Mezimolekulové síly.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
CHEMICKÁ VAZBA.
Advertisements

d – P R V K Y prvky se zaplněnými (částečně či úplně) d či f orbitaly
AUTOR: Ing. Ladislava Semerádová
Chemické reakce III. díl
Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/ Výuková centra © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření:
Jak se atomy spojují.
4.4 Elektronová struktura
Chemická vazba.
Chemická vazba, elektronegativita
AUTOR: Ing. Ladislava Semerádová
Chemická vazba.
Gymnázium Vítězslava Nováka Husova 333/II, Jindřichův Hradec Název dokumentu: Ročník: Autor: Gymnázium Vítězslava Nováka Husova 333/II, Jindřichův Hradec.
Chemická vazba v látkách II
Chemická vazba VAZBA = VALENCE Atomy se sdružují do útvarů = MOLEKULY
kovalentní koordinačně - kovalentní polarita vazby iontová vazba
II. Statické elektrické pole v dielektriku
Chemie anorganická a organická Chemická vazba
VODIČ A IZOLANT V ELEKTRICKÉM POLI.
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Chemická vazba.
Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově.
elektronová konfigurace
CHEMICKÁ VAZBA.
Elektronový pár, chemická vazba, molekuly
Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118.
ŠablonaIII/2číslo materiálu392 Jméno autoraMgr. Alena Krejčíková Třída/ ročník1. ročník Datum vytvoření
Chemická vazba.
Fyzika kondenzovaného stavu
Skupenské stavy látek.
Sloučeniny Chemická vazba Názvosloví a tvorba vzorců
Chemická vazba v látkách III
ŠablonaIII/2číslo materiálu391 Jméno autoraMgr. Alena Krejčíková Třída/ ročník1. ročník Datum vytvoření
Slabé vazebné interakce
Chemická vazba = soudržnost sloučených atomů v molekule
Anorganická chemie Povinný předmět pro 1. ročník FP a FM (nano)
ELEKTROLYTICKÝ VODIČ.
Chemická vazba Vazebné síly působící mezi atomy
CHEMICKÁ VAZBA řešení molekulách Soudržná síla mezi atomy v ………………..
Mezimolekulové síly Johannes Diderik van der Waals ( – ) 1910 – Nobelova cena (za práci o stavové rovnici plynů a kapalin)
Elektrotechnologie 1.
Mezimolekulové síly.
Mezimolekulové síly.
„RISKUJ “ CHEMICKÁ VAZBA
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy jsou tvořeny částicemi (molekulami, ionty) prostoupenými na molekulární úrovni částice jsou.
Nekovalentní interakce
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
FS kombinované Mezimolekulové síly
Vazby v krystalech Typ vazby Energie (J/mol) kovalentní 4-6x105 kovová
Struktura atomu a chemická vazba
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Chemická vazba III. část – slabé vazebné interakce Číslo vzdělávacího materiálu: ICT9/5 Šablona:
Fyzika kondenzovaného stavu 2. přednáška. Kohezní energie  rozhoduje o tom, zda dojde ke kondenzaci (koheze = soudržnost)  krystal může být stabilní.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_32_01 Název materiáluVazby v.
Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu vlastnosti vod Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního prostředí v 1. a 2. ročníku střední.
CHEMICKÉ VAZBY. CHEMICKÁ VAZBA je to interakce, která k sobě navzájem poutá sloučené atomy prvků v molekule (nebo ionty v krystalu) prostřednictvím valenčních.
Jak se atomy spojují Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Chemická vazba Autor.Mgr.Vlasta Hrušová.
Jak se atomy spojují Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Struktura látek (pevných, kapalných a plynných)
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Fyzika kondenzovaného stavu
Typy vazeb.
Chemická vazba. Chemická vazba Chemická vazba Spojování atomů Změna stavu valenčních elektronů Teorie chemické vazby: 1. Klasické elektrovalence- Kossel.
CHEMICKÁ VAZBA Chemická vazba představuje velké síly působící mezi atomy Dává nižší energii systému volných atomů (vyšší stabilitu)
VODIČ A IZOLANT V ELEKTRICKÉM POLI.
Mezimolekulové síly.
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
Transkript prezentace:

Mezimolekulové síly

Mezimolekulové síly slabé "vazebné" interakce nebo nevazebné interakce příčina existence kapalného a v některých případech i pevného skupenství významně ovlivňují fyzikálně-chemické vlastnosti látek

Podle fyzikálně-chemické podstaty je dělíme do dvou skupin síly van der Waalsovy vazba vodíková (vodíkovým můstkem)

van der Waalsovy síly působí mezi molekulami téže látky nebo mezi molekulami různých látek pouze na elektrostatickém základě (přitahování dipólů)

van der Waalsovy síly Disperzní síly (Londonovské) nejslabší, nepolární molekuly, vzájemné přitahování dipólů krátkodobě vzniklých oscilacemi kladného a záporného náboje v molekulách Interakce dipól - dipól nejsilnější, vzájemné působení opačně nabitých pólů polárních molekul

van der Waalsovy síly Interakce dipól - indukovaný dipól působení polární molekuly na nepolární molekulu (hlavně v roztocích) Interakce iont - dipól hlavně v roztocích a krystalických hydrátech (hydratace iontů)

Vodíková vazba Vodíková vazba je speciálním případem interakce dipól - dipól s uplatněním vlnově mechanických sil

Vodíková vazba Vazba je řádově slabší než kovalentní vazba, ale přesto ovlivňuje i prostorové uspořádání molekul a fyzikální vlastnosti látek

Podmínky vzniku vodíkové vazby přítomnost silně polární vazby mezi atomem vodíku a atomem prvku s malým objemem a s vysokou hodnotou elektronegativity (F, O, N) v molekule vhodná geometrie molekuly

elektronegativní atom přitáhne vazebný elektronový pár (získá parciální záporný náboj) a na atomu vodíku vznikne parciální kladný náboj - vznik dipólu

vazba má kombinovaný charakter van der Waalsovy síly dipól - dipól (elektrostatické přitahování) s určitým podílem koordinačně kovalentní vazby (do vznikající vazby vstupují dva elektrony z nevazebného páru elektronegativního atomu, vodík poskytuje pouze prázdné AO)

Vodíkový můstek ve vodě (jak v kapalném, tak v pevném stavu)

Vodíkový můstek v kapalném fluorovodíku

Vodíková vazba je asi 15x slabší než vazba kovalentní, ale významně ovlivňuje fyzikálně-chemické vlastnosti látek (body varu a tání, výparné teplo, viskozitu atd.)

Anomálie hustoty vody kapalná voda minimum hustoty při teplotě 4 ºC nižší hustota ledu než kapalné vody Důsledek působení směrové koordinačně kovalentní vazby, která deformuje strukturu kapalné vody a ledu tak, aby energie vodíkové vazby byla maximální

Srovnání energií různých typů mezimolekulových sil vodíková vazba (H2O) 19 kJ mol-1 van der Waalsova síla (CO2) 8 kJ mol-1 van der Waalsova síla (He, jen disperzní síly) 0,01 kJ mol-1 pro srovnání: průměrná kovalentní vazba (jednoduchá) 350 kJ mol-1

Vlastnosti látek v závislosti na chemické vazbě

Elektrické vlastnosti Polární molekuly mají permanentní dipól charakterizován dipólmomentem v elektrickém poli orientační polarizace Nepolární molekuly indukovaná resp. deformační polarizace

Dielektrická konstanta Elektrické vlastnosti látky jako celku charakterizuje dielektrická konstanta, nazývaná též relativní permitivita Význam: u kapalin pro hodnocení rozpouštění jiných látek za tvorby iontů čím vyšší permitivita, tím lépe se rozpouští polární nebo iontové látky

Magnetické vlastnosti Elektron (nukleon) má magnetický moment magnetické momenty elektronových párů se ruší (vektorové skládání) k celkovému magnetickému momentu molekuly (atomu, iontu) přispívají pouze nespárované elektrony

Magnetická susceptibilita měřitelná magnetická veličina síla přitahování nebo vytlačování látky do nebo z magnetického pole

Magnetické vlastnosti látky diamagnetické všechny elektrony spárovány, není přítomen permanentní magnetický moment, látka je z magnetického pole vypuzována látky paramagnetické přítomen minimálně jeden nespárovaný elektron, látka je do magnetického pole vtahována

Magnetické vlastnosti látky feromagnetické paramagnetické látky s extrémní hodnotou magnetické susceptibility, trvalý magnetický stav, permanentní magnety, Fe, Ni a Co a jejich slitiny

Spektrální vlastnosti látek Látka může absorbovat elektromagnetické záření pouze v tom případě, že jeho energie odpovídá některému z rozdílů energetických hladin v látce

Podstata barevnosti látek Látky absorbující záření ve viditelné oblasti se jeví jako barevné.

Absorpce viditelného záření Absorpce fotonu při shodě jeho energie s rozdílem energií mezi nižší energetickou hladinou obsazenou elektronem a vyšší neobsazenou hladinou V případě kovů s velkým počtem energetických hladin v pásech splněno prakticky vždy

Molekulové krystaly Krystaly tvořeny molekulami, drženými pohromadě van der Waalsovými silami. Vlastnosti: velmi nízké body tání i varu, elektricky nevodivé Příklady: organické látky, jod, vzácné plyny

jód síra

Iontové krystaly Krystaly tvořeny kationty a anionty, iontová vazba, struktura dána hlavně poměrem velikosti iontů. Vlastnosti: poměrně vysoké body tání i varu, v krystalickém stavu elektricky nevodivé, v kapalném stavu elektricky vodivé Příklady: NaCl, NaOH, CaSO4

NaCl CaF2

Krystaly s kovovou vazbou Krystaly tvořeny kationty kovů a delokalizovanými elektrony. Vlastnosti: poměrně vysoké body tání i varu, v krystalickém i kapalném stavu elektricky vodivé Příklady: Mg, Cu, NaTe, Cu3Au

Fe Mg

Atomové krystaly Krystaly tvořeny jednou makromolekulou, atomy jsou prostorově vázány kovalentními vazbami. Vlastnosti: mimořádně vysoké body tání i varu, elektricky nevodivé Příklady: diamant, korund, křemen, SiC, AlN, bor

Diamant

AlN SiC

Vrstevnaté krystaly Krystaly tvořeny vrstvami kovalentně vázaných atomů, mezi vrstvami jsou van der Waalsovy vazby. Vlastnosti: většinou mimořádně vysoké body tání i varu, krystaly jsou velmi měkké a dokonale štěpné Příklady: grafit, kyselina boritá, BN, CdI2

Grafit

CdI2 BN