zimní semestr 2013 cvičení č. 2 N_STFS 2. Charakteristika základních objektivních tendencí vývoje finančních služeb 3. Aktuální vývoj bank a bankovních systémů

Témata seminárních prací a prezentací N STFS zs 013 k č. Témavypracujeprezentace 1. Úvod do teorie finančních služeb - základní vlastnosti a pojmy aktuální trendy v rozvoji bankovních služeb, řetězec finančních služeb Aktuální vývoj bank a bankovních systémůLangmajerová, Kalmusová, Vývoj teorie bank a bankovních systémů, a jejich současný stav,Slavíček, Holeček Aktuální trendy v centrálním bankovnictví; Bezuglova, Kistanova, Nikiforov Vývoj teorie centrálního bankovnictvíČerný, Stančík Výhody a rizika regulovaného a neregulovaného bankovnictví,Štella, Hološková Finanční stabilita a finanční zdraví v dokumentech ČNB a MMF Hospodářské důsledky financování trestné činnosti a opatření proti legalizaci výnosů;Kubínová, Koudelka, Jonáš Významné mezinárodní dohody a instituce na poli finančních služeb; Teorie akvizic a fúzí, významné bankovní fúze a akviziceFlorian, Špicar, Tobolka teorie managementu a corporate governance

2. Charakteristika základních objektivních tendencí vývoje finančních služeb

a/ Hybné síly ekonomického rozvoje (obecně a ve finanční sféře) proces dělby ………….a …………………..; ………………….a centralizace ekonomiky a finanční sféry v národním i v mezinárodním měřítku; Proces mezinárodní ……………………….(vznikají nadnárodní monopoly, konglomeráty); ……………………………… vzniká řada mezinárodních organizací a institucí (světových i regionálních), vznikají jejich nové funkce a dochází k a posilování jejich významu a reálného vlivu; tendence k posilování …………………..finanční sféry v národním měřítku a ke zvyšování pravomoci supervize, + snahy o dosažení obecného konsensu s posilováním mezinárodní regulace a dohledu na finanční sféru.

a/ Hybné síly ekonomického rozvoje (obecně a ve finanční sféře) proces dělby práce a specializace; koncentraci a centralizaci ekonomiky a finanční sféry v národním i v mezinárodním měřítku; Proces mezinárodní monopolizace (vznikají nadnárodní monopoly, konglomeráty); institucionalizace; vzniká řada mezinárodních organizací a institucí (světových i regionálních), vznikají jejich nové funkce a dochází k a posilování jejich významu a reálného vlivu; tendence k posilování regulace finanční sféry v národním měřítku a ke zvyšování pravomoci supervize, + snahy o dosažení obecného konsensu s posilováním mezinárodní regulace a dohledu na finanční sféru.

Kvalitativní tendence rozvoje finanční sféry Výsledkem ……………….jsou nové formy bankovnictví, např. e – banking V bankovnictví se ………………….projevuje ve „zhušťování“ bankovního kapitálu v bankách a v ……………………..řízení stále větších bank

Kvalitativní tendence rozvoje finanční sféry Výsledkem větvení jsou nové formy bankovnictví, např. e – banking V bankovnictví se koncentrace projevuje ve „zhušťování“ bankovního kapitálu v bankách a v centralizaci řízení stále větších bank

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Sekuritizace Cílem sekuritizace je přeměnit ……………………. aktivum (bankovní úvěr) na aktivum ………………………..(dluhopis). Proces relativního snižování/ zvyšování objemu finančních prostředků, jež jsou alokovány prostřednictvím bankovních úvěrů, a zároveň k relativnímu zvyšování/snižování objemu finančních prostředků, které jsou alokovány prostřednictvím cenných papírů

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Sekuritizace Cílem sekuritizace je přeměnit neobchodovatelné aktivum (bankovní úvěr) na aktivum obchodovatelné (dluhopis). Proces relativního snižování objemu finančních prostředků, jež jsou alokovány prostřednictvím bankovních úvěrů, a zároveň k relativnímu zvyšování objemu finančních prostředků, které jsou alokovány prostřednictvím cenných papírů

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Aktuální trendy na soudobých finančních trzích 1.Zvyšování …………/…………obchodování 2.Zvyšování objemu dostupných ………………. 3. Vznik nových ……………………, derivátů a strukturovaných produktů 4.Vznik nových obchodních ………………… mimo systém burz + vlna fúzí a ………………… 5.Změna institucionální ……………………….finančních trhů 6.Růst významu činnosti mezinárodních………………………….ve finanční sféře

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Aktuální trendy na soudobých finančních trzích 1.Zvyšování rychlosti/objemu obchodování 2.Zvyšování objemu dostupných informací 3. Vznik nových produktů, derivátů a strukturovaných produktů 4.Vznik nových obchodních platforem mimo systém burz + vlna fúzí a akvizicí 5.Změna institucionální infrastruktury finančních trhů 6.Růst významu činnosti mezinárodních organizací ve finanční sféře

Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ 1.Obchodování podle algoritmů( …………………) 2.Fragmentace trhu (………………………….) 3.Temná likvidita(………………..) 4.Přímý elektronický vstup ( ………………………..) 5.Kolokace (………………………) 6.Stanovení minimálního rozsahu změn ceny (…………………….) 7.Struktura poplatků (…………………………….)

Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ 1.Obchodování podle algoritmů( algorhitmic, trading) 2.Fragmentace trhu (market fragmentation) 3.Temná likvidita (dark liquidity) 4.Přímý elektronický vstup ( direct electronic access) 5.Kolokace (co-location) 6.Stanovení minimálního rozsahu změn ceny (tick size) 7.Struktura poplatků (fee structure)

. 3. Aktuální vývoj bank a bankovních systémů;

Banka Pojem banka může být vymezen (a) podle funkce, kterou zastává, tj. jako druh finančního ………………………, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými finančními subjekty; (b) právní definicí obsažené v zákonu o bankách a dalších předpisech. Základní funkcí banky je transformace ………….. na …………….. Banky vykonávají i mnoho dalších činností, které právní předpisy dané země pokládají za bankovní.

Banka Pojem banka může být vymezen (a) podle funkce, kterou zastává, tj. jako druh finančního zprostředkovatele, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými finančními subjekty; (b) právní definicí obsažené v zákonu o bankách a dalších předpisech. Základní funkcí banky je transformace vkladů na úvěry. Banky vykonávají i mnoho dalších činností, které právní předpisy dané země pokládají za bankovní.

Bankovní činnosti podle zákona o bankách č.21/1992 Sb (3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci, a) investování do cenných papírů na vlastní účet, b) finanční pronájem (finanční leasing), c) platební styk a zúčtování, d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků,

Bankovní činnosti podle zákona o bankách č.21/1992 Sb e) poskytování záruk, f) otvírání akreditivů, g) obstarávání inkasa, h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního i) finanční makléřství, j) výkon funkce depozitáře, k) směnárenskou činnost, l) poskytování bankovních informací, m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem, n) pronájem bezpečnostních schránek,

Bankovní systémy (soustava) Bankovní systém (soustava) jako souhrn bank působící v určitém teritoriu, zpravidla v určité zemi, jejich vzájemné vazby a vazby k okolí (P. Dvořák). Prvky současného bankovního systému: a) ……………….banka, b) souhrn bank, c) vztahy mezi centrální bankou a …………….., d) vztahy mezi bankami, e) vztahy bank k …………….

Bankovní systémy (soustava) Bankovní systém (soustava) jako souhrn bank působící v určitém teritoriu, zpravidla v určité zemi, jejich vzájemné vazby a vazby k okolí (P. Dvořák). Prvky současného bankovního systému: a) centrální banka, b) souhrn bank, c) vztahy mezi centrální bankou a bankami, d) vztahy mezi bankami, e) vztahy bank k okolí.

Druhy bank

Druhy bank 1.obchodní (komerční) banky, 2.spořitelní banky, 3.investiční banky, 4.rozvojové banky, 5.specializované vládní banky, 6.hypoteční banky, 7.stavební spořitelny, 8.zemědělské banky, 9. městské a komunální banky, 10.konsorciální banky, 11.bankovní holdingové společnosti, 12.mezinárodní banky, 13.centrální banky, 14.centrální banky integračních seskupení (Evropská centrální banka – ECB).

Hlediska rozdělení bank 1. Podle vlastnických vztahů lze banky členit na banky soukromé,…………….a…………………. 2. Podle rozsahu bankovní licence lze rozlišovat banky ………………… nebo oddělené, resp. specializované (např. hypoteční banky, stavební spořitelny, aj.) 3. Podle převažujícího předmětu činnosti banky lze banky členit na banky orientující se určité odvětví nebo obor v ekonomice dané země, tj. banky …………………………………a na banky orientující se převážně na poskytování provozních úvěrů nebo investičních úvěrů, tj. banky investiční nebo …………………….apod. 4. Podle velikosti základního kapitálu nebo podle obratu lze členit banky na velké, střední a malé.

Hlediska rozdělení bank 1. Podle vlastnických vztahů lze banky členit na banky soukromé, státní a smíšené. 2. Podle rozsahu bankovní licence lze rozlišovat banky universální nebo oddělené, resp. specializované (např. hypoteční banky, stavební spořitelny, aj.) 3. Podle převažujícího předmětu činnosti banky lze banky členit na banky orientující se určité odvětví nebo obor v ekonomice dané země, tj. banky průmyslové, zemědělské, a na banky orientující se převážně na poskytování provozních úvěrů nebo investičních úvěrů, tj. banky investiční nebo rozvojové apod. 4. Podle velikosti základního kapitálu nebo podle obratu lze členit banky na velké, střední a malé.

Hlediska rozdělení bank 5. Podle povahy bankovních operací lze banky členit za banky provozující operace maloobchodní (……………..), velkoobchodní (…………………..) nebo smíšené. 6. Podle povahy klientely, na kterou se banka orientuje, na banky s ………………….. klientelou a na banky s privátními klienty-fyzickými osobami; 7. Podle vnitřní organizace banky existují banky ……………………..nebo decentralizované (tzv. pobočkové) 8. Podle formy komunikace banky s klientem lze banky členit na ………………………………banky a elektronické banky. 9. Podle vlastníka banky, kterým může být zahraniční subjekt nebo domácí subjekt, lze dělit banky na ……………………..a tuzemské.

Hlediska rozdělení bank 5. Podle povahy bankovních operací lze banky členit za banky provozující operace maloobchodní (retail), velkoobchodní (wholesale) nebo smíšené. 6. Podle povahy klientely, na kterou se banka orientuje, na banky s korporátní klientelou a na banky s privátními klienty-fyzickými osobami; zvláštním typem bank jsou tzv. privátní banky, jejichž klienty se mohou stát – na doporučení již existujícího klienta - pouze majetné osoby. 7. Podle vnitřní organizace banky existují banky centralizované nebo decentralizované (tzv. pobočkové) 8. Podle formy komunikace banky s klientem lze banky členit na tradiční banky a elektronické banky. 9. Podle vlastníka banky, kterým může být zahraniční subjekt nebo domácí subjekt, lze dělit banky na zahraniční a tuzemské.

Banky kategorie To big to fall podle výběru G 20 (listopad 2012) Systémově důležité" banky budou přísněji regulovány, krach těchto bank by ohrozil celý globální finanční systém. Lídři nejvyspělejších zemí tzv. G20 prohlásili v listopadu 2012, že tyto banky musí splňovat přísnější požadavky na potřebu kapitálu a vytvořit plán na likvidaci bez pomoci daňových poplatníků, pokud by se ocitly v problémech. Seznam celosvětově systémově důležitých finančních institucí, nazývaný G-SIFI, by měl být přehodnocen každý rok v listopadu. Sedmnáct bank je z Evropy. Na seznamu není největší banka světa Industrial and Commercial Bank of China, protože prý není systémově důležitá. Kritici často upozorňují na to, že přísnější požadavky na kapitálovou přiměřenost bank povedou k tomu, že velké banky omezí poskytování úvěrů, protože křehká globální ekonomika je stále na pokraji recese.

Největší světové banky podle objemu aktiv (bil. USD)

Banky systémově důležité kategorie To big to fall podle výběru G 20. Bank of America (USA) Bank of China (Čína) Bank of New York Mellon (USA) Banque Populaire CdE (Francie) Barclays (UK) BNP Paribas (Francie) Citigroup (USA) Commerzbank (Německo) Credit Suisse (Švýcarsko) Deutsche Bank (Německo) Dexia (Francie/Belgie/Lucembursko) Goldman Sachs (USA) Group Crédit Agricole (Francie) HSBC (UK) ING Bank (Nizozemsko). JP Morgan Chase (USA) Lloyds Banking Group (UK) Mitsubishi UFJ FG (Japonsko) Mizuho FG (Japonsko) Morgan Stanley (USA) Nordea (Švédsko) Royal Bank of Scotland (UK) Santander (Španělsko) Société Générale (Francie) State Street (USA) Sumitomo Mitsui FG (Japonsko) UBS (Švýcarsko) Unicredit Group (Itálie) Wells Fargo (USA)

Charakteristika systémově důležitých bank Č.Student kapitálaktivazisklicencečinnostpob.dompob. zahr. 1.Alaguzova, AlinaBank of America (USA) 2.Bezuglova, NataliaBank of China (Čína) 3.Bilyk, RomanBank of New York Mellon (USA) 4.Černý, JaroslavBanque Populaire CdE (Francie) 5.Hadyová, BarbaraBarclays (UK) 6.Holeček, PetrBNP Paribas (Francie) 7.Hološková, TerezaCitigroup (USA) 8.Isich, SabinaCommerzbank (Německo) 9.Jonáš, MartinCredit Suisse (Švýcarsko) 10.Kalmusová, LucieDeutsche Bank (Německo) 11.Kára, JakubDexia (Francie/Belgie/Lucem) 12.Kaspayeva, SauleGoldman Sachs (USA) 13.Kistanova, JuliaGroup Crédit Agricole (Francie) 14.Koudelka, MartinHSBC (UK) 15.Krotova, IrinaING Bank (Nizozemsko) 16.Kubínová, JanaJP Morgan Chase (USA) 17.Langmajerová, TerezaLloyds Banking Group (UK) 18.Monczková, ZuzanaMitsubishi UFJ FG (Japonsko) 19.Nikiforov, NikitaMizuho FG (Japonsko) 20.Novák, MartinMorgan Stanley (USA) 21.Rottová, KateřinaNordea (Švédsko) 22.Slavíček, PetrRoyal Bank of Scotland (UK) 23.Stančík, RadimSantander (Španělsko) 24.Šour, MilanSociété Générale (Francie) 25.Špicar, MichalUBS (Švýcarsko) 26.Štella, LukášUnicredit Group (Itálie) 27.Tobolka, JanWells Fargo (USA)

SIFI - systémově významné instituce Pro potřeby mikroobezřetnostniho dohledu je možně definovat SIFI jako instituci, jejiž selháni by způsobilo vysoké ztráty věřitelům či akcionářům ve formě přímých nákladů. Z makroobezřetnostniho pohledu je pak SIFI takovy prvek systemu, jenž významně přispívá k akumulaci systémového rizika a jehož selhani by uvalilo vysoke naklady na okoli tohoto prvku a ohrozilo hladke fungovani systemu jako celku s naslednym negativnim dopadem do realne ekonomiky

PŘEHLED SLOŽENÝCH KVANTITATIVNÍCH INDIKÁTORŮ Velikost a aktivita Přeshraniční aktivita Nenahraditelnost Složitost

ČNB vybrala 4 banky, které označila jako systémově důležité a bude po nich požadovat kapitálovou přiměřenost o 1 až 3 % vyšší než po ostatních bankách. ČNB banky nejmenovala, ale s velkou pravděpodobností se jedná o ČSOB, Komerční banku, Českou spořitelnu a UniCredit. Vzhledem k tomu, že kapitálová přiměřenost zmíněných bank už nyní vysoce překračuje regulatorní požadavky, nebude to mít na jejich hospodaření žádný výraznější dopad.