Alessandro Guiseppe Antonio Anastasio Volta
Životopis Narodil se 18.2.1745 v hraběcí rodině v městečku Como. Jeho jméno bylo stvořené pro básníka nebo církevního hodnostáře, jak by si přáli jeho rodiče. Voltu však od dětství fascinovaly přírodní jevy.
Po studiích se r. 1774 Stává učitelem fyziky na gymnáziu v rodném Comu a již rok nato předvádí svůj první vynález – elektrofor, jímž bylo možné bez tření vytvořit libovolně velký náboj statické elektřiny. Od r. 1779 přednáší na univerzitě v Pavii a svým přístupem předjímá mnohem pozdější veřejné přednášky FARADAYOVY. Je vtipný, pohotový, vyhýbá se suchým faktům, vše dokumentuje zajímavými a názornými pokusy
Roku 1791 je zvolen za člena Královské společnosti (Akademie věd) v Londýně, což byla největší pocta, jaké se mohlo tehdejšímu vědci dostat.
Po návratu z Anglie se mu do rukou dostává objemná práce boloňského profesora anatomie Luigiho Galvaniho /lujdžiho galvaniho/ (1737 – 1798) O elektrických silách při pohybu svalů. Galvani /galvaňo/ totiž při pitvání žab pozoroval stahy, o nichž se mylně domníval, že jsou způsobeny „živočišnou elektřinou“.
Volta záhy odmítl Galvaniho /galvaniho/ teorii a pokusil se o fyzikální výklad celého jevu. Jak vlastně dospěl k objevu galvanického článku, který se stal prvním zdrojem trvalého elektrického proudu, je dodnes záhadou. Určitou roli v tom jistě sehrála náhoda a pochopitelně i Voltova geniální intuice. Vytvořil tzv. Voltův sloup, složený ze zinkových a měděných kotoučků, které byly odděleny plátnem navlhčeným ve slané či okyselené vodě. Voltův chemický zdroj elektrického napětí dovolil v dalších letech konat i složitější pokusy s elektrickými obvody.
Jednotka napětí se na jeho počest jmenuje volt.