malou až nulovou možností uniknout nevelkou rozšiřovací schopností citlivostí na vyschnutí předpokladem, že jejich schopnost odpovědi na disturbance je malá a oheň zdecimuje jak je, tak i jejich nejvhodnější prostředí
18 měs. po požáru z 1269 pouze 30 jedinců, ale zástupci společenstva: –otevřených stanovišť –skalní –křovinná –mediteránní stínomilná –po dvou letech i lesní druhy a opadanková společenstva
abundance roste s dobou po posledním požáru species richness je srovnatelné mezi všemi „sampling sites“ (nejnižší je po požáru před 25 lety) Indexy diverzity (Shannon) taktéž srovnatelné (nejnižší měly ty, co shořely 2x či 3x)
Nehraje roli jak moc hořelo, ale jde o dobu od posledního požáru, počtu požárů a intervaly mezi nimi.
malakofauna je velmi různorodá, a není zde průkazný rozdíl ve „species richness“ a diverzitě společenstev zahrnuje i stínomilné a stínotolerantní druhy nedochází k rozmachu společenstev xerofilních a otevřených stanovišť
1- schopnost přežít nepříznivé období – část jedinců může přežít 2- některé druhy umí přepnout z jednoletého na dvouletý vývojový cyklus, jsou-li nepříznivé podmínky (a šneci se vylíhnou tedy až třetím rokem) 3- vajíčka kladou víckrát za sebou v různých intervalech 4- možnost samooplození zachová-li se takto jedinec ve vhodné době, může pak po požáru nerušeně demograficky explodovat (demographic explosion)
resilience společenstev je nad očekávání vysoká společenstva jsou odolná ohni pokud je mezi nimi prostoj alespoň pěti let (aby opět dosáhli rovnováhy s prostředím) nezáleží na počtu, intenzitě, opakování a doby od posledního požáru drasticky snížená abundance po požáru, ale zachována druhová bohatost (po jakémkoliv druhu požáru) částečně za jejich persisitenci a resilienci mohou zdroje z nezasažených refugií někteří jedinci (odhad je až 20%) jsou schopni oheň přežít, jsou-li v momentě požáru na správném místě