Anotace: přímá řeč – rozšiřující učivo, oslovení Autor: Mgr. Michaela Vacková Jazyk: český Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Očekávaný výstup: žák píše správně jednoduchá sdělení Speciální vzdělávací potřeby: děti s SPU učební materiál dostaly jako pomůcku pro jejich domácí přípravu Klíčová slova: přímá řeč, uvozovky, věta uvozovací, podstatná jména v 5. pádu - oslovení Druh učebního materiálu: prezentace Cílová skupina: žák Základní škola a Mateřská škola Slapy, okres Praha-západ Projekt EU – OPVK, projekt číslo:CZ.1.07/1.4.00/ Stupeň a typ vzdělávání: první stupeň, druhé období Typická věková skupina: 9 let Metodické doporučení: Snímek č. 4, 6, 9 vytisknout. Za každým pracovním listem následuje vždy řešení. Pravidla pro psaní přímé řeči vysvětleno v DUM č.117 Ověřeno v praxi dne: Ve třídě: 4. ročník VY_32_INOVACE_119

Přímá řeč Oslovení Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Vacková. Dostupné na „ Jak se Ti sedí?“ „Super, vidím všechno!“

Přímá řeč Přímá řeč je doslovné zaznamenání toho, co někdo řekl. Přímou řeč označujeme (uvozujeme) „uvozovkami“. Věta, z které se dovídáme, kdo mluvil či něco řekl, se jmenuje věta uvozovací.

Pokus se správně vyznačit přímou řeč úryvek textu M. Poledňákové: Jsem horolezec Hlavní postavy: syn Vašek, tatínek Luboš Teď jsi opravdu kabrňák, řekl tatínek a potřásl Vaškovi rukou. Mám z tebe radost. Vašek se posadil proti tatínkovi. Na samém vrcholu skály bylo útulné místo, tak akorát pro dva. Vaškovi se zatajil dech, že se téměř bál pohnout. Jak byli vysoko! Jak byli blízko slunci! Náhodou, přiznal se skromně Vašek, v jedný chvíli jsem se tam zašprc a div jsem se nerozbrečel. Luboš se podíval trochu zjihlým pohledem na svého syna. Přesně věděl, který okamžik má Vašek na mysli. Ale dokázal jsi to, řekl. [1]

Pokus se správně vyznačit přímou řeč úryvek textu M. Poledňákové: Jsem horolezec Hlavní postavy: syn Vašek, tatínek Luboš „Teď jsi opravdu kabrňák,“ řekl tatínek a potřásl Vaškovi rukou. „Mám z tebe radost.“ Vašek se posadil proti tatínkovi. Na samém vrcholu skály bylo útulné místo, tak akorát pro dva. Vaškovi se zatajil dech, že se téměř bál pohnout. Jak byli vysoko! Jak byli blízko slunci! „Náhodou,“ přiznal se skromně Vašek, „v jedný chvíli jsem se tam zašprc a div jsem se nerozbrečel.“ Luboš se podíval trochu zjihlým pohledem na svého syna. Přesně věděl, který okamžik má Vašek na mysli. „Ale dokázal jsi to,“ řekl. [1]

Barevně vyznač uvozovací věty úryvek textu M. Poledňákové: Jsem horolezec Hlavní postavy: syn Vašek, tatínek Luboš „Teď jsi opravdu kabrňák,“ řekl tatínek a potřásl Vaškovi rukou. „Mám z tebe radost.“ Vašek se posadil proti tatínkovi. Na samém vrcholu skály bylo útulné místo, tak akorát pro dva. Vaškovi se zatajil dech, že se téměř bál pohnout. Jak byli vysoko! Jak byli blízko slunci! „Náhodou,“ přiznal se skromně Vašek, „v jedný chvíli jsem se tam zašprc a div jsem se nerozbrečel.“ Luboš se podíval trochu zjihlým pohledem na svého syna. Přesně věděl, který okamžik má Vašek na mysli. „Ale dokázal jsi to,“ řekl. [1]

Barevné vyznačení uvozovacích vět úryvek textu M. Poledňákové: Jsem horolezec Hlavní postavy: syn Vašek, tatínek Luboš „Teď jsi opravdu kabrňák,“ řekl tatínek a potřásl Vaškovi rukou. „Mám z tebe radost.“ Vašek se posadil proti tatínkovi. Na samém vrcholu skály bylo útulné místo, tak akorát pro dva. Vaškovi se zatajil dech, že se téměř bál pohnout. Jak bylo vysoko! Jak byli blízko slunci! „Náhodou,“ přiznal se skromně Vašek, „v jedný chvíli jsem se tam zašprc a div jsem se nerozbrečel.“ Luboš se podíval trochu zjihlým pohledem na svého syna. Přesně věděl, který okamžik má Vašek na mysli. „Ale dokázal jsi to,“ řekl. [1]

Oslovujeme, voláme Podstatná jména v 5. pádu oddělujeme čárkou. Příklady oslovení: na začátku Leontýno, přijeď domů včas! Milé kamarádky a kamarádi, zvu Vás na oslavu mých narozenin. uvnitř věty Máš pravdu, Leontýnko, spletla jsem si den. na konci věty Kdy jedeš na koncert, Leontýnko?

Oslovujeme, voláme Ve větách vytvoř oslovení Maminka volá na Leontýnku, aby se včas vrátila domů. Leontýnka zve přátele na oslavu svých narozenin. Kamarádka se Leontýně omlouvá, že si spletla den schůzky. _____________________ _____________________ _______________

Oslovujeme, voláme Ve větách vytvoř oslovení Maminka volá na Leontýnku, aby se včas vrátila domů. Leontýnka zve přátele na oslavu svých narozenin. Kamarádka se Leontýně omlouvá, že si spletla den schůzky. Maminka volá: „Leontýnko, vrať se včas domů!“ Leontýnka hovoří s přáteli: „Přátelé, zvu Vás na své narozeniny.“ Kamarádka hovoří do telefonu: „Leontýnko, omlouvám se Ti, že jsem nepřišla na schůzku, spletla jsem si den.“

Použitá literatura TOMAN, CSC., Doc. PaedDr. Jaroslav. Já čtenář a můj svět. 1. vyd. Praha: Fortuna, ISBN s. 156 [1] Fotografie na snímku č. 8, 9, 10 – vlastní archiv Obrázky: klipart