravního prostředku jízdní rychlost je rychlost jízdy vozidla, zahrnující i doby zastavení nebo stání v souvislosti s pohybem dopravního proudu (např. na světelných křižovatkách), ale nezahrnuje pobyty na zastávkách, b) cestovní rychlost dopravního prostředku je rychlost, do níž jsou zahrnuty všechny prostoje, včetně pobytů na zastávkách,

Orientační údaje cestovní rychlosti ve městě centrum okrajové části města tramvaj trolejbus autobus 8–12 km/h 20–25 km/h metro 35–40 km/h

c) cestovní rychlost cestujícího je rychlost, do níž jsou zahrnuty všechny časy, které cestující stráví na cestě od zdroje k cíli cesty (docházková doba, čekání na spoj, přestup, doba jízdy), d) oběžná rychlost je podíl ujeté vzdálenosti a oběžné doby T.

11) Objem přepravy Je celkové množství osob (příp. nákladu), přepravených za určitý čas (např. za jeden den). jednotkou jsou přepravené osoby značíme… os / čas

jednotkou jsou osobokilometry… oskm / čas 12) Přepravní výkon Je součin počtu přepravených osob a jimi ujetých vzdáleností za časové období (např. za jeden den). přepravní výkon = přepravené osoby . vzdálenost jednotkou jsou osobokilometry… oskm / čas

13) Dopravní výkon Je součin počtu dopravních prostředků nebo jejich jednotek a jimi ujetých vzdáleností za určité časové období. dopravní výkon = počet vlaků . ujetá vzdálenost dopravní výkon = počet vozů . ujetá vzdálenost dopravní výkon = počet náprav . ujetá vzdálenost jednotkou jsou vlakokilometry… vlkm / čas vozokilometry… vozokm / čas nápravové kilometry… nprkm / čas

Přepravní výkon se v MHD špatně zjišťuje, protože obvykle nevíme, jakou vzdálenost cestující urazil. To lze lépe zjistit např. v železniční nebo letecké dopravě ‒ díky jízdence/letence na konkrétní trasu. V MHD se proto více využívá ukazatel dopravní výkon, který lze snadno vypočítat z jízdních řádů.

Příklady na procvičení

86 km/h = m/s 120 km/h = m/s 14 m/s = km/h 22 m/s = km/h 1. př.: Převeďte následující údaje: 86 km/h = m/s 120 km/h = m/s 14 m/s = km/h 22 m/s = km/h 1 h 46 min = h 2,15 h = h min řešení

2. př.: Vypočítejte, jak dlouhá je docházková vzdálenost cestujícího z bydliště na nejbližší zastávku MHD, trvá-li mu cesta 250 sekund a průměrnou rychlost chůze uvažujeme 5 km/h. řešení

chůze na zastávku 5 min, vzdálenost 300 m, 3. př.: Vypočítejte cestovní rychlost cestujícího „od dveří ke dveřím“, známe-li údaje: chůze na zastávku 5 min, vzdálenost 300 m, čekání na spoj (uvažujte průměrnou dobu z linkového intervalu 6 min), doba jízdy 14 min, vzdálenost 3,8 km, chůze ze zastávky 6,5 min, vzdálenost 400 m. řešení

a) přepravní kapacitu linky (za jednu hodinu v jednom směru) Na autobusové lince je linkový interval 6 minut, obsaditelnost nasazovaných vozidel je 90 osob. Oběžná doba je 47 minut. Vypočítejte: a) přepravní kapacitu linky (za jednu hodinu v jednom směru) b) kolik vozidel bude potřeba k obsluze linky (neuvažujte záložní vozidla ani správkové procento) řešení

5. př.: Na obrázku je schematicky zobrazená vlaková souprava. Vypočítejte dopravní výkon, pokud souprava ujede 50 km. Výpočet uveďte v jednotkách vlakokilometry, vozokilometry a nápravové kilometry. řešení

2,15 h = 2 h 9 min [častá chyba! 2 h 15 min] 86 km/h = 23,89 m/s 120 km/h = 33,33 m/s 14 m/s = 50,4 km/h 22 m/s = 79,2 km/h 1 h 46 min = 1,767 h [častá chyba! 1,46 h] 2,15 h = 2 h 9 min [častá chyba! 2 h 15 min] vše je jasné ‒ další příklad

s = v . t s = 5 . 0,0694 [250s = 0,0694h] s = 0,347 km = 347 m Docházková vzdálenost je 347 m. vše je jasné ‒ další příklad

v = s / t (protože počítáme cestovní rychlost, čas t obsahuje všechny dílčí doby) v = 4,5 / 0,475 = 9,5 km/h [4,5 km je součet všech dílčích vzdáleností] [0,475 h je součet všech dílčích dob] Cestovní rychlost cestujícího je 9,5 km/h. vše je jasné ‒ další příklad

p = 7,83 vozidel [vozidla se zaokrouhlují na celé číslo nahoru] a) Q = ( 60 / li ) . o Q = ( 60 / 6 ) . 90 Q = 900 osob Přepravní kapacita linky je 900 osob. b) p = T / li p = 47 / 6 p = 7,83 vozidel [vozidla se zaokrouhlují na celé číslo nahoru] K obsluze linky je třeba 8 vozidel. vše je jasné ‒ další příklad

dopravní výkon = počet vlaků dopravní výkon = počet vlaků . ujetá vzdálenost dopravní výkon = počet vozů . ujetá vzdálenost dopravní výkon = počet náprav . ujetá vzdálenost Dopravní výkon je 1 . 50 = 50 vlkm [1 vlak] 3 . 50 = 150 vozokm [3 vozy] 12 . 50 = 600 nprkm [12 náprav]

Zdroje: KRÁL, V. Základy dopravy. Učebnice VOŠ a SPŠD. Praha 1, Masná 18 (rok vydání není uveden). KOČÁRKOVÁ, Dagmar; SLABÝ, Petr; KOCOUREK, Josef; JACURA, Martin. Základy dopravního inženýrství. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2004. ISBN 800103022-9.