Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuChov králíků A Stupeň a typ vzděláváníStřední vzdělání s maturitou Vzdělávací oblastChov zvířat PředmětChov zvířat Tematický okruhChov drobných hospodářských zvířat Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 4. ročník AnotaceAnatomie králíka, základní chovatelské pojmy Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaRamlice, březost, kotec Datum

Chov králíků A Jak pro potřeby drobnochovatelů tak i intenzivní velkochovy NÁZEV

Maso králíků je bílé, dietní a obsahuje 72-78% vody, % bílkovin, 2% minerálních látek, tuk od 2% u mladých a od 10% u starých zvířat. Výhodou chovu je krátký generační interval, vysoká plodnost (polyesterické a multiparní zvíře), zvíře s malými požadavky na prostor, vysoká intenzita růstu, využití komplexních krmných směsí. Nevýhodou je náročnost na lidskou práci, individuální péče v oblasti reprodukce, nižší stupeň využití mechanizace, vyšší náklady na krmení v intenzivním chovu.

Kosterní soustava: Kostra králíka se skládá z hlavy, krku, trupu, hrudních a pánevních končetin. Chrup dospělého králíka má 28 zubů, mláďata 16 (6 řezáků a 10 třenových zubů). V horní části má dospělí králík pár velkých dlátovitých trvale dorůstajících řezáků a za nimi pár malých řezáků („hlodáčky“ „podpěrné řezáčky“) - tři páry stoliček a tři páry zubů třenových, dolní čelist nemá malé přídatné řezáky a chybí jeden pár zubů třenových. Špičáky hlodavcům chybí, mezi řezáky a třenovými zuby je poměrně velká mezera.

Velké řezáky se během života nemění, nárůst o cm/rok. Výměna zubů u králíčat, nastává od 18 dne stáří, plný počet trvalých zubů má králík ve stáří kolem 1.měsíce (27-35.dne). Anatomické uspořádání kloubů umožňuje pohyb dolní čelisti do stran, nikoliv dopředu. Kostra králíka má 212 kostí. Poměrně mohutně jsou vyvinuty obratle bederní páteře, kosti pánve a pánevních končetin a společně tak vytvářejí podklad pro úpony svalů hřbetu a pánevního pletence, jako základnu pro motoriku králíka. Hmotnost kostry se pohybuje kolem 12% z celkové hmotnosti těla, u masných plemen je snaha hmotnost kostry ještě zmenšovat a zjemňovat kostru.

Nejintenzivnější vývoj kostí, jejíchž základ se vyvíjí již nitroděložního života (narůstání hmotnostně od 2.třetiny březosti), je ve 4-6 měsíci. V tomto období je nutné podávat plnohodnotnou, na vápník a fosfor bohatou dietu. Vztah ke správné tvorbě kostí má i vitamín D. Svalová soustava: Pro chovatele masných plemen představuje svalovina nejhodnotnější produkt králičího masa. Šlechtění těchto plemen se soustřeďuje na výběr plemen s vysokou zmasilostí hřbetu, pánevních končetin (stehen), pletence hrudního (plec).

Kožní soustava: Králík má 6-10 struků, uložených párově na spodině hrudníku a v břišní krajině. Králík má sice pachové žlázy, ale žlázy potové chybí. Denní produkce mléka se pohybuje při dobré mléčnosti kolem g. Mléko obsahuje 41% sušiny s obsahem až 22,7% tuku, 13,6% bílkoviny, 2,3% cukru a 2,4% popelovin. Trávicí soustava: Délka zažívacího traktu králíka je zhruba 10– 12x delší než délka těla. Močová soustava: Vylučování tekutin přijatých umožňuje převážně močové ústrojí tj. ledviny, močovody, močový měchýř a močová trubice. Hmotnost obou ledvin je kolem 20 g podle stáří a plemene. Moč je hlenovitá, poměrně hustá a má zásaditý charakter (pH 8,0).

Oběhová soustava: Tvoří ji krev, cévy, soustava mízních uzlin a slezina. Srdce zajišťuje svou pulzací ( pulzů/min.) oběh krve v celém těle a tím i okysličování tkání a přenos živin a vylučování zplodin metabolismu. Součástí orgánových systémů je udržována i tělní teplota, ta se u králíků pohybuje u králíků 38,5–39,5°C. Krev představuje 5-7% hmotnosti králíka, má nejen význam při regulaci uvedených funkcí, ale zajišťuje i obranu proti nákazám apod.. Složení krve je závislé na výživném stavu, stáří a pohlaví. Počet bílých krvinek značně kolísá podle denní doby a věku. Červené krvinky jsou u králíka nesouměrně velké. Pro správnou funkci organismu jsou významné i mízní cévy a mízní uzliny. Ve slezině dochází mimo jiné k zániku většiny červených krvinek a přímou zásobárnou krve.

Samčí pohlavní orgány – párová varlata a nadvarlata, přídatné pohlavní žlázy, prostata, šourek a pyj. Pohlavní samčí buňky - spermie – nejmenší buňky v těle králíka. Varlata může králík poměrně snadno vtáhnout do dutiny břišní. Samičí pohlavní orgány – párové vaječníky, vejcovody, děloha, pochva a vulva. Na vaječnících jsou od období pohlavní zralosti tj. 4-6 měsíců, vytvořeny malé váčky (folikuly), které obsahují největší buňku těla tj. vajíčko. U králíků je říje provokována – vajíčka je uvolňují z Graafova folikulu na vaječníku teprve až po páření. Králík má dvojitou – dvourohou dělohu – anatomické utváření dělohy umožňuje v některých případech superfetaci tj. dodatečné oplození dalších vajíček již v průběhu březosti a narození mláďat ve dvou termínech. Vývoj plodu probíhá tak že 75% hmotnosti plodu přiroste až v posledním 4.týdnu březosti. V prvních třetinách březosti mají být samice kvalitně krmeny, ale nemají být překrmovány. Funkci pohlavního aparátu snižuje překrmování a ztučnění nebo např. i vliv neznámého prostředí.

ZDROJE A PRAMENY 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnica pre študentov študij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadenia poľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN ) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, ISBN