STRAŠNICE Pavel Tománek Tereza Vybíralová 2009/2010, letní semestr Mapový list č. 55-24 Katastrální území na listu: Strašnice OBSAH Charakteristika území Schwarzplann Výkres veřejných prostor Území „Nad Olšinami“ (sever) Fotografie území Prostorově hmotová analýza Analýza využití území Řez ulicí Nad Olšinami Území „V Olšinách“ (jih) Fotografie území Prostorově hmotová analýza Analýza využití území Řez ulicí Průběžná Typické děje v řešených prostorech - porovnání

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Popisovaná lokalita se nachází v katastrálním území Strašnice, které je převážně součástí obvodu Praha 10. Území je situováno jihovýchodně od historického jádra města. Samostatné Strašnice jsou zmiňovány od r. 1222, ačkoliv název „De Strasnic“ je znám již od roku 1185, pochází od osobního jména Strašen. Ve 14. století se zde nacházely tři dvory, v 15. století dvě tvrze. Mezi majiteli se vystřídala královská komora, Staré i Nové město i soukromí majitelé. Při rakousko-pruské bitvě u Štěrbohol (1757) byly Strašnice zpustošeny. Roku 1781 byly Staré Strašnice obnoveny a vznikly vedle nich také Nové Strašnice, ty však nikdy nebyly samostatnou obcí. Koncem 19. století měly Staré Strašnice 50 domů; v obci byly dvě cihelny, Vackova a Kosova, jejichž majitelé ve velkém budovali činžovní i rodinné domy. Začátkem 20. století Strašnice získaly poštovní a telegrafní úřad, četnickou stanici, vodovod, v roce 1912 veřejné osvětlení. V roce 1900 měly Strašnice celkem kolem 1200 obyvatel a 100 domů. Ke sloučení s Prahou došlo 1. ledna 1922, kdy zde bylo asi 400 domů a 4800 obyvatel. Mapě širších vztahů rozlohou dominuje lokalita Starých Strašnic, které jsou situovány na sever a na jih od nynější stanice metra Strašnická. Jedná se převážně o blokovou obytnou zástavbu z počátku 20. století doplněnou menšími sídlišti, zejména podél ulice Průběžné, která prochází diagonálně jihovýchodním směrem. Ze začátku 20. století pochází také zahradní čtvrť (býv. pole), severně od hlavní ulice V Olšinách, která je tvořena solitérními rodinnými domy a vilkami v přibližně ortogonálním rastru ulic, terén se mírně svažuje k jihu. Jednou z typických staveb je např. Trmalova vila (1903), jež je realizací J. Kotěry. V jihozápadní části popisovaného území se pod terénním zlomem nachází železniční trať se zastávkou Strašnice (1906), v jejímž okolí jsou skladové areály; v současné době se uvažuje o jejím zrušení. Jinou okrajovou oblastí je sídliště Solidarita na severovýchodě, které je tvořeno řadovými bytovými domy v pravoúhlém uspořádání, bezprostřední okolí sídliště má parkovou úpravu. Významné plochy parků a veřejné zeleně se nachází jižně od stanice metra v sousedství sportovního areálu a západně od zahradní čtvrti, kde tvoří trojúhelníkové náměstí.

SCHWARZPLANN Území „Nad Olšinami“ Území „V Olšinách“ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Území „Nad Olšinami“ Území „V Olšinách“

VÝKRES VEŘEJNÝCH PLOCH Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Legenda – plochy: obytné veřejná vybavenost Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Legenda – plochy: obytné veřejná vybavenost sportovní železnice, průmysl zeleň dopravní

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ UL. „NAD OLŠINAMI“ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Mapa znázorňuje lokalitu Hradčanského náměstí, Pražský Hrad, Staré zámecké schody a paláce na terénní hraně Hradčan. Oblast leží na levém břehu Vltavy a je součástí původního třetího města pražského – poddanského města Hradčan, založeného purkrabím Berkou z Dubé. Hradčany vznikly v době, kdy už existovalo Staré město a Menší Město (Malá Strana). Narozdíl od Malé Strany se však osídlení na hradčanském vršku vyvíjelo bez jakéhokoli pevného řádu. Oblast Hradčan se nachází na náhorní plošině, terén směrem se k jihu výrazněji přes Úvoz svažuje směrem k Petřínu. Na sever od hradního komplexu se rozkládá Jelení příkop a Belvedér. Na východní straně území spojuje lokalitu Staré zámecké schody, Nové zámecké schody a Nerudova ulice s Malostranským náměstím. Západní část tvoří oblast okolo Loretánského náměstí a dále pak Pohořelec. Mapa znázorňuje lokalitu Hradčanského náměstí, Pražský Hrad, Staré zámecké schody a paláce na terénní hraně Hradčan. Oblast leží na levém břehu Vltavy a je součástí původního třetího města pražského – poddanského města Hradčan, založeného purkrabím Berkou z Dubé. Hradčany vznikly v době, kdy už existovalo Staré město a Menší Město (Malá Strana). Narozdíl od Malé Strany se však osídlení na hradčanském vršku vyvíjelo bez jakéhokoli pevného řádu. Oblast Hradčan se nachází na náhorní plošině, terén směrem se k jihu výrazněji přes Úvoz svažuje směrem k Petřínu. Na sever od hradního komplexu se rozkládá Jelení příkop a Belvedér. Na východní straně území spojuje lokalitu Staré zámecké schody, Nové zámecké schody a Nerudova ulice s Malostranským náměstím. Západní část tvoří oblast okolo Loretánského náměstí a dále pak Pohořelec.

FOTOGRAFIE ÚZEMÍ UL. „NAD OLŠINAMI“ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Pohled sem tam Mapa znázorňuje lokalitu Hradčanského náměstí, Pražský Hrad, Staré zámecké schody a paláce na terénní hraně Hradčan. Oblast leží na levém břehu Vltavy a je součástí původního třetího města pražského Pohled sem tam Mapa znázorňuje lokalitu Hradčanského náměstí, Pražský Hrad, Staré zámecké schody a paláce na terénní hraně Hradčan. Oblast leží na levém břehu Vltavy a je součástí původního třetího města pražského Pohled sem tam Mapa znázorňuje lokalitu Hradčanského náměstí, Pražský Hrad, Staré zámecké schody a paláce na terénní hraně Hradčan. Oblast leží na levém břehu Vltavy a je součástí původního třetího města pražského

PROSTOROVĚ HMOTOVÁ ANALÝZA ÚZEMÍ „NAD OLŠINAMI“ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Legenda zpevněné plochy nezpevněné plochy stromy

ANALÝZA VYUŽITÍ ÚZEMÍ UL. „NAD OLŠINAMI“ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Legenda rodinné domy, garáže bytové a řadové domy zpevněné plochy chodníky silnice veřejné budovy, parkování soukromé zahrady veřejná zeleň vnitrobloková zeleň veřejný parter

ŘEZ ULICÍ „NAD OLŠINAMI“ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ UL. „V OLŠINÁCH“ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Území je v rovinatém terénu až mírném svahu v severní části. Významným prostorem i dopravním koridorem je ulice V Olšinách, která územím prochází západo-východně a rozděluje jej na dvě oblasti jak z hlediska historického, tak z pohledu typu zástavby. Jižní část, soustředěná podél ulice Průběžné, je tvořena bytovou zástavbou s vnitrobloky. Tyto domy využívají – podle významnosti sousední komunikace – partery využívané veřejným vybavením. Na tyto bloky navazuje zástavba bytových domů sídlištního charakteru.

FOTOGRAFIE ÚZEMÍ UL. „V OLŠINÁCH“ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Pohled sem tam Mapa znázorňuje lokalitu Hradčanského náměstí, Pražský Hrad, Staré zámecké schody a paláce na terénní hraně Hradčan. Oblast leží na levém břehu Vltavy a je součástí původního třetího města pražského Pohled sem tam Mapa znázorňuje lokalitu Hradčanského náměstí, Pražský Hrad, Staré zámecké schody a paláce na terénní hraně Hradčan. Oblast leží na levém břehu Vltavy a je součástí původního třetího města pražského Pohled sem tam Mapa znázorňuje lokalitu Hradčanského náměstí, Pražský Hrad, Staré zámecké schody a paláce na terénní hraně Hradčan. Oblast leží na levém břehu Vltavy a je součástí původního třetího města pražského

PROSTOROVĚ HMOTOVÁ ANALÝZA ÚZEMÍ UL. „V OLŠINÁCH“ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Legenda zpevněné plochy nezpevněné plochy stromy

ANALÝZA VYUŽITÍ ÚZEMÍ UL. „V OLŠINÁCH“ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Legenda obytné budovy zpevněné plochy chodníky silnice veřejné budovy plochy pro parkování veřejná zeleň, zahrady vnitrobloková zeleň veřejný parter

ŘEZ ULICÍ „PRŮBĚŽNÁ“ FOTOGRAFIE NÁMĚSTÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ FOTOGRAFIE NÁMĚSTÍ

TYPICKÉ DĚJE V ŘEŠENÝCH PROSTORECH - POROVNÁNÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území „Nad Olšinami“ území „V Olšinách“ Mapa znázorňuje lokalitu Hradčanského náměstí, Pražský Hrad, Staré zámecké schody a paláce na terénní hraně Hradčan. Oblast leží na levém břehu Vltavy a je součástí původního třetího města pražského – poddanského města Hradčan, založeného purkrabím Berkou z Dubé. Hradčany vznikly v době, kdy už existovalo Staré město a Menší Město (Malá Strana). Narozdíl od Malé Strany se však osídlení na hradčanském vršku vyvíjelo bez jakéhokoli pevného řádu. Oblast Hradčan se nachází na náhorní plošině, terén směrem se k jihu výrazněji přes Úvoz svažuje směrem k Petřínu. Na sever od hradního komplexu se rozkládá Jelení příkop a Belvedér. Na východní straně území spojuje lokalitu Staré zámecké schody, Nové zámecké schody a Nerudova ulice s Malostranským náměstím. Západní část tvoří oblast okolo Loretánského náměstí a dále pak Pohořelec. Mapa znázorňuje lokalitu Hradčanského náměstí, Pražský Hrad, Staré zámecké schody a paláce na terénní hraně Hradčan. Oblast leží na levém břehu Vltavy a je součástí původního třetího města pražského – poddanského města Hradčan, založeného purkrabím Berkou z Dubé. Hradčany vznikly v době, kdy už existovalo Staré město a Menší Město (Malá Strana). Narozdíl od Malé Strany se však osídlení na hradčanském vršku vyvíjelo bez jakéhokoli pevného řádu. Oblast Hradčan se nachází na náhorní plošině, terén směrem se k jihu výrazněji přes Úvoz svažuje směrem k Petřínu. Na sever od hradního komplexu se rozkládá Jelení příkop a Belvedér. Na východní straně území spojuje lokalitu Staré zámecké schody, Nové zámecké schody a Nerudova ulice s Malostranským náměstím. Západní část tvoří oblast okolo Loretánského náměstí a dále pak Pohořelec.