Trestní právo v pohledu právní archeologie JUDr. Vilém Knoll, Ph.D. Katedra právních dějin Fakulta právnická Západočeská univerzita v Plzni

Právní archeologie – vývoj oboru tři základní směry zkoumání: ilustrace symbolika (význam gest a jednání) hmotné předměty (jejich právní význam)

Počátky moderní právní archeologie - Německo Jacob Grimm Deutsche Rechtsaltertümer 1828 Karl von Amira Grundiss des germanischen Rechts 1889 Claudius von Schwerin Einführung in die Rechtsarchäologie 1943

Počátky moderní právní archeologie – další země Francie J. Michelet Origines du droit francąis dans les symboles et les formules du droit universel 1837 Polsko Witold Maisel Archeologia prawna Polski 1982 Archeologia prawna Europy 1989

Právní archeologie – české země existuje řada drobných prací či pasáží v rámci větších děl například: Bohuslav Balbín August Sedláček Václav Vaněček Karolina Adamová

Právní archeologie – české země větší monografická zpracování: - pokus o soupis dochovaných pranýřů: Richard Horna – Pranýř (1941, 1956) - pokus o soupis dochovaných památek souvisejících s trestním právem: Jindřich Francek a Tomáš Šimek – Hrdelní soudnictví českých zemí. Soupis pramenů a literatury (1995)

Právní archeologie – české země - soupis smírčích křížů: Jaroslav Vít a kolektiv - Kamenné kříže Čech a Moravy (1997, 2001); Dodatky (2007) Této problematice se věnuje Společnost pro výzkum kamenných křížů při Muzeu Aš

Právní archeologie – české země přehledové a další práce: - symbolika spravedlnosti: Karolina Adamová a Jiří Šouša – Spravedlnost v českém výtvarném umění (2004) - konference o právní symbolice: Symbol a symbolika v právu, usp. K. Brzobohatá a T. Tyl (2006)

Právní archeologie – české země regionální plošné výzkumy: soupisy památek trestního práva (popraviště, pranýře): Bechyňský kraj – Daniel Kovář Prácheňský kraj – Jiří Fröhlich

Právní archeologie – české země Pokus Václava Vaněčka o vytvoření specializovaného právněarcheologického pracoviště nakonec neměl úspěch (v roce 1967 vytvořená pracovní skupina fungovala jen krátce). Dnes se této problematice systematicky nevěnuje žádné odborné pracoviště.

Právní archeologie členění hmotných pramenů ústavně a administrativně právní majetkově právní soudněprocesní (netrestní) trestněprávní dle K. Adamové

ústavně a administrativně právní prameny symboly moci vládní a výkonné korunovační klenoty, úřední hole, meče, korouhve, praporce, rychtářská práva, cechovní ferule, úřední uniformy, obsílky budovy - sněmovní budovy, mýtnice, celnice, solnice, pošty, mincovny

majetkově právní prameny označení hranic nemovitostí (mezníky) vzorové míry a váhy rabuše (vrubovky) železné krávy

soudněprocesní (netrestní) prameny předměty související se soudním řízením soudní budovy a místa konání soudů oděvy soudců symboly soudu a spravedlnosti

trestněprávní prameny budovy (věznice, mučírny, katovny) ostatní nemovité památky (popraviště, pranýře) movité památky (nástroje mučící a nástroje sloužící k výkonu trestu – popravčí, mrzačící, zajišťující)

Právní archeologie nehmotné prameny problematika právních symbolů problematika symboliky právního jednání problematika právněarcheologických aspektů písemných památek

Právní archeologie a trestní právo Zaměříme se na vybrané oblasti souvisejících zejména s hrdelním právem Základní přehled jednotlivých druhů hmotných památek a jejich typologie

Jost Auler, Hrsg. Richtstättenarcheologie (2008) Popraviště - výzkum Popravištím je věnována v poslední době pozornost zejména ze strany archeologů. Základní středoevropskou publikací, shrnující dosavadní znalosti, je: Jost Auler, Hrsg. Richtstättenarcheologie (2008)

Popraviště – výzkum v ČR rozvoj v na přelomu 20. a 21. století: Bečov nad Teplou – Petr Sokol Plzeň – Petr Sokol a Jan Hajšman Rožmberk nad Vltavou – Daniel Kovář Vodňany – Pavlína Mašková a Jan Michálek

Popraviště – základní druhy Šibenice (Galgen) místa sloužící k výkonu trestu smrti zejména ve formě oběšení Stínadla (Rabenstein) - místa sloužící k výkonu trestu smrti zejména ve formě setnutí hlavy

Šibenice - typologie šibenice kolínková šibeniční kříž šibenice vidlicová (dvoupilířová) šibenice tří a více pilířová šibenice studniční

Archeologický výzkum popravišť Nejznámějším evropským výzkumem je Emmenbrücke u Luzernu (Švýcarsko) z roku 1987. Jde o trojbokou zděnou šibenici v areálu mrchoviště, v jejímž okolí byla nalezena mimo jiné řada skeletů popravených osob. Byla využívána v 16. až 19. století.

Bečov nad Teplou Známým českým výzkumem je Šibeniční vrch u Bečova nad Teplou (Karlovarský kraj) z roku 2002-2003. Jde o zděnou šibenici kruhového půdorysu o průměru 4,8 m ve výrazně dominantním postavení nad městem. Původně snad kolem 3 m vysoká s několika (3?) pilíři, přístupná vchodem s uzamykatelnými dveřmi. Ve vnitřním prostoru jednotlivé lidské kosti několika jedinců. Přestala být využívána v 18. století.

Pozůstatky skeletů pohozené v okolí popravišť Primární poškození skeletů v souvislosti s popravou

Vězeňské prostory a jejich zajištění

Nástroje sloužící k útrpnému výslechu - palečnice - španělská bota - žebřík

Nástroje sloužící k výkonu hrdelního trestu - popravčí meče - kolo k lámání

Nástroje sloužící k výkonu potupného trestu - pranýř - „housličky“ - kláda - potupné masky

Smírčí kříže

Konec Děkuji za pozornost vknol@kpd.zcu.cz