Název: Člověk současného typu – homo sapiens sapiens číslo:VY_32_INOVACE_26_04 Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Člověk současného typu – homo sapiens sapiens Autor: Mgr. Eva Vondrková Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Předmět: Dějepis Ročník: 6. ročník

Metodický list –anotace: Didaktický učební materiál Člověk současného typu – homo sapiens sapiens slouží k vizuální podpoře výkladové části hodiny. Metodické pokyny jsou uvedeny na jednotlivých stranách. Pokud není uvedeno řešení správných odpovědí na otázky a úkoly, vyplývá z textu prezentace.

Člověk současného typu – homo sapiens sapiens Člověk současného typu - homo sapiens sapiens se vyvinul z člověka rozumného zhruba před 40 tis. lety v Africe a rozšířil se odtud do Evropy a Asie, postupně pak osídlil i Ameriku a Austrálii. Různé životní podmínky způsobily, že se lidé začali odlišovat např. barvou vlasů, pletí, jazyky, jimiž se dorozumívali. V důsledku toho rozlišujeme různé lidské rasy.

PAMATUJ!!! Všechny rasy jsou rovnocenné, žádná se nemá nadřazovat nad jinou. Vysvětli pojem rasismus. Vyjmenuj lidské rasy. Znáš nějaký příklad z historie, kdy došlo k rasismu?

Řešení – správná odpověď: RASISMUS = rasová nesnášenlivost, nadřazenost jedné rasy nad jinou. Lidské rasy: bílá (europoidní), žlutá (mongoloidní), černá (negroidní) a australoidní. Např. za 2. svět. války – Hitler nechal vyvraždit Židy, Rómy…

Obživa a obydlí Hlavním zdrojem obživy těchto lidí byl stále lov velkých zvířat (např. mamutů, medvědů, sobů atd.) Maso se naučili sušit a udit do zásoby. Zvěře byl dostatek, ale tlupy za ní musely putovat. Tam, kam se zvěř vracela, zakládali stálejší tábořiště. Stavěli si chaty z velkých kostí zvířat a kůlů, které byly zahloubeny do země a pokryty kůžemi. Vodu si přinášeli v koženém měchu či v dřevěných nádobách.

Nové nástroje a zbraně K lovu se používaly nové dokonalejší zbraně – luky, šípy a kostěné harpuny. Kamenné nástroje začali vyrábět pomocí čepelové techniky. Z čepelí se zhotovovaly např. hroty šípů, škrabadla, rydla a další nástroje.

Čepelová technika Čepel byl úzký a tenký úštěp oddělený od kamene. Čepele se získávaly tak, že byly oddělovány od kamene pomocí hole, na niž výrobce naléhal celým tělem. Hrot hole býval z tvrdé kosti. Později byla používána kostěná či parohová palička, kterou byl pazourek osekáván do tvaru pyramidy a z ní pak odráženy dlouhé ostré čepele.

Přirozená dělba práce Práce byla rozdělena mezi muže a ženy podle jejich schopností. Ženy se staraly o oheň, péči dětí, o přípravu pokrmů a sběr plodin. Muži se zabývali lovem. Upevňoval se rod (= pokrevně příbuzní lidé), členové byli rovnoprávní, dorozumívali se dokonalou článkovou řečí. Stalo se pravidlem, že pohřbívali zemřelé.

Vznik náboženství Lidé se setkávali v přírodě s jevy, které si nedokázali vysvětlit např. bouře, blesky, povodně… Z nevědomosti začali věřit, že působení přírodních živlů je dílem duchů. Z touhy získat si jejich přízeň je začali uctívat a přinášet jim oběti a dary. Způsob přinášení darů se postupně změnil v složité obřady, tajemné rituály. Tak vzniklo primitivní náboženství.

První umělecké projevy U člověka dnešního typu se projevila schopnost kreslit, malovat, rýt, z kostí vyřezávat či z hlíny modelovat postavy lidí a zvířat, tak vznikly první umělecké výtvory. Ty hrály i důležitou roli při náboženských obřadech. V jeskyni Niaux [nio] ve Francii nebo v jeskyni Altamira ve Španělsku se dochovaly kresby a malby zvířat.

Kresby z jeskyně Altamira

Otázky k zopakování: Proč došlo k přirozené dělbě práce mezi mužem a ženou? Popiš, jak vzniklo náboženství. Jaké umělecké výtvory vznikaly? Jak se živil člověk dnešního typu? Jak žil člověk dnešního typu? Jaké nástroje a zbraně používal? Jak se jmenuje technika opracování kamene, kterou používal člověk dnešního typu?

Zdroje a citace: MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis: pravěk a starověk pro základní školy. Vyd. 4., v Práci 1. Praha: Práce, 1995, 71 s. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80-208-0337-8. BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila, Lubor KYSUČAN a Marie FEJFUŠOVÁ. Dějepis: vzdělávací oblast Člověk a společnost. 2. vyd. Brno: Nová škola, 2011, 139 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-291-4. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Altamira [online]. c2014 [citováno 16. 06. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Altamira&oldid=11358253> Obrázky ze strany 16 byly staženy 23. 9. 2013: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Altamira%2C_bison.jpg/320px- Altamira%2C_bison.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Altamira%2C_bison%2C_museum_02.JPG/320 px-Altamira%2C_bison%2C_museum_02.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Altamira_4.jpg Obrázky z Klipartu