DETERMINISMUS PSYCHIKY OSOBNOSTI Různá pojetí teorie osobnosti Markéta Jeníčková

OSOBNOST Celek duševního života, souhrn duševních dějů Souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků tvořící individualitu konkrétního člověka Označení individuálního utváření psychiky – vědomá a nevědomá, stálé složky – psychické fenomény (jevy) : Psychické procesy (poznávací, procesy paměti, motivační) Psychické stavy (dočasné, trvalé, stavy pozornosti) Psychické vlastnosti (temperament, charakter)

DETERMINANTY PSYCHIKY PODMÍNĚNOST LIDSKÉ PSYCHIKY Vnější činitelé (sociální podmíněnost) – určeno sociálním prostředím (vztahy k lidem v okolí, náboženství, společenské normy, kultura, výchova, četba); opírají se o Pavlova (slintající pes), behaviorismus – chování člověka je podmíněno podněty z vnějšího prostředí, kulturní přístup – zkoumání vlivu sociálních faktorů na chování a prožívání

Vnitřní činitelé (biologická podmíněnost) – určeno samotným organismem člověka (pohlaví, hormony, věk, vzhled, dědičnost); v souladu – dítě má dispozice pro hraní fotbalu, má i podporu rodičů; v nesouladu – dítě nemá vlohy, rodiče ho nutí; opírají se o psychodynamický přístup – Freudova psychoanalýza, učení Adlera a Junga, zájem o nevědomé vnitřní procesy, gestalt psychologie – duševní dění je tvoření celku

RŮZNÁ POJETÍ TEORIE OSOBNOSTI SIGMUND FREUD (1856-1939) – zakladatel psychoanalýzy, hlavní roli přisuzuje pudům -> především LIBIDU (sexuální pud), teorie ledovce – vědomí (jedinec si část této osobnosti plně uvědomuje), podvědomí (zapomenuté nebo vytěsněné zážitky), nevědomí (mimo oblast uvědomování, sny, přeřeky) Struktura osobnosti – SUPEREGO (nad-já, na principu rozumovosti a mravů, morálka, hodnoty, v opozici ID, jací bychom měli být v ideálním případě, v podvědomí), ID (na principu pudů, instinktů a tělesných potřeb, nutno ho zkrotit, v nevědomí), EGO (mezi póly ID a SUPEREGA, na principu reality, střet našich přání a hodnot, ve vědomí)

Teorie pudů – vrozené, patří k ID, v emočním se prezentují skrze afekty, v kognitivním jako představy, pud života – k přežití, pud vlastní záchovy, např. sexuální pud (zaměřený na bezohledné dosažení slasti, spjat s částmi těla a s představami, měl by vést k intimnímu životu a zachování rodu) Psychosexuální vývoj osobnosti – vývoj LIBIDA, 5 stádií, posun zón, které jsou zdrojem uspokojení: 1) Orální fáze (0-18 měsíců) – libost získávána sáním, kousáním, žvýkáním 2) Anální (2-3 roky) – zdrojem uspokojení je anální oblast, schopnost ovládat vylučování 3) Falické stádium (3-6 let) – zájem přenesen na genitálie; Oidipův komplex – erotický vztah syna k matce, Elektřin – dcery k otci 4) Latentní (6-10 let) – socializace, nové autority, pozornost přesunuta na společnost 5) Genitální (od puberty do smrti) – změna hormonů, těla, sexuální vzrušení

CARL GUSTAV JUNG (1875-1961) – představitel analytické psychologie, větší důraz na vliv okolí, osobnost se vyvíjí celý život, v nevědomí vidí tvůrčí princip Rozdělení nevědomí – osobní = povrchnější vrstva, obsahuje komplexy, získané, závislé na osobní minulosti člověka; kolektivní = hlubší vrstva, vrozená a zděděná, obsahuje archetypy (animus, anima – zákl. archetypy lidského chování) Dvojí kategorie povahy – introvert = zaměřený do nitra, plachý, nejistý; extrovert = otevřený, aktivní, společenský

ALFRED ADLER (1870-1937) – představil individuální psychologie, nejdůležitější motivační faktor je seberealizace, důležité je učení, jedním ze základních cílů jedince je zařadit se do společnosti, zkoumání dětí (lhaní, pomočování) Komplex méněcennosti – začátek v dětství, dítě je závislé na druhých, cítí se méněcenné vůči mocnějším členům rodiny, přestává si věřit, překonávání komplexu -> realizace „životního plánu“ jedince, považován za pozitivní Usilování o nadřazenost – hlavní motivační síla života, snaha dosáhnout převahy Komplex nadřazenosti – tendence přehánět své tělesné, intelektuální a sociální dovednosti Pozice dítěte v rodině – na každého sourozence jsou kladeny jiné nároky, jiná péče, komplex prvorozeného vůči druhorozenému

ERNST KRETSCHMER (1921-1994) – psychiatr neurolog, určitý typ člověka má tendenci získat určitou poruchu: Piknický (Cyklotimní) typ – kulatá hlava, tělesně podsaditý, malé tělo, vyklenuté břicho, otevřený, společenský, cholerik, sklon k maniodepresím (střídání nálad bez vnější příčiny) Astenický (Leptosomní) – vysoký, štíhlý, úzká ramena, uzavřený, idealista, málo přizpůsobivý, ohrožen schizofrenií (bludné představy, halucinace, rozpad osobnosti) Atletický (Viskózní) – široká ramena, úzký pas, vyvinuté svaly, silný krátký krk, klidný, přizpůsobivý, snížená inteligence, mentální demence

Zdroje: Maturitní otázka číslo 2, dvě různé verze