Internalizovaná homofobie Milan Blaha Škola: Havlíčkovo gymnázium Havlíčkův Brod Konzultantka: Bc. Jana Bierzová Sociologický ústav Akademie věd České republiky

„Tak to já neřeším. My jsme jen hormonální omyl přírody.“ Strach z vlastní homosexuality, homosexuálů, homosexuální komunity, homosexuality jako takové, strach z vlastní sexuality, sociálních interakcí i ze sebe samotného („Jsem zrůda. Ostatní mě odmítnou.“). V druhé fázi coming-outu přijímá homosexuál negativní homosexualitu za vlastní → ztráta duševní pohody,ústřední téma coming-outu. Je sporné, do jaké míry je možno negativní význam slova homosexualita během coming-outu přetransformovat, a proto je třeba se ptát, co ve společnosti homosexualita představuje.

My, noví viktoriáni! Zmatek v pohlavních rolích v době zrodu moderní společnosti. Protestantská etika a duch kapitalismu, hromadění kapitálu, práce jako cesta k spasení. Sex jen jako prostředek reprodukce, kdo se nereprodukuje, nemá na něj nárok. → asexualita dětí a žen, zákaz onanismu, homosexuality, jako „bezbožného plýtvání energií“. Scienta sexualis x Ars erotica (zeptejte se babičky!) „Ernestine“ – Ernest Hemingway kolem roku 1900. Přejato z: Wikipedia.org

V moderní společnosti Sociální realita se stává stále diferencovanější,oblasti soc. života se stále více osamostatňují. Je oddělována homosexualita od heterosexuality  rozdělení gay a lesbických cest. Můžeme a jsme nuceni si rychle najít komunitu, která nás bude přijímat a která vynucuje pro nás akceptovatelné normy. Můžeme a musíme odejít - homosexuál může (a zároveň musí) zavrhnou svou heterosexuální identitu a začít vytvářet tu homosexuální. Zájmy soc. útvarů se polarizují, rostoucí komplexita vytláčí jednotlivá schémata osvojení a porozumění soc. realitě vlastní společnosti tradiční. Vzniká napětí a konfliktní situace, je nutné rostoucí míru komplexity redukovat → „utužení normy“. Homosexualita je „normální“, ale pouze pro toho, kdo je homosexuální, kdo přijal svou „(kryptickou) homosexuální roli“: „Opravdu nemám nic proti vaší sexualitě. Mějte vlastní životní styl, mějte vlastní kluby. Nestrkejte nos kam nemáte. Nejsem proti gayům, ale prostě nechci, aby se cpali tam, kam nepatří. Nechci, aby se to stalo mým dětem nebo vnukům.“ (Fafejta: Úvod do sociologie pohlaví a sexuality) Komenda: Sociální deviace

Možná sexuální orientace Biologická skutečnost musí být sociálně konstruována. Konstrukce získává moc nad tělem i chováním jedince. existují homosexuálové, kteří narušují sociální řád považovaný za přirozený homosexualita není něco přechodného, co lze změnit, vzniká homosexuální identita, člověk je QUEER už od narození, ze své nejniternější podstaty  vzniká coming-out „institucionalizovaná homosexualita“ je třeba se vůči homosexualitě vyhranit, homosexualita přece „sahá“ na každého  homofobie Cowboyská zábava z konce 19. století. Přejato z Fafejta: Úvod do sociologie pohlaví a sexuality

Krize identity bez institucí Homosexuální identita jako nezařízený byt – je sociálně konstruována, tedy existuje, ale je „prázdná“. Každý homosexuál si ji musí sám „zařídit“. Nikdo nesmí být vyhnán mezi studené a prázdné stěny. Požadavek urychleného přijetí „správné“ identity dělá coming-out extrémnějším a bouřlivějším, podněcuje internalizovanou homofobii, která dává čas připravit se na nový život. Celý život se doznáváme ke své sexualitě a čekáme na hodnocení. Přejato z Lide.cz

Coming-out podle Cassové (jak zpracovala Bačová, Sváková a další) Spouštěč Pokus o „vztah“ či sex s heterosexuálem a podobně. Zmatek v identitě Pochybnosti o sexuální orientaci, často potlačení, heterosexuální vztah. Porovnávání identity - BREAKPOINT „Možná, že jsem homosexuál. ALE JAK DÁL???“ Krizová fáze, zlom, náhlé a dramatické zničení heterosexuálního já, ztráta kontinuity s minulosti, izolace a přeceňování významu každé soc. interakce. Rozptýlit negativní obraz homosexuality, často útěk do dětství, asexualita. Tolerance vlastní identity První kontakty s ostatními homosexuály, ale stále vystupuje jako heterosexuál.

Coming-out podle Cassové (jak zpracovala Bačová, Sváková a další) „Veřejný“ coming-out „Jsem homosexuál a je to normální.“ → položeny základy budoucí homosexuální identity. Spor s neakceptujícími či rozporuplnými reakcemi okolí. → 5 Pýcha na identitu Hněv na všechny a všechno vystupující proti homosexualitě. Vstup do sdružení bojujících za práva homosexuálů. ODCIZENÍ Syntéza identity s heteronormativitou Konec kategorií „my“ a „oni“. „Já-homosexuál“ se transformuje zpět na „já“. Odpuštění.

Proč nedělat přehledové studie: (a nedopadnout jako Březina s Románem Eduarda Brunnera) Lidé jsou nesmírně religiosní bytosti, hledají pravdu, dokonalost, něco skutečně velkého a pravého – věda jako náboženství: Lze něco tak osobního a individuálního jako coming-out pojednávat „kvantitativně“, ověřovat hypotézy? Kdo je to vůbec homosexuál? → Kdo je respondent? Geograficky rozptýlená „komunita“ skládající se z mnoha subkomunit, které spojuje jen sexuální orientace. → Kde sehnat dostatečný počet respondentů? Má se sociologie zabývat zvracením? → Sociolog jako bůh, prorok, soudce, kněz i kat. Co dělá společenské vědy tak zajímavými, respektive vědami – metoda a „velký životní příběh“?

Retrospekce nebo extrémnější coming-out? Přenesená suicidální aktivita Internalizovaná homofobie bránící zničení heterosexuálního já a anomii. BAGLEY, C, TREMBLAY, P. Elevated rates of suicidal behavior in gay, lesbian, and bisexual youth. WAGNER, G, SERAFINI, J, RABKIN, J, REMIEN, R, WILLIAMS, J. Integration of one's religion and homosexuality: a weapon against internalized homophobia?

Suicidální aktivita směřovaná k rodičům Mladí lidé (N = 18) do třiceti let, pocházejí ze sídel nad 500 000 („anomie velkoměsta“), přibližně 2/3 pocházejí z neúplných rodin, rodičům se ale se svou orientací svěřují dvakrát častěji než svým nejbližším přátelům. Všichni mají potřebu vytvořit partnerský vztah, přibližně 70 % uvádí heterosexuální vztah. Toleranci svého okolí hodnotí známkou 3,67 a české společnosti 2,54. Polovina je z konzervativního prostředí. Největší podíl představují ve vzorku lidí s vysokoškolským vzděláním (kolem 10 % všech vysokoškoláků). Přibližně polovina z nich o sebevraždě uvažovala, nikdo však vážně, tři se o sebevraždu pokusili. Orientaci uvádějí všichni „spíše homosexuální“, což indikuje určitou tendenci „vyjednávat“. 60% z nich však uvádí, že jsou aktivními členy nějakého sdružení, které bojuje za práva gay-lesbické komunity.

„Mládí je nekrásnější etapou života…“ „Je mi 25, jsem finančně zajištěný, žiji se svým přítelem ve svém bytě…“ versus „Je mi 13, žiji s rodiči a jsem na nich finančně i jinak závislý, hledám přítele…“ Frustrace, konflikty a problémy mladých gayů (13-18 let), peer culture versus emocionalita; přijetí odlišného životního stylu??? → problematická léta od coming-outu k samostatnosti, stres poznamenávající psychiku na celý život Není možné říct: „Na kluky seš ještě moc mladej…“ Jak z toho ven? ZÁNIK HETEROSEXUALITY A HOMOSEXUALITY → není nic takového, jako hetero- a homosexuál.

Závěry Internalizovaná homofobie je důležitý fenomén spojený s vědomím homosexuality jako možné sexuální orientace. Dochází k větší „heterosexualizaci“ heterosexuálních norem. Už není jen jedna možná sexuální orientace, a proto dochází k rekonstrukci heterosexualismu i homosexuality. Mladí gayové o sebevraždě přemýšlí častěji, protože právě u nich je v důsledku dospívání a stále většího vzájemného vymezování homosexuality a heterosexuality coming-out extrémnější. Čím bouřlivější coming-out, tím je větší šance jeho teoretického dokončení. Blízcí přátelé hrají nezastupitelnou roli v procesu přijetí minoritní sexuální orientace.

Děkuji za pozornost!