Obléhání Vídně Dějepis Autor: Pavel Hrstka Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488 Dějepis Obléhání Vídně Autor: Pavel Hrstka
15. července až 12. září 1683 východní Rakousko Obléhání Vídně 15. července až 12. září 1683 východní Rakousko
Před bitvou Turci v polovině 17. století ovládali velkou část Uher i jižní Slovensko Dobytí Vídně by jim otevřelo cestu do střední a západní Evropy a posílilo by vliv islámu v Evropě Turci porušili dohodnuté příměří a s podporou uherských magnátů se pokusili zasadit smrtící úder habsburské monarchii
Účastníci Křesťané Rakušané, Němci a Poláci Obránci Vídně: 16 000 vojáků a 9 000 obyvatel Vídně Spojenecké vojsko v bitvě u Kahlenbergu: 75 000 až 80 000 mužů Vrchní velitel obránců Vídně: hrabě Ernst Rüdiger von Starhemberg Vrchní velitel spojeneckého vojska: polský král Jan III. Sobieski ztráty 2000 mužů
Osmani 90 000 během obléhání a asi 50 000 v bitvě u Kahlenbergu Velitel: velkovezír Kara Mustafa paša ztráty 10 000 mužů
Obléhání Po neúspěšném preventivním obléhání Nových Zámků se habsburské síly, jimž velel Karel Lotrinský, snažily využít čekání na polské spojenecké vojsko k zabezpečení levého břehu Dunaje 15. července obklíčili Turci Vídeň a odřízli ji od okolního světa Ještě téhož dne začalo obléhání města těžkým dělostřeleckým ostřelováním, jež trvalo dva měsíce
Klíčová bitva u Kahlenbergu http://www.zacharz.com/images/kahlenberg.jpg
K rozhodujícímu střetnutí došlo 12 K rozhodujícímu střetnutí došlo 12. září poblíž Kahlenbergu na kraji Vídeňského lesa Spojenecké vojsko se shromáždilo severozápadně od Vídně Kara Mustafa ponechal většinu svých janičárů v zákopech a rozhodl se, že křesťanské jednotky rozpráší drtivým útokem jízdy
Bitva začala 12. září za rozbřesku poblíž Nussbergu střetem mezi předvojem tureckých jednotek vedených Kara Mehmedem pašou a křesťanským levým křídlem, jemuž velel Karel Lotrinský Jednotky Karla Lotrinského pronikly k tureckému pravému křídlu, jemuž velel Ibrahim paša Také Bavoři a Frankové sestoupili ze svahů a střetli se v boji s tureckým středem a pravým křídlem
Přestože Turci bojovali statečně, rozhodl o výsledku bitvy generální křesťanský útok, který začal v nelítostném horku po 15. hodině Turecké levé křídlo spolu s Tatary nedokázalo odolat útoku polské jízdy a dragounů Kolem 18:00 byli Turci poraženi
Význam Vídeň zachránila koalice středoevropských států Koaliční vojsko si počínalo výborně takticky a poprvé v dějinách se vyrovnalo Turkům, pokud jde o rozmístění živé síly a zbraní, jakož i v logistické podpoře Porážka velkého vezíra vedla k jeho pádu a popravě, po níž zanedlouho následovalo sesazení jeho pána sultána Mehmeda IV.
Tažení Kara Mustafy v roce 1683 vedlo k vytvoření protiturecké koalice zvané též Svatá liga V následující patnáctileté válce přišli Turci o Uhersko, ale přesto nebyli zdaleka poraženi Počátkem 18. století došlo k obnově turecké vojenské moci a úspěchů a úpadků vojenských schopností Habsburků
Zdroje Čornej, P.- Čornejová I.- Parkán. F.: Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy; středověk a ranný novověk. Praha: SPN, 2004. ISBN: 978-80-7235-430-6. Black, Jeremy : Sedmdesát velkých historických bitev. Vyd. 1. [Praha] : Slovart, 2007. 304 s. ISBN 8072098128. http://www.zacharz.com/images/kahlenberg.jpg