PORUCHY MOBILITY V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI 15 Ošetřování nemocných PORUCHY MOBILITY V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI 15 Mgr. Jitka Hůsková www.zlinskedumy.cz

Anotace Materiál definuje základní terminologii, užívanou v problematice ošetřovatelské péče při následcích imobility na orgánových soustavách . Autor Mgr. Jitka Hůsková (Autor) Jazyk Čeština Očekávaný výstup 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova Imobilizační syndrom, smrtící komplikace inaktivity Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity Kombinované Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání odborné vzdělávání Typická věková skupina 16 - 19 let, večerní studium Vazby na ostatní materiály Je součástí OSN

MOBILITA A IMOBILITA POHYB: IMOBILITA: ZÁKLADNÍ ATRIBUT ŽIVOTA ZÁKLAD NEZÁVISLOSTI OCHRANA PŘED NEMOCÍ PRODLOUŽENÍ ŽIVOTA POZITIVNÍ EMOCE IMOBILITA: ZÁVISLOT ZRANITELNOST SNÍŽENÍ SEBEÚCTY BEZMOCNOST ZHORŠENÍ ORGÁNOVÝCH FUNKCÍ (NE) EFEKTIVNÍ TĚLESNÁ A DUŠEVNÍ ROVNOVÁHA

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POHYB FYZIOLOGICKÉ FAKTORY: funkční schopnost pohybového aparátu, funkční schopnost smyslových orgánů, věk, nemoc… PSYCHICKÉ FAKTORY: emocionální ladění, typ osobnosti, sebeúcta... SOCIÁLNĚ KULTURNÍ FAKTORY: způsob života, povolání, role, finanční možnosti... PROSTŘEDÍ: roční období… FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POHYB

FYZIOLOGIE HYBNOSTI MECHANIKA TĚLA ZÁKLADEM HYBNOSTI JE SVALOVÝ TONUS OPĚRNÝ MOTORICKÝ SYSTÉM postojové a vzpřimovací reflexy řídí retikulární formace, statokinetické čidlo, vestibulární ústrojí, mozeček. POHYBOVÝ MOTORICKÝ SYSTÉM úmyslné pohyby řídí mozková kůra, bazální ganglia, mozeček. MECHANIKA TĚLA EFEKTIVNÍ KOORDINOVANÁ A BEZPEČNÁ FUNKCE TĚLA PŘI POSTOJI, POHYBU A UDRŽOVÁNÍ ROVNOVÁHY BĚHEM POHYBU.

NESCHOPNOST DISABILITA PŘETRVÁVAJÍCÍ DUŠEVNÍ nebo FYZICKÁ PORUCHA ČINNOSTI, BRÁNÍCÍ ČLOVĚKU VYKONÁVAT NORMÁLNÍ ŽIVOTNÍ a PRACOVNÍ AKTIVITY. I M O B I L I T A PŘÍČINY IMOBILITY BOLEST A SLABOST PORUCHY KOSTNÍHO A KLOUBNÍHO SYSTÉMU PORUCHY SVALOVÉHO SYSTÉMU PORUCHY NERVOVÉHO SYSTÉMU PSYCHOSOCIÁLNÍ PORUCHY INFEKČNÍ PROCES

SYNDROM Z INAKTIVITY DEFINICE: FYZICKÁ A PSYCHICKÁ PORUCHA, KTERÁ SE VYSKUTUJE VE VŠECH ORGÁNECH A SYSTÉMECH TĚLA NÁSLEDKEM IMOBILITY; IMOBILITA URČUJE STUPEŇ ZÁVISLOSTI JEDINCE NA DRUHÉ OSOBĚ; STUPEŇ ZÁVISLOSTI JE Z OŠETŘOVATELSKÉHO POHLEDU MĚŘITELNÝ NÁSTROJEM (př. Barthelův test);

ZÁVISLOST IMOBILIZAČNÍ SYNDROM NESCHOPNOST SE NAPÍT, NAJÍST, UMÝT, VYPRÁZDNIT …. a jiné OŠETŘOVATELSKÉ PROBLÉMY DEHYDRATACE MALNUTRICE INKONTINENCE …a jiné OŠETŘOVATELSKÉ KOMPLIKACE IMOBILIZAČNÍ SYNDROM ZÁVISLOST

FYZILOGICKÉ ODPOVĚDI NA IMOBILITU POHYBOVÝ SYSTÉM ATROFIE POKLES SVALOVÉ HMOTY Svalová vlákna se nekontrahují jako při normální fyzické aktivitě; Dysfunkce svalové hmoty vede k poruchám mezi tvorbou a odbouráváním kostního tkaniva a ke změnám na kostech a kloubech; POHYBOVÝ SYSTÉM OSTEOPORÓZA Z INAKTIVITY ÚBYTEK KOSTNÍ HMOTY Při imobilizaci se vyplavuje zvýšené množství vápníku z kostí ; DEMINERALIZACE kosti začíná již 2.-3.den imobilizace; Kost je křehká a snadno se zlomí; Demineralizace při inaktivitě není závislá na příjmu vápníku ve stravě a způsobuje další orgánové poruchy (vyplavení vápníku – ledvinné kameny).

FYZILOGICKÉ ODPOVĚDI NA IMOBILITU POHYBOVÝ SYSTÉM ANKYLÓZA ZTUHNUTÍ KLOUBU Flexorové svaly zůstávají kontrahované, vez aktivity extenze a flexe; Fibrózní tkanivo svalu, které obaluje kloub, je postupně nahrazeno pojivem, které vede ke ztuhlosti a bolestivosti kloubu; Svaly v okolí kloubu jsou permanentně zkrácené a vzniká kontraktura; VÝSLEDEK ANKYLÓZY FIXOVANÝ POSTOJ KLOUBU V POSTIŽENÉ OBLASTI ©Hůsková

FYZIOLOGICKÉ ODPOVĚDI NA IMOBILITU KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM DLOUHODOBÁ IMOBILITA VYTVÁŘÍ V KARDIOVASKULÁRNÍM SYSTÉMU NEROVNOVÁHU VEGETATIVNÍHO NERVSTVA (s převahou sympatické nervové odpovědi) NÁSLEDEK ZRYCHLENÁ SRDEČNÍ ČINNOST KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM ORTOSTATICKÁ HYPOTENZE REFLEXNÍ MECHANISMUS VEGETATIVNÍHO NERVSTVA NEUMOŽŇUJE U INAKTIVITY NORMÁLNÍ FUNKCI. KREV SE HROMADÍ V DK, KLESÁ TAK CENTRÁLNÍ TLAK NÁSLEDEK SNÍŽENÍ PROKRVENÍ MOZKU závrať, mdloba.

FYZIOLOGICKÉ ODPOVĚDI NA IMOBILITU KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM SKELETOVÉ SVALY U INAKTIVITY NEKONTRAHUJÍ DOSTATEČNĚ A ATROFUJÍ NÁSLEDEK ŽILNÍ NEDOSTATEČNOST ZVÝŠENÍ VENÓZNÍHO TLAKU OTOKY DK (edematózní tkáň je citlivá na poranění) ZPOMALENÍ KREVNÍHO PROUDU FLEBOTROMBÓZA EMBOLIE DÝCHACÍ SYSTÉM PŘI NORMÁLNÍ AKTIVITĚ ČLOVĚK DĚLÁ HLUBOKÉ NÁDECHY A VÝDECHY A UVOLŇUJE HLEN Z DÝCHACÍCH CEST KAŠLEM. PŘI INAKTIVITĚ V POLOZE VLEŽE TLAČÍ PODLOŽKA NA TĚLO A OMEZUJE POHYBY HRUDNÍKU. BŘIŠNÍ ORGÁNY TLAČÍ NA BRÁNICI. IMOBILNÍ ČLOVĚK MÁ OMEZENÉ DÝCHACÍ POHYBY I Z DŮVODU ATROFIE DÝCHACÍCH SVALŮ.

FYZIOLOGICKÉ ODPOVĚDI NA IMOBILITU DÝCHACÍ SYSTÉM OMEZENÉ DÝCHACÍ POHYBY NÁSLEDEK MĚLKÉ DÝCHÁNÍ SNÍŽENÁ VÝMĚNA PLYNŮ V PLICÍCH HROMADĚNÍ HLENŮ NESCHOPNOST ODKAŠLAT INFEKCE HYPOSTATICKÁ PNEUMONIE SMRTÍCÍ KOMPLIKACE DÝCHACÍ SYSTÉM ATELEKTÁZY KOLAPS PLICNÍCH SKLÍPKŮ Nevzdušnost plíce a stagnace hlenů je vhodným prostředím pro růst bakterií a vznik infekce; Vede ke vzniku pneumonie;

FYZIOLOGICKÉ ODPOVĚDI NA IMOBILITU METABOLISMUS A VÝŽIVA PŘI INAKTIVITĚ KLESÁ BAZÁLNÍ METABOLISMUS, MOTILITA A PŘIROZENÁ SEKREČNÍ ČINNOST ZAŽÍVACÍHO TRAKTU NÁSLEDEK KATABOLICKÉ PROCESY METABOLISMU ANOREXIE MALNUTRICE HYPOPROTEINÉMIE (snížení množství bílkovin v krevní plazmě) EDÉMY DOLNÍ POLOVINY TĚLA MOČOVÝ SYSTÉM PŘI INAKTIVITĚ V LEŽÍCÍ POLOZE ČLOVĚK VYPRAZDŇUJE MOČ Z LEDVINNÝCH PÁNVIČEK A MOČOVÉHO MĚCHÝŘE PROTI GRAVITACI.DOCHÁZÍ KE SNÍŽENÍ SVALOVÉHO TONUSU. NÁSLEDEK MĚSTNÁNÍ MOČE (v odvodném systému močových cest) RETENCE MOČE INKONTINENCE MOČE REFLUX MOČE INFEKCE SMRTÍCÍ KOMPLIKACE

FYZIOLOGICKÉ ODPOVĚDI NA IMOBILITU VYLUČOVÁNÍ STOLICE PŘI INAKTIVITĚ SE ZPOMALUJE MOTILITA A PŘIROZENÁ SEKREČNÍ ČINNOST ZAŽÍVACÍHO TRAKTU. CELKOVÉ SNÍŽENÍ SVALOVÉHO TONUSU OVLIVŇUJE FUNKCI ABDOMINÁLNÍCH A PERINEÁLNÍCH SVALŮ, POUŽÍVANÝCH PŘI DEFEKACI. NEPŘIROZENÁ POLOHA PODPORUJE POTÍŽE S VYPRÁZDNĚNÍM KONEČNÍKU. NÁSLEDEK ZÁCPA PARADOXNÍ PRŮJEM INKONTINENCE STOLICE KOŽNÍ SYSTÉM PŘI INAKTIVITĚ KŮŽE ATROFUJE A SNIŽUJE SVOJI ELASTICITU. VYSTAVENÝ TLAK NA KŮŽI V POLOZE VLEŽE SNIŽUJE PROKRVENÍ KŮŽE. KŮŽE A SLIZNICE STRÁDAJÍ ANOREXIÍ A DEHYDRATACÍ. NÁSLEDEK POVRCHOVÉ DEKUBITY HLUBOKÉ DEKUBITY OPRUZENINY INFEKCE SEPSE SMRTÍCÍ KOMPLIKACE

FYZIOLOGICKÉ ODPOVĚDI NA IMOBILITU KOŽNÍ SYSTÉM A NÁSLEDKY IMOBILIZACE DEKUBITUS PROFUNDUS V SAKRÁLNÍ OBLASTI ©Hůsková

FYZIOLOGICKÉ ODPOVĚDI NA IMOBILITU NERVOVÝ SYSTÉM PŘI INAKTIVITĚ SE SNIŽUJE KVALITA A KVANTITA STIMULACE VĚDOMÍ. NÁSLEDEK APATIE OSOBNÍ BEZCENNOST BEZNADĚJ NEDŮVĚRA ZMATENOST A AGRESE ZHORŠENÍ SPÁNKU NERVOVÝ SYSTÉM PŘI INAKTIVITĚ DOCHÁZÍ KE ZMĚNÁM MENTÁLNÍCH FUNKCÍ. NÁSLEDEK SNÍŽENÉ VNÍMÁNÍ ČASU A PROSTORU ZVÝŠENÝ POCIT BEZMOCI SNÍŽENÍ SCHOPNOSTI ROZHODOVÁNÍ A KONCENTRACE SNÍŽENÍ MOTIVACE ŘEŠIT PROBLÉM

(Výkladový ošetřovatelský slovník, str. 94) DEKUBITY DEFINICE: Dekubitus (proleženina) je ulcerovaná oblast kůže způsobená neustálým tlakem na část těla u ležících pacientů. (Výkladový ošetřovatelský slovník, str. 94) PŘÍČINY: TLAK na predilekční místa; TŘECÍ SÍLA vznikající při přesouvání nemocného (tření prádla paralelně s vystavenou kůží); TRŽNÁ SÍLA kombinace tlaku a tření (typicky u Fowlerovy polohy, nemocný má tendenci „sjíždět“ v lůžku – tlak na křížovou kost v kombinaci s pohybem vytváří tržnou sílu na hluboce uloženou tkáň v tomto prostoru);

RIZIKOVÉ FAKTORY DEKUBITŮ VLHKOST NEDOSTATEČNÁ HYGIENA NEDOSTATEČNÁ VÝŽIVA TĚLESNÁ TEPLOTA ANÉMIE VĚK LÉKAŘSKÁ DIAGNÓZA IMOBILITA RIZIKO VZNIKU DEKUBITŮ JE Z OŠETŘOVATELSKÉHO POHLEDU MĚŘITELNÉ NÁSTROJEM (př. Nortonova stupnice);

Použitá literatura: KOZIER, Barbara, Glenora Lea ERB a Rita OLIVIERI. Ošetrovateľstvo: koncepcia, ošetrovateľský proces a prax. Martin: Vydavateľstvo Osveta, c1995, xxxi, 836 s. ISBN 80-217-0528-0. TRACHTOVÁ, Eva. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Vyd. 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1999, 185 s. ISBN 80-701-3285-X. Výkladový ošetřovatelský slovník. 1. vyd. Překlad Veronika Di Cara, Helena Vidovičová. Praha: Grada, 2008, 568 s. ISBN 978-802-4722-405.