5. NEZAMĚSTNANOST

Předmětem přednášky je… …přirozená míra nezaměstnanosti: co vyjadřuje co jí způsobuje jak se vyvíjí v reálných ekonomikách

Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti: Průměrná míra nezaměstnanosti, okolo které ekonomika fluktuuje V recesi skutečná míra nezaměstnanosti stoupne nad přirozenou. Při hospodářském oživení skutečná míra nezaměstnanosti klesá pod přirozenou mírou.

USA: skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti: 1960-2007 12 Míra nezaměstnanosti 10 8 % pracovní síly Přirozená míra nezaměstnanosti 6 4 2 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

5.1. Míra ztráty práce, míra nalézání práce a přirozená míra nezaměstnanosti

Model přirozené míry nezaměstnanosti Značení: L = počet lidí v pracovní síle E = počet zaměstnaných U = počet nezaměstnaných U/L = míra nezaměstnanosti

Předpoklady: 1. L je exogenní a fixní. 2. Během každého měsíce, s = podíl zaměstnaných pracovníků, kteří opustí nebo přijdou o práci s je míra ztráty práce f = podíl nezaměstnaných, kteří naleznou práci f je míra nalézání práce s a f jsou exogenní

Přechody mezi zaměstnaností a nezaměstnaností f U Zaměstnaní Nezaměstnaní s E

Podmínka stálého stavu Definice: trh práce je ve stálém stavu neboli v dlouhodobé rovnováze, pokud je míra nezaměstnanosti konstantní. Podmínka stálého stavu je: s E = f U počet nezaměstnanýchkteří naleznou práci počet zaměstnaných, kteří ztratí nebo opustí práci

Nalezení “rovnovážné” míry U f U = s  E = s  (L – U ) = s  L – s  U Vyřešíme pro U/L: (f + s)  U = s  L proto:

Příklad: Každý měsíc, Nalezněte přirozenou míru nezaměstnanosti: 1% zaměstnaných přijde o práci (s = 0.01) 19% nezaměstnaných nalezne práci (f = 0.19) Nalezněte přirozenou míru nezaměstnanosti:

Důsledky pro hospodářskou politiku Opatření hospodářské politiky sníží přirozenou míru nezaměstnanosti pouze tehdy, pokud sníží s nebo zvýší f.

Proč existuje nezaměstnanost? Kdyby nalézání práce bylo okamžité (f =1), potom by veškerá období nezaměstnanosti byla velmi krátká a přirozená míra nezaměstnanosti by byla blízká nule. Existují dva důvody, proč f < 1: 1. hledání práce 2. strnulost mezd

5.2. Hledání práce a frikční nezaměstnanost

Hledání práce & frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost: způsobena časem, který pracovníci potřebují k nalezení práce nastává i tehdy, pokud jsou mzdy pružné a existuje dostatek volných pracovních míst existuje protože pracovníci mají odlišné schopnosti a preference pracovní místa vyžadují odlišnou kvalifikaci geografická mobilita zaměstnanců není okamžitá tok informací o volných místech a o uchazečích o práci není dokonalý

Odvětvové změny def: Změny ve skladbě poptávky mezi odvětvími nebo regiony. příklad: Technologické změny: více pracovních míst na opravy počítačů, méně pracovních míst pro opravy psacích strojů příklad: Nová mezinárodní smlouva o volném obchodě: poptávka po práci stoupá v exportních odvětvích a klesá v odvětvích, které soutěží s importy Důsledek: frikční nezaměstnanost

Případová studie (USA): Změny odvětví v dlouhém období

ČR: Změny zaměstnanosti

Další příklady odvětvových změn Konec 19. století: pokles zemědělství, růst průmyslu Konec 20. století: relativní pokles průmyslu, rozvoj služeb 1974 -79: ropná krize způsobila přesun poptávky od velkých aut k úsporným V dynamické ekonomice dochází k častým odvětvovým změnám, které tak přispívají k frikční nezaměstnanosti.

Hospodářská politika a hledání práce Vládní programy na pomoc při hledání práce: Úřady práce: plní informační funkci a spojují uchazeče o práci a volná pracovní místa Rekvalifikační programy: pomáhají pracovníkům z upadajících odvětví získat kvalifikaci potřebnou pro získání práce v rostoucích odvětvích.

Pojištění pro případ nezaměstnanosti Pokud pracovník ztratí práci, z tohoto pojištění se mu po určitý čas vyplácí část předchozího příjmu. Pojištění zvyšuje nezaměstnanost, protože snižuje náklady příležitosti nezaměstnanosti nutnost potřeby najít si práci f Studie: Čím déle mají pracovníci nárok na podporu v nezaměstnanosti, tím delší je průměrná délka nezaměstnanosti.

Výhody pojištění pro případ nezaměstnanosti Pojištění poskytuje pracovníkům více času k hledání práce a vede tak k efektivnějšímu spárování pracovníků a volných pracovních míst, což by mělo vést k vyšší produktivitě a lepším mzdám.

Proč existuje nezaměstnanost? Přirozená míra nezaměstnanosti: Dva důvody proč f < 1: 1. hledání práce 2. strnulost mezd Hotovo  Nyní 

5.3. Strnulost reálných mezd a strukturální nezaměstnanost

Nezaměstnanost z důvodu strnulých reálných mezd Nabídka Práce Reálná mzda Pokud reálná mzda „zamrzne“ nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst. Nezaměstnanost Poptávka Strnulá reálná mzda Najímaná práce Pracovní síla ochotná pracovat

Nezaměstnanost v důsledku strnulých reálných mezd Pokud reálná mzda „zamrzne“ nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst. Potom firmy musí vzácná pracovní místa přidělovat mezi pracovníky. Strukturální nezaměstnanost: Nezaměstnanost vznikající ze strnulosti mezd a z přidělování vzácných pracovních míst.

Důvody strnulosti mezd 1. Minimální mzda 2. Odbory 3. Efektivnostní mzdy

1. Minimální mzda Minimální mzda může být vyšší než rovnovážná mzda nekvalifikovaných pracovníků, obzvláště u těch mladých. Studie: 10% zvýšení minimální mzdy, zvýši nezaměstnanost teenagerů o 1-3% Ale, efekt minimální mzdy nemůže vysvětlit většinu přirozené míry nezaměstnanosti, protože mzdy většiny pracovníků jsou výrazně vyšší než je minimální mzda.

Minimální mzda v evropských zemích Zdroj: Blanchard a spol. (2010)

2. Odbory Odbory využívají svoji monopolní sílu, aby zajistily pro své členy vyšší mzdy. Pokud odbory dosáhnou zvýšení mzdy nad rovnovážnou úroveň, potom vzniká nezaměstnanost. Insiders: Zaměstnaní členové odborů, jejichž zájmem je udržovat vysoké mzdy. Outsiders: Nezaměstnaní, ne-členové odborů, kteří preferují rovnovážné mzdy, aby pro ně vznikal dostatek pracovních míst.

Členství v odborech a mzdy: USA (2005) odvětví # zaměstn. (1000s) členství v odbor. % Poměr mezd Soukromý sektor (celk.) 105,508 8.5% 40.5 8 15.4 3.1 2.1 24.4 5.8 13.7 9.5 13.8 122.3 121.7 115.1 112.7 90.6 90.7 129.2 114.0 107.8 113.7 156.9 Vláda (celk.) 20,381 Stavebnictví 8,053 Těžební průmysl 600 Strojírenství 15,518 Maloobchod 14,973 Doprava 4,379 Finance, pojišťovnictví 6,304 Svobodná povolání 10,951 Vzdělání 3,312 Zdravotnictví 14,045 Poměr mezd = 100(mzda odborářů)/(mzda neodborářů) slide 30

Ochrana zaměstnanců ze strany státu v mezinárodním srovnání Zdroj: Blanchard a spol. (2010)

3. Teorie efektivnostních mezd Teorie, podle které vyšší mzdy zvyšují produktivitu pracovníků, v důsledku: přilákání více kvalitních uchazečů o práci zvýšení snahy zaměstnanců, a redukci „flákání“ snižování fluktuace, která je pro firmy nákladná zlepšování zdravotního stavu pracovníků (v rozvojových zemích) Firmy dobrovolně platí mzdy vyšší než rovnovážné, aby zvýšily produktivitu. Důsledek: strukturální nezaměstnanost.

Diskusní otázka: Využijte teorii, kterou jsme právě odvodili a navrhněte politiku nebo opatření, pomocí kterých by se dala snížit přirozená míra nezaměstnanosti v ČR. Rozlišujte, zda Vaše návrhy jsou zaměřeny na frikční nebo strukturální nezaměstnanost.

Délka trvání nezaměstnanosti, USA, průměry: 1/1990-6/2007 # týdnů v nezaměstna-nosti # nezaměstnaných osob jako % celkového # nezaměstnaných Množství času, kdy tito pracovníci byli nezaměstnaní jako % celkového času všech nezaměstnaných 1-4 38% 6.1% 5-14 31% 18.8% 15 nebo více 75.1%

Délka trvání nezaměstnanosti Data: Většina epizod nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé a střednědobé Ovšem nejvíce času stráveného v nezaměstnanosti lze připsat dlouhodobě nezaměstnaným. Tato dlouhodobá nezaměstnanost je pravděpodobně strukturální nezaměstnanost a/nebo díky odvětvovým přesunům v úplně odlišných oborech. Rozlišit odlišné typy nezaměstnanosti je důležité ke správnému cílování politik ke snížení nezaměstnanosti.

5.4. Nezaměstnanost - USA

TREND (USA): Přirozená míra stoupla mezi 1960-1984, následně klesla mezi 1985-2007

VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Minimální mzda Trend v reálné minimální mzdě je podobný jako trend ve vývoji přirozené míry. 9 8 7 6 Minimální mzda ve stálých cenách roku 2006 5 dolary/hodina 4 3 Minimální mzda v běžných cenách 2 1 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Členství v odborech Členství v odborech (vybrané roky) rok % pracovní síly 1930 12% 1945 35% 1954 1970 27% 1983 20.1% 2006 12.0% Od počátku 80.-tých let klesala jak přirozená míra nezaměstnanosti, tak členství v odborech. Ale mezi padesátými a osmdesátými roky přirozená míra rostla, zatímco členství v odborech klesalo.

VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Odvětvové změny V období 1985-2003 byly ceny ropy méně volatilní, což způsobilo menší počet odvětvových změn. Cena barelu ropy ve stálých cenách roku 2007

VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Demografie 70. léta: Generace baby boomu (narozených po druhé světové válce) byla mladá. Mladí pracovníci častěji mění zaměstnání (vysoké s). Od konce 80-tých let po dnešek: Generace baby-boomu zestárla. Pracovníci ve středním věku mění zaměstnání méně často. (nízké s).

5.5. Nezaměstnanost - EU

Nezaměstnanost v Evropě: 1960-2006 France 12 9 % pracovní síly 6 Italy U.K. 3 Germany 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Zdroj: Burda-Wyplosz 2005 slide 43

Míra nezaměstnanosti v Německu a) celková b) dlouhodobá Zdroj: Siebert 2003

Nárůst nezaměstnanosti v Evropě Šoky Technologický pokrok posunul poptávku po práci od nekvalifikované ke kvalifikované pracovní síle. Důsledek v USA: Zvýšení „kvalifikační prémie“ – mzdového diferenciálu mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky. Důsledek v Evropě: Vyšší nezaměstnanost v důsledku vysokých sociálních dávek pro nezaměstnané a silného vlivu odborů.

Procento pracovníků, na které se vztahuje kolektivní vyjednávání (2005) USA 18 % V. Británie 47 % Švýcarsko 53 % Španělsko 68 % Švédsko 83 % Německo 90 % Francie 92 % Rakousko 98 %

Velké rozdíly v nezaměstnanosti mezi Evropskými zeměmi, 2008 Zdroj: Blanchard a spol. (2010)

Rozdíly v nezaměstnanosti v Evropě Velká většina způsobena dlouhodobou nezaměstnaností (déle než 1 rok) Souvisí s politikou na trhu práce štědrý sociální systém (velikost dávek, délka vyplácení) „aktivní“ politika zaměstnanosti vliv odborů

Dávky v nezaměstnanosti jako % posledního příjmu, 2002

Délka vyplácení dávek v nezaměstnanosti, (2008)

Ochrana zaměstnanců ze strany státu v mezinárodním srovnání Zdroj: Blanchard a spol. (2010)

Minimální mzda v evropských zemích Zdroj: Blanchard a spol. (2010)

Rozdíly v nezaměstnanosti v Evropě (závěr) Korelace není kauzalita … ale něco na tom bude Existují vyjímky: Dánsko štědrý sociální systém vysoká ochrana nezaměstnaných efektivní systém při hledání pracovního místa Jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti

Proč Američané pracují o tolik více než Evropané?

Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? Rozdíly v daňovém systému V Evropě jsou vyšší daně než v USA V Evropě podstatně vzrostly daňové sazby v posledních několika dekádách Větší síla odborů v Evropě Kratší pracovní týden, více státních svátků

Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? (pokr.) Různé preference Růst produktivity (díky technologickému pokroku) způsobilo růst mezd Evropané zvýšili množství volného času, Američané raději více pracují

Odpracované hodiny a index reálných mezd: 1870-2000 = dominance důchodového efektu ve velmi dlouhém období Zdroj: Burda-Wyplosz 2005

Odpracované hodiny a index reálných mezd: 1870-2000

6.6. Nezaměstnanost - ČR

Nezaměstnanost ČR 1991-2010 Zdroj: ČSÚ

Přirozená míra nezaměstnanosti v ČR

ČR: Minimální a průměrná mzda Zdroj: VUPSV

ČR: Demografie Vývoj jednotlivých skupin Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR

Shrnutí Dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti 1. Přirozená míra nezaměstnanosti Dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti Závisí na míře ztráty práce a míře nalézání práce 2. Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku času, který pracovníci potřebují k přemístění se z jednoho zaměstnání do druhého Může být zvyšována pojištěním pro případ nezaměstnanosti slide 64

Shrnutí 3. Strukturální nezaměstnanost Je způsobena strnulostí mezd: reálná mzda zůstává na vyšší hladině než je rovnovážná Způsobena: minimální mzdou, odbory a efektivnostními mzdami 4. Délka trvání nezaměstnanosti Většina případů nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé epizody Ale většina času strávená v nezaměstnanosti připadá na malý počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. slide 65

Shrnutí Rostla od roku 1960 do počátku osmdesátých let, potom poklesla 5. Chování přirozené míry v USA Rostla od roku 1960 do počátku osmdesátých let, potom poklesla Možná vysvětlení: trendy v reálné minimální mzdě, členství v odborech, odvětvové změny, stárnutí generace baby boomu slide 66

Shrnutí Prudce vzrostla po roce 1970 6. Evropská nezaměstnanost Prudce vzrostla po roce 1970 Pravděpodobně v důsledku štědrých podpor v nezaměstnanosti, silného členství v odborech a technologického pokroku, který posunul poptávku od nekvalifikované práce. slide 67

Literatura Mankiw (2010): Chapter 6: Unemployment Holman (2010): Kapitola 7: Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 68 68