Ondřej Sekora Český jazyk 6. ročník ZŠ Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Ondřej Sekora Český jazyk 6. ročník ZŠ

Ondřej Sekora (1899 – 1967) Ondřej Sekora byl kreslíř a spisovatel pro děti, autor mnoha úspěšných knížek. Ondřej Sekora se narodil v rodině odborného učitele. V sedmi letech mu zemřel otec a rodina žila v bídných poměrech. Sekora vychodil v Brně - Králově Poli obecnou školu, poté studoval na gymnáziu, nejdříve v Brně, pak přešel do Vyškova, kam se rodina přestěhovala.

V roce 1918 složil Ondřej Sekora urychlenou válečnou maturitu a jako jednoroční dobrovolník byl do konce války ve Vídni. Na přání rodiny začal Ondřej Sekora studovat práva a dva roky se studiem neúspěšně zápasil. Přitom už kreslil a přispíval svými kresbičkami do Lidových novin. V roce 1921 zanechal studií a stal se redaktorem Lidových novin jako sportovní novinář, kreslíř a karikaturista, soudničkář a fejetonista. Kromě toho působil v časopise Sport.

V letech 1924 a 1927 strávil Ondřej Sekora vždy celý rok ve Francii na studijním pobytu. Psal tam sportovní reportáže, přispíval kresbami i do francouzských časopisů. Ve Francii poznal ragby a doma je pak začal propagovat. Napsal a nakreslil jeho první česká pravidla a později působil jako trenér a rozhodčí.

Ondřej Sekora se ve Francii seznámil a navázal přátelství s českými umělci, kteří tam v té době žili - např. J. Zrzavý, B. Martinů aj. V roce 1928 se Ondřej Sekora dostal do pražské redakce Lidových novin, ve kterých mu přibyla rubrika pro děti. V roce 1941 musel z redakce odejít, protože jeho manželka byla židovka. Od roku 1944 až do konce války byl internován v pracovních táborech v Polsku a Německu.

Po válce působil Ondřej Sekora jako redaktor deníku Práce a satirického časopisu Dikobraz. Od roku 1949 přešel do Státního nakladatelství dětské knihy a od roku 1952 žil jako volný spisovatel a ilustrátor. Za své knihy získal Onřej Sekora různá ocenění a roku 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Dílo Ondřeje Sekory Onřej Sekora patří mezi autory dětských knížek, kteří rovnocenně spojovali a rozvíjeli složku malířskou a literární. Autor nejvíce sází na vtip a žert. Svět mravenců, brouků a motýlů je polidštěn a alegorizován, občas se zapojují do děje také lidé a domácí a divoká zvířata. Když se Ondřej Sekora dostal do pražské redakce Lidových novin, staral se o rubriku pro děti. Zde v té době psali pro děti známí a dobří autoři, např. Karel Čapek, Eduard Bass, Josef Čapek, E. Pilař aj. Ondřej Sekora psal seriály pro děti, z nichž později vznikly i knihy: Jak Crvček honil pytláka; Ferda Mravenec.

Knížky pro děti: Jak Cvrček honil pytláka - 1932 Ferda Mravenec - 1936 Ferda Mravenec v cizích službách - 1937 Ferda v mraveništi - 1938 Slavnost u broučků - 1938 Slabikář Ferdy Mravence - 1939 Trampoty brouka Pytlíka - 1939, Ondřej Sekora přidal k Ferdovi dobráckého a nešikovného brouka Pytlíka Malířské kousky brouka Pytlíka - 1940 Kuře Napipi a jeho přátelé - 1941 Uprchlík na Ptačím stromě - 1943 Kronika města Kocourkova - 1947 Veselá knížka seriálů - 1982, výběr z novinových a časopiseckých seriálů

Námětově se Sekorova tvorba stává mnohem mnohostrannější: Žertíky pro malé čertíky - 1948 Pohádka o stromu a větru - 1949 Jak se uhlí pohněvalo - 1949 O traktoru, který se splašil - 1951 Štědrý večer - 1951 Malované počasí - 1951 Na dvoře si děti hrály - 1955 Čmelák Aninka - 1959 Chcete se podívat? - 1959 Hurá za Zdenkou - 1960 O psu vzduchoplavci - 1961 Nápady kuřete Napipi - 1961 Pošta v ZOO - 1963 Sedm pohádek - 1964

V letech před smrtí zrevidoval Ondřej Sekora literární text prvních tří svazků o Ferdovi, namaloval k nim nové ilustrace a sloučil je do knihy: Knížky Ferdy Mravence - 1968 Sekorovy knihy znamenaly od třicátých let 20. století v dětské literatuře značné oživení. Vycházejí od té doby stále v nových nákladech.

Jak vznikl Ferda Mravenec „Potřeboval jsem hlavního hrdinu pro mnoho a mnoho obrázků a pro velmi mnoho různých příhod. Že to bude mravenec, to jsem ovšem nevěděl. Podíval jsem se tedy na jeho skutečnou podobu a hned jsem všechno nakreslil.Ouha! Mravenčí hlava nelákala ke kreslení. V trojbokém tvaru hlavy nebylo na obličej a oči mnoho místa. A právě obličej hlavního hrdiny musí zářit zdaleka, a to, co je na něm psáno, musí vést celý obrázek. Proto jsem se rozhodl pro velký bílý prostor pro ústa, pro veliké oči a pro kulatou hlavu. Nyní šlo o mravenčí trup. Ten je ve skutečnosti představován jakousi pomačkanou tyčinkou. Zkusil jsem kreslit. Také velmi málo lákavé pro kresbu a tak neohebné! Tu jsem si vzpomněl, jak se nám vždy zdá, že se mravenčí tělo vždy skládá se samých kuliček.

Nahradil jsem tedy skutečnost dojmem a už to v tom tělíčku hrálo Nahradil jsem tedy skutečnost dojmem a už to v tom tělíčku hrálo. Jenže figurka byla ještě příliš černá. Vymyslel jsem si nakonec puntíčkovanou kravatu. Schválně jsem ji ovšem udělal se špičkami, které se dají různě natáčet a zaměřovat a mohou všechny mravencovy pohyby doprovázet a zdůrazňovat stejně dobře jako zadeček. I velmi rafinované grimasy, které bych v obličeji úplně vystihnout nedovedl, podaří se mi vyjádřit, doprovodím-li je vhodným nasazením zadečku a růžků kravaty. A jsem rád, že tyto nejdůležitější věci jsou tak jednoduché. Stačilo si jen představit a nakreslily se už takřka samy.“

Ondřej Sekora 6. ročník ZŠ Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional obrázky z internetu Vladimíra Gebhartová – Tvůrci dětské knihy Autor: Mgr. Květa Jeníčková ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)