Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. FY_ 001_ Měření fyzikálních veličin_ Fyzikální veličiny a jejich jednotky v soustavě SI Autor: Mgr. Vít Hasník Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace
Anotace: Digitální učební materiál je určen pro seznámení a rozšiřování znalostí o fyzikálních veličinách. Je určen pro předmět fyzika a ročník 9. Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: KOLÁŘOVÁ, Růžena. Fyzika pro 9. ročník základní školy. 1. vyd. Praha:Prometheus, c2000, 232 s. ISBN 80-719-6193-0.
Fyzikální veličiny a jejich jednotky v soustavě SI
Fyzikální veličina je každá vlastnost tělesa, která se dá měřit. Každá fyzikální veličina má svůj název, značku a jednotku.(např. síla-F-newton, hmotnost-m-kilogram, čas-t-minuta) Při měření fyzikálních veličin porovnáváme naměřenou hodnotu se zvolenou jednotkou dané fyzikální veličiny (např. délka tužky s jednotkou 1 cm)
před měřením fyz. veličiny si zvolím vhodné měřidlo. na měřidle si zjistím : 1. v jakých jednotkách je stupnice měřidla 2. měřící rozsah stupnice 3. nejmenší dílek stupnice při měření přikládám měřidlo přesně a na stupnici se dívám kolmo
naměřenou hodnotu fyz. veličiny zapíšeme číslem a značkou jednotky (např. d = 6,5 cm) při měření fyzikálních veličin vždy vzniká nějaká chyba – odchylka měření (tvoří polovinu nejmenšího dílku na stupnici měřidla) přesnější je vždy měřit víckrát a vypočítat aritmetický průměr z naměřených hodnot
V současné době se u nás i téměř v celém světě používá Mezinárodní soustava jednotek SI.
1. Jednotky základní Metr – délka Kilogram – hmotnost Sekunda – čas Ampér – elektrický proud Teplotní stupeň – teplota (Kelvin) Kandela – svítivost Mol – látkové množství
2. Doplňkové jednotky 3. Odvozené jednotky Steradián – prostorový úhel Radián – rovinný úhel Steradián – prostorový úhel 3. Odvozené jednotky Vznikají kombinací jednotek základních (např. m/s, N, V,) Mnoho fyzikálních jednotek je pojmenováno podle slavných fyziků (např. N, W, J, C, Pa)
4. Násobné a dílčí Giga – 1 000 000 000 = 10 Mega – 1 000 000 = 10 Tera – 1 000 000 000 000 = 10 Giga – 1 000 000 000 = 10 Mega – 1 000 000 = 10 Kilo – 1 000 = 10 mili – 0,001 = 10 mikro – 0,000 001 = 10 nano – 0,000 000 001 = 10 piko – 0,000 000 000 001 = 10 12 9 6 3 -3 -6 -9 -12
Poznámky: Ještě existují i větší násobné jednotky – peta (1015), exa (1018) a menší díly jednotek – femto (10-15), atto (10-18) – ty se tak často nepoužívají, ale v tabulkách je najdete.
Dále se mohou používat i tyto násobky a díly jednotek: hekto - 100 = 10 2 deka - 10 = 10 1 deci - 0,1 = 10 -1 centi - 0,01 = 10 -2 Kromě soustavy jednotek SI se používají ještě vedlejší jednotky, které do ní nepatří ( např. kůň, kalorie, litr, minuta, hodina, den, stupeň Celsia, světelný rok, astronomická jednotka, hektar, tuna, úhlový stupeň, úhlová minuta a vteřina ).
Příklady některých zastaralých jednotek nebo jednotek z technické praxe, se kterými byste se mohli setkat - loket, uzel, torr, kilopond, gallon, yard, atmosféra, barrel, akr, stopa, bar,míle, sáh, věrtel, unce, máz, libra, metrický cent.
Použité zdroje: KOLÁŘOVÁ, Růžena. Fyzika pro 9. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: Prometheus, c2000, 232 s ISBN 80-719-6193-0. Tabulky pro základní školu. 7. vyd., v Galaxii 1. Praha: Galaxie, 1993, 219 s. ABC pro základní a střední školy. ISBN 80-852-0417-7.