Tématický celek: HYDROSFÉRA Učivo pro 6.ročník ZŠ Tématický celek: HYDROSFÉRA Vypracovala: Miloslava Netušilová(74958) VVP De-Ze, 5.ročník PedF MU Brno Jaro 2008

Realizace výuky Místo realizace: třída Časová dotace: 90 min (2x45 min) Doporučená velikost skupiny: frontální výuka pro cca 25 žáků, částečně skupinová pro 4- 5 žáků Pomůcky: Atlas (Kartografie), učebnice Zeměpis- Přírodní obraz Země, 2.díl (nakladatelství Nová škola), dataprojektor, pc, laserové ukazovátko, psací potřeby, sešit

Tématický okruh: Přírodní obraz Země Tématický celek: Hydrosféra Tématická hodina: 1. Hydrosféra (45 min), 2. Pohyb vody na Zemi (45 min) Výchovně vzdělávací cíle: Žák definuje pojmy: hydrosféra jako vodní obal Země; hydrologie jako věda zabývající se vodou na Zemi. Žák vysvětlí a ve správném kontextu používá pojmy: a) oceán, vnitřní moře, okrajové moře, průliv, průplav, pobřežní čára, záliv, poloostrov, vodní tok, řeka, vodní nádrž přirozená, vodní nádrž umělá, meandr b) pramen řeky, ústí řeky, průtok, říční siť, hlavní tok, přítok, povodí, úmoří, delta, bezodtoková oblast, povodeň, záplava, podpovrchová voda, podzemní voda Žák najde v mapě příklady těchto pojmů Zdroj: M. Netušilová, 2008.

Žák podle obrázku popíše koloběh vody v přírodě Žák porovná množství zásob slané a sladké vody na Zemi, rozdělí pevninskou vodu, vyjmenuje skupenství vody a uvádí konkrétní příklady těchto skupenství Žák podle obrázku popíše koloběh vody v přírodě Žák vyjmenuje a vysvětlí pohyby v oceánech (vlnění, příliv, odliv, oceánské proudy) Žák vyjmenuje a vysvětlí základní znaky pohybu vody na pevnině Žák vysvětlí hodnotu vody pro život lidí a živých organismů a vyjmenuje příklady využití pro činnosti člověka Zdroj: M. Netušilová, 2008.

Mezipředmětové vztahy: Fyzika - skupenství vody Přírodopis - význam vody pro živé organismy Chemie - chemické složení vody Dějepis - voda jako podmínka pro vznik nejstarších civilizací Průřezová témata: Environmentální výchova - ochrana vodních zdrojů Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech -spoluzodpovědnost za znečišťování vodních zdrojů Klíčové kompetence: Kompetence k učení - propojení poznatků z různých oblastí do komplexnějších celků Kompetence komunikativní – žák výstižně a souvisle hovoří o svých poznatcích, definuje pojmy Zdroj: M. Netušilová, 2008.

Hydrosféra - scénář výuky Fáze Popis činností Forma/Metoda Čas Pomůcky, poznámky Úvod Přivítání s žáky, zápis do třídní knihy Motivace: Debata o tom, co označuje rčení „Země- Modrá planeta“ (viz. obrázek) Frontální výuka/ Skupinová debata 5 min Př. Hlavní část Výklad učiva dle osnovy (1.pojmy hydrosféra+ hydrologie, 2.výskyt vody na Zemi,3. oceánská voda) Cvičení:vypsat z atlasu příklady -zálivy a poloostrovy v Evropě, poté kontrola toho, co si skup. vypsaly+ ukázání na mapě Výklad učiva dle osnovy (4.pevninská voda a její dělení, 5. znečišťování vody) Cvičení: cvičení na str. vypracovat samostatně, poté společná kontrola hl. ze strany spolužáků* Zápis do sešitu Čas na dotazy žáků k učivu Frontální výuka+ průběžné dotazy na uvažování Skupiny po 5 Samostatná práce+ společná kontrola Fixace učiva 10 min 8 min Atlas- mapa Evropy + nástěnná mapa Evropy Učebnice str.49 Powerpoint- následující snímek Závěr Zhodnocení hodiny a práce žáků v hodině Zadání dú- Zjisti vodní toky a vodní nádrže v okolí bydliště 2 min Atlas ČR, mapy velkých měřítek a plány Vypracovala M. Netušilová na podkladě: HÜBELOVÁ, D.; NOVÁK, S.; WEINHÖFER, M. Zeměpis : Přírodní obraz Země, učebnice 2.díl. Brno : Nová škola., 2007. 84 s. ISBN 80-7289-081-6 *Žáci sami posuzují, jestli určený žák odpověděl správně

Hydrosféra - zápis Veškerá voda na Zemi tvoří vodní obal naší planety zvaný hydrosféra. Výzkumem vody v krajině se zabývá věda hydrologie. Voda je životně důležitou látkou pro život organismů. Vody je na Zemi velké množství, převážně je to ale slaná voda oceánů. Na pevnině se vyskytuje jako povrchová, podpovrchová a jako pevninské ledovce. S povrchovou vodou se nejčastěji setkáme v podobě vodních toků a vodních nádrží. Vodní nádrže jsou přirozeného původu (jezera) nebo umělého původu (přehradní nádrže, rybníky). Většina sladké vody je vázána v pevninských ledovcích a je tak pro potřeby člověka nedostupná. Člověk svou činností znečišťuje vodní zdroje. HÜBELOVÁ, D.; NOVÁK, S.; WEINHÖFER, M. Zeměpis : Přírodní obraz Země, učebnice 2.díl. Brno : Nová škola., 2007. 84 s. ISBN 80-7289-081-6

Pohyb vody na Zemi – scénář výuky Fáze Popis činností Forma/Metoda Čas Pomůcky, poznámky Úvod Přivítání s žáky, zápis do třídní knihy Motivace: Žáci podle obrázku vyjmenují, jaká znají skupenství vody a na obrázku ukáží konkrétní příklad Frontální výuka/ Skupinová debata 5 min Př. Hlavní část Výklad učiva dle osnovy (1. skupenství vody,2.koloběh vody v přírodě, 3.pohyby vody v oceánech, 4.pohyb vody na pevnině+ kontrola dú z minulé hod.(= návaznost na téma místní krajina) Cvičení: žáci se ve skupinách promyslí a napíší situace, kdy vodu potřebujeme a kdy nám může škodit+ prezentace výsledků+ učitelův závěr Čtení článku v učebnici Zápis z prezentace (viz. další snímek) Opakování učiva o hydrosféře podle obr. a cv. v prezentaci (viz. závěrečné snímky)- použít vybrané dle potřeby a času Frontální výuka -výklad látky s průběžně pokládanými dotazy Skupinová výuka Společné čtení 15 min 8 min Schéma koloběhu vody –uč str.51 + mapa oceánských proudů v atlasu Sešit+ psací potřeby Učebnice str. 50 Powerpoint- následující snímek Powerpoint- závěrečné snímky Závěr Zhodnocení hodiny a práce žáků v hodině Dú- učebnice str.55/2 doplnit text 2min Vypracovala M. Netušilová na podkladě: HÜBELOVÁ, D.; NOVÁK, S.; WEINHÖFER, M. Zeměpis : Přírodní obraz Země, učebnice 2.díl. Brno : Nová škola., 2007. 84 s. ISBN 80-7289-081-6

Pohyb vody na Zemi - zápis Voda se v krajině vyskytuje ve třech skupenstvích a je v neustálém pohybu. Vodní oběh začíná tím, že se voda vypařuje z povrchu oceánu, vytváří mraky a v podobě srážek dopadá na pevninu. V podobě vodních toků se pak vrací zpět do oceánu. Území, z něhož voda na pevnině odtéká jedním hlavním tokem, se nazývá povodí. Území, z něhož všechna voda odtéká do jednoho moře, se nazývá úmoří. Hranice mezi sousedícími povodími nebo úmořími se nazývá rozvodí. V oceánech se voda pohybuje v podobě vln, většinou vyvolaných větrem. Obrovské masy vod se přemísťují oceány jako oceánské proudy. Oceánské proudy vznikají působením pasátů, rozdílnou teplotou a slaností vody. Třetím druhem pohybů je příliv a odliv, vznikající pravidelně v důsledku přitažlivosti Měsíce a Slunce. HÜBELOVÁ, D.; NOVÁK, S.; WEINHÖFER, M. Zeměpis : Přírodní obraz Země, učebnice 2.díl. Brno : Nová škola., 2007. 84 s. ISBN 80-7289-081-6

Hydrosféra- opakování Na obrázku je znázorněn koloběh vody v přírodě. Podobný obrázek jste už viděli v učebnici. Na základě tohoto obrázku vysvětlete svému sousedovi, jak probíhá koloběh vody. Postupujte podle šipek od 1 do 4. Jeden z žáků potom pomocí ukazovátka tento proces popíše celé třídě. Podle obrázku promyslete a ukažte příklady toho, jak člověk využívá vodu. Ve skupince udělejte soupis těchto činností a vymyslete, v čem jsou užitečné a v čem naopak mohou lidem škodit. Posuďte, jestli v místě kde žijete, najdete konkrétní příklady takových činností. 3 4 2 Obr. 5: Zdroj: Splhej wz. cz*-/referáty a čtenářský [online]. [cit. 6. 4. 2008]. Dostupný z WWW:<http://splhej.wz.cz/referat/zemepis/89/Kolobeh-vody/ > Podle zdroje upravila M. Netušilová, 2008. 1 Obr. 5

Do sešitu vypište správné dvojice Pevné skupenství Úmoří Kapalné skupenství Plynné skupenství Sladká voda Rozvodí Slaná voda Ústí Vodní pára 3% vodstva na Zemi Led Území, z něhož je voda odváděna do jednoho moře Místo, kde se vlévá jeden vodní tok do druhého Voda v oceánech, v řekách, jezerech a nádržích na pevnině Hranice mezi povodími 97% vodstva na Zemi Ve skupince vymyslete sami 3 další dvojice a předejte je sousední skupince k vypracování. HÜBELOVÁ, D.; NOVÁK, S.; WEINHÖFER, M. Zeměpis : Přírodní obraz Země, učebnice 2.díl. Brno : Nová škola., 2007. 84 s. ISBN 80-7289-081-6 Podle zdroje upravila M. Netušilová, 2008.

Rozhodněte a pak ukažte, na kterém obrázku je zobrazen tento jev: Povodeň, přírodní vodní nádrž, soutok, umělá vodní nádrž, delta,, pramen, meandr Zopakujte si jejich definici Pomocí internetu zjistěte, která místa jsou na nich znázorněna. Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 6: Zdroj: Kanadská jezera [online]. [cit. 6. 4. 2008]. Dostupný z WWW:<http://galerie.albumfotek.cz/9574/?page=view&foto=336642> Obr. 7: Zdroj: Památky a turistické atraktivity [online]. [cit. 6. 4. 2008]. Dostupný z WWW: <http://ftp.czechtourism.com/133premier/cz/cd/cz/memories/memo281.htm> Obr. 8: Zdroj: Český Krumlov světové dědictví UNESCO [online]. C2006, [12. 4. 2008]. Dostupný z WWW: <http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_himeck.xml > Obr. 8

Obr. 10 Obr. 9 Obr. 9: Zdroj: Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. [cit. 6. 4. 2008]. Dostupný z WWW:<http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nile_River_and_delta_from_orbit.jpg > Obr. 10: Zdroj: Zdroj: Hradec Králové oficiální stránky města [online]. [cit. 3. 4. 2008]. Dostupný z WWW: < http://www.hradeckralove.org/cz.html> Obr. 11: Zdroj: Turistik.cz [online], [cit. 3. 4. 2008]. Dostupný z WWW: <http://pruvodce.turistik.cz/elektrarna-dlouhe-strane.htm> Obr. 12: Zdroj: Hradec Králové oficiální stránky města [online]. [cit. 3. 4. 2008]. Dostupný z WWW: <http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/Main/_povodne/200603_04.htmll > Obr. 11 Obr. 12

Obr. 13 Zdroj: Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. [cit. 3. 4 Obr. 13 Zdroj: Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. [cit. 3. 4. 2008]. Dostupný z WWW:< http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Europe_topography_map.png > Obr. 13 Zopakujte si nové pojmy z hydrosféry a ukažte, jak na mapě vypadá: oceán, vnitřní moře, okrajové moře, průliv, záliv, poloostrov. Můžeš některý z pojmů nalézt i v České republice ? Zdůvodni svoje rozhodnutí.

Pokuste se podle obrázku zhodnotit zásoby vody na Zemi : Porovnejte množství sladké a slané vody. V čem se ukrývají největší zdroje sladké vody? Kterou část sladké vody využíváme v domácnostech ? Jakou vodou je tvořena většina povrchové sladké vody? Popřemýšlejte ve skupince o tom, čeho se má člověk vyvarovat, pokud si chce zachovat pitnou vodu. Svoje nápady zdůvodněte. Vytvořte si v sešitě 3 tabulky a přepište do nich údaje z grafu. Obr. 14

Dokážete vysvětlit, co je tsunami? Zkuste to vysvětlit svými slovy. Tsunami, které vzniklo 26. prosince 2004 v Indickém oceánu, je asi největší přírodní katastrofou moderní historie. Tsunami bylo způsobeno zemětřesením o síle přesahující 9,0 Richterovy škály, které pohnulo mořským dnem západně od ostrova Sumatra v délce asi 1200 km. Tsunami zasáhlo nejen oblasti v Indickém oceánu, ale jeho účinky byly pozorovány i na pobřeží Jižní Ameriky nebo v Arktidě. Celkem si tato přírodní katastrofa vyžádala přes 220 000 obětí na životech ! Dokážete vysvětlit, co je tsunami? Zkuste to vysvětlit svými slovy. Ověřte si svoje předpoklady a zjistěte na internetu, co to slovo přesně znamená. Dobře si prohlédněte následující obrázky a popište, co vidíte. V čem je rozdíl ? Vyhledejte několik článků o tsunami a vypracujte do sešitu v bodech stručný přehled podstatných informací Promyslete na základě zjištěných informací, jak by se daly snížit ztráty na životech a na majetku. Obr. 15 Obr. 16 Obr. 15, Obr. 16: Zdroj: materiály doc. E. Hofmanna, také dostupné z: Student Companion Site- Strahler: Introducing Physical Geography, 4th Edition [online]. C2000-2006, [cit. 18. 4. 2008]. Dostupný z WWW: <lhttp://www.wiley.com/legacy/college/media_dev/exploring/tsunami/tsunami.ppt>

Pokuste se sestavit obrázky ve správném pořadí za sebou. Proč jste je sestavili právě tak? Podle čeho jste se řídili při sestavování? Navrhněte příklady, jak by se dalo pomoci lidem žijícím tak daleko od nás. Myslíte si, že můžete čelit podobným přírodním katastrofám i v naší republice? Zdůvodněte své rozhodnutí a uveďte příklady. Zhodnoťte, jestli mohou mít podobné katastrofy i nějaký pozitivní přínos. Obr. 17 Obr. 17, Obr. 18, Obr. 19, Obr. 20: (Zdroj: materiály doc. E. Hofmanna, také dostupné z: Student Companion Site- Strahler: Introducing Physical Geography, 4th Edition [online]. C2000-2006, [cit. 18. 4. 2008]. Dostupný z WWW: <http://www.wiley.com/legacy/college/media_dev/exploring/tsunami/tsunami.ppt> Obr. 20 Obr. 19