VY_32_INOVACE_23-01 Zámořské objevy 1/ Obecná východiska
Význam zámořských objevů Měly zásadní ekonomický, politický a kulturní význam pro celý svět Velký civilizační zlom – považováno za konec středověku Dovoz drahých kovů – pokles ceny hodnoty peněz – cenová revoluce
Evropa zahájila své získávání dominantního postavení ve světě Její moc a vliv překročily hranice Evropy Dlouhodobý kontakt s odlišnými civilizacemi a kulturami
Rozbití středověkého obrazu světa – dosud netušená velikost Země – tvar koule, nikoli disku – prohloubení zeměpisných znalostí – rozvoj geografie i jiných vědeckých a technických disciplín
Mapa Země z roku 1459 (Benátky) Autor: PHG, Název: FraMauroMap.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:FraMauroMap.jpg
Příčiny zámořských objevů 1/Hospodářské: Rychlý rozvoj výroby v západní Evropě Snaha najít nové zdroje surovin – drahých kovů – evropská naleziště se vyčerpávala
Hledání nových odbytišť 1453 – Dobytí Konstantinopole Turky - narušena tradiční obchodní trasa Konstantinopol – Krym – Asie - ztížený obchod s Indií a Čínou
Obléhání Konstantinopole Mehmedem II. (1453 n.l.) Autor: Fausto Zonaro (1854–1929), Název: Edirne Kusatma Zonaro.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Edirne_Kusatma_Zonaro.jpg
poptávka po luxusním zboží – obchodovalo se s: hedvábím, koberci, porcelánem, drahokamy, kořením, drogami, otroky (obchod s otroky – jeden z nejvýnosnějších)
všeobecná podpora námořní plavby Zisky z těchto obchodů zůstávaly především v rukou obchodníků: italských (Janov, Benátky) – snaha o přístup k orientálním trhům, africké zlato
Arabové – prostředníci – obch Arabové – prostředníci – obch. trasa – Středozemní moře – Suezská šíje (arabské karavany) – po moři dále do Indie Evropa se je snaží z obchodu vynechat + později obsazení severu Afriky Osmany
snaha o nalezení přímého spojení s Indií snaha hledat nové trasy – spojenci – Portugalci a Španělé Španělé + Portugalci – vynikající loďstvo Janov + Benátky – zkušení kapitáni a námořníci
Příčiny zámořských objevů 1/Technické: Příprava na dálkové plavby lodě s hlubokým kýlem, stabilnější a lépe ovladatelné složitější stěžňový systém složitější systém plachtoví
kompas – navigace od 14. století astroláb – určování polohy pomocí hvězd astronomické tabulky prokázáno, že je Země kulatá – Martin Beheim – 1. globus – 1492 přesnější mapy světa
Behaimův glóbus Astroláb Autor: Alexander Franke, Název: Behaims Erdapfel.jpg Autor: Sage Ross. Název: Jean Fusoris planispheric astrolabe in Putnam Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Behaims_Erdapfel.jpg Gallery, 2009-11-24.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Jean_Fusoris_planispheric_astrolabe_in_Putnam_Gallery,_2009-11-24.jpg
Autor DUM: Mgr. et Mgr. Jakub Snášel Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. et Mgr. Jakub Snášel