Osobnost – situace – predikce chování INTERAKČNÍ EPIZODY neboli Osobnost – situace – predikce chování Chování je funkcí interakce osobnosti a prostředí, proto je osobnost vymezována v pojmech interakčních epizod. zdůraznění individuální odlišnosti mezi osobnostmi oproti vlivům prostředí. (rysoví psychologové – Gordon W. Allport, Raymond B. Cattell). zdůraznění rozdílů v prostředí (spíše než mezi osobnostmi) – teorie sociálního učení (Albert Bandura). interakcionisté (Julian Rotter, Walter Mischel)

Rysové teorie Rys: vnitřní dispozice, relativně stabilní – v čase a přes situace typicky bipolární (dominance vs. submise) aditivní, vzájemně nezávislé individuální rozdíly v socioemocionálním fungování

Klíčoví autoři – rysové teorie: rané rysové teorie G.W. Allport, R.B. Cattell, H.Eysenck moderní rysové teorie R. McCrae and P.Costa pětifaktorový model „Big five“

Gordon W. Allport pojetí rysů rys je strukturální jednotka osobnosti reálně existující neuropsychická struktura umožňuje interpretovat řadu podnětů jako ekvivalentní ekvivalentní a konzistentní chování existence rysu – 3 zdroje průkaznosti frekvence chování rozsah situací intenzita chování rysy kardinální, centrální, sekundární idiografický přístup

Raymond B. Cattell „měření“ rysů rigorózně kvantitativní přístup faktorová analýza- zdrojové rysy dynamické rysy rysy schopností temperamentové rysy

Kolik základních rysů? základní (pramenné)rysy: Cattell 16 PF, Guilford 10, Eysenck 2 Hans Eysenck: extraverze-introverze neuroticismus (později přidal psychoticismus) cholerik flegmatik melancholik sangvinik

Big Five – Velká pětka osobnostních faktorů

Rysy – Vrozené nebo získané? zjišťování podílu dědičnosti ve studiích dvojčat rozdíly mezi DD=dědičnost+prostředí rozdíly mezi JD=prostředí JD DD

Sociální situace a sociální učení Jak si osobnost vzorce chování osvojí? záleží na situaci – např. intenzivní snaha ve škole nebo ve vztahu Albert Bandura teorie sociálního učení triarchický determinismus: chování osobnost prostředí

učení se pozorováním pozornost, pozorování zapamatování si reprodukce motivační procesy 4 zdroje – předchozí výsledky (úspěchy/neúspěchy) zástupné učení přesvědčování emoční aktivace (signál o úrovni self – efficacy) self-efficacy (posouzení vlastních schopností, subjektivní osobní zdatnost)

Interakcionistické pohledy Julian Rotter potenciál chování = „expectancy + value“ locus of control – ohnisko kontroly http://www.dushkin.com/connectext/psy/ch11/survey11.mhtml

Interakcionistické pohledy Walter Mischel „Marshmallow test“ – oddálené uspokojení (kontrola popudů) po 14 letech rozdíly v sebehodnocení,sociálních kompetencích, školním výkonu, reakci na frustraci Popsat osobnost znamená popsat: kompetence způsob interpretace situací očekávání (výsl.CH, význam podnětu, subj.pravděp. CH v situaci) subjektivní hodnoty systémy a plány sebeřízení

Kritika rysů rys existuje pouze v mysli pozorovatele (Mischel) základní atribuční chyba: u jiných přeceňujeme rysy, u sebe situace chování je komplexní – musíme znát kontext k predikci CH potřebujeme znát alespoň rysy, schémata (nevědomé kognitivní proměnné hodnoty, postoje, přesvědčení…) a motivy (nevědomé cíle) (McClelland)