OD ALŽBĚTY I. PO VZNIK VELKÉ BRITÁNIE Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Od Alžběty I. po vznik Velké Británie Označení DUM VY_32_INOVACE_11_1_06 Autor Mgr. Miroslav Flieger Datum 30.3.2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Novověk Ročník 2. ročník gymnázia, sexta www.zlinskedumy.cz

Alžběta I. Po Eduardovi VI. a nejstarší dceři Jindřicha VIII. Marii nastoupila roku 1558 na anglický trůn Alžběta I. Upevnila pozice anglikánské šlechty a dokázala udržet relativně stabilní politickou i ekonomickou situaci – její vláda bývá označována za „zlatý věk Anglie“ (právě nyní žije a tvoří W. Shakespeare). Anglie za její vlády nastoupila cestu na výsluní, když dokázala významně oslabit pozice Španělska (za pomoci Francise Drakea, či Waltera Raleigha). [1] Alžběta I. Na počest královny byla pojmenována americká kolonie Virginie (Alžběta se nikdy neprovdala). Roku 1600 vznikla Východoindická společnost, která pomáhala pronikání Angličanů do Indie. Roku 1603 Alžběta umírá a s ní končí i vláda dynastie Tudorovců.

Stuartovci Roku 1603 se králem Anglie stal Jakub I. Stuartovec, v té době již král Skotska. Plánoval pevné spojení obou zemí, což vyvolalo všeobecný odpor. Jakub opakovaně rozpouštěl parlament, když mu odmítal navýšit jeho příjmy. Roku 1620 započala kolonizace Severní Ameriky. Jakub vstoupil do dějin též jako literát. Po jeho úmrtí na úplavici zasedl roku 1625 na trůny Anglie i Skotska jeho syn Karel I. Karel I. měl od otce vštípen odpor k parlamentu a časem se pokoušel vládnout bez něj (byl podezírán, že usiluje o nastolení absolutismu), nejdelší období bez svolání parlamentu bylo v letech 1629-1640. Jeho vládu provázely náboženské konflikty, které sám přiživil jednak sňatkem s francouzskou princeznou, katoličkou Henriettou Marií Bourbounskou, jednak svou snahou rozšířit anglikánskou církev do Skotska (zde převládalo presbyteriánství). [2] Jakub I.

Karel I. Roku 1640 se král ocitl ve válce se Skoty a potřeboval vybrat daně na tento konflikt. V dubnu proto svolal parlament, se kterým se nedohodl a v květnu jej rozpustil (krátký parlament). Vzápětí jej musel svolat znovu (dlouhý parlament). Další problém přineslo povstání irských katolíků. Vztahy krále a parlamentu se vyostřily a roku 1642 mezi nimi započala válka, trvající sedm let. Skončila popravou Karla I. a vyhlášením republiky. [3] Trojportrét Karla I. od Anthonise van Dycka Občanská válka vynesla na výsluní schopného a vzdělaného puritána Olivera Cromwella. Ten stanul v čele umírněných puritánů (independentů) a postupně ve svých rukách soustředil značnou moc. Tvrdě potlačil povstání Irů, započal splynutí Anglie a Skotska v jeden stát. Pracoval na vybudování silného loďstva a roku 1651 se podílel na vydání Navigačních akt, dokumentu který omezil práva cizinců obchodovat s Anglií a jejími koloniemi.

Cromwellova diktatura Navigační akta vyvolala válku s Nizozemím, které se právem cítilo poškozeno. Roku 1653 Cromwell rozehnal parlament a nechal zvolit nový, ten mu udělil titul lorda protektora (a tím hlavní slovo ve státě). I nová sněmovna však byla Cromwellem roku 1655 rozpuštěna poté, co se zde proti němu ustavila silná opozice. Lord protektor nyní nastolil tuhou vojenskou diktaturu. Cromwell, jasný pán Anglie, odmítl nabízenou korunu krále, přes obrovskou osobní moc zůstal republikánem. [4] Oliver Cromwell V roce 1655 Anglie zvítězila ve válce s Nizozemím, které muselo uznat Navigační akta. Mezinárodní pozice Anglie ještě více posílily poté, co došlo k uzavření spojenecké smlouvy a s tradičním rivale, Francií (proti Španělsku).

Restaurace monarchie v Anglii Roku 1558 Cromwell zemřel a na jeho místo nastoupil jeho syn Richard, který byl po roce sesazen. Následoval střet monarchistů, kteří soustředili ve Skotsku, s republikány, po kterém se roku 1660 na trůn vrací Karlem II. Stuartovci. Za vlády Karla i jeho syna Jakuba II. zemi zmítala náboženská netolerance, která vedla k značné emigraci do zámoří. Situaci nezlepšilo ani konvertování Jakuba II. ke katolicismu. Ten musel roku 1688 opustit trůn a parlament nabídl korunu krále Vilému III. Oranžskému. Tato událost bývá označována jako slavná revoluce. Vilém následně sérií zákonů Anglii změnil na konstituční monarchii. [5] Vilém III. Oranžský

Velká Británie V anglickém parlamentu se konstituovaly dvě strany, hájící zájmy rozdílných skupin obyvatel, které spolu vedly politický boj a založily tak tradici moderních politických stran. Konzervativnější byli toryové, zástupci bohaté šlechty, radikálnější whigové, kteří reprezentovali zájmy nižších vrstev. Po slavné revoluci se utužil svazek mezi Anglií a Skotskem, Irsko pak fakticky pozbylo samostatnost. Za vlády královny Anny Stuartovny došlo roku 1707 k vyhlášení Spojeného království Velké Británie. Roku 1714 nastoupila v osobě Jiřího I. Hannoverského nová dynastie (Windsorové). Jiří umožnil vznik parlamentní opozice a Británie se definitivně stala vzorem parlamentarismu. [6] Jiří I. Hannoverský

Otázky a úkoly 1. Vyslovte argumenty, podporující tezi, že za Alžběty I. započal proces, na jehož konci se se z Anglie stala prvořadá velmoc. 2. Porovnejte, jaké měli vztahy s parlamentem angličtí králové Karel I. a Vilém III. Oranžský: 3. Vysvětlete pojmy „krátký parlament“ a „dlouhý parlament“. 4. Proč kvůli vydání Navigačních akt Nizozemci válčili s Angličany? 5. Myslíte, že Oliver Cromwell je svým odmítnutím koruny krále Anglie spíše mezi vůdci revolucí výjimečný, či byste nalezli v jiných zemích i muže, kteří se v podobné situaci zachovali podobně? Tedy zůstali věrní svým ideálům a neupřednostnili osobní vzestup? 6. Zjistěte, která panovnická dynastie vládne Velké Británii v současnosti.

Internetové zdroje (obrázky): [1] NEZNÁMÝ AUTOR. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 16.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Darnley_stage_3.jpg [2] VAN SOMER, Paul. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 16.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:JamesIEngland.jpg [3] VAN DYCK, Anthonis. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 16.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anthonis_van_Dyck_041.jpg [4] WALKER, Robert. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Oliver_Cromwell_by_Robert_Walker.jpg [5] KNELLER, Godfrey. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:King_William_III_of_England,_%281650- 1702%29.jpg [6] THORNHILL, James. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:GeorgeIThornhill.jpg

Literatura: Čornej Petr, Čornejová Ivana, Parkan František: Dějepis pro gymnázia a střední školy. SPN, Praha 2001. ISBN 80-7235-152-4. Kol. autorů: Dějiny evropské civilizace, díl II. Paseka, Praha Litomyšl 1995. ISBN 80-7185-011-X. Maurois, André: Dějiny Anglie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1993. ISBN 80-7106-084-4.