REALISMUS

Charakteristika Výtvarné hnutí typické pro MALÍŘSTVÍ (okrajově sochařství) Vznik: kol. r. 1850 Po r. 1860 se přelévá v impresionismus (1863 „Salon odmítnutých“). Reakce na: akademismus, svázání umění přísnými pravidly.

Realisté: kritika diktatury, snahy přiblížit umění každodennímu životu, snahy zpodobení pravdivého, skutečného; inspirace: skutečnost, realita; přímé pozorování, fascinováni FOTOGRAFIÍ, realistická skutečnost na obrazech.

Náměty 1. Scény každodenního života karikatury sociální realita 2. Realita např. chudoba, utrpení,… 3. Život venkovanů často venkovský život rolníků

„Komentátor nešvarů své doby“ HONORÉ DAUMIER (1808 – 1879) Francouzský malíř a KARIKATURISTA. Užíval techniky: litografie, malby, kresby. „Komentátor nešvarů své doby“ Často zobrazoval chudý, trpící lid,… „Láska k poníženým“ Dílo: 4 000 litografií 300 obrazů, stovky akvarelů a kreseb desítky soch http://www.abcgallery.com/D/daumier/daumier.html Některá významná díla: Ecce homo, 1849-1852, olej na plátně Rodina na barikádách, 1848, olej na plátně Uprchlíci, 1848-1850, olej na desce Stěhující se komedianti, 1847-1850, olej na desce Koupající se dívky, 1847, olej na dřevě Zloději a osel, 1858, olej na plátně Čekárna u soudu, 1860, olej na dřevě Skapín a Silvestr, 1863-1865, olej na plátně Zápasníci, 1852, olej na desce Ateliér sochaře, 1870-1873, olej na desce Z litografických cyklů: Manželské mravy, Pařížské typy, Pastorále, Lidé od justice, Lidumilové dne, Poslanci poslaní na papír a mnoho dalších

Republika (1848, 73 x 60) Muzeum Orsay

Crispin a Scapin (1858-60; Muzeum Orsay)

Don Quijote (1865-70, 52 x 32) Neue Pinakothek, Mnichov

„Rozzlobený muž“ Ratapoil

„Zachytit jen, co oko vidět může.“ GUSTAV COURBET (1819 – 1877) Francouzský malíř Jako první hovořil o nutnosti MALOVAT dle SKUTEČNOSTI. „Zachytit jen, co oko vidět může.“ 1855 hnutí pojmenoval REALISMEM. Ve své tvorbě usiloval o pravdu, ne o malebnost! Významná díla: Autoportrét s černým kokršpanělem - 1844 - Petit Palais, Paříž Pohřeb v Ornans - 1849-1850 - Musée d'Orsay, Paříž Přesívačky zrní - 1854 - Musée des Beaux-Arts, Nantes, Francie Skutečná alegorie, interiér mého ateliéru - 1856 - Musée d'Orsay, Paříž Počátek světa - 1855-1856 - Musée d'Orsay, Paříž Žena s papouškem - 1866 - Museum of Modern Art, New York Spánek - 1866 - Musée du Petit, Paříž

Pohřeb v Ornans (1849-50, 313 x 668 Muzeum Orsay)

Dělníci

Odpoledne v Ornans (1848) Pohřeb v Ornans (1850) Skandál – „kult ošklivosti“ Naprostá autenticita realistické události ze života = typický realismus

tzv. „barbizonští vousáči“ BARBIZONSKÁ ŠKOLA tzv. „barbizonští vousáči“ Barbizon = francouzské městečko nedaleko Fointainebleau Jean Francois MILLET (1814 – 1875) Camille COROT (1796 – 1875) BIDAULT (1758 – 1846) D. de la PEŇA (1807 – 1876) Theodor ROUSSEAU (1796 – 1875)

Do okruhu barbizonské školy patřili: Narcisse-Virgile Diaz de la PEÑA 1807–1876 Jules DUPRÉ 1811–1889 Charles Francois DAUBIGNY 1817–1878 Constant TROYON 1810–1865 Camille FLERS 1802–1868 Jules Jacques VEYRASSAT 1808–1893 Théodore ROUSSEAU 1812–1867 Charles Emile JACQUE 1813–1894 Paul Desire TROUILLEBERT 1829–1900 Homer DODGE MARTIN 1836–1897

Význam Jednalo se o skupiny: malířů, sochařů, spisovatelů (časem se tam někteří usadili a postavili si tam i domy). Spojovalo je: pobavení, přátelství, spory, hovory,… PŘEDCHŮDCI MODERNÍHO malířství: práce v PLENÉRU Jejich žáky: impresionisté.

Inspirace Vlámská tvorba (žánrové obrazy) Anglická škola krajinomalby – hl. CONSTABLE; technika: akvarelu Revolta vůči autoritám – odmítají: akademismus, romantismus Hovory o literatuře

Jean Francois MILLET (1814 – 1875) Maloval žánrové obrazy z venkova. Život rolníků v jeho podání je tvrdý, bez radosti – za toto pojetí se stal terčem kritiky a jeho nejvýznamnější obrazy jako Sběračky klasů (1857), Anděl Páně a Stloukání másla (1866-68) byly doceněny až s odstupem času.

Sběračky klasů (1857)

Anděl Páně

Camille COROT (1796 – 1875) Sám odmítal patřit k barbizonům. Velmi poetický styl KRAJINOMALBY. V jeho dílech najdeme prostor pro: sny, fantazii.

SOCHAŘSTVÍ Typické obrácení tvorby k člověku. Řada umělců byla nepochopena ve své době. Významní: Auguste RODIN (1840 – 1917) Emile Antoine BOURDELLE (1861 – 1929)

AUGUSTE RODIN (1840 – 1917) Byl jeden z největších sochařů 19. století, ústředním představitelem směru Beaux-arts. Vycházel ze studia antiky, gotiky, renesance a orientálního umění. Za základ své umělecké činnosti pokládal přírodu. Z ní vycházel a zůstával jí věrný až do smrti. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem, kterým je možné vyjádřit každý duševní stav. Rodinem začíná éra moderního sochařství.

Občané Calais (Londýn)

Balzac (1898, bronz)

Kovový věk

Zdroje a literatura http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=93 (charakteristika realismu) VLČEK, Tomáš (ed.). Francouzské umění 19. a 20. století. Praha : NG 2003 BAUER, Alois. Dějiny výtvarného umění. Olomouc : Rubico 2003, s. 138 – 144. ODEHNALOVÁ, Alena. Vybrané kapitoly z dějin kultury. Brno : CERM 2005, s.196 –20.1