Poptávka na trhu zboží a služeb Ing. Vojtěch Jindra

Poptávka na trhu zboží a služeb Cílem spotřebitele je maximalizace užitku při daných nákladech nebo minimalizace nákladů při daném uspokojení potřeb. Nákladem spotřebitele jsou peněžní výdaje spojené s nákupem jednotlivých druhů zboží, tj. jejich cena. Rozhodování spotřebitelů je dále podmíněno: úrovní důchodu, bohatstvím nahromaděným v minulosti, očekáváním budoucího vývoje cen i příjmů, úrovní vzdělání spotřebitelů, tradicí atd.

Celkový a mezní užitek Teorie předpokládá, že lidé se chovají na trhu racionálně a snaží se získat takové kombinace zboží, aby maximalizovaly celkový užitek (TU – total utility) ze spotřeby vyplývající. Mezní užitek (MU – marginal utility) vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se spotřebovávané množství zboží zvýší o jednotku.

Celkový užitek celkový užitek (TU) - součet mezních užitků všech spotřebovaných jednotek závisí: na množství spotřebovávaného zboží a služeb Q vlastnostech a kvalitě Q subjektivním vztahu spotřebitele ke zboží tj. preferencích spotřebitele TU Q

Mezní užitek MU = TU/Q mezní užitek (MU) – o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se spotřebovávané množství zboží zvýší o jednotku závisí: na významu a intenzitě potřeby na disponibilním množství různých druhů zboží MU = TU/Q změna celkového užitku vyvolaná změnou spotřebovávaného množství o jednotku MU Q

Zákon klesajícího mezního užitku S rostoucím uspokojováním určité potřeby mezní užitek tohoto statku klesá. Celkový užitek se s růstem objemu spotřebovávaného zboží Q zvyšuje, ale stále pomalejším tempem. Největší užitek plyne z první jednotky spotřebovávaného zboží.

Zákon rovnosti mezních užitků na peněžní jednotku Každý statek je poptáván až do té doby, dokud je MU poslední peněžní jednotky, který byl na určitý statek vynaložen, přesně stejný jako MU poslední peněžní jednotky vynaložené na jakýkoliv jiný statek. Spotřebitel při svém nákupu porovnává MU => pokud poslední peněžní jednotka vydaná na zboží A přináší stejný MU, jako poslední peněžní jednotka vynaložená na jakýkoliv jiný statek, je spotřebitel v rovnováze => základní podmínka rovnováhy spotřebitele MUA/PA = MUB/PB = MUN/PN = MU/P

Tržní poptávka poptávka po určitém druhu zboží závisí především na ceně daného zboží s růstem ceny poptávka obvykle klesá P křivka tržní poptávky vyjadřuje graficky vztah mezi poptávaným množstvím Q a cenou P kterýkoliv bod na křivce tržní poptávky vyjadřuje optimální objem nakupovaného zboží při dané ceně. Křivka poptávky je tedy shodná s křivkou mezního užitku. D´ D Q

Tržní poptávka Na poptávku mají vliv i necenové faktory: průměrná úroveň důchodů počet obyvatel preference spotřebitele (vliv reklamy) specifické faktory (podnebí, počasí, nákupní horečka) ceny a dostupnost substitučního a komplementárního zboží

Cenová elasticita poptávky Dána poměrem mezi změnou v poptávaném množství zboží v % a změnou ceny v % ED=(Q/Q * 100)/(P/P * 100) Tři případy cenové elasticity: jednotková elasticita – změna ceny vyvolá stejnou relativní změnu v poptávaném množství zboží ED = 1 cenově elastická – relativní změna poptávaného množství větší než změna ceny ED > 1 cenově neelastická – relativní změna poptávaného množství menší než změna ceny ED < 1

Dokonale (ne)elastická poptávka krajními případy pružnosti jsou dokonale elastická poptávka – objem poptávky se mění, aniž se změnila cena dokonale neelastická poptávka – poptávané množství vůbec nereaguje na změny v ceně vysoká míra elasticity - po módním a luxusním zboží, po zboží s výhodnými substituty, po zboží pohlcující velkou část výdajů (d) nízká míra elasticity – nezbytné zboží, které nemá substituty (d´) P d´ d d d´ Q