České země v první polovině 19. století v rámci habsburské monarchie

Metternichovský absolutismus Od 1792 na trůnu František II., syn Leopolda II. Od 1804 uváděn jako rakouský císař František I. Habsburské soustátí 1806-1867 souhrnný název rakouské císařství

Metternichovský absolutismus 1811 občanský zákoník Kancléř Metternich – režim bránící reformám, potlačující odpor vůči císaři a státu Tajná policie, cenzura, státní dozor

Metternichovský absolutismus 1835 na trůn Ferdinand I. (Ferdinand V. jako český král) – poslední Habsburk, který se nechal korunovat českým králem - 1836 Místo Ferdinanda Dobrotivého vládla státní rada V radě největší vliv kancléř Metternich

Národnostní poměry Císařství – soustátí různých národů s odlišnou tradicí i stupněm hospodářského a kulturního vývoje Jádro tvořily rakouské a české země Uhry, s nimiž spojeno Chorvatsko, Slavonie, Sedmihradsko, Banát Dělením Polska – Halič a Bukovina Benátsko a Lombardie

Národnostní poměry Německy mluvící obyvatelstvo, Češi, Poláci, Slováci, Maďaři, Ukrajinci, Italové, Rumuni, Rusíni, Chorvaté, Srbové, Slovinci, židovská komunita Osvícenská snaha centralizovat říši –snaha o germanizaci jako posílení vídeňského centralismu, ale i jako snaha o usnadnění kooperace v hospodářském životě

Národnostní poměry Poněmčování státní správy a školství Tendence národního sebeurčení Úsilí neněmeckých národů o obnovu národního jazyka a literatury Nejusilovněji prosazovali své národní zájmy Maďaři

České národní obrození Konstituování moderního českého národa Česká a moravská šlechta – zemské vlastenectví Zájem o jazyk, minulost, zakládání učených společností a kulturních institucí

České národní obrození První období národního obrození – zájem o jazyk a národní minulost Čeština proniká na jeviště Česká expedice – Václav Matěj Kramerius – zrod české žurnalistiky Královská česká společnost nauk

České národní obrození Katedra češtiny na pražské univerzitě, založení polytechniky, konzervatoře, Vlasteneckého muzea v Praze a zemských muzeí v Brně a Opavě Nová generace, jejímž mluvčím Josef Jungmann Povznesení češtiny mezi jazyky s vysokou kulturou Rozvoj české vědecké terminologie (Purkyně, bratři Preslové)

České národní obrození Romantická idea slovanské vzájemnosti Rukopisy Ve 30. letech se skupina nositelů národního obrození rozšířila František Palacký, Pavel Josef Šafařík 1831 Matice česká Divadlo - Tyl

České národní obrození Spolky, besedy – 1846 Měšťanská beseda, 1833 Jednota k povzbuzení průmyslu v Čechách Myšlenka austroslavismu Karel Havlíček Borovský Stolní společnosti