ERICH MARIA REMARQUE Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
ERICH MARIA REMARQUE (1898–1970) německý prozaik narodil se v Osnabrücku v rodině knihaře v 18 letech nastoupil na frontu jako dobrovolník, byl raněn a po 1. světové válce prošel řadou povolání (účetní, obchodní cestující, učitel, varhaník, prodejce náhrobků, automobilový závodník, novinář) cestoval po Evropě a počátkem 30. let se usadil ve Švýcarsku
když se v Německu chopili moci nacisté, začali veřejně pálit jeho knihy – v r emigroval do USA 2. světovou válku strávil v USA, po jejím skončení se vrátil do Švýcarska, střídavě žil i v USA Pálení nepohodlných knih nacisty
Tvorba: hlavním tématem se staly osudy vojáků a válečných veteránů 1. světové války, zabýval se i osudy emigrantů, kteří se marně snažili najít své místo v novém prostředí inspiroval se vlastní zkušeností, jeho hrdinové mají spoustu autobiografických rysů humanistický, antimilitaristický a antifašistický postoj napsal romány Na západní frontě klid, Cesta zpátky, Tři kamarádi, Vítězný oblouk, Jiskra života, Čas žít, čas umírat, Černý obelisk, Miluj bližního svého, Nebe nezná vyvolených nebo Noc v Lisabonu má blízko ke ztracené generaci: „Nejsme dobří k ničemu. Válka nás pro všechno dobré zkazila… Jsme opuštění, jak děti a zkušení jak staří lidé. Jsme suroví a smutní a povrchní, myslím, že jsme ztraceni.“
Na západní frontě klid motto: „Tato kniha nemá být ani obžalobou, ani vyznáním. Má být toliko pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.“ po vydání románu okamžitý úspěch, kniha přeložena do více než 12 jazyků, nejčtenější kniha 1. pol. 20. stol. protiválečný román – popisuje krutou válečnou realitu, neukazuje hrdinské činy, ale utrpení vojáků a nesmyslnost války Hlavní téma vypravěč Pavel Bäumer i jeho spolužáci z gymnázia nastoupili díky agitaci svého profesora na frontu jako dobrovolníci po krátkém výcviku plném šikanování jsou nepřipravení mladíci posláni do války a postupně v ní umírají, včetně hlavního hrdiny a vypravěče
příběh začíná ve chvíli, kdy hlavní hrdina odpočívá za frontou poté, co polovina pluku zahynula při jednom z pokusů o její prolomení děj je sestaven z jednotlivých epizod – Pavlových vzpomínek a zážitků (minulost se prolíná se současností) – postupně nás seznamuje se svými kamarády, s realitou života v zákopech (hlavní je najíst se, vyspat se a přežít další útok) otupělí vojáci vystavení soustavnému stresu vnímají své přežití jako dočasný odklad smrti, která neustále přichází v mnoha děsivých podobách (strach, plynové útoky, bombardování + hlad, špína, zima) válka poznamenává i psychiku vojáků – když Pavel dostane propustku a jede na dva týdny domů, nedokáže už žít ani komunikovat jako předtím a raději spěchá zpátky za kamarády na frontu
ukázka – čítanka (P) s. 21, čítanka (K) s. 150 román je psaný v ich-formě – neosobní zdrženlivý styl vypravěče – líčí válečné hrůzy, ale pokouší se od nich udržet emocionální odstup pouze v posledním odstavci je užita er-forma: Padl v září 1918, jednoho dne, kdy po celé frontě bylo tak pokojně a tiše, že se zpráva z bojiště omezila na jedinou větu: Na západní frontě klid… Padl kupředu a ležel na zemi, jako by spal. Když ho obrátili, viděli, že se asi dlouho netrápil: – obličej měl tak klidný výraz, jako by byl téměř spokojen, že to tak skončilo. román má znaky reportážní a věcně dokumentaristické prózy, ale jsou v něm i živá a barvitě stylizovaná dějová vypravování
Charakteristika hlavní postavy Pavel Bäumer – mladý student, nezkušený, vlastenecky nadšený – dobrovolně vstupuje do armády, s krutou realitou války se postupně mění jeho hodnoty, ztrácí své kamarády, učí nově příchozí vojáky, jak co nejdéle přežít a co je pro to nejdůležitější Hlavní myšlenka autor zobrazuje zklamání a znechucení mladé generace, která prošla válkou upozorňuje na to, jak válka mění lidské hodnoty (nejdůležitější je jídlo, spánek, možnost přežít), jak způsobuje naprostý úpadek lidství (ostatní hodnoty jsou nevýznamné) velký význam má přátelství, soudržnost v nebezpečí
Cesta zpátky volně navazuje na předchozí román vypráví příběh vojáků (členů Bäumerovy jednotky), kteří se po čtyřech letech prožitých v zákopech vracejí do rodného města a pokoušejí se znovu začlenit do společnosti nedaří se jim to, protože se změnili, válka je psychicky poznamenala, vzpomínky na ni se stále vracejí doma se k nim chovají jinak, nedokáží pochopit, čím prošli – ve válce si byli všichni rovni, tady se znovu odlišují chudí a bohatí, nemohou sehnat práci, manželky je opustily, všude je nedostatek, bída, černý obchod – někteří z bývalých vojáků končí sebevraždou autor uvažuje o smyslu války – jaký měla význam, když vše zničila – spousta obětí a ti, co přežili, nedokázali znovu normálně žít
Tři kamarádi Německo před nástupem Hitlera k moci o lidech, kteří prošli 1. sv. válkou jako vojáci i civilisté – jejich život byl touto zkušeností poznamenán příběh o přátelství Otty, Robbyho a Gottfrieda, které jim pomáhá přestát nestabilní poválečná léta beznaděje vrcholící světovou hospodářskou krizí i boji mezi levicovými a pravicovými radikály před nástupem nacistů k moci vypravěčem je Robby – po válce začali společně podnikat – měli autoopravnu, Otto občas závodil – ale nepociťovali žádnou radost ze života, byli vnitřně prázdní seznámili se s Patricií – jejich život znovu dostal smysl přátelství mezi ní a Robbym přerostlo v lásku – ale Pat byla nemocná (tuberkulóza) – všichni jí sehnali peníze, aby mohla odjet do sanatoria
narůstalo nacionalistické hnutí – Gottfried byl při pouličních nepokojích zastřelen fašistickými mladíky Robby odjel za Pat a prožil s ní poslední chvíle, než zemřela – život pro něj a pro Otta opět ztratil smysl autor varuje před fanatismem a fašismem – odsuzuje válku a násilí – ještě nezmizely následky 1. sv. války a lidé se ženou do nové záhuby proti tomu vyzdvihuje přátelství a lásku – lidé si uvědomují křehkost života a blízkou smrt – snaží se využít každou chvíli
Miluj bližního svého o lhostejnosti a bezcitných vztazích mezi lidmi německá rodina před 2. sv. válkou se rozpadla – otec byl Žid – se synem byli vyhoštěni – nikde je nechtěli nechat Vítězný oblouk autobiografický román – příběh německého emigranta, lékaře, v Paříži před 2. sv. válkou musí se skrývat, je bez dokladů, tajně vykonává lékařskou praxi a čeká na příležitost, aby se pomstil nacistovi, který způsobil smrt jeho bývalé milenky nakonec se mu to povede, ale jeho přítelkyně umírá a Francie vyhlašuje mobilizaci – válka se blíží
Jiskra života příběh z koncentračního tábora na konci 2. světové války hlavním hrdinou je novinář, vězeň č. 509, který se snaží s dalšími vězni dožít konce války mezi vězni je solidarita, pomoc = jiskra života proti sobě stojí dva odlišné světy: vězni = zbídačená stvoření – ztratili svou osobnost, všichni jsou jen vězeňskými čísly – z jejich vědomí jsou vymazány všechny city, starají se jen o základní potřebu (trochu se najíst) a snaží se přežít z hodiny na hodinu svět esesáckých dozorců = nástroje zla – s koncem války se jejich brutalita zvyšuje (nechtějí za sebou nechat žádné stopy) – nemají žádné svědomí, odmítají zodpovědnost za spáchané zločiny, jen plnili svou povinnost a jednali podle rozkazu
Nebe nezná vyvolených odehrává se po skončení 2. světové války – příběh automobilového závodníka a nevyléčitelně nemocné dívky (tuberkulóza) seznámí se spolu v sanatoriu, zamilují se do sebe – ona s ním odjíždí (nechce pomalu čekat na smrt) – doprovází ho na závodech, kde on havaruje a zemře, zanedlouho umírá i dívka autor chce probudit lásku k bližnímu, ukázat, že si máme vážit života a prožít ho naplno, máme se radovat z maličkostí a všedních věcí
Erich Maria Remarque Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Elektronická učebnice literatury, © Abeceda, občanské sdružení wikipedia.cz