Česká republika Geomorfologické členění 4 provincie Česká vysočina, Západní Karpaty, Západopanonská pánev, Středoevropská nížina

Česká republika Česká vysočina geologicky starší vznik koncem prvohor horotvornými procesy herynského vrásnění, při kterém bylo vyzdviženo rozsáhlé pohoří táhnoucí se od Z Francie přes Německo do střední Evropy vysoký tlak a teploty → přeměněné horniny (fylity, svory, ruly) pohraniční pohoří Čech a Českomoravská vrchovina utuhnutí magmatu pod povrchem → žuly jižní polovina Čech povrch se časem zvětráváním postupně snižoval a zarovnával koncem druhohor pronikl podél dnešního toku Labe mořský záliv usazené horniny (pískovce) – skalní města v S Čechách

Česká republika Západní Karpaty alpínské vrásnění v třetihorách – vyvrásnění pohoří Alpy a Karpaty od České vysočiny je odděluje pás Vněkarpatských sníženin mezi Znojmem a Ostravou okraj Karpat zasahující ČR nedosahuje velehorských výšek (moravsko-slezské pomezí) zejména usazené horniny (pískovce, jílovce, vápence) povrch je členitější než povrch České vysočiny

Česká republika Česká vysočina Český les Krkonoše Šumava Lužické hory Novohradské hory Jizerské hory Jihočeské pánve Orlické hory Českomoravská vrchovina Králický Sněžník Brněnská vrchovina Hrubý Jeseník Drahanská vrchovina Nízký Jeseník Krušné hory Brdská vrchovina Chebská pánev Česká tabule Sokolovská pánev Mostecká pánev České středohoří

Česká republika Západní Karpaty Vněkarpatské sníženiny Vnější Západní Karpaty Dyjsko-svratecké úval Ždánický les Vyškovská brána Litenčická pahorkatina Hornomoravský úval Chřiby Moravská brána Bílé Karpaty Ostravská pánev Javorníky   Moravskoslezské Beskydy

Česká republika Západopanonská pánev Dolnomoravský úval

Česká republika Ledové doby Po odeznění alpínského vrásnění na konci třetihor se vyvíjely obě části našeho území již podobně. Během poměrně krátkého období čtvrtohor došlo několikrát k výraznému ochlazení podnebí – střídaly se doby ledové a doby meziledové. Ledové doby do stř. Evropy se od severu rozšiřoval pevninský ledovec (zasáhl i severní výběžky území dnešní ČR) v Krkonoších, na Šumavě a v Hrubém Jeseníku vznikaly menší horské ledovce (Šum. – j. Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka) lesy ustupovaly studeným stepím a tundrám – nedostatečný vegetační pokryv → časté mrznutí vody – narušování povrchu erozí ve vrcholných fázích byla hladina oceánů asi o 100 m níže než dnes → větší spád řek, větší rychlost proudu → prohlubování údolí (zahloubení našich řek až o 100 m) poslední doba ledová skončila před 10 tis. lety – oteplování, zlepšení podmínek pro osídlení (nejstarší kultury u nás od 4. tisíciletí př. n. l.) → od té doby příroda poznamenávána i lidskou činností.

Česká republika – ledovcová jezera Černé jezero - největší přirozeně vytvořená vodní plocha v ČR Jezero Laka Čertovo jezero

Česká republika – ledovcová jezera Prášilské jezero Plešné jezero

Česká republika – pozůstatky doby ledové Lužnice u Bechyně Dyje u Znojma Kunčický bludný balvan

Česká republika rozrůstaní obyvatelstva, hospodářský růst, rozšiřování sídel a dopravní infrastruktury vedl ke změně PŘIROZENÉ KRAJINY na KRAJINU KULTURNÍ nejvíce jsou lidskou činností poznamenány úrodné nízko položené oblasti s příznivým podnebím, v chladných horských oblastech je vliv člověka patrný méně původní, divoce rostoucí lesy (pralesy) se vyskytují již jen v několika přírodních rezervacích, např. Boubínský prales na Šumavě

Česká republika – výšková stupňovitost povrch ČR je pestrou mozaikou různorodých typů krajin lišících se od sebe v závislosti na nadmořské výšce svým podnebím, půdními typy a převládajícími rostlinnými společenstvy základním rysem různorodosti přírodních podmínek u nás je? VÝŠKOVÁ STUPŇOVITOST Nadmořská výška (m) Prům. roční teplota vzduchu (°C) Průměrné roční srážky (mm) Rovina 0-300 8-10 450-600 Pahorkatina 300-600 7-9 500-700 Vrchovina 600-900 5-7 Hornatina 900 a více 0-5 800-1400

Česká republika – vegetační stupňovitost Výšková stupňovitost podle vegetace – vegetační stupňovitost LESNÍ STUPEŇ nadm. výška orientačně zastoupení DUBOVÝ do 300 m 3,4 % BUKOVO-DUBOVÝ 200-400 m 14 % DUBOVO-BUKOVÝ 300-500 m 24,5 % BUKOVÝ 400-700 m 42,6 % JEDLOVO-BUKOVÝ 600-1000 m 12,9 % SMRKO-JEDLOBUKOVÝ 600-1200 m 2,1 % SMRKOVÝ 1000-1350 m 0,4 % KLEČOVÝ nad 1250 m 0,05 %

Česká republika – vegetační stupňovitost

Česká republika – vodstvo území ČR prochází hlavní evropská rozvodí, která vycházejí z vrcholu Králického Sněžníku největším zdrojem vody většiny řek jsou dešťové a sněhové srážky voda z území ČR je odváděna 3 úmořími: úmoří Severního moře úmoří Černého moře úmoří Baltského moře

Česká republika – vodstvo Vodní toky Labe nejmohutnější řeka ČR (největší průměrný průtok) pramení v Krkonoších přítoky: Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka, Cidlina, Jizera, Vltava, Ohře, Bílina, Ploučnice Vltava nejdelší řeka ČR (433 km), největší přítok Labe vzniká na Šumavě soutokem Teplé a Studené Vltavy přítoky: Malše, Lužnice, Otava, Sázava, Berounka Berounka vzniká v Plzni soutokem Mže a Úslavy v Plzni protékají 2 další významné toky: Radbuza a Úhlava přítoky: Střela

Česká republika – vodstvo Vodní toky Ohře pramení v Německu (Eger) přítoky: Svatava, Teplá Sázava přítoky: Blanice, Želivka Morava třetí nejdelší řeka (297 km), pramení na Králickém Sněžníku, po opuštění ČR se vlévá do Dunaje přítoky: Desná, Bečva, Haná, Olšava, Dyje Dyje pramení na česko-moravském pomezí a protéká podél česko-rakouské hranice přítoky: Svratka

Česká republika – vodstvo Vodní toky Svratka pramení na Českomoravské vrchovině přítoky: Svitava, Jihlava Odra pramení v Nízkém Jeseníku, odvodňuje hlavně sever Moravy a Slezsko přítoky: Moravice, Opava, Ostravice, Olše

Česká republika – vodstvo Vodní plochy přírodou vytvořených vodních ploch je v ČR málo (viz ledovcová jezera na Šumavě) většinu tvoří umělé vodní plochy = vytvořené člověkem Vodní nádrže představují většinu ze všech vodních ploch budovány hlavně v průběhu 20. stol. a slouží především k vodohospodářským účelům (ochrana před povodněmi, úprava průtoků vody v řekách, zdroje vody pro obyvatelstvo, průmysl a zemědělství, k výrobě elektrické energie a k rekreaci nejvíce vodních nádrží se nachází na Vltavě – Vltavská kaskáda významné vodní nádrže: Lipno, Orlík, Slapy (Vltava); Nechranice (Ohře); Švihov (Želivka); Nové Mlýny, Vranov (Dyje); Slezská harta (Moravice); Přísečnice, Jesenice (Odrava); Hracholusky (Mže); Rozkoš, Vír (Svratka); Dalešice (Jihlava); Šance (Ostravice)

Česká republika – vodstvo Vodní nádrže Vodní nádrž Lipno rozlohou největší vodní plocha v ČR (4870 ha)

Česká republika – vodstvo Vodní nádrže Vodní nádrž Orlík objemově největší vodní nádrž v ČR (374,5 milionu m3)

Česká republika – vodstvo Vodní nádrže Vodní nádrž Dalešice nejhlubší vodní nádrž v ČR (84 m)

Česká republika – vodstvo Rybníky budovány už od 13. stol. zejména pro chov ryb, největší koncentrace rybníků je v Třeboňské pánvi plošně největší rybník: Rožmberk (489 ha) objemově největší rybník: Staňkovský rybník (6,6 milionu m3) nejvýznamnější rybníky: Rožmberk, Horusický, Dvořiště, Velký Tisý, Záblatský rybník (povodí Lužnice); Nesyt (povodí Dyje); Máchovo jezero (povodí Ploučnice); Žehuňský (povodí Cidliny); Dehtář, Bezdrev (povodí Vltavy)

Česká republika – vodstvo Podzemní vody zdrojem zejména dešťové srážky (ohroženy povrchovým znečištěním životního prostředí) největšími zásobárnami jsou sníženiny Česká, Chebská tabule, Třeboňská a Českobudějovická pánev prameny minerálních vod: SZ Čechy (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy lázně) stř. Čechy (Poděbrady) S Morava (Jeseník, Velké Losiny, Karlova studánka)

Česká republika – nerostné suroviny nerostné suroviny jsou neobnovitelné přírodní zdroje ložiska nerostných surovin v České republice jsou různorodá, ale pro potřeby hospodářství nedostatečná nebo málo kvalitní některé nerostné suroviny jsou rozptýleny do malých ložisek a musí se nákladně a náročně těžit, což snižuje efektivitu jejich využití mnoho ložisek je již hodně vytěženo, proto je výhodnější dovážet suroviny ze zahraničí Nerostné suroviny lze dělit na ložiska rud a neželezných kovů, nerudné suroviny a energetické suroviny.  Nejlépe jsme vybaveni nerudnými surovinami. Používají se hlavně ve stavebnictví a ve sklářském a keramickém průmyslu.

Česká republika – nerostné suroviny Nerudné suroviny kaolin: je vynikající kvality, dal vzniknout našemu sklářskému a keramickému průmyslu, těží se na Karlovarsku (u Sedlce, Stará role, Chodov - vše u Karlových Varů), na Plzeňsku (Horní Bříza, Chlumčany, Kaznějov) a u Podbořan (východně od Karlových Varů) sklářské písky: s 98% obsahem křemene se těží v severních a severovýchodních Čechách (Českolipsko, Turnovsko, Adršpach) a na Chebsku vápenec: používá se k výrobě cementu a vápna a jako stavební kámen (mramor), těží se téměř rovnoměrně po celé republice např. v Českém krasu a v Železných horách stavební kámen především žula se těží v Českomoravské vrchovině, na Karlovarsku, v Posázaví, na Liberecku atd. štěrky a písky: plavený písek - těží se v údolních nivách a na terasách velkých řek kopaný písek z lomů - např. v Českém ráji

Česká republika – nerostné suroviny Energetické suroviny jsou kromě uranu organického původu černé uhlí: největší zásoby koksovatelného černého uhlí jsou v ostravsko-karvinské pánvi (Karviná - Havířov), menší a již vytěžená a nepoužívaná ložiska najdeme na Kladensku, Plzeňsku, v okolí Trutnova a Brna hnědé uhlí: nejdůležitější palivová surovina, největší ložiska jsou v Podkrušnohoří v Severočeské hnědouhelné pánvi (Mostecká), menší v Sokolovské pánvi uran: značné zásoby na Příbramsku, Tachovsku, Českolipsku a na Českomoravské vrchovině (Žďár nad Sázavou) ropa a zemní plyn: těží se v malém množství u Hodonína, naprostá většina se dováží

Česká republika – nerostné suroviny Těžební průmysl Těžba (hl. rud a uranu) se v poslední době snižuje, zaměřuje se hl. na těžbu uhlí. černé uhlí: těží se hlubinně v ostravsko-karvinské pánvi, je velmi dobré kvality, zpracovává se na koks a část jde na výrobu elektřiny hnědé uhlí: těží se převážně povrchově v Podkrušnohoří v Severočeské hnědouhelné pánvi a v Sokolovské pánvi, uhlí se spaluje v tepelných elektrárnách a teplárnách, vyrábí se z něj brikety a svítiplyn, těžba hnědého uhlí vyvolává devastaci krajiny ropa a zemní plyn: těžba velmi malá, je to kvalitní ropa, která se používá v chemickém průmyslu

Česká republika – nerostné suroviny Energetický průmysl Do energetického průmyslu patří výroba a rozvod elektřiny, tepla a plynu, výroba koksu, hlavním palivem je uhlí (cca z 60%), výroba elektřiny je zajišťována především: tepelnými elektrárnami, které se nacházejí většinou v oblastech těžby uhlí (hlavně hnědého) a v blízkosti vodních toků, elektrárny: v Mělníku, Chvaleticích, Opatovicích (doprava uhlí po Labi), na Sokolovsku, na Mostecku, na Ostravsku jaderné elektrárny: mají velký podíl na výrobě elektřiny, elektrárny: Dukovany (u Třebíče), Temelín (u Týna nad Vltavou) vodní elektrárny: vyrábí asi 3% elektřiny, např.: na vltavské kaskádě (Lipno, Kamýk, Slapy, Orlík, Vrané), přepadová elektrárna v Jeseníkách Dlouhé Stráně větrné elektrárny: pouze tam, kde jsou příhodné podmínky - Jeseníky, Orlické hory, Drahanská vrchovina další zdroje energie představují malé procento výroby energie, např.: solární energie, biomasa...

Zdroje nerostné suroviny, těžební a energetický průmysl: http://szs-bnl.wz.cz/view.php?cisloclanku=2008020016