R. E. H. & druhé srovnání I. Earth First! & Sociální ekologie O Earth First! jsme si již něco řekli – každopádně v letech 1990/1991 prožívají velký úpadek – reprezentují to knihy jako je Dharma Gaia (vychází v Kalifornii), Deep Ecology (New York) a odchází od nich Dave Foreman Proběhne příklon EF! k sociální problémům a jistá anarchizace celého hnutí – k nám se dostávají již v této anarchizující podobě. V té době naopak vzrůstá význam sociální ekologie – čím byla a čím je sociální ekologie

R. E. H. & druhé srovnání II. Earth First! & Sociální ekologie Co však byla a je sociální ekologie U nás relativně neznámý pojem a po dlouhou dobu to i „environmentálnímu“ diskurzu vyhovuje Sociální ekologii reprezentuje především Murray Bookchin (1921), který je radikálním environmentalistou (ekologistou určitě ne). Má marxisticko-anarchistické kořeny – a myslí v termínech hegelovské školy.

R. E. H. & druhé srovnání III. Bookchinova sociální ekologie Je podložena velmi rozsáhlým konceptem filosoficko-historickým (ekologie svobody – Ecology of Freedom) : původní ideální stav – zničení tohoto vztahu nastolením mocenských struktur – logické posloupnost nárůstu mocenského ovládání – dnešek jako zlomová doba (stejné je to i u dalších myslitelů od Platóna po Marxe) – a libertarian municipalism jako „dobrý konec“.

R. E. H. & druhé srovnání IV. Bookchinova sociální ekologie Ničení životního prostředí je způsobeno kapitalismem, nikoliv počtem lidí, či jejich morální nedostatečností Pokud dokážeme zespodu vybudovat „alternativní“ společnosti libertariánského municipalismu promění se společnosti i věda a pak bude otevřena cesta nové vědě, která dokáže přírodu vylepšovat i spravovat. Zánik kapitalismu bude mocensko-osvícenský – revoluce je nutnou součástí tohoto přerodu.

R. E. H. & druhé srovnání V. Bookchinova sociální ekologie Bookchin velmi radikálně napadl hlubinné ekology i hnutí Earth First! v roce 1987 a od té doby jsou to ideový nepřátelé až do první poloviny 90. let. Co Bookchin kritizoval? Tři roviny hlubinné ekologie – rovinu teoretickou (ontologickou), rovinu cílů i rovinu mentálních východisek. V teoretické rovině je hlubinná ekologie vlastně (podle Bookchina) – odrazem Descartovského dualismu, v rovině cílů je důraz na divočinu a oddělenou civilizaci sebevražedná, v rovině mentality je důraz na emoce v naší době mimořádně problematický.

R. E. H. & druhé srovnání VI. Evropa – příklad Švédska a Dánska I. Opakování USA – Greenpeace, Earth First! & Grassroot A co Evropa? Švédsko (reálie) Přes všechny rozdíly já nám Švédsko v mnohém bližší než USA a radikální ekologické i environmetalisté se ve Švédsku potýkají s podobnými problémy „dovnitř“ hnutí. Ve Švédsku byla otevřenost vůči problematice životního prostředí relativně velmi vysoká v době, kdy se formovalo radikální hnutí, ovšem zároveň – stejně jako v České republice – byly relativně veliké síly, které proti vytvoření autonomního hnutí působily (stát, starší sociální hnutí, politické strany)

R. E. H. & druhé srovnání VII. Evropa – příklad Švédska a Dánska II. Švédské reálie – Švédsko založilo již na konci 19. století svůj rozvoj na těžbě nerostných surovin a těžbě dřeva, ovšem tento rozvoj byl záhy silně „zdozorován“ státem (první ochranářské agentury státu vznikají již v prvním desetiletí 20. století). Navíc se environmentálních témat hned po druhé světové válce chopili obě zásadní strany (sociální demokracie – ve dvacátém století bezkonkurenční vládní strana (ta v šedesátých letech) a strana středu (ta v sedmdesátých letech). Proto jsou environmentalisté Švédska vlastně méně vyhranění a slabší (ovšem v jakém smyslu) než environmentalisté např. ve Spojených státech. To vše se prohloubí ještě po neúspěchu ohledně referenda o jaderné energii v roce 1980, kdy se environmentalisté zprofesionalizují a rozpadají do menších hnutí. Podívejme se na celou historii ale podrobněji.

R. E. H. & druhé srovnání VIII. Evropa – příklad Švédska a Dánska III. Fáze probuzení ( ) Poválečné Švédsko je velmi úspěšnou zemí (díky kolaboraci a neutralitě). Úspěšný ekonomický rozvoj je kombinován se silným sociálním státem a relativně vysokou ekonomickou rovností. Dá se říci, že ve Švédsku vládl státem řízený kapitalistický systém (80% podniků v soukromých rukou, ale silná regulace státu ve všech oblastech). Na rozdíl od jiných států byl státní aparát Švédska schopen reagovat na sílící znečištění spojené s prudkým průmyslovým rozvojem.

R. E. H. & druhé srovnání IX. Evropa – příklad Švédska a Dánska IV. Fáze probuzení ( ) Od samého počátku „probuzení“ v 60. letech existovali tři kořeny environmentalismu: A. Vědecké ochranářství (nejvýznamnější reprezentant Rutger Sernander), které kladlo důraz na přístupu založeném na biologických znalostech B. Manažerský přístup, založený na dobrém zvládnutí technologií a distribuci „životního prostředí“. C. Radikální přístup (Elin Wagner – Vackarkloka, Harry Martinson, George Borgstrom)

R. E. H. & druhé srovnání X. Když Evropa – příklad Švédska a Dánska V. Fáze probuzení ( ) Ze všech tří právě zmíněných zdrojů měla nejslabší postavení právě radikální větev – švédská společnost jí v rámci své „umírněnosti“ neuznávala.

R. E. H. & druhé srovnání XI. Fáze ekologického aktivismu ( ) Spojují se radikálně levicové proudy spolu s ekologickým probuzením – boj proti válce ve Vietnamu & protiatomový aktivismus. Gillberg a MIGRI (zahrnující národní organizace environmentálních organizací) – Gillberg se stal do značné míry ikonou švédských zelených Nová forma politizace a odklon od levicových názorů – první ekologisté (ale Švédští)

R. E. H. & druhé srovnání XII. Protijaderné hnutí - ( ) Fáze zelené politiky a nového ekologismu – ( )