VŠEOBECNÁ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA

2.14. Teorie celkové (všeobecné) rovnováhy zkoumá: a) izolovaně jeden trh b) poptávku a nabídku na dílčím trhu c) vazby mezi jednotlivými trhy d) rovnováhu všech trhů současně e) platí c) i d) zároveň

ÚVOD stav všeobecné rovnováhy se vyjadřuje pomocí modelu ………………, tedy modelu, kdy máme dva vstupy do výroby dva výrobce, kteří produkují dva statky dva spotřebitele, kteří tyto statky spotřebovávají obecná charakteristika ekonomické rovnováhy nikdo (ani spotřebitelé, ani výrobci, ani vlastníci výrobních faktorů) nemohou ani polepšit, tedy jako stav, kdy nelze zvětšit užitek, příjem, aniž by se snížil užitek či příjem někoho jiného. Stav všeobecné rovnováhy je ………………………. 2*2*2*2 stav všeobecného rovnováhy – nedosažitelný a zároveň nežádoucí, protože jinak zastavení jakéhokoli pokroku PARETOOPTIMÁLNÍ

12. Teorie dílčí ekonomické rovnováhy: a) zkoumá tržní systém jako celek b) zohledňuje ,, zpětnou vazbu“ mezi trhy c) určuje podmínky rovnováhy na všech trzích současně d) všechny předchozí odpovědi jsou správně e) žádná z odpovědí není správná

12. Teorie dílčí ekonomické rovnováhy: a) zkoumá tržní systém jako celek b) zohledňuje ,, zpětnou vazbu“ mezi trhy c) určuje podmínky rovnováhy na všech trzích současně d) všechny předchozí odpovědi jsou správně e) žádná z odpovědí není správná

4. Která z následujících nabídek není předpokladem 2x2x2 modelu všeobecné rovnováhy? a) existence dvou zdrojů b) existence dvou spotřebitelů c) existence dvou produktů d) existence dvou trhů e) existence dokonalé konkurence na všech trzích

4. Která z následujících nabídek není předpokladem 2x2x2 modelu všeobecné rovnováhy? a) existence dvou zdrojů b) existence dvou spotřebitelů c) existence dvou produktů d) existence dvou trhů e) existence dokonalé konkurence na všech trzích

6. Kolik trhů obsahuje model 2x2x2? c) 4 d) 5 e) 6

6. Kolik trhů obsahuje model 2x2x2? c) 4 d) 5 e) 6

ROVNOVÁHA VE SMĚNĚ (2 VÝSTUPY, 2 SPOTŘEBITELÉ) Krabicový diagram Rozdělení statků mezi spotřebitele Y množství jednoho a druhého statku, které připadne druhému spotřebiteli X Y1 Y A A ● Vstupy Q´1 a Q´2 jsou omezené → smysl pouze indiferenční křivky vyšrafované oblasti Z druhého grafu lze rovněž vidět, kolik prvního a druhého statku připadne nejen našemu spotřebiteli, ale také kolik zbude druhému spotřebiteli Každý bod u uvedené ploše (v „krabici“) odpovídá nějakému rozdělení zásoby dvou statků mezi dva spotřebitele a naopak každé rozdělení dané zásoby statků mezi dva spotřebitele odpovídá určitému bodu v krabici. Pohybujeme – li se v krabici z jednoho bodu do druhého, měníme rozdělení zásoby statků mezi dvěma spotřebiteli. IC2 IC1 Y X1 X X graf z pohledu příslušného spotřebitele množství jednoho a druhého statku, které připadne prvnímu spotřebiteli

Indiferenční křivky dvou spotřebitelů a krabicový diagram počátek souřadnic z pohledu druhého spotřebitele IC12 IC22 IC21 Indiferenční křivky obou spotřebitelů mohou zahrnovat pouze takové množství statků, které je reálně k dispozici, tj. mohou ležet ve vymezené ploše (krabici). Indiferenční křivky prvního spotřebitele mají svůj počátek v levém dolním rohu – proto jsou orientovány stejně jako na jiných obrázcích (indiferenční křivky druhého spotřebitele mají svůj počátek v pravém horním rohu, a proto jsou orientovány opačně. IC11 počátek souřadnic z pohledu prvního spotřebitele

ROVNOVÁHA VE SMĚNĚ MRSC1=MRSC2 X Y Y X CC X 1 A 2 E IC1 B IC2 0 (2. spotřebitel) Y X CC 1 A 2 E IC1 B IC2 Bod, který se nachází v průsečíku dvou indiferenčních křivek, nemůže být bodem paretovského optima. Pokud budeme pohybovat z bodu X (průsečík vyznačených indiferenčních křivek) do bodu A po indiferenční křivce prvního spotřebitele (šipka 1), jeho užitek se nemění (tak je přece indiferenční křivka definována, je to křivka stejného užitku). Užitek druhého spotřebitele se však bude nepochybně zvyšovat – vždyť se vzdalujeme od počátku souřadnic druhého spotřebitele a dostáváme tedy na hladinu vyššího užitku, tj. na vyšší indiferenční křivku druhého spotřebitele (indiferenční křivka druhého spotřebitele, která leží dále od počátku souřadnic druhého spotřebitele. Výchozí situace tedy nemohla být paretooptimální, protože jsou možná paretovská zlepšení. Všechny body paretovského optima pro spotřebitele jsou pouze v bodech dotyku indiferenčních křivek dvou spotřebitelů. Je totiž zřejmé, že když dojdeme do bodu B, kterým je bod dotyku příslušných ind. křivek, nelze již užitek žádného ze spotřebitelů zvýšit, aniž by se snížil užitek některého ze spotřebitelů. Jedná se tedy o bod paretovského optima. NUTNOU A DOSTATEČNOU PODMÍNKOU DOSAŽENÍ ROVNOVÁHY VE SMĚNĚ JE, že mezní míra substituce ve spotřebě u obou spotřebitelů se rovná: Y 0 (1. spotřebitel) X

Proč musí být MRSC všech spotřebitelů shodná, pokud má být situace paretooptimální Úkol: Jakou podobu má v tomto případě paretovské zlepšení? X 0 (2. spotřebitel) Y X CC 1 A 2 E IC1 B IC2 Jakýkoli bod, který se nachází v průsečíku dvou indiferenčních křivek dvou spotřebitelů (v našem případě bod X) nemůže být bodem paretovského optima. Pokud totiž budeme pohybovat z bodu X (průsečíku vyznačených křivek) do bodu A po indiferenční křivce prvního spotřebitele (šipka 1), jeho užitek se nemění (tak je přece indiferenční křivka definována, je to křivka stejného užitku). Užitek druhého spotřebitele se však bude nepochybně zvyšovat – vždyť se vzdalujeme od počátku souřadnic druhého spotřebitele a dostáváme se tedy na hladinu vyššího užitku. Tj. výchozí situace by nemohla být paretooptimální, protože jsou možná paretovská zlepšení. Z toho vyplývá, že všechny body paretovského optima jsou v bodech dotyku indiferenčních křivek dvou spotřebitelů. Je totiž zřejmé, že když dojdeme do bodu B, kterým je bod dotyku příslušných indiferenčních křivek, nelze již užitek žádného ze spotřebitelů zvýšit. Jedná se tedy o bod paretovského optima. Při směně se každý ze spotřebitelů snaží svůj užitek zvýšit, tj. výsledkem směny v našem případě bude nějaký bod E (ke kterému vede šipka 2). Nutnou a dostatečnou podmínkou dosažení rovnováhy ve směně je, že se mezní míra substituce ve spotřebě u obou spotřebitelů rovná: MRSC1=MRSC2 To je zřejmé mj. z toho, že v bodě dotyku mají IC obou spotřebitelů stejný sklon, přitom právě tento sklon vyjadřuje poměr, ve kterém lze zaměnit jeden spotřebovávaný statek za druhý, aniž by se snížil užitek ze spotřeby obou statků daným spotřebitelem. Y 0 (1. spotřebitel) X

2. Podmínku efektivnosti spotřeby pro dva spotřebitele lze zapsat ve tvaru: a) (MRSXY)A= (MRSXY)B b) (MRPTXY)A = (MRPTXY)A c) (MRTSKL) X = (MRTSKL) Y d) (MRPTXY)A = MRSXY e) MUX/PX = MUY/PY

2. Podmínku efektivnosti spotřeby pro dva spotřebitele lze zapsat ve tvaru: a) (MRSXY)A= (MRSXY)B b) (MRPTXY)A = (MRPTXY)A c) (MRTSKL) X = (MRTSKL) Y d) (MRPTXY)A = MRSXY e) MUX/PX = MUY/PY

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 3. Zdůvodněte, proč při rovnováze ve směně se musí rovnat mezní míra substituce jednotlivých spotřebitelů. Co by se stalo, pokud by se tyto mezní míry substituce nerovnaly? Předpokládejme kupř. by chtěl směnit 1 litr vína za 4 litry mléka, druhý spotřebitel by za 1 litr mléka chtěl 2 litry vína. Co by se stalo? 3. Pokud se nebudou rovnat mezní míry substituce MRSC, pak se indiferenční křivky budou protínat, protože skon indiferenčních křivek, tj. MRSC, bude různý, musí jít o jiné indiferenční křivky (jen tam, kde se indiferenční křivky dotýkají, je v bodě tohoto dotyku jen jedna tečna, a tudíž MRSC těchto ind. křivek je stejná). A pokud se indiferenční křivky protínají, pak bod, který se nachází v průsečíku dvou indiferenčních křivek, nemůže být bodem paretovského optima. Pokud budeme pohybovat z bodu X (průsečík vyznačených indiferenčních křivek) do bodu A po indiferenční křivce prvního spotřebitele (šipka 1), jeho užitek se nemění (tak je přece indiferenční křivka definována, je to křivka stejného užitku). Užitek druhého spotřebitele se však bude nepochybně zvyšovat – vždyť se vzdalujeme od počátku souřadnic druhého spotřebitele a dostáváme tedy na hladinu vyššího užitku, tj. na vyšší indiferenční křivku druhého spotřebitele (indiferenční křivka druhého spotřebitele, která leží dále od počátku souřadnic druhého spotřebitele. Výchozí situace tedy nemohla být paretooptimální, protože jsou možná paretovská zlepšení. V případě prvního spotřebitele bude MRSC1=ΔQ1/ΔQ2=4/1=4 (tečna k indiferenční křivce je hodně strmá), obdobně u 2. spotřebitele MRSC2=2. Tato situace však není paretovsky optimální, protože celková užitková situace může být zlepšená, aniž by bylo nutné zhoršovat užitkovou situaci u některého ze spotřebitelů.

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 5. Předpokládejme kupř., že firma Alfa má mezní míru technické substituce kapitálu prací 10 ku 1 (10 dělníků nahradí jeden stroj). Firma Beta ale má mezní míru substituce kapitálu ku práce 20 1 (20 dělníků nahradí jeden stroj). K čemu dojde z hlediska poptávky po strojích a po dělnících ze strany firmy Alfa a firmy Beta? Kde všude a v jaké podobě vidíme v grafu všeobecné rovnováhy všeobecné rovnováhy rovnovážnou cenu každého ze statků, resp. poměrnou cenu statků? Poměr, ve kterém lze zaměnit ve výrobě jeden vstup za druhým (např. práci kapitálem či naopak), aniž by se měnilo množství výstupu (tj. spotřebního statku, který vyrábíme), se nazývá mezní mírou technické substituce (MRST) Nutnou a dostatečnou podmínkou dosažení rovnováhy ve výrobě je, že se mezní míra technické substituce při výrobě obou spotřebních statků rovná: MRST1=MRST2 V případě firmy Alfa MRST1 = 10, u firmy Beta MRST2=20

SMLUVNÍ KŘIVKA X 0 (2. spotřebitel) Y CC Y 0 (1. spotřebitel) X

3. Množina bodů efektivní alokace finální produkce může být vyjádřena pomocí: a) smluvní křivky výroby b) smluvní křivky směny c) izokosty d) pravidla minimálních nákladů e) sklonu PPF

3. Množina bodů efektivní alokace finální produkce může být vyjádřena pomocí: a) smluvní křivky výroby b) smluvní křivky směny c) izokosty d) pravidla minimálních nákladů e) sklonu PPF

7. Pokud oba spotřebitelé mají zcela shodné preference, pak smluvní křivka směny bude mít tvar: a) pravého úhlu b) lomenice c) paraboly d) přímky e) nelze jednoznačně rozhodnout

7. Pokud oba spotřebitelé mají zcela shodné preference, pak smluvní křivka směny bude mít tvar: a) pravého úhlu b) lomenice c) paraboly d) přímky e) nelze jednoznačně rozhodnout

ROVNOVÁHA VE VÝROBĚ 2 VSTUPY, 2 VÝSTUPY Všechny body dotyku, ve kterém se jednotlivé …………dotýkají, lze spojit a vytvořit ………………, která znázorňuje všechny kombinace, kdy zvýšení produkce jednoho výstupu je možné za cenu snížení produkce druhého výstupu. Poměr, ve kterém lze zaměnit ve výrobě jeden vstup druhým (například práci kapitálem či naopak), aniž by se měnilo množství výstupu (tj. spotřebního statku, který vyrábíme), se nazývá mezní míra technické substituce (MRST) Podmínku rovnováhy ve výrobě lze formulovat následovně Nutnou a dostatečnou podmínkou dosažení rovnováhy ve výrobě je, že se mezní míra technické substituce při výrobě obou spotřebovávaných statků rovná MRST1=MRST2 izokvanty smluvní křivku CC V místech dotyku jednotlivých izokvant jsou mezní míry technické substituce v případě produkce prvního i druhého výstupu stejné (obě izokvanty mají shodnou tečnu). K tomu, aby nastala rovnováha ve výrobě, mají oba výrobní faktory u každého ze dvou vyráběných statků (tj. statků na jejichž produkci jsou tyto výrobní faktory používány) stejnou mezní míru technické substituce.

0 výrobní faktory jsou používány první výstup X ROVNOVÁHA VE VÝROBĚ X 0 výrobní faktory jsou užívány pro druhý výstup X Y izokvanta Q´12 X CC 1 A 2 E B izokvanta Q´21 Y 0 výrobní faktory jsou používány první výstup X X

8. Na osách krabicového schématu výroby sledujeme: a) množství výstupů b) množství vstupů c) náklady na výrobu d) ceny vstupů e) ceny výstupů

8. Na osách krabicového schématu výroby sledujeme: a) množství výstupů b) množství vstupů c) náklady na výrobu d) ceny vstupů e) ceny výstupů

11. Pokud lze zvýšit výrobu statku Y aniž se současně sníží výroba statku X, pak se jedná o: a) efektivnost výroby b) efektivnost směny c) neefektivnost výroby d) neefektivnost směny e) bod všeobecné rovnováhy

11. Pokud lze zvýšit výrobu statku Y aniž se současně sníží výroba statku X, pak se jedná o: a) efektivnost výroby b) efektivnost směny c) neefektivnost výroby d) neefektivnost směny e) bod všeobecné rovnováhy

SMLUVNÍ KŘIVKA VE VÝROBĚ X Y CC Y X

HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ (PPF) hranice produkčních možností (PPF) představuje maximálně dosažitelné kombinace výroby dvou statků posun po PPF mezní míra transformace produktu vyjadřuje poměr mezi množstvím jednoho ze statků, které získáme, a množstvím 2. statku, které musíme obětovat, v níž výroba jednoho statku může být převedena na výrobu druhého statku Q´2 Q´2 Q´21 A PPF PPF ΔQ´2 Na hranici produkčních možností je mezní míra transformace produktu dána v každém bodě hranice produkčních možností sklonem tečny ke křivce PPF. PROČ MUSÍ BÝT MRPT VŠECH B Q´22 MRTP = Q´1 Q´1 Q´11 Q´12 ΔQ´1

9. Bod nacházející se pod PPF signalizuje: a) efektivnost ve výrobě b) neefektivní využití zdrojů c) nedosažitelný bod d) nevyužití zdrojů e) mohou platit odpovědi b) i d)

9. Bod nacházející se pod PPF signalizuje: a) efektivnost ve výrobě b) neefektivní využití zdrojů c) nedosažitelný bod d) nevyužití zdrojů e) mohou platit odpovědi b) i d)

1. Za předpokladu konkávního tvaru křivky PPF mezní míra transformace produktu (MRPT) při pohybu po PPF směrem dolů: a) roste b) klesá c) nemění se d) průběh MRPT nijak nesouvisí s tvarem PPF e) nelze jednoznačně určit

1. Za předpokladu konkávního tvaru křivky PPF mezní míra transformace produktu (MRPT) při pohybu po PPF směrem dolů: a) roste b) klesá c) nemění se d) průběh MRPT nijak nesouvisí s tvarem PPF e) nelze jednoznačně určit

14. V případě konstantních výnosů při výrobě produktů X a Y bude mít hranice produkčních možností (PPF) tvar: a) konkávní b) konvexní c) přímky d) nespojité čáry e) vlnonky

14. V případě konstantních výnosů při výrobě produktů X a Y bude mít hranice produkčních možností (PPF) tvar: a) konkávní b) konvexní c) přímky d) nespojité čáry e) vlnonky

Výrobně spotřební efektivnost Cílem ekonomického systému je uspokojit lidské potřeby – efektivnost ve výrobě nemusí být vůbec žádoucí, jestliže je vyrobena špatná kombinace zboží z hlediska požadavků spotřebitelů. Pro dosažení celkové efektivnosti musí být současně splněny podmínky pro dosažení efektivnosti ve výrobě i pro efektivnost ve směně. Splnění obou podmínek ale stále není postačující podmínkou celkové efektivnosti – je nutné sladit preference spotřebitelů s výrobními možnostmi. Podmínkou výroby správné kombinace zboží je, že MRS = MRPT MRS dvou statků se shoduje s MRPT těchto statků (stejná pro všechny spotřebitele) (stejná pro všechny firmy)

Graf - Výrobně spotřební efektivnost v ekonomice bude vyrobeno X jednotek X, a Y jednotek Y, to je současně celkové množství X a Y, které bude rozděleno mezi oba spotřebitele. G tečny g a r jsou rovnoběžné – sklon indif. křivky = sklonu křivky výr. možností. Mezní míra transformace = Mezní míra substituce r R Y UE G YA UA g CC XA X

Všeobecná rovnováha - graf Y S R Y1 Křivka U2 je nedosažitelná. Naopak jakákoli kombinace outputu v části indiferenční křivky U0 mezi body S a T je dostupná, zdroje ekonomiky však umožňují poskytnout spotřebiteli větší užitek. Nejvyšší indiferenční křivka, kterou může spotřebitel dosáhnout je U1, kdy ekonomika produkuje i spotřebovává v rozsahu představovaném bodem R. V tomto bodě se křivka U1 dotýká křivky hranice výrobních možností. U2 U1 U0 X1 X

5. Pro dosažení všeobecné rovnováhy je nutná: a) efektivnost směny b) efektivnost výroby c) výrobně spotřební efektivnost d) současná efektivnost výroby, směny a produkt – mixu (výrobně spotřební efektivnost) e) efektivnost dílčího trhu

5. Pro dosažení všeobecné rovnováhy je nutná: a) efektivnost směny b) efektivnost výroby c) výrobně spotřební efektivnost d) současná efektivnost výroby, směny a produkt – mixu (výrobně spotřební efektivnost) e) efektivnost dílčího trhu

10. Bod všeobecné rovnováhy: a) musí ležet na PPF nebo na smluvní křivce b) musí ležet na PPF, ale nikoli na smluvní křivce c) nemusí ležet na PPF, ale musí ležet na smluví křivce d) nemusí ležet na PPF ani na smluvní křivce e) musí ležet v průsečíku PPF a smluvní křivky

10. Bod všeobecné rovnováhy: a) musí ležet na PPF nebo na smluvní křivce b) musí ležet na PPF, ale nikoli na smluvní křivce c) nemusí ležet na PPF, ale musí ležet na smluví křivce d) nemusí ležet na PPF ani na smluvní křivce e) musí ležet v průsečíku PPF a smluvní křivky

OPTIMUM V PŘÍPADĚ: 2 FIRMY, 2 VÝSTUPY Pokud má být alokace (umístění) zdrojů v případě 2 firmy, 2 výstupů optimální, musí být mezní míra transformace výstupu u obou firem stejná. 1. výrobce Q´2 2. výrobce PPF Q´2 MRPT1=MRPT2 A Sklon hranice produkčních možností (PPF) v každém bodě hranice (znázorněný tečnou) v případě obou výrobců vyjadřuje množství jednoho výstupu, kterého se musí daný výrobce vzdát, pokud chce zvýšit druhý výstup. Tento poměr nazýváme mezní mírou transformace produktu (výstupu) MRPT. Mezní míra transformace firmy Alfa je v případě statků Q1 a Q2 2 ku 1 tj. aby firma zvýšila výrobu statku Q1 o dvě jednotky, stačí ji snížit výrobu statku Q2 o jednotku. Mezní míra transformace firmy Beta je u statků Q1 a Q2 1 ku 4 – tj. ke zvýšení produkce statku Q1 o jednu jednotku, je nutno snížit produkci statku Q2 o 4 jednotky. V takovém případě se vyplatí, aby firma Alfa zvýšila produkci STATKU Q1 (X) na úkor produkce statku Q2 (Y) a naopak firma Beta snížila produkci statku X ve prospěch produkce statku Y. Pokud tak učiní, tak produkce statku X vzroste o o jednu jednotku, celkem se tedy produkce zvýší o o jednu jednotku, produkce statku Y se celkově zvýší o 3 jednotky – firma Beta zvýší produkci o čtyři jednotky, firma Alfa sníží produkci o jednu jednotku. Takto by měly firmy postupovat až do okamžiku, kdy se mezní míra transformace obou firem vyrovnají. MRPT ΔX ΔY ALFA 2/1 +2 -1 BETA ¼ -1 +4 -ΔQ´2 =1 B PPF A B +ΔQ´2 =1 +Q´1 Q´1 -ΔQ´1 Q´1

2.2. Alokační efektivnost znamená, že: a) není možno zvýšit výrobu jednoho zboží, aniž se sníží výroba jiného zboží b) je možno zvýšit výrobu jednoho zboží, aniž se sníží výroba jiného zboží c) každý ekonomický subjekt může zlepšit svoji situaci, aniž by se zhoršila situace ostatních subjektů d) MU > MC e) MU < MC

VÝROBNĚ SPOTŘEBNÍ ROVNOVÁHA – optimum v případě: 2 vstupy, 2 výstupy, 2 spotřebitelé Q´2 PPF t 1 2 ● 0 (2. spotřebitel) Q´21 CC s X Graf vznikl vložením krabicového diagramu popisující optimum ve směně do schématu popisující hranici produkčních možností, která ukazuje optimum ve výrobě. Sklon tečny s odpovídá mezní míře ve spotřebě MRSC, sklon tečny t odpovídá mezní míře transformace produkce MRPT. Bod X nemůže být bodem všeobecné rovnováhy, protože sklon tečen s a t je různý MRTP=ΔQ´1:ΔQ´2=2:1 Pokud chtějí výrobci zvýšit výrobu druhého statku o jednotku, museli by obětovat dvě jednotky statku prvního nebo jinak výrobci musí obětovat dvě jednotky prvního statku, aby zvýšili výrobu prvního statku o jednotku. Z hlediska nákladů obětované příležitosti má pro ně druhý statek dvakrát větší cenu než první. Na trhu by pak výrobci prodávali druhý statek za dvojnásobnou cenu statku prvního. MRSC=ΔQ´1:ΔQ´2=1:2 z hlediska preferencí spotřebitelů je situace přímo opačná. Spotřebitelé by byli ochotni směnit dvě jednotky druhého statku za jednotku prvního statku. První statek má pro ně dvakrát větší cenu než druhý statek. Výrobci první statek nabízejí za poloviční cenu oproti druhému. Na trhu existuje nerovnováha. Spotřebitelé preferují první statek, vzniká jeho nedostatek, u druhého statku zase přebytek. Pátá a nejdůležitější podmínka všeobecné rovnováhy: mezní míra substituce u daných produktů se musí rovnat mezní míře transformace těchto produktů. Cena je v ekonomickém systému určena jednak objektivními podmínkami výroby (MRPT), tak i subjektivními preferencemi spotřebitelů (MRSC). PROČ MUSÍ BÝT MRTP VŠECH VÝROBCŮ SHODNÁ, POKUD MÁ BÝT SITUACE PARETOOPTIMÁLNÍ? Sklon PPF v každém bodě (znázorněný tečnou) v případě obou výrobců vyjadřuje množství jednoho výstupu, kterého se musíme vzdát, pokud chceme zvýšit výstup druhý. Tento poměr nazýváme mezní mírou transformace produktu (výstupu) – MRTP. Pokud by se mezní míry transformace míry transformace produktu (výstupu) nerovnaly, lze zvýšit celkové množství produkce tím, že by jedna z firem vyráběla větší množství toho výstupu, u něhož je množství druhého výstupu, který musí obětovat, menší než u druhé firmy, druhá firma by pak zvýšila výrobu výstupu obětovaného první firmou. ● 0 (1. spotřebitel) Q´1 Q´11 2 1

Proč musí být MRTP všech výrobců shodná, pokud má být situace paretooptimální úkol: Jakou podobu má v tomto případě paretovské zlepšení? 1. výrobce 1. výrobce Q´2 Q´2 PPF PPF B A -ΔQ´2 =1 +ΔQ´2 =1 B A PROČ MUSÍ BÝT MRTP VŠECH VÝROBCŮ SHODNÁ, POKUD MÁ BÝT SITUACE PARETOOPTIMÁLNÍ? Sklon PPF v každém bodě (znázorněný tečnou) v případě obou výrobců vyjadřuje množství jednoho výstupu, kterého se musíme vzdát, pokud chceme zvýšit výstup druhý. Tento poměr nazýváme mezní mírou transformace produktu (výstupu) – MRTP. Pokud by se mezní míry transformace míry transformace produktu (výstupu) nerovnaly, lze zvýšit celkové množství produkce tím, že by jedna z firem vyráběla větší množství toho výstupu, u něhož je množství druhého výstupu, který musí obětovat, menší než u druhé firmy, druhá firma by pak zvýšila výrobu výstupu obětovaného první firmou. +ΔQ´1 -ΔQ´1 Q´1 Q´1

Vytváření výrobně spotřební rovnováhy v ekonomickém systému Vytváření nové výrobní spotřební rovnováhy Q´2 t1 t2 PPF Q´21 s1 Q´2 2 MRTP=2:1 MRSC=1:2 Došlo by k následujícímu: Spotřebitelé by za ceny, s níž by přišli výrobci, kupovali první statek a nekupovali druhý statek. (pro výrobce má druhý statek dvakrát větší cenu než první statek, spotřebitelé naopak má první statek dvakrát větší cenu než druhý, přitom jim výrobci nabízejí první statek za poloviční cenu oproti druhému, takže budou kupovat první statek). Na trhu prvního statku by vznikl nedostatek, na trhu druhého statku by vznikl přebytek. Výrobci by zjistili, že mohou zvyšovat cenu prvního statku a že musí snižovat cenu druhého statku. Výrobci vyrábějící první statek by dosahovali nenulového zisku, výrobci vyrábějící druhý statek by se dostali do ztráty. V případě dvou výrobců by při výrobě prvního statku vznikala ztráta, při výrobě druhého statku nenulový zisk. Do odvětví, ve kterém se vyrábí první statek, by začali vstupovat další výrobci, z odvětví, ve kterém se vyrábí druhý statek, by začali výrobci vystupovat. V případě dvou výrobců by každý začal zvyšovat výrobu prvního statku a snižovat výrobu druhého statku. Zvýšení výroby prvního statku a snížení výroby druhého statku by vedlo k tomu, že se mění zásoby jednoho a druhého statku, a to až do doby dosažení rovnováhy ve smyslu MRSC=MRTP. Pokud se MRSC nerovná MRPT dochází: smluvní křivka CC se posouvá z polohy CC1 do polohy CC2 (tím, jak spotřebitelé poptávají více prvního a méně druhého statku, mění se jejich indiferenční křivky, takže se mění i body ve kterých se jejich indiferenční křivky dotýkají) tečna s vyjadřující mezní míru substituce se posouvá z polohy s1 do polohy s2 (protože se mění mezní míra substituce, tedy poměr, ve kterém spotřebitelé poptávají první a druhý statek) tečna t vyjadřující mezní míru transformace se posouvá z polohy t1 do polohy t2 (protože výrobci zvyšují produkci prvního statku a snižují produkci druhého statku) CC1 s2 CC2 Q´11 Q´12 Q´1

firmy odcházející z odvětví KOMPLEXNÍ ZACHYCENÍ VYTVÁŘENÍ SOULADU MEZI STRUKTUROU VÝROBY A PREFENCEMI SPOTŘEBITELŮ firmy přicházející do odvětví situace na trhu s s0 D s1 MC=s AC P P E0 P0 MR0=d0 P1 ● MR1=d1 P1 EP=0 E1 S2 firmy odcházející z odvětví MC=s AC P soulad mezi preferencemi spotřebitelů a strukturou produkce (graf výrobně spotřební efektivnosti) soulad mezi množstvím nabízeného a poptávaného statku (graf tržní rovnováhy) vytváření rovnováhy v příslušném odvětví (graf rovnováhy firmy a v odvětví) P D S0 E2 MR2=d2 P2 P2 P0 MR0=d0 ● E0 EP=0

VZTAH MEZI STRUKTUROU VÝROBY A PREFERENCEMI SPOTŘEBITELŮ Q´2 t1 =MRPT 2 t2 PPF 5 A Q´21 ● s1 ● Q´2 2 E1 ● B MRSC1=MRSC2=s1 E2 Pokud se MRTP nerovná MRSC, pak vzniká při cenách vycházejících z podmínek výroby (tj. MRTP) na trhu jednoho statku nedostatek a na trhu druhého statku přebytek výrobci zjišťují, že u jednoho statku mohou zvýšit cenu, u druhého musejí cenu snížit (to signalizuje nedostatek a přebytek na trhu statků) jakmile firmy zvýší cenu, začnou do odvětví přicházet další firmy, jakmile cenu sníží, začnou z odvětví firmy odcházez V grafu výrobně spotřební efektivnosti dochází k posunu po hranici produkčních možnosti z bodu A do bodu B. Současně se posouvá celá CC z polohy CC1 do polohy CC2. Výsledkem je vytvoření souladu mezi strukturou produkce a preferencemi spotřebitelů. Grafy rovnováhy a firmy a v odvětví (vlevo) a grafy tržní rovnováhy (uprostřed) jsou propojeny, mají stejnou osu Q´1 , resp. Q´2 V grafu výrobně spotřební efektivnosti vidíme poměrnou cenu, a to v podobně sklonu tečny t2 a s2. Ten je shodný jako mezní míra substituce MRSC, která se v rovnovážném stavu rovná mezní míře transformace produktu MRTP. V grafu vystupuje rovnovážná cena každého ze statků, tj. P1 a P2 v několika podobách: na grafu rovnováhy firmy a a v odvětví jako hodnota na vertikální ose. naprosto stejně na grafu tržní rovnováhy jako hodnota na vertikální ose, víme přitom, že tento graf je v podstatě prodloužením předešlého. v grafu výrobně spotřební efektivnosti jako poměr mezi jedním a druhým statkem vyjádřeným sklonem tečen t2 a s2, resp. v podobě poměru odvěsen „trojúhelníčků“ v příslušném bodě dotyku E2 a B (tento poměr se rovná MRSC a samozřejmě MRPT) CC1 s2 CC2 Q´11 Q´12 Q´1 2 1

PODMÍNKY VŠEOBECNÉ ROVNOVÁHY Nejdůležitější podmínky všeobecné rovnováhy pro libovolný počet vstupů, firem, výstupů, spotřebitelů jsou TŘI mezní míra technické substituce (každého) vstupu za druhý musí být stejná pro oba (všechny) spotřebitele mezní míra substituce ve spotřebě (každého) jednoho výstupu za druhý musí být stejná pro oba (všechny) spotřebitele společná míra substituce ve spotřebě se musí rovnat společné míře transformace pro oba (všechny) výstupy za těchto podmínek současně platí, že poměrná cena výstupů (poměr ceny jednoho statku ke druhému) se rovná mezní míře substituce ve spotřebě a mezní míře transformace při jejich výrobě

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 2. Nejdůležitější podmínky všeobecné rovnováhy jsou tři. Jaké jsou ale další? Uveďte alespoň další tři. 2. A) POKUD MÁ BÝT ALOKACE (UMÍSTĚNÍ) ZDROJŮ V PŘÍPADĚ 1 VSTUP, 2 FIRMY, 1 VÝSTUP OPTIMÁLNÍ, MUSÍ BÝT MEZNÍ VÝSTUP Z KAŽDÉHO VSTUPU PRO OBĚ FIRMY STEJNÝ MQ´1=MQ´2 B) Z definice MRSC=MU1/MU2=P1/P2 plyne, že poměr užitků prvního statku ku druhému statku musí být stejný jako poměr, ve kterém druhý vstup nahrazuje první vstup. c) poměrná cena výstupů (poměr ceny jednoho statku ke druhému) se rovná mezní míře substituce ve spotřebě a mezní míře transformace při jejich výrobě.

VÝZNAM MODELU VŠEOBECNÉ ROVNOVÁHY tento model neuskutečnitelný v praxi všeobecná rovnováha není ani „ekonomickým ideálem“ značná vypovídací schopnost dva protichůdné vlivy působící v ekonomice 1. adaptační chování 2. Inovační chování adaptační chování ekonomických subjektů na základě informací zprostředkovaných tržním mechanismem a jím generovanou cenou statků, které iterativním způsobem směřuje ekonomický systém k rovnováze 2. Inovační chování ekonomických subjektů (také podněcované informacemi poskytovanými cenami), které vyvádí ekonomický systém z rovnováhy (mění podmínky rovnováhy).

Správně doplňte Teorie dílčí ekonomické rovnováhy zkoumá ___________ cen a množství na jednom ______ izolovaném trhu (tato metodologie je spojena se jménem A. Marshalla). Analýza celkové (všeobecné) rovnováhy určuje podmínky rovnováhy na všech trzích ________, bere v úvahu vzájemnou propojenost a podmíněnost trhů („_______ vazbu“ mezi trhy) – z hlediska historie tohoto metodologického přístupu lze jmenovat zejména L. M. E. Walrase. Jednoduchým modelem všeobecné rovnováhy je model _____; předpokládající ______ uzavřenou ekonomiku, existenci dvou _________ faktorů, dvou _______ a dvou __________ za podmínek dokonalé konkurence na všech ____ uvažovaných trzích determinaci dílčím současně zpětnou 2x2x2 barter výrobních výrobků spotřebitelů šesti

Správně doplňte Podmínka všeobecné rovnováhy vyžaduje současnou rovnováhu výroby a ______. Je nutné dosažení efektivnosti ve ______ a efektivnosti ______. Pozn.: zde ztotožňujeme stav celkové rovnováhy („Walrasovské“) se stavem „Pareto-efektivnosti“ (předpoklady a podrobný výklad – viz ekonomii blahobytu v doporučené rozšiřující literatuře). Efektivnosti ve výrobě je dosaženo právě tehdy, když jsou zdroje využity v ______ rozsahu a ______ jednotlivých zdrojů je pro všechny vyráběné produkty ______. Situaci efektivnosti ve výrobě můžeme ilustrovat pomocí ________ křivky boxu ______ nebo pomocí hranice produkčních _________ (křivky PPF) směny výrobě směně plném MRTS stejná smluvní výroby možností

Správně doplňte Podmínkou efektivní směny (resp. spotřeby) je rovnost _____ mezi jakýmikoli dvojicemi zboží pro ________ spotřebitele. Body efektivní alokace finální produkce leží na ________ křivce boxu ______. Současnost rovnováhy výroby a směny (sladění preferencí spotřebitelů s výrobními možnostmi firem) vyjadřuje efektivnost _____________. Této efektivnosti je dosaženo, pokud míra poměru dvou zboží, ve které jsou nahraditelná ve ________ (MRS) se shoduje s mírou, ve které jsou nahraditelné ve ______ (MRPT). Stav všeobecné rovnováhy se prosazuje pomocí působení __________ mechanizmu. V ekonomické realitě však často nastává konflikt mezi ___________ a ____________. MRS všechny smluvní směny produkt-mixu spotřebě výrobě celkového efektivností spravedlností

Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá Pro dosažení celkové rovnováhy je nezbytná rovnost „společné“ MRS a „společné“ MRPT V případě dokonalé konkurence nastolování všeobecné rovnováhy zajišťuje působení mechanizmu relativních cen Při zmenšení dostupných zdrojů se křivka produkčních možností posune směrem doprava Na smluvní křivce boxu směny jsou shodné sklony indiferenčních křivek obou spotřebitelů [PRAVDA] [PRAVDA] [NEPRAVDA] [PRAVDA]

Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá Předpoklad dokonalé konkurence na trhu práce není nezbytný pro model 2 x 2 x 2 [ Při pohybu podél konkávní PPF rostou náklady obětované příležitosti Dokonale konkurenční ekonomika je vždy společensky optimální a nejlepší tržní strukturou [NEPRAVDA] [PRAVDA] [NEPRAVDA]