KŘESŤANSTVÍ

Historie: vznik církve cca v prvním století zásadní vliv apoštolů, zejména Pavla z Tarsu od počátku se církev vnímala jako všeobecná (= katolická), tzn. církev ne jen pro „vyvolené“, ale pro všechny národy prvotní církev pronásledována (Diocletián, Nero, …), zároveň potřeba vyrovnat se s herezemi (odchylky od původního kultu) postupně se církev stává nejprve tolerovaným (312, Konstantin I., Edikt milánský), později jediným a nejvýznamnějším evropským náboženstvím 1054 – Velké schizma – církev rozdělena na západní (v čele papež) a východní (v čele Konstantinopolský patriarcha) 15. stol. – Kostnický koncil – diskuse o věroučných otázkách, vymezování se proti husitství a jeho stoupencům 16. stol. – REFORMACE – Hus, Luther, Kalvín, Zwingly, anglikánská církev, … - druhé rozdělení církve 20. stol. – II. Vatikánský koncil současný trend - ekumenismus

ZÁKLADNÍ KNIHOU KŘESŤANSTVÍ JE BIBLE Dvě části: Starý a Nový zákon Starý zákon: společný se Židy, obsahuje zprávu o stvoření světa, prvních lidech, potopě, vypráví dějiny židovského národa, obsahuje knihy proroků, žalmy, … je z něho patné očekávání Mesiáše Nový zákon: uznáván křesťany, vypravuje o životě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista, o životě apoštolů, vzniku a poměrech prvotní církve a obsahuje apokalyptickou zvěst o konci světa vychází z ní učení o svátostech, ustanovení církve a všechna podstatná církevní přikázání v současné praxi se používá v liturgii i jako inspirace v běžném životě věřících

JEŽÍŠ KRISTUS Historicky doložená postava, žijící v Judsku na přelomu prvního století Základní postava křesťanství Vypráví o něm Nový zákon

Základními důrazy jeho učení bylo: navázání na tradici židovského náboženství, jeho obnova a reforma v rámci židovství evangelium, tzn. dobrá zpráva: osvobození od jha formálních a rituálních náboženských požadavků a znovuobjevení a posílení jejich jednotících principů: autentičnost, plnost a neokázalost v lásce k Bohu a k bližnímu. Toto osvobození je spojeno s pokáním, obrácením, změnou smýšlení. požadavky zaměřeny na odpovědnost (smýšlení) jednotlivců, nikoliv na vzpouru vůči státnímu nebo náboženskému systému jako celku nadřazení etických principů sounáležitosti a milosrdenství k bližním nad náboženskou, etnickou či rodinnou příslušností i nad servilitou vůči Bohu podpora pokorným, upřímným, statečným, spravedlivým, utiskovaným, nemocným atd., výstraha pyšným, pokrytcům, lidem parazitujícím na náboženství k vlastnímu prospěchu milosrdenství, odpuštění, láska k nepřátelům, sebekritičnost

smysl sebezáporu, utrpení a snášení obtíží odpovědnost za aktivní využití života (podobenství o hřivnách, Matouš 25,14 n.) oceňování důvěry (víry) v Boží moc (pomoc). Zázraky nebyly vnímány jako porušování přírodních zákonů (takový pojem tehdy neexistoval), ale jako znamení Boží moci, prorockého vhledu do skutečnosti. extenzivnost nauky - úmyslné, promyšlené a organizované šíření příkladem i výkladem Ježíšovo sebepojetí není z evangelií jednoznačně zřejmé, což se promítá i v teologických sporech raného křesťanství

Kontroverzní témata: potraty sexualita klonování a genové inženýrství antikoncepce potraty sexualita klonování a genové inženýrství homosexualita vztahy s „ostatními“ – církvi bývá někdy vytýkáno přílišné zdůrazňování vlastní výlučnosti otázky historie (čarodějnické procesy, inkvizice, křížové výpravy) názor, že křesťanství (náboženství) dělá z lidí ovce, omezuje jejich svobodu, samostatné myšlení, …

Vztah křesťanství a jiných náboženství: Křesťanství se považuje za náboženství do jisté míra elitní, avšak ne jediné, skrze které mohou lidé dojít spásy (byť skrze křesťanství je tato cesta nejsnazší) – té mohou dosáhnout všichni, kdo se upřímně snaží jednat podle vlastního svědomí. Ostatní náboženství křesťanství považuje za legitimní, neboť vedou lidi, kteří se ve své existenciální situaci neměli možnost dozvědět o JK (byť s přimíšením omylů a nejasností)

Prolínání s ostatními náboženstvími Víra v Boha  Víra v „něco po smrti“ (Nirvána – východní náboženství, islám – „sedmé nebe“) z toho plyne úsilí členů jednotlivých náboženství o „dobrý život“, tak, aby tohoto cíle dosáhli Otázky pomoci bližním a etická východiska (islám – desátky, judaismus - Desatero)

Zdroje: Štampach, Ivan Odilo, Náboženství v dialogu, Portál, 1998. Waldenfels, Hans, Světová náboženství, Zvon, 1992. Internet