PhDr. Lenka Skácelová Mgr. Tereza Kaufová, DiS. Praha 26.3.2015 Prezentace Poradenského centra PPP Brno a jeho místo v rámci koordinace PP na vertikální i horizontální úrovni PhDr. Lenka Skácelová Mgr. Tereza Kaufová, DiS. Praha 26.3.2015

Role MŠMT v systému primární prevence ve školství

Vertikální koordinace primární prevence ve školství MŠMT Oddělení prevence a speciálního vzdělávání Krajský školský koordinátor prevence pracovník krajského úřadu Metodik prevence PPP pracovník školského poradenského zařízení Školní metodik prevence pedagogický pracovník školy či školského zařízení

Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti odloučené pracoviště Pedagogicko-psychologické poradny Brno Centrum vzniklo v roce 1994 příspěvková organizace JmK ředitel PPP Brno - Mgr. Libor Mikulášek vedoucí pracoviště – PhDr. Lenka Skácelová

Charakteristika a vymezení činnosti Poradenského centra ojedinělý typ státního zařízení v systému prevence a poradenství pro děti, mládež a rodiny v oblasti rizikového chování jako je: záškoláctví šikana problémy ve vztazích či komunikaci doma i ve škole experimentování s návykovými látkami a další

Cílové skupiny děti mladšího školního věku (6 – 12 let) děti staršího školního věku (12 – 15 let) mládež (15 – 18 let) jedinci na počátku dospělosti (18 – 23 let) rodiče pedagogové

Poskytované služby Poradenského centra A. Programy specifické primární prevence všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární prevence B. Sekundární prevence C. Programy pro rodičovskou veřejnost D. Metodická a vzdělávací činnost pro pedagogy E. Ediční činnost

A. Programy všeobecné primární prevence 1. Programy pro třídní kolektivy – ZŠ, SŠ, SOU stěžejní činnost Poradenského centra nabídka programů je každoročně aktualizována, dostupná na webových stránkách   2. Vrstevnický program – PEER program cílem programu je vyškolit skupinu dobrovolníků (studentů SŠ a VŠ), kteří by aktivně působili v oblasti specifické primární prevence 3. Program pro metodickou a supervizní podporu pro ŠMP a TU cílem je v rámci skupiny poskytnou jiný náhled na daný případ či situaci ve škole

A. Programy selektivní primární prevence 1. Intervenční program program pro třídní kolektiv v případě výskytu problémů ve vztazích mezi žáky nebo v jiné oblasti ze spektra rizikového chování 2. Rodičovská skupina pro rodiče, jejichž děti jsou ohroženy rizikovým chováním pro rodiče dětí, které jsou aktuálně v kontaktu s Centrem – v rámci skupinových činností nebo v individuální péči práce této skupiny přináší rodičům možnost výměny zkušeností, vzájemné sdílení a podporu v podobných situacích 3. Osobnostně rozvojový program pro žáky s adaptačními problémy (KPZ) skupinový program pro děti ZŠ (3.-6. třída) s potížemi v oblasti vztahu k autoritám či s vrstevníky

A. Programy indikované primární prevence Skupina pro děti s adaptačními problémy v třídním kolektivu (Pomelo) pro žáky ZŠ i SŠ s problémem adaptovat se v třídním kolektivu jde o děti, které trpí nadměrnou psychickou tenzí, špatně se orientují v sociálních situacích a často neadekvátně reagují (např. stažení se nebo agrese) cílem je poskytnout účastníkům možnost své problémy řešit, ale i zažívat podporu a ocenění ze strany členů skupiny Skupinový program pro experimentující a problémové uživatele návykových látek určený pro rekreační a problémové uživatele tzv. „lehkých“ drog ve věku od 13 do 17 let cílem jednotlivých setkání je napomoci náhledu na užívání drog a podpora motivace ke změně, směřování k abstinenci

B. Sekundární prevence krizová intervence pro děti a mládež při akutních potížích v oblastech školních, vztahových, rodinných a jiných krizová intervence a poradenství pro rodiče při potížích spojených s dospíváním dětí (šikana, škola, komunikace, atd.) odborné poradenství pro experimentátory a uživatele drog, jejich rodiče, partnery a kamarády rodinná terapie - řešení problémů za pomoci celého rodinného systému. Systematická a dlouhodobá práce s celou rodinou rodičovská skupina

C. Programy pro rodičovskou veřejnost Tematicky zaměřené besedy jejichž cílem je seznámit rodiče i širokou rodičovskou veřejnost s problematikou z oblasti RCH a v rámci diskuse poukázat na možné řešení konkrétních problémů besedy probíhají v prostorách školy Účast na třídních schůzkách konkrétního třídního kolektivu, který se účastní selektivního programu PP Implementace programu Unplugged pro rodiče Rodičovská skupina

D. Metodická a vzdělávací činnost pro pedagogy metodické vedení školních metodiků prevence při vypracovávání Minimálních preventivních programů, jejich evaluace, předávání informací a nabídek zajištění odborných seminářů v rámci dalšího vzdělávání ŠMP (včetně Specializačního studia pro výkon funkce ŠMP) metodická pomoc pro začínající ŠMP pomoc při řešení problémů a krizových situací ve škole pomoc při vytváření a hodnocení projektů v oblasti primární prevence konzultace pedagogům kazuistické semináře pro ŠMP supervizní setkávání podpůrná skupina pro pedagogy ZŠ a ŠMP zapojování ŠMP do řešení projektů v rámci Poradenského centra a prezentace ŠMP na krajské konferenci PPRCH

E. Ediční činnost Tvorba a sestavování metodik v rámci vzdělávacích programů pro pedagogy a činnosti v oblasti prevence rizikových forem chování Například: Metodika prevence sociálně patologických jevů Metodika osobního rozvoje Metodika práce s dětmi na 1. stupni ZŠ Metodika vedení třídnických hodin Adresář organizací primární prevence v Jihomoravském kraji Primární prevence rizikového chování ve školách Příklady dobré praxe programů školní prevence rizikového chování Kočičí zahrada (metodika pro 1. stupeň ZŠ)

Spolupráce s ostatními zařízeními Klinika adiktologie pod 1. LF UK v Praze a VFN Skálův institut v Praze Městská policie Brno, odbor prevence Policie ČR – skupina Prevence OSPOD jednotlivých MČ v Brně a okolí Sdružení Podané ruce, Brno Státní zdravotní ústav, Brno Semiramis, o.s., Mladá Boleslav Sdružení SCAN v Tišnově o.s. Střed, Třebíč o.s. Ezop, Nově Město na Moravě Centrum primární prevence Vrakbar, Jihlava Spektrum – Centrum primární prevence, Žďár nad Sázavou

Výzkumné šetření mezi ŠMP a metodiky prevence v PPP Výstupy z bakalářské práce (2012) „Metodické vedení školních metodiků prevence s důrazem na kvalitu a efektivitu práce s rizikovou mládeží ve školách“ Výstupy z diplomové práce (2014) „Metodik prevence v pedagogicko – psychologické poradně v systému školské prevence“

Metodické vedení školních metodiků prevence s důrazem na kvalitu a efektivitu práce s rizikovou mládeží ve školách (Bakalářská práce, 2012)

Cíl bakalářské práce Popsat roli a standardní činnost školního metodika prevence ve škole Zjistit, jak on sám vnímá své postavení pro výkon funkce ŠMP ve škole Najít silná i slabá místa při jeho metodickém vedení ze strany pedagogicko – psychologické poradny Na základě výsledků v průzkumu zmapovat, jak by se dala zkvalitnit a zefektivnit práce v této oblasti Průzkumu se zúčastnilo celkem 65 ŠMP, a to 51 z regionu Brno – město a 14 z regionu Brno – venkov

Školní metodik prevence Pracovník školy nebo školského zařízení, jež je vybraný a jmenovaný do této funkce Koordinuje tvorbu a kontroluje realizaci preventivního programu školy, participuje na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci rizikového chování (např. záškoláctví, závislosti, násilí, vandalismu, sexuální zneužívání, zneužívání sektami, rizikové projevy sebepoškozování a další) Metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti prevence rizikového chování, spolupracuje s třídními učiteli Podílí se na koordinaci vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování Pomáhá s přípravou a realizací aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu – prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasismu a xenofobie Metodik prevence ve škole také koordinuje spolupráci školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování. Poskytuje základní poradenství cílové skupině žáků, rodičů a pedagogů

Vybrané výsledky z šetření Naprostá většina ŠMP (88%) má oddělenou funkci od VP (pouze 12% má funkci kumulovanou) Převážná část ŠMP (98%) má absolvované Specializační studium, až na výjimky, kdy ŠMP z různých důvodů odchází ze školy

Poptávka po tématech odborných seminářů a jejich preference   počet odpovědí vztahy v třídních kolektivech 57 šikana 39 prevence návykových látek 37 kyberšikana agresivita nekázeň ve školním prostředí 28 novodobá náboženská hnutí 22

Přehled nejrizikovějších oblastí chování žáků ve škole   počet odpovědí šikana 43 agresivita 32 nekázeň 22 návykové látky 21 kouření 16 záškoláctví 14 kyberšikana 13 vztahy mezi žáky, ostrakizace 9 dodržování pravidel 6 vandalismus 3 krádeže 2 patologické rodinné zázemí 1 sídlištní party extremismus

Postavení ŠMP v týmu školního poradenského pracoviště

Spolupráce ŠMP s ostatními kolegy ve škole

Jaká je podpora činnosti ŠMP ze strany vedení školy?

Využívají rodiče konzultační hodiny?   počet odpovědí procentuální vyjádření (%) ano, vždy 2 3,0 ano, občas 42 64,6 ne, nikdy 21 32,4

Měsíční finanční odměna za výkon funkce ŠMP Téměř polovina respondentů (32, tj. 49,2%) uvedla, že dostávají měsíční finanční odměnu ve výši do 1.000,- Kč, 18 dotazovaných (27,7%) pak v rozmezí 1.000 až 2.000,- Kč a 15 dalších (23,1%) nedostává žádnou finanční odměnu za výkon funkce metodika prevence.   počet odpovědí procentuální vyjádření (%) žádnou nedostávám 15 23,1 do 1.000,- Kč 32 49,2 1.000,- Kč až 2.000,- Kč 18 27,7

Časový prostor pro práci s vytipovanými rizikovými jedinci   počet odpovědí procentuální vyjádření (%) ano, dostatečný 23 35,4 ano, ale nedostatečný 29 44,6 ne, žádný 13 20,0

Motivace pro práci ŠMP počet odpovědí práce s dětmi 28   počet odpovědí práce s dětmi 28 možnost pomáhat těm, kteří o to stojí 13 bližší kontakt s žáky, získání důvěry možnost nastavit řešení problémů; když se něco povede spolupráce s kolegy 10 nebaví mě to 6 spolupráce s kolegy 4 spolupráce s dalšími organizacemi, odborníky tvorba projektů a preventivních programů

Komplikace práce ŠMP 26 málo času a moc práce 14 velká byrokracie 9   počet odpovědí málo času a moc práce 26 velká byrokracie 14 náročnější spolupráce s některými rodiči 9 žádné nebo nízké ohodnocení 7 náročnější spolupráce s některými kolegy 6 nedocenění této funkce ze strany rodičů i některých kolegů, občasná marnost a beznaděj nejistota při řešení některých situací 5 výsledky snahy jsou vidět až za dlouhou dobu 3 nedostatečné podmínky 2

Komplikace práce ŠMP Citace pár vybraných odpovědí z dotazníku: „Formalizovanost a byrokratizace funkce. V podstatě jde jen o výkaz plnění. Ale to je tak ve školství ve všem…“ „Mohl by být větší časový prostor k práci metodika prevence např. formou snížení úvazku. Legislativa práci metodika dost svazuje.“ „Rozvrh žáků a ŠMP limituje možnost vícečetné návštěvy kolektivů jednotlivých tříd během školního roku. Nemožnost sníženého úvazku ŠMP o jednu hodinu, jeho nedoceněnost rodičovskou obcí a finanční ohodnocení (několik let bez osobního hoodnocení).“ „Nedostatek času, opozice některých kolegů“ „Bezmocnost, šílení rodiče.“

Forma spolupráce ŠMP s PPP Brno   počet odpovědí procentuální vyjádření (%) preventivní programy 29 44,6 vedení ze strany metodika prevence PPP 14 21,5 telefonické konzultace 10 15,4 osobní konzultace 9 13,9 jinou – emailový kontakt, schůzky ŠMP, návštěvy v průběhu specializačního studia 3 4,6

Shrnutí výsledků z výzkumného šetření Viz. Příloha č. 1

Hodnocení spolupráce s ŠMP z pohledu Poradenského centra PPP 100 % účast na seminářích s metodikem PPP Problémová emailová a telefonická komunikace směrem ke školám (nedoručitelné emaily, obsazenost telefonních linek na školy) Vedení školy uvolňuje ŠMP na akce většinou až v odpoledních hodinách Prezentace objektivních důvodů a ustálených zavedených učitelských názorů na dnešní postavení pedagoga a jeho možností či motivací ke změnám Náhrada za čas strávený se školní třídou na preventivních aktivitách a jiných v rámci prevence – musí si to nahradit, suplovat za kolegy Nejčastější požadavek na podporu prevence ve školách je dostatek her, technik, a metodik. Teoretické zázemí je nezajímá Malá ukotvenost role ŠMP ve školním prostředí (střídání rolí – sociální pracovník, terapeut, policista, rodič atd.) Nedostatečný časový prostor pro vedení preventivních programů (pouze určité aprobace)

Témata pro podporu ŠMP na školách Úleva úvazku pro výkon funkce ŠMP (nebo jiná možnost – např. finanční ocenění za odevzdaný výkaz práce ŠMP za příslušný měsíc – x Kč/hod. – transparentnost) Iniciovat z různých směrů (od MŠMT, kraje, zřizovatele) ředitele k podpoře práce ŠMP ve školském zařízení (např. stěžejní role třídního učitele a jeho spolupráce s ŠMP)

Metodik prevence v pedagogicko – psychologické poradně v systému školské prevence (Diplomová práce, 2012)

Cíl diplomové práce Popsat roli a zmapovat standardní činnosti metodika prevence rizikového chování v pedagogicko – psychologických poradnách Zaměřit se na možnosti spolupráce jednotlivých metodiků prevence PPP se školami, a to s ohledem na počet škol, jež spravují a výši pracovního úvazku, který pro tuto funkci mají vymezenou Zjistit také, jakou podporu mají metodici PPP ze strany krajského školského koordinátora i vedení poradny Průzkumu se zúčastnilo celkem 7 metodiků prevence PPP v Jihomoravském kraji (100% účast)

Metodik prevence pedagogicko-psychologické poradny Obecná činnost je uvedena ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Konkrétnější vymezení činnosti je pak obsaženo v Metodickém doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních (MŠMT, 2010). Metodik prevence PPP vede ŠMP  k samostatnosti a schopnosti správně nastavit preventivní strategii školy, k vytvoření dobře nastaveného MPP, dále je vybavuje nejen informacemi, ale i dovednostmi pro řešení vzniklých rizikových situací ve škole. To znamená, že zkompetentňuje ŠMP pro samostatný výkon jejich funkce. Analýza činnosti metodiků prevence PPP - viz. příloha č. 2

Krajský školský koordinátor prevence Pracovník odboru školství krajského úřadu, spolupracuje především s krajským protidrogovým koordinátorem, manažerem prevence kriminality v kraji a koordinátorem pro romské záležitosti, případně s dalšími koordinátory. Vymezení jeho činnosti je obsaženo v Metodickém doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních (MŠMT, 2010) Zaštiťuje činnosti realizované v rámci krajské Strategie prevence rizikového chování Na úrovni obcí metodicky podporuje ředitele škol a školských zařízení, školní metodiky prevence ve všech typech škol a metodiky prevence v pedagogicko- psychologické poradně (PPP) Spolupracuje s preventivním týmem MŠMT

Výše úvazku metodika prevence PPP

Vydefinovaná náplň práce 71,4 % respondentů odpovědělo, že má vydefinovanou náplň práce pro tuto funkci

Nejčastější požadavky škol na metodiky PPP Diagnostika problémových třídních kolektivů Metodická podpora při výskytu aktuálních potíží souvisejících s rizikovým chováním - šikana, kyberšikana, agresivita, návykové látky Intervenční programy Preventivní programy Konzultace (zpracování projektů, MPP atd.) Krizová intervence

Hodnocení spolupráce s krajským školským koordinátorem

Požadavky metodiků PPP na krajského školského koordinátora prevence Metodické vedení, řešení nestandardních situací Ověření postupu v dotačním řízení Informace z kraje a MŠMT v oblasti PPRCH Získání kontaktů, doporučení na programy primární prevence Výklad legislativy - zákony, vyhlášky, metodické pokyny konzultace ke vhodnému postupu řešení Účast na setkání ŠMP

Forma spolupráce s metodiky prevence z jiných PPP Výměna zkušeností na schůzkách pořádaných krajským školským koordinátorem Telefonické konzultace týkající se práce s třídními kolektivy Předávání informací a nabídek ze svého regionu Pomoc při zpracování dílčích úkolů a informací z jejich regionu pro ucelený záměr v daném kraji Telefonický, emailový kontakt v případě potřeby

Možnost supervizního vedení

Zdroje informací z oblasti PPRCH Webové stránky MŠMT - zákony, vyhlášky, strategie, metodické odporučení Vzdělávací aktivity Kliniky adiktologie Internet – odborné stránky týkající se prevence Odborná literatura Konference PPRCH, semináře Je škoda, že mezi častý zdroj informací patří pasivní forma vzdělávání – využití možnosti dohledání potřebných odpovědí a informací na internetu. Aktivní účast na seminářích a konferencích je uvedena až na posledním místě.

Kvalita spolupráce ze strany vedení PPP

Kvalita spolupráce s kolegy v PPP

Formy metodické podpory pro ŠMP Individuální konzultace - telefonické, emailové, osobní Pravidelné schůzky Předávání informací z kraje, MŠMT Realizace seminářů, školení Konzultace k projektům, MPP

Obsah pracovních setkání ŠMP s metodiky PPP Předání aktuálních informací z oblasti PPRCH (právní předpisy, možnosti získání finančních prostředků atd.) Nabídky vzdělávání v primární prevenci Předávání informací o organizacích, které poskytují programy primární prevence v regionu Informace o metodických materiálech využitelných v oblasti prevence RCH Vzájemná výměna zkušeností Zprostředkování prezentace a předání základních informací o dalších institucích a možnostech spolupráce – nestátní neziskové organizace, OSPOD, Policie ČR, Městská policie

Nabídka odborných služeb metodika PPP pro školy Diagnostika třídního kolektivu, programy selektivní a indikované PP Metodická podpora pedagogů, konzultace Besedy pro žáky, rodiče, pedagogy Preventivní programy pro třídy v rámci specifické všeobecné PP Krizová intervence v prostředí školy Zprostředkování odborných seminářů ve spolupráci s lektory specializujícími se na dané téma

Vedení dokumentace v pozici metodika prevence PPP Záznamy z programů ve třídách, z návštěv škol Zápisy z konzultací Přehled legislativy k primární prevenci Záznamy z individuálních vedení klientů Zápis ze schůzek ŠMP Evaluační činnost - hodnocení MPP

Hodnocení spolupráce metodika PPP s vedením školy KLADNÉ HODNOCENÍ ZÁPORNÉ HODNOCENÍ vstřícný přístup v rámci šetření ve třídách neustálý proces motivování a podpory pro místo primární prevence ve škole uvolňování pedagogů na schůzky ŠMP neustálá informace o zodpovědnosti vedení školy za primární prevenci i řešení jednotlivých případů podpora pedagogů ustálený názor od vedení škol o bezmocnosti ve spolupráci s rodiči včasné řešení problémů ve škole v rámci preventivního šetření, není třeba následně řešit krizovou intervencí neochota spolupráce při řešení složitějších situací – nezájem řešit, zamlčování, zlehčování situace snaha o realizaci doporučení v některých školách je prevence na pokraji zájmu   učit písmenka a počítání, bez ohledu na leckdy zoufalou situaci vztahů ve třídách - špatný nadhled, strach a obavy, nízká schopnost dobrého vedení lidí některé školy pojímají funkci ŠMP pouze formálně

Hodnocení spolupráce metodika PPP s výchovným poradcem KLADNÉ HODNOCENÍ ZÁPORNÉ HODNOCENÍ spolupráce s ŠMP prosazování své povýšené funkce výchovného poradce nad ŠMP – přebírání jeho kompetencí předávání informací, jejich doplnění dvojrole – funkci výchovného poradce a metodika prevence vykonává jedna osoba včasné řešení problému na úrovni školy špatná komunikace mezi výchovným poradcem a ŠMP   nezájem dělat cokoliv jiného než „profesní orientaci“

Hodnocení spolupráce metodika PPP s ŠMP KLADNÉ HODNOCENÍ ZÁPORNÉ HODNOCENÍ ochota k otevřenosti písemné hodnocení neodpovídá realitě ani novým přístupům primární prevence ochota k aktivní spolupráci neochota spolupracovat - některé je třeba několikrát upomínat o dodání materiálů – např. hodnocení MPP nemají problém se obrátit o pomoc žádost o posudky k projektům na poslední chvíli   chtějí vše, ale nechtějí k tomu žádnou práci navíc někde stále poněkud vázne předávání informací kolegům ve škole někde je oblast prevence pouze formálním dokumentem školy kladné hodnocení záporné hodnocení snaha se erudovaně vzdělávat, profesně se posouvat obava sdělit, že se něco nedaří, či si neví rady – raději o situaci nemluví dělat svoji práci dobře i přes nevoli kolegů – pedagogů nebo přes nedobrovolné dosazení do funkce primární prevenci pojímají dle své zavedené představy – metodik prevence v PPP nemá kompetence kontroly

Slovní hodnocení spolupráce metodika PPP s ŠMP Snaha a ochota ŠMP se vzdělávat v oblasti školské primární prevence Vykonávání funkce ŠMP, i přes neochotu ke spolupráci od kolegů ve škole Schopnost požádat o pomoc při řešení problémových situací V některých školách panuje obecný trend, že oblasti primární prevence je zbytečné se věnovat a podporovat ji Neochota zapojovat se do spolupráce, nedodávání požadovaných výstupů včas či vůbec, komunikace je velmi sporá Obava ŠMP sdělit, že se něco ve škole nedaří, že si neví rady Úskalím spolupráce je také fakt, že metodik PPP nemá ve svých kompetencích možnost kontroly, zda se ŠMP řídí platnými doporučenými postupy pro oblast školské primární prevence či nikoliv

Hodnocení spolupráce metodika PPP s TU KLADNÉ HODNOCENÍ ZÁPORNÉ HODNOCENÍ snaha o spolupráci nezájem o dění ve třídě zájem o dění v třídním kolektivu neochota dělat cokoli „nad rámec“ své práce – vše je problém, chtějí jen učit, nikoliv vzdělávat individuální přístup k žákům nepřipuštění si, že pedagogický přístup může být i jiný než ten, který mám já snaha o realizaci doporučení postoj, že prevence jsou pouze hry a je zbytečná – často narážím na neznalost a neproškolenost pedagogů konzultace v PPP strach řešit problémy s vedením školy   absence kompetencí pro práci se skupinou – i např. v rámci třídnických hodin pasivní sezení za katedrou při práci se třídou, neochota se zapojit do programu

Slovní hodnocení spolupráce metodika PPP s TU Zájem a ochota se aktivně zapojovat do preventivních programů společně se svojí třídou Respektování individuálního přístupu k žákům a zařazování doporučení z PPP do své pedagogické práce Neochota udělat cokoli nad rámec své pedagogické činnosti, ať už se jedná o respektování doporučení pro práci se třídou či aktivní zapojení do programu. Postoj některých pedagogů k prevenci jako takové a absence základních informací z této oblasti Obava řešit problémy mezi žáky s vedením školy v domnění, že by mohly nastat nepříjemné situace a z toho vyplývající sankce při zjištění, že není něco v pořádku či že něco podcenili nebo zanedbali

Postřehy z výzkumného šetření 60% respondentů uvedlo, že výše úvazku je pro jejich práci dostačující 35% respondentů odpovědělo, že nemají jasně stanovenou pracovní náplň Z toho vyplývá, že pokud nemá jasně definováno, jaké činnosti by měl v rámci své funkce a výše nastaveného úvazku vykonávat, neví, jaké služby a v jaké míře by měl školám přesně poskytovat Vzniká tím i obtížně sledovatelná kontrola a vykazování jeho práce Toto zjištění potvrzuje i skutečnost, že metodik PPP svoji pracovní činnost a vyměřený čas na ní si stanovuje a organizuje sám Můžeme se tedy domnívat, že metodik prevence PPP, jenž nemá jasně vydefinovanou pracovní náplň, poskytuje školám pouze ty služby, se kterými má zkušenosti a to v takovém rozsahu, jaký si sám určí Proto na otázku ohledně vytíženosti a výši úvazku může uvést, že jsou tato dvě kritéria z jeho pohledu v souladu

Postřehy z výzkumného šetření Je důležité a žádoucí, aby náplň práce metodika prevence PPP byla ze strany vedení poradny přesně definována Tzn. jaké služby, komu a v jakém časovém rozsahu bude poskytovat a to vše samozřejmě s ohledem na výši stanoveného pracovního úvazku. Ředitel definuje náplň práce metodika prevence PPP s ohledem na platnou aktuální legislativu Měl by také přihlédnout ke specifikům daného regionu, jeho geografické struktuře a výskytu typů rizikového chování v cílových skupinách PP V případě, že metodik prevence PPP nemá na výkon této funkce vyhrazen plný pracovní úvazek, ale pouze jeho část, je nutné, aby tyto činnosti byly od sebe odděleny