Teorie mezního užitku Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Teorie mezního užitku Užitečnost roste s množstvím spotřebovaného zboží. (Užitečnost každého zboží je základním předpokladem pro jeho spotřebu). Celková velikost užitečnosti je vyjádřena celkovým užitkem, který s každou další spotřebovanou jednotkou zboží roste o menší přírůstek.
Teorie mezního užitku Jak množství spotřebovaného zboží roste, snižuje se přírůstek užitečnosti. Růst celkového užitku se zpomaluje, jak roste množství spotřebovaného zboží a jak se snižuje touha spotřebitele po něm, což se odráží v klesajícím ohodnocení každé další jednotky zboží.
Gossenův zákon Mezní užitečnost představuje přírůstek užitečnosti dosažený poslední jednotkou spotřebovaného zboží.
Celkový užitek Množství Q Užitečnost U
Mezní užitek Množství Q Užitečnost U Mezní užitek
Maximální uspokojování potřeb Každé zboží je požadováno až do okamžiku, kdy mezní užitečnost poslední koruny na ně vydané je přesně stejná jako mezní užitečnost poslední koruny vydané na jiné zboží
Pravidlo maximalizace užitku Spotřebitel musí využít své omezené důchody tak, aby uspokojil různé potřeby. Činí tak alokací (rozdělením) svých důchodů tak, aby užitečnost poslední vydané jednotky peněz byla shodná pro všechny druhy zboží.
Naturální chápání Spotřebitel se vybírá například z 10ti různých druhů zboží a vzhledem ke svému důchodu si může koupit pouze 5 druhů. Proto si vybere těch 5 druhů zboží, u kterých předpokládá, že jejich nákup mu přinese stejný přírůstek celkového užitku neboli stejný mezní užitek.
Mezní užitečnost důchodu spotřebitele Obecná mezní užitečnost na 1 korunu důchodu u všech druhů zboží a služeb. Přírůstek užitečnosti důchodu dosažený přírůstkem spotřeby o 1 korunu důchodu.
Teorie mezního užitku Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí