Nejstarší české literární památky Literární výchova - 7. ročník

Nejstarší české literární památky Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová Použitá literatura: A. Bauer: Čeština na dlani – přehled světové a české literatury/ český jazyk, nakladatelství Rubico, 2005. J. Soukal: Literární výchova pro II. stupeň základní školy a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, SPN Praha, 1998. J. Košťák: Literatura 1. díl, Fortuna Praha, 1994. R. Bláhová a kol.: LITERATURA pro 1. ROČNÍK STŘEDNÍCH škol, Didaktis, 2008.

ÚZEMNÍ VÝVOJ VELKÉ MORAVY První literární památky na našem území vznikly v 9. st. v době největšího rozsahu velkomoravské říše. ÚZEMNÍ VÝVOJ VELKÉ MORAVY Morava za Mojmíra a Rostislava do roku 870  Svatoplukovy výboje v letech 882-892 (Panonie) Území dočasně poplatná Svatoplukovi (Polabští Srbové) Expanze Moravy za Svatopluka po roce 874  Svatoplukovy výboje v letech 882-892 (Vislané) Rozsah středočeského mini- knížectví prvních Přemyslovců

Středisky vzdělanosti kláštery chrámy Literatura pro: příslušníky církevních kruhů (byli i jejími autory – uměli číst, psát, počítat)

Jazyk nejstarších literárních památek staroslověnština – do 11. století nejstarší spisovný jazyk Slovanů užili ji bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj pro překlady Starého a Nového zákona pro svou misi na Velkou Moravu (Šlo o slovanské nářečí z okolí makedonské Soluně, odkud oba bratři pocházeli. Moravské nářečí v 9. st. bylo natolik blízké dialektu soluňskému, že porozumění nečinilo žádné potíže) 863 příchod K. a M. na VM na pozvání knížete Rastislava (mise měla politický podtext)

Hlaholice písmo, které vytvořil Konstantin na základě malých písmen řecké abecedy - 1. slovanské písmo Cyrilice nové písmo sestavené po Konstantinově smrti jeho žáky za použití grafémů velké velké řecké abecedy název na počest jejich učitele základem písma užívaného v Rusku, na Ukrajině, v Bělorusku a Bulharsku (azbuka), užívá ji i srbština a makedonština (cyrilice)

Konec staroslověnštiny po Metodějově smrti (6. dubna 885) byli Konstantinovi i Metodějovi z Velké Moravy vyhnáni, odešli zej. na jih ve 30. letech 11. st. založen Sázavský klášter = stsl. užívána jako liturgický jazyk, ale 1097 zrušen == stsl. zakázána, mnoho písemných památek zničeno

Staroslověnské památky překlady legendy = životopisy světců = vypráví o životě, skutcích, zázracích a mučednické smrti světců, kteří pro křesťanskou víru přišli o život. Historické údaje se přitom proplétají s fantazií autorů. Život Konstantinův a Metodějův (označovány jako Panonské legendy)

legenda o sv. Václavu

píseň Hospodine, pomiluj ny (Pane, smiluj se nad námi) z poč. 11. st. stsl. se prolíná s češtinou (protože písemný doklad je dochován až ze 14. století píseň se obrací k Bohu o zajištění úrody a míru v zemi (zpívala se v kostelech, ale také před bitvami, neboť píseň je vhodná pro sborový zpěv, 8 veršů, postrádá rým, členění do strof) Traktát o písni Hospodine, pomiluj ny

2. literatura psaná latinsky – vyvíjí se souběžně stsl. literaturou jednoznačně dominuje po zániku stsl. tvorby na Sázavském klášteře (1097) - rozšířené bylo kazatelství (texty byly zapisovány latinsky, ale kázalo se podle nich česky) - dějepisectví má vysokou úroveň Obsah tvorby se nemění: náboženské texty legendy anály (= letopisy=) – průběžně zaznamenávají události roku kroniky Sázavský klášter

Kristiánova legenda – Život a utrpení sv. Václava a jeho babičky Ludmily ) konec 10. st.) líčí počátky českého státu pojednává o životě sv. Ludmily a sv. Václava i když je psána latinsky, je jakousi obranou stsl. vzdělanosti

kroniky – Kosmova Kronika česká Kronika = pravidelný zápis událostí v jejich časové posloupnosti (širší záběr) Kosmas – nar. 1045 ?, + 1125 v Praze studoval v Praze a pak v belgickém Lutychu vysvěcen na kněze kanovníkem, později děkanem pražské kapituly svatého Víta na svou dobu velice vzdělaný (znal dobře nejen čes. minulost, ale také antiku) jako vysoký církevní hodnostář ve službách čes. panovníků navštívil mnoho cizích zemí (Uhry, Německo, Itálii) český kronikář zakladatel čes. dějepisectví (Fr. Palacký ho nazval čes. Herodotem)

Kronika česká (Chronica bohemorum) zachycuje nejstarší čes. dějiny od příchodu praotce Čecha až do své smrti (1125) je zpracována jako historický zápis, ale je to i umělecky působivé literární dílo (pověsti, popisy událostí, dialogy, přísloví, verše) psaná latinsky, ale objevují se v ní i česká slova i české odkazy a reálie

První strana kroniky, figurální Iluminace, Pražský hrad s postavami Čecha a Lecha

3 části kroniky V první knize jsou zachyceny příběhy z doby pohanské z tzv. bájného vypravování starců. mytologické počátky lidstva (o potopě světa, o zmatení jazyků) počátky českých dějin (o praotci Čechhovi, Krokovi a jeho dcerách Kazi, Tetě, Libuši, o pokřtění Bořivoje, o Boleslavu I., II., II. až po smrt knížete Jaromíra v roce 1038)

Druhá kniha zachycuje to, co se Kosmas dozvěděl z vypravování pamětníků Začíná výpravou Břetislava do Polska, vyzdvižením ostatků sv. Vojtěcha a jejich převezením do Prahy a končí rokem 1092, kdy krátce vládl kníže Konrád. kníže Břetislav sv. Vojtěch

Třetí kniha přináší události, které Kosmas sám zažil (1092-1125). vláda Břetislava II., sváry mezi Přemyslovci, násilné křtění Židů, vyvraždění Vršovců

Kosmovi pokračovatelé - neznámí Kanovník vyšehradský Mnich sázavský Nedosáhli však Kosmovy úrovně.

Ačkoliv kněz, byl Kosmas ženatý, a měl dokonce syna Jindřicha. Musíme však dodat, že v té době nebyl ještě celibát běžný.

Téma: Nejstarší české písemné památky – 7. roč. Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional SMART Notebook Zoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra Sýkorová ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)