Archeologie a GIS Jan Mařík Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

zátěžové dopravní mapy Prahy www.doprava-praha.cz/Main.aspx

Lesy České republiky

Co je to GIS ? GIS není program, je to soubor softwaru, hardwaru, bází dat a personálu. - hardware: skener software: Christine, ArcGIS ,GeoMedia,Idrisi, AutoCADové aplikace (Autodesk Map, Land Desktop), TNT map

S jakými daty pracují programy GIS? vektorová vyobrazení - vyobrazení se skládá z vektorů - jsou to skutečně digitalizovaná vyobrazení, zabírají méně paměti - získají se digitalizací na tabletu nebo na obrazovce - GIS umožňuje k nim přiřazovat vlastnosti Polygony Body Linie

Rastrový GIS - využívá se převážně pro prostorové analýzy - jsou náročné na objem zpracovávaných dat - sledovaný prostor pokrývá tzv. GRID

Souřadnicové systémy rovinné sférické Zem. délka: 15° 16' 00.07" Zem. šířka: 49° 57' 04.30“ - existují lokální a globální - na území ČR se používají následující rovinné souřadnicové systémy: • Světový geodetický referenční systém 1984 (WGS-84) • Evropský terestrický referenční systém (ETRS) • Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) • Souřadnicový systém 1942 (S-42) PIAN – prostorová identifikace archeologických nálezů – interní oborový systém - jiné užívané: Universal Transverse Mercator (UTM), rovinné zobrazení,

S - JTSK

Proč archeologové využívají GIS? Snadnější práce s plány a mapami - velké plány se lépe prohlížejí - možnost upravovat zobrazení podle potřeby Analýzy vlastností v prostoru - např. modely terénu, svažitost, velikost objektu - propojení s databází (SQL connection) - možnost prostorového zobrazení výsledků statistických analýz Jak získat prostorová data pro GIS? Stará data: - digitalizace a skenování map či archeologických plánů digitalizovat lze buď na tabletu nebo přímo na obrazovce Nová data (z terénních výzkumů): - lze jako stará data, ale také přímé získání koordinátů z GPS, totální stanice - GPS: různé kategorie lišící se přesností, odchylka udávané polohy je záměrná, turistická třída cenově dostupná, ale značná odchylka - totální stanice: digitální teodolit, naměřená data se ukládají do paměti a lze je převést do počítače a zobrazit v prostoru, cena přístroje je vysoká (od 75 000,-)

Raně středověké hradiště v Libice nad Cidlinou Konec 19. a počátek 20. století Jan Hellich přibližně 8.500 m2 1949 – 1973 Národní muzeum 5.000 m2 (4,5 % plochy vnitřního hradiště) 1974 – do současnosti Archeologický ústav AV ČR Praha 11.000 m2 - předhradí (6 %) cca. 40.000 m2 sledováno mimo opevněný areál

I-II III Model odhadu nezbytné orné plochy a lesa pro život raně středověkého hradiště Libice I-II III

Bylany – Neolitické sídliště Historie výzkumu : 1953 – 1967: velkoplošný výzkum sond A, B, F = 7 ha 1968 – 1989: povrchové sběry a letecké snímkování 1990 – 1993: projekt „model neolitického sídliště“ 1994 – současnost: digitalizace dat a tvorba GIS, analýza sídlištního odpadu. © Mgr. Petr Květina Ph.D.

Mapování nekeramického odpadu na základě statistického zpracování: Štípaná kamenná industrie © Mgr. Petr Květina Ph.D.

Kameny používané při mletí obilí © Mgr. Petr Květina Ph.D.

Archeologická Databáze Čech Centrální evidence archeologických výzkumů Pokrývá 53.000 km2 67 % of České republiky 106.000 záznamů

GIS a nedestruktivní archeologie Mapování terénních reliktů zaniklé středověké vesnice - Vančice 2700 points

Libice nad Cidlinou – vnitřní akropole – duben 2007

Děkuji za pozornost marik@arup.cas.cz