Alelopatie Jiří Čuhel.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Advertisements

VLIV VNĚJŠÍCH FAKTORŮ   ÚVOD FYZIKÁLNÍ FAKTORY CHEMICKÉ FAKTORY.
VÝZNAM VODY PRO ROSTLINY
Primární krycí pletiva
Jak se rostliny přizpůsobily
PRODUKCE OVOCE A ZELENINY HOSPODÁŘSKÝ KRAJINOTVORNÝ NUTRIČNÍ zdroj vitamínů minerálních látek vlákniny fyziologicky aktivních látek (pozitivní x negativní)
Regulátory rostlinného růstu
Mohou nám být mikrobi prospěšní?!?
1 VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.10/Li Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Adam Lisztwan CZ.1.07/1.5.00/
stélka - tělo nižších rostlin, není tvořeno pletivy kormus - členěné tělo vyšších rostlin.
JAK POZOROVAT EKOSYSTÉM
Význam hub a mechů v ekosystému
VÝŽIVA ROSTLIN.
Cytokininy Cytokininy odvozeny od cytokinesis
Pedosféra Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
autor: Radka Vašíčková
Rostlinná produkce a prostředí
Rostliny rybníka a jeho okolí
Ostatní mikroorganismy
PESTICIDY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Pohyby rostlin Autor: Mgr. Jarmila Kučerová Projekt „EUROgymnázia“
Název Vodní režim rostlin 1 Předmět, ročník Biologie, 1. ročník
Jiří Kec,Pavel Matoušek
Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony:
Registrační číslo projektu:
Ochrana plodin proti škodlivým činitelům
Růst a vývin rostlin.
LES ŘASY.
ZDROJ látky, z nichž jsou složena těla, energie která pohání životní činnost a místa nebo prostory k prožívání životních cyklů ESENCIÁLNÍ ZDROJE nejsou.
Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Růst a vývin rostlin - rozmnožování pomocí semen
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
Vitamíny Lépe přírodní než umělé! Obr. 1
Koření.
Pohyby rostlin.
ABA Kyselina abscisová, též v minulosti zvaná abscisin II nebo dormin, někdy označovaná zkratkou ABA (z angl. Abscise Acid) jeinhibiční fytohormon, zpomaluje.
Rostliny.
POCHUTINY Předmět: Potraviny a výživa pro obor Kuchař – číšník druhý ročník Klíčová slova: pochutiny, charakteristika, dělení, koření Autor:
VODA Vodní režim rostlin.
ALKALOIDY. - přírodní látky ( známo přes ) - heterocyklické sloučeniny obsahující jeden nebo více atomů dusíku - zásaditý charakter ( alkalické.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lenka Knotková. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN Provozuje.
„JAKO RYBA VE VODĚ“ EXPERIMENT TŘÍDY KVINTA A – SKUPINA „VÁPNÍK“
MAKROELEMENTY (2. část) Předmět Pěstování rostlin Obor Agropodnikání.
CZ.1.07/1.1.05/ Rozvoj interaktivních způsobů výuky ve škole Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod Mgr. Markéta Ulrychová.
záznam o odběru vzorku Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu rozbory vod – anionty ve vodách Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního.
EKOSYSTÉM SPOLEČENSTVO ROSTLINY ŽIVOČICHOVÉ HOUBY MIKROORGANISMY PROSTŘEDÍ SLUNCE VODA VZDUCH PŮDA.
ROSTLINY.
Role mykorhizních symbióz v minerální výživě rostlin
Čeledi: lilkovité a bobovité
Název prezentace (DUMu):
Název prezentace (DUMu): Růst rostlin
BUŇKA – základ všech živých organismů
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Vztahy mezi populacemi - negativní
Rozmnožování, růst a vývin rostlin
ŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a dělením živé přírody.
AUTOR: Mgr. Václava Horniková
CHEMIE - Pesticidy SŠHS Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/
ZÁKLADY ZBOŽÍZNALSTVÍ
vodní režim příjem, vedení a výdej množství vody v těle funkce
Rostliny - význam a jejich dělení.
Biopotraviny.
4. Buňky.
3D model: Pythium oligandrum parazituje mycelium fytopatogena
Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření
Růst a vývin rostlin.
Půdy.
Bc. Ivana Francová, SOU Liběchov Chemická ochrana rostlin Chemická ochrana rostlin je dnes nejrozšířenější, využívá velkého množství ochranných látek zvaných.
Transkript prezentace:

Alelopatie Jiří Čuhel

Alelopatie řečtina: allelon – navzájem pathos – trpět přímý nebo nepřímý škodlivý vliv jedné rostliny na rostlinu jinou (zahrnuje i mikroorganismy) produkcí chemických látek, které jsou uvolňovány do prostředí. inhibice růstu a klíčení semen Rostliny potřebují k životu prostor, jedna ze strategií je alelopatie: typ chemické kompetice ne všechny rostliny používají alelopatii

Alelopatie Známá mezi různými skupinami organismů vylučováním chemických látek vyšší rostliny x vyšší rostliny vyšší rostliny x mikroorganismy (FYTONCIDY) mikroorganismy x mikroorganismy (antibiotika) FYTONCIDY: působí toxicky na bakterie a plísně; pouze v některých částech rostliny; používáno v domácím lékařství (česnek, cibule)

Alelochemikálie sekundární metabolismus druhově specifické Alelopatie je složitá, může zahrnovat interakci rozdílných chemikálií: fenolické sloučeniny, flavonoidy, terpenoidy, alkaloidy, steroidy, aminokyseliny – ALELOPATIKA Směsi různých alelopatik mívají mnohdy větší účinek než samotné látky

Způsoby uvolňování alelopatik exudáty kořenů; kapilární vodou potom přijímány jinými rostlinami výluhy nadzemních částí rostlin (větve, listy, plody, květy) nebo jejich dekompozice Aromatické těkavé látky; vliv přímý nebo v dešťových srážkách (obvykle v aridních oblastech) Množství vylučovaných alelopatik závisí na hustotě rostlin, ročním období, teplotě, vlhkosti, stáří jedinců, stresu

Účinek alelopatik stejně jako syntetické herbicidy nemají alelopatika stejné cílové místo svého účinku buněčné dělení, klíčení pylu, příjem živin, fotosyntéza, respirace, vodní režim, enzymatické funkce, permeabilita membrán

Ochrana před vlastními alelopatiky u většiny rostlin výskyt alelopatik s jinými látkami, které rostlinu chrání běžně se vyskytují ve vakuolách ve formě roztoků, polymerů či krystalů a jsou odděleny od protoplasmy; v mrtvých buňkách, mezi buňkami, v cévách nebo na vnějším povrchu rostlin Mnohdy se alelopatika stanou aktivními až po dekompozici

Alelopatika V laboratorních podmínkách alelopatie prokázána u celé řady druhů rostlin; v přírodě jsou poměry poněkud složitější –některé inhibitory mohou být v půdě inaktivovány adsorpcí na půdní koloidy Alelopatika mohou také dlouho persistovat v půdě, jsou však mnohem lépe biodegradovatelné než tradiční herbicidy Snahou výzkumu je minimalizovat negativní účinky alelopatie na růst kulturních rostlin a jejich výnos, využít kultivary poskytující zdroj přirozených herbicidů (alelopatik) při ochraně rostlin proti plevelům.

Ekologický význam alelopatie projev alelopatie konkurenční výhoda snížení diverzity společenstva změna dominant v sukcesním vývoji preference druhů rezistentních vůči alelopatii

Ořešák černý (Juglans nigra) juglon (5 hydroxy-1,4 napthoquinone) inhibitor respirace, hlavně v pupenech, slupkách a kořenech, nerozpustný ve vodě, není proto v půdě příliš pohyblivý obzvláště nýchylné jsou rajče, paprika, lilek – po vystavení symptomy jako vadnutí, chlorosa, smrt. tolerantní k tomuto toxinu: fazol, řepa, mrkev, třešeň, katalpa

Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) ailanthon - extrahovaný z kůry kořenů Čirok (Sorghum) sorgolen (2-hydroxy-5-methoxy-3-{(8'z,11'z)-8',11',14'-pentadecatriene}-p-benzoiquinone) v kořenových exudátech, velmi silný alelotoxin: narušuje mitochondriální funkce a inhibice fotosyntézy

pelyněk pravý (Artemisia absintium) potlačuje svými výměšky listů např. kmín (Carum carvi) a fenykl (Foeniculum vulgare)

Dřeviny inhibiční účinky chemických látek byli zjištěny i u dřevin např. u smrku obecného (Picea abies) platanu západního (Platanus occidentalis) trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia)

Kulturní rostliny a plevely inhibiční vliv žita (Secale cereale) na hořčici rolní (Sinapis arvensis), ale naopak stimulační vliv na mák vlčí (Papaver rhoeas) merlík bílý (Chenopodium album) pýr plazivý (Elytrigia repens)(agropyren – přírodní glykosid)

Alelopatická inhibice nitrifikace NH4+  NH2OH  [HNO]  NO2-  NO3- Nitrosomonas, Nitrobacter 7 fenolických kyselin inhibuje růst některých těchto bakterií v některých oblastech se vyskytují nízké koncentrace nitrátů díky alelopatické inhibici nitrifikace

Děkuji za pozornost!