STIGMATIZACE přistupování k druhým s předsudky často plyne z neznalosti hodnotíme na základě generalizovaných informací

Menšina - společenství občanů ČR žijících na území České republiky, - odlišují se od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou, tradicemi, - tvoří početní menšinu obyvatelstva - projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky vytvořilo. V ČR je spousta menšin, např. bulharská, chorvatská, maďarská, německá, polská, rusínská, ruská, řecká, slovenská, srbská, ukrajinská, ale také...

ROMSKÁ MENŠINA

ROMOVÉ minoritní občané naší republiky majoritou stále vnímání přes „jinakost“ – odlišnost viděna v tmavší barvě pleti, jiných tradicích, hodnotách a normách, jimiž se romská sociokultura řídí, odlišných způsobech inter-personální interakce, jiných aspektech komunikace... mnohými stále vnímání jako nezvaní přistěhovalci (ačkoli mnozí přistěhování násilně), kteří jen parazitují na sociálních výhodách států Romové následně vnímají českou společnost jako nepřátelskou a odmítají i její pozitivní hodnoty

řešením a bojem proti stigmatizaci, předsudkům,xenofobii a rasismu – informovanost a znalost seznámení se s charakteristikami romské sociokultury

ROMSKÉ ETNIKUM V ČESKÉ REPUBLICE Romové – souhrnný název pro příslušníky národnostní menšiny, kteří se k tomuto označení hlásí. Romové spolu se skupinou Sintí mají indický původ. K romské národnosti se hlásí příslušníci několika etnických skupin.

Čeští Romové - etnikum, které žilo do druhé světové války na území Čech Moravští Romové - etnikum, které žilo do druhé světové války na území Moravy Maďarští Romové - etnikum, které žilo do druhé světové války na území Maďarska a na území jižního Slovenska v oblasti obývané maďarskou národnostní menšinou Slovenští Romové - etnikum, které žilo do roku 1945 na Slovensku Olašští Romové - etnikum, které kočovalo ve střední Evropě až do roku 1959, kdy bylo násilně sedenterizováno Sintí - etnikum žijící rozptýleně v západní Evropě. Až do druhé světové války žili v pohraničních Cikáni - apelativum Romů a Sintů, kterým je označovaly slovanské a germánské národy. Romové vnímají toto označení jako hanlivé a neztotožňují se s ním

zastoupení jednotlivých etnik: počet Romů na území České republiky je odhadován na 300000 zastoupení jednotlivých etnik:

HISTORIE předkové dnešních Romů žili na indickém subkontinentu z Indie odchází v 10. století a od 13. století se objevují na evropském kontinentu předkové Romů, kteří dnes žijí v České republice, byli usazení nejpozději koncem 17. století v různých částech Evropy nejprve vítání – přinášeli nové informace postupně však zatracováni a pronásledováni církví i světskou mocí – viněni z čarodějnictví, bezvěrectví, krádeží, špionáží... čeští Romové kočují ještě počátkem 20. století většina z nich však zahynula v době druhé světové války ve vyhlazovacích táborech avšak i po roce 1945 v mnoha částech Evropy objektem nedobrovolné asimilační politiky a manipulace až od 90. let 20. století dochází ke změnám – uznáni jako národnostní menšina, mají základní politická práva, stávají se subjektem vlastních dějin... HISTORIE

JAK SE DOSTALI DO ČESKÉ REPUBLIKY většina Romů přišla do České republiky ze Slovenska v letech 1945-1993 první vlna – po skončení 2. sv. války přicházejí celé rodiny, usazují se v pohraničí po odsunutém německém obyvatelstvu. Stěhují se celé velkorodiny, tím zachována sociální kontrola, tradice, jazyk a tedy i identita druhá vlna – v 50. a 60. letech 20. století, přicházejí většinou jen mladí lidé, navíc z různých osad, s odlišnou kulturou – tradice si neosvojili, kulturu i jazyk znají nedokonale – postupná ztráta identity třetí vlna – po roce 1965, stěhovala se pod silným nátlakem, navíc uplatněn zákon o rozptylu – naprostá ztráta tradic i jazyka a především vlastní identity

ZÁKLADNÍ HODNOTOVÝ SYSTÉM Mezi tradičním způsobem života Romů a Čechů existují rozdíly, které vyplývají z rozdílného pojetí života a mohou způsobovat vzájemné nepochopení. Romové též vyznávají zcela jiný hodnotový systém, který taktéž onu odlišnost podmiňuje.

život je pro Romy nejvyšší hodnotou život je pro Romy nejvyšší hodnotou. Vše, co vede k zachování, zmnožení a pokračování života, má vysokou hodnotu rodina – je bazálním prvkem, od kterého se vše odvíjí předkové se zasloužili o základy postavení Roma v romské společnosti pokračování rodu je v dětech romství - jehož součástí je i úcta ke starším, zdvořilost, pohostinnost a solidarita materialismus – k zachování života, k možnosti uctívat staré i k projevování lásky k dětem jsou potřebné peníze budoucnost má zvláště u starších Romů dosud malou hodnotu, důležitější je přítomnost a minulost, která je jistá

TRADIČNÍ ROMSKÁ RODINA rodina pro Romy znamenala téměř vše,neboť uspokojovala základní potřeby jejích členů - byla zdrojem obživy, - měla funkci vzdělávací - a funkci ochranou. tradiční rodina byla patriarchální žena – měla sice ekonomicky důležitější roli – zabezpečit chod domácnosti a přežití rodiny - zajistit obživu a oblečení. Avšak její povinností bylo poslouchat manžela. muž - vně i uvnitř hlavou rodiny, nositelem a ochráncem její prestiže, rozhodoval a nesl odpovědnost za rodinu. Mnohdy jeho výdělek pouze příležitostný, většinu času trávil sháněním zakázek, udržováním dobrých vztahů s příbuznými a přáteli. i dnes je však rodina jako celek na prvním místě, členové se vzájemně podporují a pomáhají si

SPECIFIKA ROMSKÉHO CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE silná nonverbální komunikace – při interakci zpracovávají možná více než 95% informací mimoslovních velkou roli v komunikačním stylu hraje schopnost empatie při jednání jsou značně senzitivní, avšak i velmi emocionální nebojí se přísnosti, pokárání a kritiky, je-li míněna upřímně a pronášena taktně veřejné zostuzení je naopak vnímáno jako velmi kruté, Romy demotivuje a staví další bariéry mají však nízkou schopnost generalizace – efektivity u nich možno dosáhnout konkrétním jednáním, zapojením názornosti, časté, až monotónním opakování a předváděním situací novým způsobem

JAK ZLEPŠIT NAŠÍ INTERAKCI vnímat mimoslovní komunikaci a umět dávat informace i řečí těla nekritizovat negativně před velkým kolektivem, spíše v soukromí nebát se blízkosti, dotyku nebát se emocí – svědčí o angažovanosti člověka mluvit jasně, věcně, stručně, konkrétně diferencovat, ke každému přistupovat podle individuálních potřeb respektovat hodnotový systém romského etnika

Informační zdroje: Hudba: Šišková, T. Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, 2001 Říčan, P. S Romy žít budeme, jde o to jak. Praha: Portál, 1998. www.demografie.cz www.domavcr.cz www.romea.cz Hudba: Bregovič, Goran. Kalasjnikov