Podstata filozofie Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMPodstata filozofie Označení DUMVY-32-INOVACE-06_1_01 AutorMgr. Eva Adamíková Datum Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborObčanský a společensko vědní základ Tematický okruhDějiny světové filozofie Ročník3. ročník gymnázia

Podstata filozofie Obrázek 1.

Co se dozvíte? zda potřebuje člověk k životu filozofii, co je filozofie a filozofování, proč vznikla filozofie ve starém Řecku, co to je filozofické tázání, seznámíte se s filozofickými disciplínami

Filozofie – láska k moudrosti Přemýšlení o vlastních myšlenkách Názory na vznik světa Nauka o způsobech poznávání tohoto světa Kladení otázek Zpochybňování a prověřování všeobecně přijímaných a samozřejmých pravd Filozofie každodenní život problematizuje

Filozofie má tři zdroje: údiv – pochybování – nejistotu Svět každodennosti je svět obstarávání Vystačíme v něm se „selským rozumem“ Nástrojem myšlení je jazyk Každým jazykem vidíme svět jinak Každý člověk zažije vytržení z každodennosti, otřes, vykolejení Chvíli, kdy se život problematizuje

Na úzkost a nejistotu může člověk reagovat několika způsoby: – Útěk do anonymity (drogy, sekty atd.) – Obrat k částečnému smyslu (péče o rodinu, zájem o práci) – Posílením víry (alespoň jedna jistota) – Otevřením se světu, jeho problematičnosti, cestě hledání…

I. Kant (1724 – 1804) – Co je člověk? – Co mám dělat? – Čemu mám věřit? – V co mohu doufat?

Teleologie je filozofický názor, že společenský vývoj má svůj cíl – účel Účel, který je dán logem, Bohem, duchem či vnitřními zákonitostmi…

Vznik filozofie Mezopotámie a Egypt byly zemědělské říše Společnost byla detailně organizována Společenský řád byl považován za trvalý, neměnný Lidé byli závislí na vegetačním cyklu Ve starověkém Řecku nastává jiný způsob obživy Řemeslo a obchod

Je rozrušováno kolektivní mytologické myšlení Společnost více „experimentuje“ Více využívá individuálních znalostí, schopností, vynalézavosti Vzniká relativní nadbytek volného času Řekové volný čas nazývali „schole“ Sloužil ke sebevzdělávání a sebezdokonalování

Mýtus Řecky mýthos je vyprávění, příběh Předvědecký a předfilozofický přístup ke společnosti Mýty mohou variovat, mohou být opravovány Mýty zahánějí čas a strach Mýty něco vysvětlují, dávají člověku informace o světě, přírodě, člověku

Mýty mají kolektivní zkušenost Nemají konkrétního autora Mýty nechtějí být pravdivé, nýbrž přijatelné Mýtické myšlení žije dále Náš každodenní život je prostoupen mýty Jednoznačnost racionálního myšlení je zpochybňováno…

Mýtus se oddělil od řeči rozumu v 7. – 6. stol. př. Kr., kdy filozofové hledali pro události v kosmu jiné než mytologické zdůvodnění Hledali odpovědi na otázky po řádu tohoto světa – kosmologie Hledali odpovědi na otázky po vzniku tohoto světa - kosmogonie

Disciplíny filozofie Teoretické: Ontologie – nauka o jsoucnu, bytí – Bytí – vše, co kolem sebe vidíme, na co můžeme pomyslet, jakási síla, aktualita, intenzita, která vše udržuje v nějaké časové a prostorové určitosti – Jsoucno – vše, co má nějakým způsobem podíl na bytí – Tento podíl nazýváme existencí

Idealismus – jsoucno je ve své existenci závislé na nějakém nemateriálním, duchovním principu Materialismus – všechno jsoucí má materiální povahu, fyzikálně vykazatelné vlastnosti Monismus – jediný základní princip Dualismus – dva principy, tělesný a duchovní Pluralismus – učení o více na sobě nezávislých principů

Gnozeologie – teorie poznání Racionalismus – rozum Empirismus – zkušenost Senzualismus – smyslovost Solipsismus – z lat. solus – sám, ipse – on sám, pouhý Intuice – bezprostřední zážitek náhlého poznání

Přírodní filozofie – filozofická nauka o přírodě Filozofická antropologie – filozofická nauka o člověku Filozofická teologie - filozofické označení nauky o Bohu

Praktické disciplíny: Etika – nauka o morálních normách a jednání Poetika – nauka o tvořivé činnosti, např. estetika

Otázky: 1.Kdy a proč končí mýtické období v dějinách lidstva? 2.Vysvětli rozdíl mezi bytím, jsoucnem a existencí. 3.Jakým způsobem poznává člověk tento svět? 4.Existují dnes mýty? 5.Co to je kosmologie? 6.Co to je kosmogonie?

Odpovědi 1.V 7. – 6. století př. Kr., kdy přestaly lidem stačit mýty, jako odpovědi na jejich otázky. 2.Bytí – vše, co kolem sebe vidíme, na co můžeme pomyslet, jakási síla, aktualita, intenzita, která vše udržuje v nějaké časové a prostorové určitosti. Jsoucno – vše, co má nějakým způsobem podíl na bytí. Tento podíl nazýváme existencí.

3.Člověk poznává svět rozumem, smysly, zkušenostmi, intuicí. 4.Ano, i dnes existují mýty. (Zaručené pravdy, kdy neznáme autora výpovědi) 5.Kosmologie je nauka o řádu tohoto světa. 6.Kosmogonie je nauka o vzniku tohoto světa.

Zdroje: ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, ISBN BLECHA, Ivan a kol. Filozofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN BLECHA, Ivan. Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, ISBN STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN

TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha: COWI Praha 4, V jehličí 1, 1996, ISBN 8O Obrázek 1.: AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ons/3/31/Anonymous_- _Diogenes_brings_a_plucked_chicken_to_Plat o.jpg