Škůdci okopanin škůdci brambor škůdci cukrovky a krmné řepy

Škůdci brambor Háďátko bramborové Háďátko nažloutlé Mšice broskvoňová Mšice řešetláková Mandelinka bramborová Drátovci - larvy kovaříků Chroust obecný Chroustek letní Osenice polní

Škůdci cukrovky a krmné řepy Háďátko řepné Mšice maková Mšice broskvoňová Drátovci – larvy kovaříků Maločlenec čárkovitý Dřepčík rdesnový Dřepčík řepný Rýhonosec řepný Lalokonosec libečkový Štítonoš skvrnitý Mrchožrout vlnitý Mrchožrout zploštělý Osenice polní Můra gamma Květilka řepná Sítěnka řepná

Háďátko řepné - Heterodera schachtii řád háďata - Tylenchida, čeleď Heteroderidae - samičky zpočátku štíhlé - na kořenech po oplodnění tvoří citronkovité cysty (odumřelé samičky) velké 0,6 – 0,8 mm - uvnitř je 200 - 300 vajíček a larev - samečci jsou štíhlí, velcí 1,3-1,6 mm - larvy opouští cystu při dostatečné vlhkosti a teplotě nad 10o C - ročně má 1 – 2 generace - životaschopnost cyst je až 7 let - rostliny jsou menší, světlejší - za sucha a tepla ve dne zvadlé, v noci se napřímí - kořen je krátký, s nadměrným počtem postranních kořenů ŠKODLIVOST výskyt 50 cyst ve 100 cm3 zeminy může snížit výnos o 25 % i více kritický počet je 1000 až 1500 vajíček nebo larev ve 100 cm3 zeminy OCHRANA - agrotechnická opatření - chemická ochrana

Háďátko řepné

Mšice maková - Aphis fabae řád Sternorrhyncha, čeleď Mšicovití - Aphididae - velikost 1,5-2,5 mm - zbarvení černozelené až černohnědé - tykadla bílá, nohy bílé s černými chodidly - polyfágní, dicyklická mšice - přezimují vajíčka na brslenu, pustorylu, kalině - zde má na jaře 2 – 4 generace - okřídlení jedinci od půli května přeletují na letní hostitele (např.mák, řepa, fazole, slunečnice, bob a další) - koncem léta se rodí pohlavní formy, přeletující na zimní (primární) hostitele - zde neokřídlené, vejcorodé samičky kladou vajíčka

Mšice maková 2 OCHRANA SAZEČEK PŘÍZNAKY NAPADENÍ A ŠKODLIVOST 1. ošetření při skončení přeletu mšic z brslenů na řepu (viz technická cukrovka) 2. ošetření při zjištění prvních larev se základy křídel na sekundárních hostitelích – nastávají sekundární přelety a rozšiřování viróz - další dvě až tři ošetření vždy po 10 dnech PŘÍPRAVKY: dle seznamu registrovaných přípravků PŘÍZNAKY NAPADENÍ A ŠKODLIVOST - listy jsou zkadeřené nebo stočené - na rubu jsou kolonie mšic - v některých letech dochází k přemnožení - škodí sáním, přenosem viróz, snižují výnos - nejvíce škodí do do fáze 10. listu OCHRANA TECHNICKÉ CUKROVKY -napadená rostlina = rostlina s výskytem 1 mšice -ošetřují se všechny porosty při napadení 5 % a více -ošetří se nejpozději do 3 dnů po signalizaci -2. ošetření se provede při napadení 20 % rostlin v době, kdy se líhnou okřídlené samičky (sekundární přelety) OCHRANA SEMENAČEK 1.ošetření při zjištění prvních larev se základy křídel na brslenech. 2. a 3. ošetření se provádí v 10ti denních intervalech, bez ohledu na množství mšic Přezimující vajíčka na brslenu

Mšice broskvoňová - Myzodes persicae řád Sternorrhyncha, čeleď Mšicovití - Aphididae - popis škůdce PŘÍZNAKY NAPADENÍ A ŠKODLIVOST - vyskytuje se jednotlivě na rubu starších listů - sání zpravidla není doprovázeno vizuálními změnami na rostlině, přímé škody jsou malé - škodí přenosem viróz - přemnožují se po časném náletu a za suchého, teplého počasí OCHRANA se provádí, je - li zjištěno: - do 20.6. v průměru 1 a více mšic na jednu rostlinu - od 21.6 do 30.6. v průměru 5 a více bezkřídlých mšic po 1. červencovém týdnu je již ošetření neúčelné

Drátovci - larvy kovaříků na cukrovce řád Brouci - Coleoptera, čeleď Kovaříkovití - Elateridae - významné druhy - bionomie Poškození na cukrovce: - rostliny nevzcházejí - klíček nebo kořínek je překousán - klubíčka na povrchu mohou být okousána - mladé rostliny vadnou a hynou - poškození je ohniskové - škodí ve dvou obdobích: na jaře a na přelomu května a června OCHRANA

Maločlenec čárkovitý - Atomaris linearis řád Brouci - Coleoptera, čeleď Maločlencovití - Cryptophagidae - dospělec velký 1-1,7 mm, hnědý - larvy bílé, dlouhé 2,5 - 3 mm - přezimují brouci v půdě - v noci při teplotách 14-15o C létají - polyfágní, upřednostňují cukrovku - vajíčka klade od V. 20-30 cm hluboko do půdy - larvy ožírají kořínky řepy, brouci nejprve kořínky, později hypokotyl a srdéčkové listy - má jednu generaci ročně - vzcházející rostliny hynou - na hypokotylu asi 1 mm velké, tmavé jamky, výkusy na srdéčkových listech - škodlivost larev bezvýznamná - brouci v některých letech škodí na vzcházející řepě - žír brouků přispívá k napadení spálou řepnou - vysoké teploty v létě a na podzim jsou příznivé pro masový výskyt maločlenců v příštím roce OCHRANA - práh škodlivosti se mění dle podmínek - ošetření insekticidy

Dřepčík rdesnový – Chaetocnema concinna Dřepčík řepný – Chaetocnema tibialis řád Brouci - Coleoptera, čeleď Mandelinkovití - Chrysomelidae - velikost brouků 1,5-3 mm - d. rdesnový je tmavě bronzový - d. řepný je tmavozelený - přezimují brouci, na jaře se živí na merlíkovitých - koncem dubna kladou samičky vajíčka do půdy, larvy ožírají kořínky řepy - brouci se líhnou od srpna - na poli zůstávají do podzimu - oba druhy mají jednu generaci ročně - brouci vykusují na horní straně lístků drobné jamky, spodní pokožka je neporušená - později pokožka zasychá, trhá se, vznikají dírky - často odumírají části nebo celé lístky, zejména srdéčkové - významně škodí jen při vysoká populační hustotě v letech nepříznivých pro růst řepy - teplé léto a podzim jsou příznivé pro výskyt dřepčíků v následujícím roce

Dřepčíci na řepě poškození klíčních rostlin OCHRANA - ošetřuje se od začátku vzcházení do fáze 2. páru pravých listů Práh škodlivosti od 0,8 do 18 brouků na jednu rostlinu při délce děložních lístků od 10 mm do 45 mm - granulované insekticidy - pásová či kapénková aplikace insekticidů při setí - postřik poškození klíčních rostlin

Rýhonosec řepný – Bothynoderes punctiventris řád brouci - Coleoptera, čeleď nosatcovití - Curculionidae OCHRANA -ošetření insekticidy dle signalizace - brouci jsou velcí 10 -16 mm, šedí až šedohnědí - larva je dlouhá 30 mm, bílá - přezimují brouci, někdy i larvy nebo kukly na řepných polích - brouci se postupně stěhují do vzcházející řepy - samičky kladou vajíčka od půli května a v červnu k rostlinkám řepy - larvy ožírají kořínky, později vyhlodávají bulvu - kuklí se koncem července - brouci se líhnou od srpna - škodí brouci na mladých rostlinkách - nejvíce ohrožuje vzcházející řepu za teplého a suchého počasí - v některých letech může dojít k holožírům - pozdější žír larev na bulvách má za následek snížení cukernatosti

Lalokonosec libečkový – Otiorhynchus ligustici řád Brouci - Coleoptera, čeleď Nosatcovití - Curculionidae - popis škůdce - bionomie škůdce Poškození a škodlivost na řepě - na listech jsou okrajové výkusy a okénka - brouci jsou polyfágní, při přemnožení působí holožíry, hlavně na vzcházející řepě - larvy škodí na kořenech vojtěšky OCHRANA - insekticidy - při výskytu 0,3 – 0,5 brouků na m2

Štítonoš skvrnitý – Cassida nebulosa řád Brouci - Coleoptera, čeleď Mandelinkovití - Chrysomelidae - brouk velký 5 – 7 mm - zbarvení žluté, žlutohnědé, načervenalé, zelené - larvy jsou ploché, na okraji těla ostnité - přezimují brouci - samičky kladou vajíčka na listy rostlin - larvy okénkují listy - kuklí se na listech - ročně mají dvě generace - na řepě škodí od dubna do června - škodlivé výskyty jsou lokální OCHRANA: insekticidy při výskytu 2 - 3 brouků/ m2 - mohou škodit i další druhy štítonošů

Štítonoši larva štítonoše štítonoš zelený (Cassida viridis)

Mrchožrout vlnitý - Aclypea undata Mrchožrout zploštělý – A Mrchožrout vlnitý - Aclypea undata Mrchožrout zploštělý – A. opaca řád Brouci - Coleoptera, čeleď Mrchožroutovití - Silphidae - brouci velcí 12 - 16 mm, ovální, oploštělí - larvy velké 13 mm, leskle černé - přezimují brouci, v dubnu migrují na pole - samičky kladou vajíčka od V do půli VII do půdy - larvy se kuklí v půdě - brouci vytvářejí otřepené, vláknité požerky - larvy vykusují otvory v listech - škodlivé výskyty jsou ojedinělé, lokální - vyžadují vlhčí prostředí OCHRANA: insekticidy při zjištění 2 - 3 brouků/ m2

Osenice polní – Agrotis segetum řád Motýli - Lepidoptera, čeleď Můrovití - Noctuidae - popis škůdce - bionomie Poškození housenkami a jejich škodlivost na řepě - drobně skeletuje listy - horní pokožka je nepoškozená - později vykusuje nepravidelná okénka i okrajové okusy - vykusují až 2 cm velké jamky na hlavách bulev OCHRANA - ošetřuje se jen při zjištění škůdce v porostu - 7-10 dní po signalizaci letu motýla se zjišťuje výskyt vajíček na listů řepy a plevelů) ošetřuje se za 5-7 dní, při teplém a suchém počasí, při chladném a velmi vlhkém počasí škody nevzniknou - sleduje se výskyt housenek 1. a 2. instaru oklepáváním listů řepy a plevelů na bílou podložku, nebo nepřímo podle žíru

Můra gama – Autographa gamma popis škůdce bionomie poškození rostlin jako u osenice polní Škodlivost na řepě - snižuje výnos a cukernatost bulev - v některých letech způsobuje holožíry - gradace jsou krátkodobé Sleduje se výskyt housenek na 100 rostlin OCHRANA ošetření musí být provedeno včas – přípravky hubí především housenky 1. a 2. instaru, starší housenky jsou k nim značně odolné

Květilka řepná – Pegomya hyoscyami řád Dvoukřídlí - Diptera, čeleď Květilkovití - Anthomyiidae - velikost mouchy je 5-7 mm - larvy jsou velké 6 - 8 mm - kuklí se v půdě - přezimují puparia v půdě - dospělci se líhnou v květnu - samičky kladou vajíčka po 3-7 ks na rub listů - má tři generace ročně - v listech vyžírá plošné miny - ty později zasychají, hnědnou, list se trhá - škodí larvy 1.generace do fáze 6. listu - obvykle nepůsobí významné škody - rostliny ve fázi 6 a více listů neošetřujeme - indikace ošetření dle množství vajíček na rostlinu

Sítěnka řepná – Piesma quadratum řád Ploštice - Heteroptera, čeleď Sítěnkovití - Piesmatidae - velikost dospělců 2,5-3 mm - nymfy světlé žluté až sytě zelené - přezimují dospělci, vajíčka kladou v IV. na nadzemní části řepy - nymfy i dospělci sají na listech - má dvě generace ročně - karanténní škůdce - přenáší virovou kadeřavost řepy

Háďátko bramborové – Globodera rostochiensis Háďátko nažloutlé – G Háďátko bramborové – Globodera rostochiensis Háďátko nažloutlé – G. pallida řád háďata - Tylenchida, čeleď Heteroderidae - cystotvorná háďátka - cysty jsou odumřelé oplodněné samičky jsou velké 0,5-0,8 mm - uvnitř cysty bývá 200-600 vajíček a larev - samečci jsou nitkovití, dlouzí asi 1,5 mm - cysty přežívají v půdě až 20 let - na jaře se začnou vyvíjet při 4 až 7o C, - larvy postupně vnikají do kořínků - pro vývoj je příznivé srážkově bohaté jaro - ročně má 1 generaci, za příznivých podmínek 2 generace

Háďátko bramborové – Globodera rostochiensis Háďátko nažloutlé – G Háďátko bramborové – Globodera rostochiensis Háďátko nažloutlé – G. pallida - obvykle se vyskytuje v ohniscích - napadené rostliny jsou zakrnělé - tvoří málo stonků, ty jsou slabé, s malými listy předčasně žloutnou - na bázi stonků se zmnožují kořínky - 7 - 8 týdnů po výsadbě jsou na koříncích bílé, později červenohnědé cysty oba druhy jsou karanténními škůdci tvoří patotypy G.pallida je agresivnější než G. rostochiensis, napadá i některé odrůdy odolné ke G. rostochiensis

OCHRANA: Háďátko bramborové – Globodera rostochiensis Háďátko nažloutlé – G. pallida - při napadení dochází ke snížení výnosu: u raných a středně raných odrůd o 50-60 %, u pozdních o 30 % - další ztráty vznikají v důsledku mimořádných karanténních opatření Kritické množství je dle prostředí 10 – 50 vajíček či larev na 1 g zeminy Chemická ochrana: Basamid granulát - 30 – 60 g/m2 Agrotechnická opatření: - sázet jen uznanou sadbu - osevní postupy, brambory po bramborách po 5 letech - pěstovat odolné odrůdy - počet háďátek se snižuje zařazením řepy, jetele, ovsa, žita, lnu, pohanky, konopí, hrachu, různé druhy trav apod. - hnojit organickými hnojivy - hubení lilkovitých plevelů

Mšice řešetláková – Aphidula nasturtii řád Sternorrhyncha, čeleď Mšicovití - Aphididae -velikost 0,8-1,8 mm, sifunkuli s tmavým koncem -tělo široce vejčité, zelenožluté až citrónově žluté -tykadla sahají do poloviny nebo do 2/3 těla -dicyklická, primárním hostitelem je řešetlák -polyfágní -na brambory nalétá od 1/2 května, druhý vrchol náletu je od poloviny července až začátkem srpna -na podzim se vrací na primárního hostitele ŠKODLIVOST OCHRANA

Škodlivost mšic na bramborách - škodí na sadbových bramborách - jsou přenašeči virů - zejména přenášejí virus svinutky bramboru (PLRV) a virus čárkovitosti bramboru OCHRANA

Ochrana proti mšicím na bramborách Porosty neošetřené granulovanými insekticidy (bez moření) -poprvé ihned po signalizaci náletu okřídlených mšic do žlutých misek -ošetření se opakuje při výskytu neokřídlených mšic v porostu -další ošetření se provádí v intervalu 7-14 dní a další 2-3 ošetření podle účinnosti přípravků, náletu mšic a průběhu počasí Porosty ošetřené granulovanými insekticidy (mořené) -první neokřídlené mšice se objevují v porostech cca za 6 až 8 týdnů po výsadbě -po této době odeznívá účinnost mořidel - provádí se první postřik -při pokračujícím náletu okřídlených mšic se ošetření podle potřeby opakuje v intervalu 7 - 14 dní Termín ošetření se upřesňuje dle signalizace náletu viz. www.srs.cz - Aphidbulletin

Mandelinka bramborová – Leptinotarsa decemlineata řád Brouci - Coleoptera, čeleď Mandelinkovití - Chrysomelidae - brouci dlouzí cca 16 mm - krovkách bíločerně pruhované - vajíčka oranžově žlutá, ve skupinkách na rubu listů - larvy oranžově červené, velké 15 - 16 mm - kuklí se v půdě, brouci zde přezimují - létají od 1/2 května do 1/2 června - brouci nové generace létají od 1/2 července - má 1, částečně druhou, generaci ročně - škodí larvy a brouci žírem nadzemních částí, mohou působit holožíry - výnos může snížit o 30-50% - živné rostliny: brambor, rajče, lilkovité rostliny OCHRANA

Ochrana proti mandelince bramborové Ochrana je indikována: -v období hromadného kladení vajíček (obvykle při výšce natě okolo 15 cm) - vyberou se porosty s výskytem více než 100 brouků na 1 ha (neplatí pro brouky nové generace) - ošetří se při maximu líhnutí larev, tj. v době, kdy první vylíhlé larvy dosáhnou 3.instaru - ošetření musí být ukončeno než začnou převládat larvy 4.instaru -stačí 1 ošetření, výjimečně je třeba ošetření opakovat Indikaci ošetření je možno provádět dle množství larev 140 a více ohnisek po 35 larvách na 1 ha (tj. 5000 larev a více na 1 ha) - pracnější Přípravky: chemické, nebo na bázi Bacillus thuringiensis

Drátovci - larvy kovaříků 1 řád Brouci - Coleoptera, čeleď Kovaříkovití - Elateridae -nejhojnějšími a nejškodlivějšími druhy jsou zástupci rodu Agriotes: -kovařík obilný - A.lineatus -kovařík začoudlý - A.ustulatus -kovařík locikový - A. sputator -kovařík tmavý - A. obscurus -kovařík krátký - A. brevis - brouci jsou velcí 6 – 10 mm - štíhlejší, žlutohnědí nebo černaví - larvy jsou žlutohnědé až rezavé, - tělo mají silně sklerotizované - dlouhé až 25 mm

Drátovci - larvy kovaříků 2 -samičky kladou vajíčka v V-VII do půdy, upřednostňují husté, vlhčí porosty -mladé larvy se živí humusem a kořenovým vlášením, později i většími kořínky - vývoj trvá 3 - 5 let - kuklí se v červenci a v srpnu v půdě - brouci se líhnou za 3 - 4 týdny - přezimují v půdě nebo ve vegetaci na zemi Signalizace výskytu: -půdními výkopky, metodou návnad Práh škodlivosti pro brambory a řepu 10 drátovců na 1 m2 u sadbových brambor nevhodné 3 a více otvorů hlubších než 5 mm OCHRANA - granulované insekticidy -nově moření hlíz - agrotechnická opatření - intenzivní obdělávání půdy - likvidace výdrolu obilnin a pýru - přirození nepřátelé (ptáci)

Chroust obecný - Melolontha melolontha řád Brouci - Coleoptera, čeleď Vrubounovití - Scarabaeidae -velikost brouků 20-30 mm -zbarvení žlutohnědé až černé -štít zpravidla černý -pygidium se zužuje pozvolně -larvy - ponravy, dlouhé až 65 mm -vajíčka klade do půdy, -vývoj larev trvá 3 – 4 roky - kuklí se v půdě - škodí vyžíráním hlíz, ožíráním kořenů OCHRANA: jako u drátovců Chroust maďalový - M. hippocastani - velikost 25 mm - štít zpravidla hnědý, lehce pýřitý - pygidium se náhle zužuje v krátký výběžek - bionomie jako u chrousta obecného

Chroustek letní - Amphimallon solstitiale řád Brouci - Coleoptera, čeleď Vrubounovití - Scarabaeidae - velikost dospělce 14-18 mm - zbarvení světle až kaštanově hnědé - bionomie podobná chroustu obecnému - vývoj trvá 2-3 roky - živné rostliny: polyfág, ponravy ožírají kořeny, dospělci listy - občas působí škody OCHRANA: jako u drátovců