STROJNÍ OBRÁBĚNÍ FRÉZOVÁNÍ II. Ing. Iveta Mičíková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada – STROJNÍ OBRÁBĚNÍ, DUM č. 7

obsah prezentace: Nástroje pro frézování Rozdělení fréz

nástroje pro frézování nazývají se frézy. Jsou to rotační vícebřité nástroje, jejichž břity jsou uspořádány na válcové, kuželové nebo jiné tvarové ploše.

rozdělení fréz podle umístění břitu: válcové – s břity na válcové ploše čelní – s břity na válcové a čelní ploše kotoučové – s břity na válcové a obou čelních plochách kuželové – s břity na jedné nebo dvou kuželových plochách tvarové – s břity na tvarových plochách (např. zaoblovací frézy, frézy na ozubení, frézy na závity atd.)

rozdělení fréz podle funkce: frézy k obrábění rovinných ploch – válcové – čelní frézy pro obrábění drážek – drážkovací – kotoučové frézy pro obrábění tvarových ploch – úhlové – kuželové – zaoblovací – frézy na ozubení,…

rozdělení fréz podle provedení a tvaru zubu: s frézovanými zuby – zubové mezery se frézují kuželovými frézami – mají rovné břity – slouží k obrábění rovinných ploch s podsoustruženými zuby – hřbet vzniká spirálovým podsoustružením na speciálním soustruhu – zakřivené břity mají tvar obráběné plochy (např. bok zubu) – používají se u tvarových fréz plocha čela plocha hřbetu nůž k podsoustružení

rozdělení fréz podle konstrukce: celistvé – jsou vyrobené z jednoho kusu (z rychlořezné oceli) s vyměnitelnými břitovými destičkami – se zuby z rychlořezné oceli, slinutých karbidů, řezné keramiky,…. – zuby jsou vsazeny do tělesa nástroje a upevněny pájením nebo mechanicky upnuty (klíny, šrouby,...) – těleso frézy je vyrobeno z konstrukční oceli vyšší pevnosti skládané z více samostatných fréz (pro frézování složitějších tvarů)

rozdělení fréz podle způsobu upnutí: frézy nástrčné – s dírou pro nasunutí na trn se stopkou kuželovou nebo válcovou těleso upínací otvor řezná část stopka

rozdělení fréz podle průběhu ostří zubů: s přímými zuby se zuby ve šroubovici – pravotočivé nebo levotočivé pravořezná fréza levořezná fréza

frézovací hlavy tvoří samostatnou skupinu. Jejich základní části je těleso, na jehož obvodu jsou v drážkách upevněny buď nože z rychlořezné oceli nebo ze slinutých karbidů, nebo přímo břitové destičky ze slinutého karbidu. Výhody: – snadná vyměnitelnost opotřebovaných destiček – snadné ostření

KONTROLNÍ OTÁZKY Jak nazýváme nástroje pro frézování? Charakterizujte nástroje pro frézování. Jak dělíme nástroje pro frézování k obrábění rovinných ploch? Jak můžeme rozdělit nástroje podle konstrukce?

ŘEŠENÍ: Jak nazýváme nástroje pro frézování? Nástroje pro frézování se nazývají frézy. Charakterizujte nástroje pro frézování. Jsou to rotační vícebřité nástroje, jejichž břity jsou uspořádány na válcové, kuželové nebo jiné tvarové ploše. Jak dělíme nástroje pro frézování k obrábění rovinných ploch? Nástroje pro frézování rovinných ploch dělíme na válcové a čelní. Jak můžeme rozdělit nástroje podle konstrukce? Nástroje podle konstrukce můžeme rozdělit na: – celistvé – jsou vyrobené z jednoho kusu (z rychlořezné oceli), – s vyměnitelnými břitovými destičkami – se zuby z rychlořezné oceli, slinutých karbidů, řezné keramiky…, – skládané z více samostatných fréz (pro frézování složitějších tvarů).

POUŽITÁ LITERATURA: DILLINGER, J. a kol. Moderní strojírenství pro školu i praxi. Praha: Europa-Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86706-19-1. Řasa, J., GABRIEL, V. Strojírenská technologie 3 – 1. díl, Metody, stroje a nástroje pro obrábění. Praha: Scientia, 2005. ISBN 80-7183-337-1. NĚMEC, D. a kol. Strojírenská technologie 3 – Strojní obrábění. Praha: SNTL, 1982. HLUCHÝ, M. a kol. Strojírenská technologie. Praha: SNTL, 1975. FRISCHHERZ, A. a kol. Technologie zpracování kovů 2, Odborné znalosti. 3. vydání. SNTL Praha, 1999. ISBN 80-902110-8-9. BOTHE, O. Strojírenská technologie IV pro strojírenské učební obory. Praha: SNTL, 1984.