SOMATOLOGIE

Test A B 1.Nefron 1.Juxtaglomerulární aparát 2.Hormony ledvin 2.Ledvina 3. Kůra nadledviny 3.testes

Seminář Co obsahuje cigaretový kouř Kašel Chronická bronchitis - doplňková léčba přednáška: Dýchací systém Krev, imunita

Dýchací systém Vladimír Compeľ

Dýchání Zabezpečují: Dýchací cesty Plíce

Dýchací cesty a. nosní dutina - cavitas nasi b. nosohltan - nasopharynx c. hrtan - larynx d. průdušnice - trachea e. průdušky – bronchy (f. plícní sklípky – alveoly)

Stěna dýchacích cest sliznice (mucosa) podslizniční vazivo – submukosa chrupavčitý skelet (u dutin kostěný skelet) (v malých průduškách-menší jako 1mm chrupavka není) hladká svalovina serosa (povrchní vazivo)

Mucosa - submukosa sliznice (mucosa) je pokryta cylindrickým řasinkovým epitelem – typické pro DC Řasinky kmitáním posouvají hlen nahoru s prachem, bakteriemi, toxiny Hlen vzniká v početných hlenových žlázkách sliznice DC podslizniční vazivo – submukosa je bohatá zejména na velice řídké vazivo zejména v hrtanu = při zánětu rychlý otok hrtanu = laryngitida…uzávěr DC, dušnost, smrt …. DĚTI !!!! NUTNÁ léčba až event. KONIOTOMIE jako 1.pomoc lymfatické buňky – bariéra proti infekci

Skelet kostěný chrupavčitý podkovovitá chrupavka trachey Chrupavčitý skelet zabraňuje zúžení DC V drobných průdušinkách není chrupavky

Dýchací cesty a. nosní dutina - cavitas nasi b. nosohltan - nasopharynx c. hrtan - larynx d. průdušnice - trachea e. průdušky - bronchy

Nosní dutina Nosní dutina ohraničená kostí: 1. čelní 2. čichovou 3. horní čelisti Vepředu dutiny je nos ohraničen: 1.nosní kůstky 2.nosní chrupavky

Nosní dutina Nosní přepážka – septum nasi Horizontální rozdělení nosní dutiny zabezpečí 2 skořepy (conchae) vznikají 3 nosní průduchy horní, střední, dolní Vedlejší dutiny nosní – paranasální sinus paranasales čelistní = sinus maxillaris čelní = sinus frontalis čichové = s.ethmoidalis klínové = s.sphenoidalis (Sinusitis maxillaris, sinusitis frontalis…latinské názvy) Vzadu pokračuje nos do nosohltanu dvěma otvory = choany

Nosní dutina Čichové buňky jsou uloženy ve stropu nosní dutiny Funkce dutiny nosní: vdechovaný vzduch se 1. Ohřeje 2. Očistí (prach, mikroby, které se lepí na hlen) 3. Zvlhčí 4. Čich 5. Lymfatické buňky v submukose - IMUNITA

Nosohltan Měkké patro -funguje jako záklopka při polykání aby je jídlo nevracelo do nosní dutiny -“chrápání“ Z nosohltanu ústí do středního ucha EUSTACHOVY TRUBICE (žvýkačka jako léčivá metoda) Lymfatický systém nosohltanu (mandle a lymfatické uzlíky)

Hltan Pharynx, 15cm, fibromuskulární stěna Má 3 částí: 2 4 Pharynx, 15cm, fibromuskulární stěna Má 3 částí: nosová část - nosohltan - nasopharynx ústní část – oroprahrynx hrtanová část - lanryngopharynx Další struktury 1. Lebeční spodina 2. Nosní mandle, 3. patrové mandle 4. Vnitřní nozdry-zadní vstup do nosu – choany a nosní přepážka 5. Epiglotis- příklopka hrtanová 6. Vklesliny- fossae piriformes místo kudy klouže jídlo do jícnu Vyklenutí u prstencové chrupavky- zde končí hrtan 3 5 6

Hrtan Kostra hrtanu = Řeč: složitý děj za pomoci proudu 5 chrupavek + vazy + svaly(napínají hlasivky) (…+ hlasivky) Řeč: složitý děj za pomoci proudu vydechovaného vzduchu a mluvidel tj. (hlasivek, průdušnice, dutiny ústní- měkké patro, jazyk, zuby, dásně, rty..) Koniotomie – akutní, život zachraňující výkon 1.pomoci, kdy při otoků hrtanu, dušení pacienta jehlou nebo nožem propíchneme, prořízneme vazy mezi chrupavkami, zavedeme kanylu

Hrtan, koniotomie 1.Chrupavka hrtanové příklopky(epiglotis) 2.Jazylka (tvar písmena U, úpon svalů jazyka, hltanu a hrtanu) KONIOTOMIE 3.Štítná chrupavka (vepředu jako výstupek- Adamovo jablko-ohryzek) 4.Prstenčitá chrupavka 5.Chrupavka průdušnice

Hrtan

Průdušnice a průdušky -Průdušnice (-trachea) je pokračováním hrtanu délky 15cm, šířky 15mm. -větví se na 2 průdušky pravá=bronchus dexter – probíhá téměř přímo z průdušnice proto aspirace zvratku, zejména do pr.průdušky levá=bronchus sinister-odstupuje v ostřejším uhlu -větvení dále na průdušky lalokové…pak segmentové ….průdušky menší jako 1mm již nemají ve stěně chrupavku .. tj.stěna může kolabovat = uzavírat průsvit …dušení…..astma -Průdušinky (bronchioly) -plícní sklípky (alveoly)

Nemoci -Hrtan - larynx (hlasivky) zánět hrtanu = laryngitída -Průdušnice - trachea tracheitída = zánět hrtanu -Průdušky - bronchy bronchitída = zánět průdušek astma bronchiale = plícní astma -Průdušinky, plícní sklípky zánět plic = pneumonie

Plíce kuřáka

Plíce - pulmo Hrot Hrot Báze Mediastinum-mezihrudí (průdušnice, průdušky, aorta, srdce, jícen, uzliny, cévy, nervy) Pohrudnice – obal vnitřního hrudníku Pohrudniční dutina Poplicnice – obal na povrchu plic Zánět pohrudnice = pleuritida, výpotek Zánět průdušek a plic = bronchopneumonie Pneumothorax – díra do pohrudniční dutiny mezi pohrudnici a poplicnici báze Bránice-diafragma

Mízní systém plic, uzliny

Laloky a segmenty plic Pravá plíce 3 laloky -horní -střední -dolní Levá plíce 2 laloky -horní -dolní Znalost segmentů je důležitá zejména pro plícního chirurga

Průdušinky a plícní sklípky Průdušinky = bronchioly =respirační=terminální=nejmenší bronchy Plícní sklípky = alveoly Jako hrozny na konci terminálních průdušinek Je to základní jednotka plic k výměně plynů.. -kyslík proniká do krevních kapilár a váže se na hemoglobin erytrocytů a -CO2 je absorbován ze žilních kapilár do plic.sklípků Plícní emfyzem- rozedma - řídnutí plic, spojování plícních sklípků do velkých dutin (námahová dušnost, nedostatek O2, slabost, kašel.. narůstá s věkem, kuřáků, astmatiků… )

Plícní lalůček Plícní lalůček Plícní sklípky (alveoly), jsou vystlány 1mm velká funkční jednotka plícní tkáně, tvořená: 1. respiračním bronchem 2. sklípky 3. Cévy (pleteně kapilár-vlásečnic) Plícní sklípky (alveoly), jsou vystlány velice plochým tenkým respiračním epitelem - jsou to mimořádně ploché buňky, přes které jsou velice dobře transportovány molekuly O2 a CO2 Na povrchu sklípků jsou bohaté pleteně krevních vlásečnic.

Malý krevní oběh plícní tepny plícní žíly Kapiláry plíc.sklípků PK LS

Vzduch Zevní atmosférický vzduch má 21% O2 (tj. vdechovaný vzduch) Vdechovaný vzduch obsahuje: 21% kyslíku, 0,04% CO2 79% dusíku a vzácných plynů Vydechovaný vzduch obsahuje:16% O2, 5% CO2, vodní páry Mrtvý prostor: je prostor kde nedochází k výměně plynů, tj. vzduch není v kontaktu s respiračním epitelem alveolu. Označuje se jako mrtvý prostor a patří jsem zejména dýchací cesty (tj. nosní dutina, vedlejší dutiny nosní, průdušnice, průdušky, průdušinky a nepracující alveoly). …asi 200ml vzduchu

Dýchání - respirace Respirace je výměna plynů (O2, CO2) mezi atmosférou a krvi ev. krvi a tkání -zevní: vzduch - krev -vnitřní: krev – tkáně (buňky) ..okysličování buněk= oxidace Vdechovaný vzduch se v DC čistí, zvlhčuje a otepluje Vydechovaný vzduch se v DC ochlazuje (a tím šetří teplo) Převod plynů (O2) ve sklípcích se děje DIFUZÍ, tj. pasivním přestupem -přes stěnu plícního sklípku (velice plochá epitelová buňka), -přes stěnu kapiláry – vlásečnice -přes buněčnou membránu erytrocytu …..aby se nakonec O2 navázal na Hemoglobin erytrocytů

Dýchání - respirace Ve spánku, klidu nadechujeme asi 1x za 4sek …. 12-16x za minutu tělo neumí skladovat kyslík…proto musíme dýchat trvale ve dne i v noci Plocha plícních kapilár cca 100 Plocha aktivních alveolů – sklípků – tj. respiračního epitelu cca 55m Počet sklípků je asi 500 milionů, asi 1/3 z nich je nefunkčních (neaktivních)– zejména v plícních hrotech. Kyslík se váže na hemoglobin (Hb=červené krevní barvivo) v erytrocytu (konkrétně na molekuly železa) a touto červenou krvinkou je přenášen do tkání. Okysličený Hb se označuje jako oxyhemoglobin. CO2 je přenášen 3 způsoby: 1. Na Hb jako KarbaminoHb (asi 10% CO2) 2. Volně rozpuštěn v plazmě (5% CO2) 3. Ve formě uhličitanů (85% CO2) 2 2

Dýchání - respirace Inspirium = vdech = aktivní děj za pomoci dýchacích svalů (bránice, mezižeberní svaly) a vytvoření podtlaku v dutině hrudní Expirium = výdech = pasivní děj (pružnosti plic a hrudní stěny dojde k vytlačení vzduchu z plic a dýchacích cest) Dechový objem – 500ml (při námaze 1-2 litry) Vitální kapacita = množství vydechnutého vzduchu po hlubokém nádechu u můžů asi 4200ml, u žen 3200ml. Spirometrie Dýchání řídí dýchací centrum – sídlí v prodloužené míše. Řídí se podněty z krve a z různých chemoreceptorů a baroreceptorů v cévách, tkáních (a to zejména změny pH, koncentrace CO2,…)

Dýchání - tkáňové Kyslík je uvolněn z krve (z hemoglobinu červené krvinky) do tkání prostou DIFUSÍ…tj. pasivně. Kyslík proniká vždy tam, kde je nižší tlak (tj. z kapiláry krevní do tkání, protože v buňkách se O2 spotřeboval při látkové výměně) …difuse po spádu ve směru nižšího tlaku Naopak CO2 vzniká při metabolizmu ve tkáních, hromadí se v buňkách v nadbytku a v kapilárách je ho méně… proto proniká tam, kde je nižší tlak tj. do kapilár … difuse stejně jako u O2, tj. po spádu ve směru nižšího tlaku Hypoxie = nedostatek O2 ve tkáních „dušení – umíráni tkáně (příčina: nedostatek ERY, nedostatek ev. blokáda hemoglobinu, zpomalení cirkulace, nedostatečné okysličení červených krvinek – zápal plic Hypoxie mozku 5min = nevratná smrt buněk, srdce – asi 20 min, ostatních tkání asi 30-60min

Pokouřeníčko Kouření může zabíjet !!! Kouření způsobuje rakovinu

Děkuji za pozornost

KREV - IMUNITA Vladimír Compeľ

KREV -červená neprůhledná tekutá tkáň … životně důležitá - složením a funkcemi!! Je to tekuté médium = tkáň, která spojuje všechny systémy v těle a má rozhodující význam pro látkovou výměnu, metabolismus, udržení vnitřní rovnováhy – homeostázy. Objem krve: 5,5 litrů u mužů 4,5 litrů u žen

Složení krve - složení: krevní plasma krvinky (bílé, červené) krevní destičky

Hematokrit Méně než polovinu objemu krve tvoří červené krvinky .. tuto hodnotu označujeme jako HEMATOKRIT 45% u mužů … HTK = 45 40% u žen … HTK = 40 55% 45%

Složení krve Krevní buňky - červené krvinky 5mil/1mm2 - krevní destičky 200.000/1mm2 - bílé krvinky 10000/1mm2 (neutrofil, lymfocyt, bazofil, monocyt, eosinofil) Krevní plazma (žlutavá tekutina: obsahuje bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen), enzymy, minerály, vitamíny, cukry, protilátky…)

Červené krvinky Normální počet ERY: MUŽ: 4,3-5,3 ŽENA: 3,8-4,8 Počet Ery narůstá - ve vysoké nadmořské výšce – sportovci - při nedostatku kyslíku Tvar Ery má tvar piškotu … výhodný pro průnik O2 a CO2 membránou do červené krvinky a navázání na hemoglobin -život Erytrocytů trvá 120 dnů….pak apoptóza každou sekundu umírají a vznikají 20 mil. Erytrocytů !!! ERY vznikají v červené kostní dřeni ERYTROPOÉZOU

Červené krvinky - Erytrocyty Nemají jádro … nemůžou se dělit … dožívají 120 dnů, jejich likvidace probíhá ve slezině Obsahují hemoglobin, který slouží na přenos O2 a CO2 Vznikají v kostní dřeni (nitroděložně i v játrech a slezině) Pro svůj normální růst vyžadují -Fe železo: při nedostatku jsou ERY malé - mikrocyty= mikrocytární chudokrevnost =anémie. -vitamin B12: při nedostatku jsou ERY velké –makrocyty = makrocytární anémie – chudokrevnost.

Anémie = chudokrevnost

Erytropoetin Tvorbu ERY reguluje hormon ERYTROPOETIN, který vzniká v ledvinách. Při malém prokrvení ledvin (nedostatek O2) se vyplaví erytropoetin, který stimuluje kostní dřeň ke tvorbě ERYtrocytů …erytropoetin se zneužívá ve sportu … jako dopink

Hemoglobin Složení Hb: - bílkovina HEMu (s železem) - bílkoviny globinu Na železo (Fe) se váže O2 Vazba je velice volná a proto se kyslík velice lehce uvolňuje v plících nebo tkáních pouze difusí 100ml krve obsahuje 16 gr. hemoglobinu tj. 1 litr krve = 160gr Hb

Hemoglobin

Druhy hemoglobinu 1.karbAMINOhemoglobin = Hb s navázaným CO2 – odkysličená krev 2. OXYhemoglobin =Hb s navázaným kyslíkem- okysličená krev 3.karbOXYhemoglobin = Hb s navázaným CO (oxidem uhelnatým – otravy při topení pevnými palivy)

KREVNÍ BUŇKY ERY leukocyt trombocyt -červené krvinky (erytrocyty) -bílé krvinky (leukocyty) -krevní destičky (trombocyty)

Bílé krvinky - leukocyty NEU EO BAZO LY MONO

Bílé krvinky - leukocyty Granulocyty: Obsahují různě se barvící zrnka-granula Agranulocyty: Neobsahují žádná zrnka Hnis alergie viry viry viry - inf. bakt.zánět mononukleosa NEU, Eo = fagocytují, Bazo = obsahují heparin lymfo a mono – tvoří protilátky

Lymfocyty, Monocyty Lymfocyty: T-lymfocyty – vznikají v dřeni ale definitivně dozrávají v thymu. Mají velmi dlouhou životnost. Plní řadu funkcí při imunitě při alergiích – tvorba nevhodných protilátek IgE Ničí štěp při transplantaci… proto pacient PO TRANSPLANACI bere celý život léky tvoří různé pro a proti/zánětlivé mediátory – interleukiny=BUNEČNÁ IMUNITA B-lymfocyty – vznikají v dřeni, jsou nezávislé na thymu. cirkulují v krvi a po setkání s virem, bakterii apod. se proměňují a množí na tzv. plazmatické buňky, které tvoří protilátky=imunoglobuliny = HUMORÁLNÍ IMUNITA Monocyty: často vystupují z cévy do tkání, kde se mění na makrofágy a jsou schopní fagocytovat… pohlcovat viry, bakterie

Kmenová buňka Všechny krevní buňky vznikají z nediferencované kmenové buňky: Dle potřeby organizmu Dle stavu imunity, Dle napadnutí organizmu infekcí Dle rozvoje nemocí atd…atd…atd….. se z kmenové buňky diferencuje tá skupina buněk, která je potřebná v dané situaci

Kmenová buňka … erytrocyt

Krevní plazma osmolalita plasmy 280-300mOsmoll -slabě zásaditý vodný vazký roztok bílkovin a elektrolytů Objem plasmy je 5% tělesné hmotnosti… asi 3 litry plasmy Vody 90%, rozpuštěných látek 8%… osmolalita plasmy 280-300mOsmoll pH plasmy 7,4+-0,04 !!!!!! (změny pH v setinách!!)

Složení krevní plazmy -organické látky (bílkoviny=200gr, cukry, tuky) nejdůležitější jsou bílkoviny: albuminy=4,8%, (přenášení léků, kovů, látek látkové výměny, enzymů) globuliny=2,8%, (protilátky), fibrinogen=0,03%(srážení krve). -anorganické látky (minerály a jejich soli) (Na,k,Cl,Mg, Ca, HCO3-hydrogen karbonát, P, Fe, Jód, Měď NaCl, Na2CO3) -voda

Bílkoviny krevní plazmy albuminy=malé molekuly albuminu vznikají v játrech, dobře váže vodu Molekula albuminu neprochází přes stěnu cévní, zůstává v lumen cév a proto váže na sebe vodu jak z krve, tak event. „nasává“ z okolní tkáně. Ztráta albuminu (při nemoci jater, ledvin) vede ke vzniku otoků, protože se voda v cévách neudrží s difunduje do podkoží – bérce. Přenášeč enzymů, hormonů –štítné žlázy, pohl.hormony, léků, kovů, „jídla“ globuliny = Vznik v lymfatických a plazmatických buňkách = a jsou to většinou protilátky=IMUNOGLOBULINY tj. protilátky proti virům, bakteriím, toxinům, plísním … při infekci, alergii narůstá hladina imunoglobulinů fibrinogen =Vzniká v játrech. Při porušení cévy úrazem se ze stěny uvolní řada aktivních látek, které aktivují a mění fibrinogen na vlákna FIBRINU. Tyto vláknité bílkoviny fibrinu „ucpou“ díru v poraněné cévě, do fibrinové síťky se zachytí krevní destičky a pak červené krvinky … vzniká sraženina… zástava krvácení. Žlutý- fibrín Červené ERY

Krevní destičky (Trombocyty) -malá nepravidelná tělíska Jedná se o úlomky velkých buněk z kostní dřeně – megakaryocytů -žijí asi 4dny -150-300tisíc trombocytů zastavují krvácení tím, že po kontaktu s poraněnou stěnou cévní uvolňují velice aktivní látky (tromboplastiny), které spustí „kaskádu“ krevního srážení … 13 srážecích faktorů krve včetně fibrinogenu se aktivuje a „zalepí“ poškozenou cévu vznikem TROMBU

Funkce krve Funkce: teplo kyslík výživa imunita zástava krvácení regulace vnitřní rovnováhy

Funkce krve Funkce: -teplo - transport krev je v kontaktu se všema orgány, tkáněmi… Nejvíce je jí v žilách, nejméně ve svalech a plících. Akutní krvácení: ztráta 550ml organismus nezatíží (např. dárce krve) ztráta 1500ml je životu nebezpečná. Funkce: -teplo - transport -kyslík – transport …Erytrocyty - hemoglobin -výživa - transport …albuminy -imunita - bílé krvinky, protilátky -zástava krvácení – krevní deštičky, fibrinogen …. a celá řada srážlivých látek, proteinů… -vnitřní rovnováha (krev udržuje stále vnitřní prostředí, které má stejný obsah vody=(stejná hydratace-zavodnění) stejné množství minerálů =(osmolalitu tj. stejný osmotický tlak) stejné pH=(acidobazická rovnováha)

Acidobazická rovnováha krve Acidobazická rovnováha = kyselost plazmy (pH) (normální pH krve 7,4 +- 0,04) Trvalý metabolismus a trvalá svalová činnost tvoří trvale (CO2 a kyselinu mléčnou), které trvale okyselují buňky a krev …vzniká ACIDÓZA (překyselení) Hlavní neutralizátor je uhličitan sodný (BIKARBONÁT) který krev alkalizuje. Přehnaný posun pH na stranu zásaditou se označuje jako ALKALÓZA.

Acidobazická rovnováha krve Acidobazická rovnováha = kyselost plazmy (pH) pH plasmy 7,4+-0,04 !!!!!! (změny pH v setinách!!) Kolísání pH – acidóza …alkalóza změnami pH krve, (tj.změnami vnitřního prostředí) se mění reaktivita našeho organizmu, odlišně začínají pracovat naše metabolické enzymy v buňkách a vzniká únava, nepohoda, psychické problémy, změny metabolické, trávící apod. …nebo naopak se vše zlepší !! (tj.při změnách vlhkosti vzduchu, změnách počasí, barometrického tlaku…) pH krve je barometrem našeho těla a metabolických reakcí

Sedimentace Sedimentace ERY (=usazování červených krvinek) - je stav, kdy v nádobce klesají, sedimentují ERY ke dnu rychlost sedimentace je závislá: -na velikosti erytrocytů -na složení či hustotě plazmy, která je „hustější“ při zvýšeném množství fibrinogenu, globulinu, jiných složek Vysoká FW je u zánětů, nádoru, chudokrevnosti (anémie).

Imunita Charakteristický rys: rozptýlenost a pohyblivost imunitních buněk Buňky imunity cirkulují tělem… fantazie – délka cévního řečiště je asi 100 000km !! Chrání stovky m2 plochy sliznice a kůže… a orgány fantazie – plocha sliznice střeva, cév: 2 fotbal.stadiony To znamená že, imunitní buňky jsou v krvi, ale i na kůži, sliznicích, močopohlavních cestách apod.

Imunita Buňky a protilátky (imunitní) (z imunitních buněk)

Buňky imunity

protilátky protilátky protilátky fagocytosa fagocytosa

Imunitní buňky Bílé krvinky – leukocyty monocyty lymgocyty (T-ly=Thymus, B-ly=kostní dřeň) plazmatické buňky eosinofily bazofily Ostatní buňky: makrofágy, NK buňky (proti nádorové a viry napadené) mastocyty - žírné buňka trombocyt - trombocidiny protibakteriální, chemotaxe Kupferove buňky Dendritické buňky

Mízné cévy

Metabolismus imunitní buňky Jádro, ER, Ribozomy, GA: genetika, protinádorový účinek imunita, alergie Mitochondrie: elektrárna na ATP Cytoplasma: metabolismus tuků, cukrů, Tg, bílkovin, VKR Membrány: receptory Cholesterol hormony, volné kyslík.radikály, receptory pro zachycení virů, bakterii, tox. látek

Metabolismus imunitní buňky Jádro, ER, Ribozomy, Golgiho aparát vyrábí látky: genetika, protinádorový účinek, alergie imunita Protilátky – Imunoglobuliny Interleukin, Interferon C3,4 komplementu TNF alfa

Imunita humorální a buněčná Humorální (protilátková) imunita: je zabezpečená cirkulujícími protilátkami – Imunoglobuliny (IgA,M,G,E) Porucha této imunity se projeví opakovanou celkovou infekce, nemoci jako angíny, zápaly plic, ledvin… Buněčná (povrchní, tkáňová, slizniční) imunita: je zabezpečená různými molekulami jako: Interleukin, Interferon, leukotrieny, tromboxan, kiníny, TNF alfa apod. Porucha této imunity se projeví afty,opary, gynekologické výtoky apod.

Nemoci při poruše imunity Protilátková imunita buněčná imunita Angíny, záněty uší afty Záněty plic, dutin opary Kožní infekce hnisavé ekzémy Záněty ledvin záněty moč.cest Gynekolog.adnexitídy výtoky Různé bakteriální mononukleosy

Doplňková léčba Schopnost zvyšovat buněčnou imunitu mají: -Echinacea, žen-šen, Aloe, čínské houby…. (Ničitelé virů, bakterii, parazitů … Enzymy, vláknina… vitaminy, minerály, stopové prvky… Maitake trsnatec, Shiitake houževnatec, Reishi lesklohorka, Cordyceps housenice čínská, mycelium,

Doplňková léčba Schopnost zvyšovat humorální imunitu mají: Broncho-vaxom Uro-vaxom Biostim Ribomunyl Imudon

Doplňková léčba Doplní: nedostatek vitamínů, minerálů, stopových prvků, enzymů=kvalitnější práce imunitních buněk, tvorba protilátek Likviduje viry, plísně, bakterie, parazity Aktivuje imunitní systém: jako očkování- některé molekuly polysacharidů jsou podobné bakteriálním a virovým molekulám Aktivuji činnost imunitních buněk-buňky pracuji rychleji, lépe a rychleji migrují-stěhují se, odevzdávají si informace … Kvalitnější tvorba protilátek (Ig, IL, IF….)

… přátelé … děkuji za pozornost