Mgr. Josef Ledvoň, 2009 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Trepanace: 5000 př. Kr. Léčba bolestí hlavy, zlomenin lebky a duševních stavů Přežilo cca 80 % pacientů -

Mumifikace, Egypt: 3000 př. Kr. Nejdříve se vytahoval nosní dutinou mozek. Někdy také očnicemi nebo umělými otvory v lebce. To prováděl tzv. otvírač lebek

15. a 16. století: Umělci poznávají anatomii člověka Tajné pitvy, později veřejné Leonardo da Vinci

F. J. Gall (1758–1829): Odhad, kde sídlí morálka, jazyk, vidění, vnímání… Nepřesné, nevědecké

Phineas Gage: 13. září 1848 utěsňoval Phineas Gage (23), předák železničních dělníků, kovovou tyčí nálož. Výbuch vymrštil 3 cm silnou, 109 cm dlouhou tyč, ta prošla horní čelistí, očnicí a lebeční klenbou z levé strany a dopadla o mnoho metrů dále. Gage nabyl vědomí krátce po nehodě, mluvil, s pomocí schopen chůze. Přežil, zemřel r

Mozková stimulace a další metody zobrazení: Přímé ovlivňování částí mozku el. proudem (elektrody) MRI – magnetická rezonance

Chráněn lebkou, „vlašský ořech“, 1300–1500 gramů Měkká šedavá hmota, 78 % voda, vymezená centra Obsahuje asi 100 miliard buněk – neuronů Jsou spojeny – synapsemi – 10 na čtrnáctou spojů! Komunikují elektrochemicky STAVBA MOZKU ČLOVĚKA prodloužená mícha limbický systém MEZIMOZEKMALÝ-ZADNÍ MOZEK CITOVÝ MOZEK VELKÝ-PŘEDNÍ MOZEK MOZEK ROZUMU temenní lalok temenní lalok – zadní týlní lalok čelní lalok spánkový lalok podvěšek mozkový - hypofýza most Varolův mozeček - cerebellum hrbol mozkový - thalamus šišinka mozková - epifýza podhrbolí - hypothalamus

Obsahuje asi 100 miliard neuronů – buněk Jsou spojeny – synapsemi – spojů! Komunikují elektrochemicky Ukázka neuronů:

Vymezení důležitých center : Motor cortex – oblast motoriky Sensory cortex – smyslová oblast Visual cortex – oblast vidění Cerebellum – mozeček Speech int. – řečová oblast – smysl řeči Auditory cortex – oblast slyšení Broca's area – oblast kontroly řeči Prefrontal cortex – prefrontální kůra

Levá hemisféra Pravá hemisféra Propojení s pravou stranou tělaPropojení s levou stranou těla Integruje mnoho vstupů najednouJedná se o vstupy „one at a time“ Zpracovává informaci lineárním způsobem Zpracovává informaci šířeji a simultánněji, kontext Chápání časuVnímání prostoru Verbální vyjadřování Gesta, pohyby obličeje a nonverbální vyjadřování – „body talk“ Aritmetické operaceSouvislosti a matematické operace Rozpoznávání slov, písmen a číselRozpoznávání míst, obličejů, objektů a hudby Logické a analytické myšleníIntuitivní a holistické myšlení Rozvažování, úvahyTouhy, sny a přání Rozhodující pro spisovatele a inženýryRozhodující pro herce, řemeslníky a hudebníky Diplomová práce „Informace jako psychofyziologický jev a proces.“ J. Ledvoň, 2006

V mozkové kůře má každý prst ruky své „políčko“. Fantomová končetina mívá obvykle fyziologickou polohu, která se může měnit... Fantom může mít zaťaté prsty. Pacienti udávají bolesti dané "vrůstáním" nehtů nebo prstů do dlaně... Přibližně v polovině případů, zejména po ztrátě horních končetin, fantom mizí "teleskopicky", jako když mizí užší díl skládacího dalekohledu v dílu širším - "zmenšuje se". Nově se zjistilo, že fantomové končetiny prožívají i děti a mladí lidé, kteří se narodili bez končetiny. (Zrcadla systém) Autor © Josef Ledvoň

Pacient... sice viděl, ale zrakově předváděné předměty nepoznával... například nechápe, že různé druhy lokomotiv, které vidí na obrázku, plní stejnou funkci... vidí, ale nepoznávají známé tváře, v zrcadle nepoznají ani tvář vlastní. Jakmile... nalévají z konvice do šálku čaj, obvykle přelijí. Proud čaje vidí jako oblouk zamrzlé tekutiny... nerozlišují, že se blíží auto. Nejprve je spatří v dálce, vzápětí auto "vyskočí" přímo před nimi.

„Některé hluboké struktury byly zachovány, ale mozková kůra byla z 95 procent pryč. Chyběla centra pro pohyb, poznávání a chování,“ uvedl lékař. Jediným vysvětlením bylo, že se mozek přeprogramoval a zbývající polovina převzala některé jeho funkce. Autor © Josef Ledvoň

Charles slyšel ty chirurgy mluvit... Zrovna chtěli začít operovat. Cítil na břiše něčí prsty. Po nich přijde nůž. Ale to není možné. Musí jim říci: Neřezat! Jsem pořád vzhůru! Prosím, ještě ne! Slova se mu vytvořila v mozku, ale cesta hlasovým aparátem byla zablokovaná. Ležel tam bez hnutí a němý, když se mu čepel zařízla do masa. Bolest ho vyrazila ven z jeho těla... Stav, kdy je pacient během operace při vědomí, je uznaný problém. W. D. Keidl propočetl, že množství informací přicházejících do CNS je 10 9 bitů za sekundu. Aktuální myšlení svým pohybem a srovnáváním redukuje toto úžasné množství na desetimiliontinu, tj. na 10 2 bitů za sekundu.

Poznávání světa = odkrývání skutečnosti/reality Svět vnímáme smysly Co je realita? Vnímání nekoresponduje vždy s realitou! Smysly nás mohou klamat, nezaznamenají vše Sokol vidí holuba na vzdálenost až 8 km! Autor © Josef Ledvoň

Smysly nás mohou klamat, nezaznamenají vše Člověk má v nose 5 až 15 milionů receptorů, pes jich má 125 až 250 milionů! Psi mají také čtyřikrát větší mozkové centrum zodpovědné za zpracování čichových vjemů. 80% úspěšnost – dle dechu rozeznají rakovinu 99% – odhalení rakoviny plic Slyšení člověka a zvířat v Hz Autor © Josef Ledvoň

Vnímáme všichni svět stejně? Vliv zkušeností, osobnost - Vygotsky: „…dítě myslí tak, jak vnímá, kdežto dospělý člověk vnímá tak, jak myslí.“ Mozek sám dotváří svět, vysvětluje jej… Realita nemusí být skutečností, ale iluzí, simulací Matrix

Rorschach test – co v obrázcích vidíš, to prozradí tvou psychiku, udělej si TEST!…

Jak mozek vnímá psaný text V SUOIVSOLTSI S VZÝUKEMM NA CMABRIDGE UINERVTISY VLŠYO NJAVEO, ŽE NZEÁELŽÍ NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JEDNIÁ DLEŮITŽÁ VĚC JE, ABY BLYY PNVRÍ A PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK MŽŮE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO PŘOÁD BEZ PORLBMÉŮ PEŘČETŠ. JE TO PROTO, ŽE LDIKSÝ MEZOK NETČE KDAŽÉ PENSÍMO, ALE SVOLO JKAO CLEEK. ZJÍAMVAÉ, ŽE ??? Scienceworld – online. Pořadí písmenek. Dostupné z:

Platón (427 př. Kr. – 347 př. Kr.) – podobenství o jeskyni

R. Descartes (1596–1650): „… nepřijmout nikdy žádnou věc za pravdivou, již bych s evidencí jako pravdivou nebyl poznal.“ … „Ale protože nás naše smysly někdy klamou, rozhodl jsem se předpokládat, že není věci, která by byla taková, za jakou nám ji podávají.“ I za předpokladu klamnosti všeho je nutné, aby on, který myslí, existoval a nemůže si představit, že vůbec není. --- MYSLÍM, TEDY JSEM. --- Autor © Josef Ledvoň

Za každou tváří je JÁ... ale co najdeme v tom prostoru za obličejem, až se tam podíváme?... nic jiného než hmotná substance: maso a krev a kost a mozek... nic v tom není. Nikdo tam není. Mám jasnou představu o hmotných součástech mozku... Ale jak náš mozek tvoří ten soukromý pocit vědomí sebe sama... to je záhada. Jak vyvstane duševní z hmotného? Jak lze subjektivní prožitek uvést v soulad s tou mokrou hmotou zaplňující lebku?... jak se duševní příhody zrodí z fyzikální hmoty? "Já" hledí dovnitř a nenachází nic než neurony. Jak se hmota, maso stane myšlením? - Paul Broks, neuropsycholog

Klinická smrt (NDE – Near Death Experience) Opouštění vlastního těla, setkání se "světlem" a panoramatický přehled dosavadního života Světlo jako anděl či Kristus (teplo, přijetí, láska) Malé procento chlad, strach, zvířata, hrůza Téměř vždy změna života, zájem o Boha, druhé lidi

PAMĚŤ Přesnou kapacitu lidské paměti (jako úložiště dat, informací) zatím nedokážeme určit, nicméně několik pokusů o určení této kapacity učiněno bylo. Y. Wang (2003) vycházel při svém matematickém výpočtu kapacity paměti z množství neuronů a spojení mezi nimi. Nakonec dochází k tomuto pozoruhodnému výsledku: „… objem paměťové kapacity může řádově dosahovat až bitů.“ Uvádí se také číslo cca 1000 terabajtů... = 1 milion GB! Téměř terabajtů operační paměti a trilionů operací za sekundu. Takto výkonný by musel být superpočítač, aby byl podle vědců srovnatelný s lidským mozkem...

PAMĚŤ Žena s přezdívkou „lidský kalendář“ si od roku 1980 dokáže vybavit naprosto přesně kterýkoli den. Přesně popisuje, s kým se potkala, co dělala, jaké bylo počasí a co měla k večeři. „Někdo se mě zeptá třeba na prvního května Řekne jen to datum a najednou... bum! Ten den mi zničehonic naskočí v hlavě.“ … „Nepotřebuji žádné triky, žádné počítání zpátky nebo dopředu. Je to, jako bych si v hlavě nastavila video s tím dnem a přehrála si ho.“ Na otázku, jaké bylo počasí na Velikonoční pondělí od roku 1980 do roku 2003, poskytla bezchybný přehled, k němuž poznamenala, co které Velikonoce dělala. Byla schopna okamžitě uvést data světových událostí, lokálního zemětřesení či den, kdy se v televizi vysílala poslední epizoda seriálu Dallas. Své schopnosti si prý poprvé začala uvědomovat v roce 1978, kdy jí bylo dvanáct let. „Nedá se to zastavit ani kontrolovat, je to krajně vyčerpávající. Každý den se mi v hlavě přehrává celý můj život a přivádí mě to k šílenství,“ uvedla. Kim Peek – zná zpaměti přes 7600 až knih, přečte knihu za hodinu a 99 % si přesně pamatuje – i encyklopedie + telefonní seznamy; Rainman

SPÁNEK Elektrofyziologicky se v podstatě dělí na 6 základních stadií, fází: Bdělý stav (přibližně 5 % spánku člověka) Non-REM I (svalové napětí se snižuje, oči se pomalu pohybují, na hlasité zvolání reagujeme, 5 % spánku) Non-REM II (oči se již nepohybují, lehký spánek až 45–50 % spánku) Non-REM III (oči se nepohybují, 5–10 % spánku) Non-REM IV (spánek s pomalými vlnami, oční pohyby nepřítomné, svalstvo uvolněné, 10–15 % spánku) REM (rapid eye movements, rychlé pohyby očí, úplná ztráta svalového napětí, aktivace zrakové kůry, intenzivní snění, 20–25 % spánku) 25 % doby, kterou zdraví dospělí lidé spí (to je střední doba trvání paradoxního spánku), se tedy mozek doslova dře. Proč?

SNY A. Faraday napsal, že v evropské civilizaci jsou nejčastějšími tématy snů padání, létání, zkoušky, ztráta zubů, ztráta hodnot, nalezení hodnot a sexuální sny K. Pstružina: „V jistém smyslu je mozek chamtivý po informacích, je požíračem informací, a pokud jimi není dostatečně zásoben, vytváří si je sám ze svých paměťových záznamů. Tak je vytvářeno mnoho imaginativních a fantazijních produktů.“ Člověk prospí téměř čtvrtinu života…

Nedostatek spánku NY diskžokej P. Tripp se 1959 rozhodl nespat 200 hodin, aby za to vydělal peníze na charitu. Odborníci testovali jeho psychické funkce. Po 50 hodinách bdění začaly mírné halucinace (např. smítka špíny považoval za štěnice). Po 100 hodinách upadl do deliria. Oblečení lékařů považoval za klubíčka chlupatých červů. Po 120 hodinách… byl dezorientován, nevěděl, kdo je a kde je. Po 200 hodinách již považoval lékaře za hrobníky. Po ukončení akce spal nepřetržitě 13 hodin. Halucinace i paranoia zmizely. I. D. Mendělejev po třech probděných nocích stále nemohl sestavit a uspořádat svou chemickou tabulku, a tak vysílen ulehl ke spánku a ve snu pak spatřil onu tabulku uspořádanou tak, jak bylo zapotřebí.

Vědci delfínům na různé části... nanesli značky... Do bazénu umístili zrcadlo... Delfíni si je i sebe v zrcadle opakovaně prohlížejí... Autoři pokusu soudí, že se tito delfíni v zrcadle poznávají. Jakmile se objeví u nenarozených dětí rytmus bdění - spánek, objeví se v průběhu spánku také REM fáze, mají sny. Co se jim zdá, není známo... Teprve kolem 4. roku života mají děti vyvinuto vědomí "já" - čili sebeuvědomování.

It's a Miracle! Firefighter Donald Herbert begins talking after 10 years after suffering a brain injury while fighting a fire in miraculously speaks his first words in over a decade! The father of four is now 40. Diskuze k problematice eutanazie; etický problém… Britští neurologové prokázali učení u pacientů, kteří jsou už půl roku v kómatu. Vystavili 22 pacientů zvuku a následně jim foukli do očí proud vzduchu. Zdraví dobrovolníci se v podobné situaci naučí rychle očekávat po zvuku nepříjemný náraz vzduchu, což se projeví zvýšeným napětím okohybných svalů. Lidé, kteří jsou v narkóze, podobné reakce nejsou schopni. Patnáct pacientů, kteří jinak prakticky nereagují na podněty z okolí, ale dokázalo spojit zvuk a závan vzduchu.

1) Co to byla trepanace; kdy a proč se prováděla? 2) Uveď důležité mezníky při zkoumání lidského mozku. 3) Z čeho je mozek složen, kolik váží? 4) Na co se zaměřuje pravá a na co levá hemisféra? 5) Co je to fantomová bolest; jak se dá pomoci? 6) Jak vnímáme realitu? Co naše smysly a realita? 7) Jak funguje Rorschachův test? 8) Jak se na svět díval Platón a Descartes (filozofie)? 9) Co je to klinická smrt? 10) Jaká je kapacita lidské paměti? 11) Co víš o spánku, jeho fázích; co víš o snech? 12) Co plyne z toho, že se někteří lidé po mnoha letech proberou z kómatu (problém eutanazie)?

 ATKINSON, Rita L. Psychologie. 2. vyd. Praha : Portál, s. ISBN  BROKS, Paul. Do země ticha. 1. vyd. Praha : Nakladatelství LN, s. ISBN  CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1 vyd. Praha : Karolinum, s. ISBN  DAMASIO, Antonio R. Descartesův omyl. Emoce, rozum a lidský mozek. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, s. ISBN s.  GREENFIELDOVÁ, Susan A. Lidská mysl. 1. vyd. Praha : Knižní klub a Balios, s. ISBN  KOUKOLÍK, František. Lidský mozek: funkční systémy: normy a poruchy. 2. vyd. Praha: Portál, s. ISBN  KOUKOLÍK, František. Machiaveliánská inteligence. 1. vyd. Praha : Makropulos, s. ISBN  KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. 1. vyd. Praha : Makropulos, s. ISBN  NAKONEČNÝ, Milan. Úvod do psychologie. 1. vyd. Praha : Academia, s. ISBN  PSTRUŽINA, Karel. Etudy o mozku a myšlení. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická, s. ISBN  PSTRUŽINA, Karel. Svět poznávání. 1. vyd. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, s. ISBN Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Všechny uveřejněné odkazy [citr, ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www:

Odkazy Všechny uveřejněné odkazy [citr, ]. Dostupné pod licencí Public domain na www: