Půda

Vznik půdy Horniny a nerosty tvoří pevný obal Země. Nejsou ovšem stále stejné, postupem času se mění. Působí na ně teplota, voda, vítr, sluneční záření, dokonce i kořeny rostlin.

Horniny se postupně rozpadají, drobí se na menší části Horniny se postupně rozpadají, drobí se na menší části. Tento proces se nazývá zvětrávání.

Voda se dostává do skuliny, zamrzá, hornina pod tlakem ledu praská. -15°C

Kořeny rostlin a stromů vrůstají do skulin a škvír v hornině Kořeny rostlin a stromů vrůstají do skulin a škvír v hornině. Ta se pomalu rozpadá.

Zvětrávání vápence Hornina zvětrává, vzniká půda.

Hornina se změnami teplot a působením kořenů rostlin drolí.

Zvětráváním pískovce vzniká skalní město. Voda zatéká do rýh ve skále a stále ----------------je zvětšuje. -----------------Zde vzniká půda.

Zvětrávání pískovce

Rozdrolená hornina Půda vzniká zvětráváním hornin.

? Zamysli se a řekni, co všechno tvoří půdu. Správnou odpověď najdeš na další straně.

Složení půdy částečky hornin a minerálů voda vzduch zbytky těl rostlin a živočichů živočichové žijící v půdě Zbytky těl rostlin, hub a živočichů se postupně rozpadají a tvoří HUMUS. Půda je úrodnější, čím více humusu je v ní obsaženo. Podle úrodnosti dělíme půdu na 1. černozem ( nejúrodnější) 2. hnědozem 3. podzol ( nejméně úrodná půda)

Kořeny stromů zasahují do půdy Kořeny stromů zasahují do půdy. Je-li v půdě málo vzduchu, kořeny nemohou dýchat. Rostlina pak hyne. Půda se provzdušňuje kypřením. Při kypření vznikají v půdě dutinky vyplněné vzduchem. kořen voda horniny a nerosty vzduch

Živočichové v půdě Žížala obecná Je pro nás užitečná. Prolézá půdou a tím ji provzdušňuje.

Krtek obecný Může škodit na záhonech vyhrabáváním chodbiček. Živí se hmyzem, žížalami, slimáky. Je pro nás užitečný tím, že požírá i živočichy, kteří v půdě okusují kořeny rostlin. Může škodit na záhonech vyhrabáváním chodbiček.

Význam půdy Půda má pro člověka i pro přírodu velký význam. Pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě. Na úrodné půdě člověk pěstuje různé plodiny: zeleninu, pšenici, kukuřici, řepku olejku, brambory atd. Do půdy se vsakuje dešťová voda. Voda, která se nemá kam vsáknout, může rychle stékat do koryt řek a potoků (zvláště jsou-li regulovány) a způsobit povodně.

Autor prezentace: Mgr. Martina Hanzlíková Autor snímků ( kromě č. 8, 15): Mgr. Martina Hanzlíková snímek č. 15 : http://www.naturfoto.cz/krtek-obecny-fotografie-1502.html obrázek č. 8 - Přírodopis 4 pro 9. ročník ZŠ Mineralogie a geologie str. 43 SPN 1998, Fortuna