Slide 0 5. NEZAMĚSTNANOST. slide 1 Předmětem přednášky je… …přirozená míra nezaměstnanosti:  co vyjadřuje  co jí způsobuje  jak se vyvíjí v reálných.

Prezentace na téma: "Slide 0 5. NEZAMĚSTNANOST. slide 1 Předmětem přednášky je… …přirozená míra nezaměstnanosti:  co vyjadřuje  co jí způsobuje  jak se vyvíjí v reálných."— Transkript prezentace:

1 slide 0 5. NEZAMĚSTNANOST

2 slide 1 Předmětem přednášky je… …přirozená míra nezaměstnanosti:  co vyjadřuje  co jí způsobuje  jak se vyvíjí v reálných ekonomikách

3 slide 2 Přirozená míra nezaměstnanosti  Přirozená míra nezaměstnanosti: Průměrná míra nezaměstnanosti, okolo které ekonomika fluktuuje  V recesi skutečná míra nezaměstnanosti stoupne nad přirozenou.  Při hospodářském oživení skutečná míra nezaměstnanosti klesá pod přirozenou mírou.

4 slide 3 USA: skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti: 1960-2007 % pracovní síly Míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti 0 2 4 6 8 10 12 1960196519701975198019851990199520002005

5 slide 4 5.1. Míra ztráty práce, míra nalézání práce a přirozená míra nezaměstnanosti

6 slide 5 Model přirozené míry nezaměstnanosti Značení: L = počet lidí v pracovní síle E = počet zaměstnaných U = počet nezaměstnaných U/L = míra nezaměstnanosti

7 slide 6 Předpoklady: 1.L je exogenní a fixní. 2.Během každého měsíce, s = podíl zaměstnaných pracovníků, kteří opustí nebo přijdou o práci s je míra ztráty práce f = podíl nezaměstnaných, kteří naleznou práci f je míra nalézání práce s a f jsou exogenní

8 slide 7 Přechody mezi zaměstnaností a nezaměstnaností Zaměstnaní Nezaměstnaní f Uf U s  E

9 slide 8 Podmínka stálého stavu  Definice: trh práce je ve stálém stavu neboli v dlouhodobé rovnováze, pokud je míra nezaměstnanosti konstantní.  Podmínka stálého stavu je: s  E = f  U počet zaměstnaných, kteří ztratí nebo opustí práci počet nezaměstnaných kteří naleznou práci

10 slide 9 Nalezení “rovnovážné” míry U f  U = s  E = s  (L – U ) = s  L – s  U Vyřešíme pro U/L: (f + s)  U = s  L proto:

11 slide 10 Příklad:  Každý měsíc,  1% zaměstnaných přijde o práci (s = 0.01)  19% nezaměstnaných nalezne práci (f = 0.19)  Nalezněte přirozenou míru nezaměstnanosti:

12 slide 11 Důsledky pro hospodářskou politiku  Opatření hospodářské politiky sníží přirozenou míru nezaměstnanosti pouze tehdy, pokud sníží s nebo zvýší f.

13 slide 12 Proč existuje nezaměstnanost?  Kdyby nalézání práce bylo okamžité (f =1), potom by veškerá období nezaměstnanosti byla velmi krátká a přirozená míra nezaměstnanosti by byla blízká nule.  Existují dva důvody, proč f < 1: 1. hledání práce 2. strnulost mezd

14 slide 13 5.2. Hledání práce a frikční nezaměstnanost

15 slide 14 Hledání práce & frikční nezaměstnanost  Frikční nezaměstnanost: způsobena časem, který pracovníci potřebují k nalezení práce  nastává i tehdy, pokud jsou mzdy pružné a existuje dostatek volných pracovních míst  existuje protože  pracovníci mají odlišné schopnosti a preference  pracovní místa vyžadují odlišnou kvalifikaci  geografická mobilita zaměstnanců není okamžitá  tok informací o volných místech a o uchazečích o práci není dokonalý

16 slide 15 Odvětvové změny  def: Změny ve skladbě poptávky mezi odvětvími nebo regiony.  příklad: Technologické změny: více pracovních míst na opravy počítačů, méně pracovních míst pro opravy psacích strojů  příklad: Nová mezinárodní obchodní smlouva: poptávka po práci stoupá v exportních odvětvích a klesá v odvětvích, které soutěží s importy  Důsledek: frikční nezaměstnanost

17 slide 16 CASE STUDY (USA): Změny odvětví v dlouhém období

18 slide 17 ČR: Změny zaměstnanosti

19 slide 18 Další příklady odvětvových změn  Konec 19. století: pokles zemědělství, růst průmyslu  Konec 20. století: relativní pokles průmyslu, rozvoj služeb  1974 -79: ropná krize způsobila přesun poptávky od velkých aut k úsporným V dynamické ekonomice dochází k častým odvětvovým změnám, které tak přispívají k frikční nezaměstnanosti.

20 slide 19 Hospodářská politika a hledání práce Vládní programy na pomoc při hledání práce:  Úřady práce: plní informační funkci a spojují uchazeče o práci a volná pracovní místa  Rekvalifikační programy: pomáhají pracovníkům z upadajících odvětví získat kvalifikaci potřebnou pro získání práce v rostoucích odvětvích.

21 slide 20 Pojištění pro případ nezaměstnanosti  Pokud pracovník ztratí práci, z tohoto pojištění se mu po určitý čas vyplácí část předchozího příjmu.  Pojištění zvyšuje nezaměstnanost, protože snižuje  náklady příležitosti nezaměstnanosti  nutnost potřeby najít si práci ff  Studie: Čím déle mají pracovníci nárok na podporu v nezaměstnanosti, tím delší je průměrná délka nezaměstnanosti.

22 slide 21  Pojištění poskytuje pracovníkům více času k hledání práce a vede tak k efektivnějšímu spárování pracovníků a volných pracovních míst, což by mělo vést k vyšší produktivitě a lepším mzdám. Výhody pojištění pro případ nezaměstnanosti

23 slide 22 Proč existuje nezaměstnanost?  Dva důvody proč f < 1: 1. hledání práce 2. strnulost mezd Hotovo Nyní  Přirozená míra nezaměstnanosti:

24 slide 23 5.3. Strnulost reálných mezd a strukturální nezaměstnanost

25 slide 24 Nezaměstnanost z důvodu strnulých reálných mezd Práce Reálná mzda Nabídka Poptávka Nezaměstnanost Strnulá reálná mzda Pracovní síla ochotná pracovat Najímaná práce Pokud reálná mzda „zamrzne“ nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst.

26 slide 25 Nezaměstnanost v důsledku strnulých reálných mezd Potom firmy musí vzácná pracovní místa přidělovat mezi pracovníky. Strukturální nezaměstnanost: Nezaměstnanost vznikající ze strnulosti mezd a z přidělování vzácných pracovních míst. Pokud reálná mzda „zamrzne“ nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst.

27 slide 26 Důvody strnulosti mezd 1. Minimální mzda 2. Odbory 3. Efektivnostní mzdy

28 slide 27 1. Minimální mzda  Minimální mzda může být vyšší než rovnovážná mzda nekvalifikovaných pracovníků, obzvláště u těch mladých.  Studie: 10% zvýšení minimální mzdy, zvýši nezaměstnanost teenagerů o 1-3%  Ale, efekt minimální mzdy nemůže vysvětlit většinu přirozené míry nezaměstnanosti, protože mzdy většiny pracovníků jsou výrazně vyšší než je minimální mzda.

29 slide 28 2. Odbory  Odbory využívají svoji monopolní sílu, aby zajistily pro své členy vyšší mzdy.  Pokud odbory dosáhnou zvýšení mzdy nad rovnovážnou úroveň, potom vzniká nezaměstnanost.  Insiders: Zaměstnaní členové odborů, jejichž zájmem je udržovat vysoké mzdy.  Outsiders: Nezaměstnaní, ne-členové odborů, kteří preferují rovnovážné mzdy, aby pro ně vznikal dostatek pracovních míst.

30 105,508Soukromý sektor (celk.) 20,381Vláda (celk.) 14,045Zdravotnictví 3,312Vzdělání 10,951Svobodná povolání 6,304Finance, pojišťovnictví 4,379Doprava 14,973Maloobchod 15,518Strojírenství 600Těžební průmysl 122.3 121.7 115.1 112.7 90.6 90.7 129.2 114.0 107.8 113.7 156.9 8.5% 40.5 8 15.4 3.1 2.1 24.4 5.8 13.7 9.5 13.8 8,053Stavebnictví Wage ratio členství v odbor. % # zaměstn. (1000s) odvětví wage ratio = 100  (union wage)/(nonunion wage) slide 29 Odbory a mzdy: USA (2005)

31 slide 30 3. Teorie efektivnostních mezd  Teorie, podle které vyšší mzdy zvyšují produktivitu pracovníků, v důsledku:  přilákání více kvalitních uchazečů o práci  zvýšení snahy zaměstnanců, a redukci „flákání“  snižování fluktuace, která je pro firmy nákladná  zlepšování zdravotního stavu pracovníků (v rozvojových zemích)  Firmy dobrovolně platí mzdy vyšší než rovnovážné, aby zvýšily produktivitu.  Důsledek: strukturální nezaměstnanost.

32 slide 31 Diskusní otázka: Využijte teorii, kterou jsme právě odvodili a navrhněte politiku nebo opatření, pomocí kterých by se dala snížit přirozená míra nezaměstnanosti v ČR. Rozlišujte, zda Vaše návrhy jsou zaměřeny na frikční nebo strukturální nezaměstnanost.

33 slide 32 Délka trvání nezaměstnanosti, USA, průměry: 1/1990-6/2007 # týdnů v nezaměstnan osti # nezaměstnaných osob jako % celkového # nezaměstnaných Objem času, kteří tito pracovníci strávili v nezaměstnanosti jako % celkového času stráveného v nezaměstnanosti 1-438%6.1% 5-1431%18.8% 15 nebo více31%75.1%

34 slide 33 Délka trvání nezaměstnanosti  Data:  Většina epizod nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé a střednědobé  Ovšem nejvíce času stráveného v nezaměstnanosti lze připsat dlouhodobě nezaměstnaným.  Tato dlouhodobá nezaměstnanost je pravděpodobně důsledkem odvětvových změn.  Rozlišit odlišné typy nezaměstnanosti je důležité ke správnému cílování politik ke snížení nezaměstnanosti.

35 slide 34 5.4. Nezaměstnanost - USA

36 slide 35 TREND (USA): Přirozená míra stoupla mezi 1960-1984, následně klesla mezi 1985-2007

37 slide 36 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Minimální mzda 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 195019551960196519701975198019851990199520002005 dolary/hodina Minimální mzda v běžných cenách Minimální mzda ve stálých cenách roku 2006 Trend v reálné minimální mzdě je podobný jako trend ve vývoji přirozené míry.

38 slide 37 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Členství v odborech Od počátku 80.-tých let klesala jak přirozená míra nezaměstnanosti, tak členství v odborech. Ale mezi padesátými a osmdesátými roky přirozená míra rostla, zatímco členství v odborech klesalo. Od počátku 80.-tých let klesala jak přirozená míra nezaměstnanosti, tak členství v odborech. Ale mezi padesátými a osmdesátými roky přirozená míra rostla, zatímco členství v odborech klesalo. Členství v odborech ( vybrané roky) rok% pracovní síly 193012% 194535% 195435% 197027% 198320.1% 200612.0%

39 slide 38 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Odvětvové změny Cena barelu ropy ve stálých cenách roku 2007 V období 1985-2003 byly ceny ropy méně volatilní, což způsobilo menší počet odvětvových změn.

40 slide 39 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Demografie  1970s: Generace baby boomu narozená po druhé světové válce byla mladá. Mladí pracovníci častěji mění zaměstnání (vysoké s).  Od konce 80-tých let po dnešek: Generace baby-boomu zestárla. Pracovníci ve středním věku mění zaměstnání méně často. (nízké s).

41 slide 40 5.5. Nezaměstnanost - EU

42 Nezaměstnanost v Evropě: 1960-2006 slide 41 % pracovní síly Italy Germany France U.K. 0 3 6 9 12 1960196519701975198019851990199520002005 Zdroj: Burda-Wyplosz 2005

43 slide 42 Míra nezaměstnanosti v Německu a) celková b) dlouhodobá Zdroj: Siebert 2003

44 slide 43 Nárůst nezaměstnanosti v Evropě  Šoky Technologický pokrok posunul poptávku po práci od nekvalifikované ke kvalifikované pracovní síle.  Důsledek v USA: Zvýšení „kvalifikační prémie“ – mzdového diferenciálu mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky.  Důsledek v Evropě: Vyšší nezaměstnanost v důsledku vysokých sociálních dávek pro nezaměstnané a silného vlivu odborů.

45 slide 44 Procento pracovníků, na které se vztahuje kolektivní vyjednávání (2005) USA18 % V. Británie47 % Švýcarsko53 % Španělsko68 % Švédsko83 % Německo90 % Francie92 % Rakousko98 %

46 slide 45 USA x EU: Indexy zaměstnanosti a reálných mezd (1970=100) USA Euro-zone Zdroj: Burda-Wyplosz 2005

47 slide 46 Odpracované hodiny a index reálných mezd: 1870-2000 = dominance důchodového efektu ve velmi dlouhém období Zdroj: Burda-Wyplosz 2005

48 slide 47 6.6. Nezaměstnanost - ČR

49 slide 48 Nezaměstnanost ČR 1991-2010 Zdroj: VUPSV

50 slide 49 ČR: Minimální a průměrná mzda Zdroj: VUPSV

51 slide 50 ČR: Demografie Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR

52 slide 51 ČR: Sociální výdaje (běžné ceny) Zdroj: VUPSV

53 Shrnutí 1. Přirozená míra nezaměstnanosti  Dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti  Závisí na míře ztráty práce a míře nalézání práce 2. Frikční nezaměstnanost  Vzniká v důsledku času, který pracovníci potřebují k přemístění se z jednoho zaměstnání do druhého  Může být zvyšována pojištěním pro případ nezaměstnanosti slide 52

54 Shrnutí 3. Strukturální nezaměstnanost  Je způsobena strnulostí mezd: reálná mzda zůstává na vyšší hladině než je rovnovážná  Způsobena: minimální mzdou, odbory a efektivnostními mzdami 4. Délka trvání nezaměstnanosti  Většina případů nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé epizody  Ale většina času strávená v nezaměstnanosti připadá na malý počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. slide 53

55 Shrnutí 5. Chování přirozené míry v USA  Rostla od roku 1960 do počátku osmdesátých let, potom poklesla  Možná vysvětlení: trendy v reálné minimální mzdě, členství v odborech, strukturální změny, stárnutí generace baby boomu slide 54

56 Shrnutí 6. Evropská nezaměstnanost  Prudce vzrostla po roce 1970  Pravděpodobně v důsledku štědrých podpor v nezaměstnanosti, silného členství v odborech a technologického pokroku, který posunul poptávku od nekvalifikované práce. slide 55

57 slide 56 Literatura Mankiw (2010): Chapter 6: Unemployment Holman (2010): Kapitola 7: Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 56