Vyšší výtrusné rostliny Mechorosty Vyšší výtrusné rostliny

Co to jsou mechorosty? Vyšší výtrusné fotosynetizující organismy Mezi vyššími rostlinami jsou výjimečné, neboť nemají tělo rozlišeno na pravé orgány (pouze na příchytná vlákna, lodyžku a lístky), a také nemají cévní svazky Nedorůstají vyšších rozměrů (díky absenci cévních svazků)

Stavba těla mechorostů

Kde a jak mechorosty rostou? Obvykle na vlhkých místech Nejčastěji v lesích, na trouchnivém dřevě, na kamenech, ale i na zídkách či skalách Jednotlivé rostlinky tvoří mechové polštáře, které slouží jako domov drobným živočichům K životu a k rozmnožování potřebují vodu

Lesní biotop

Mechy na trouchnivém dřevě

Mech porůstající kámen

Na borce stromů

Ve spárách dlažby

Na zídce

Na skále

Životní cyklus mechů Z výtrusu vyrůstá prvoklíček a z něj mechová rostlinka Na rostlince se tvoří zárodečníky (♀ pohl. orgány) s vaječnou buňkou uvnitř a pelatky (♂ pohl. orgány) s bičíkatými pohlavními buňkami uvnitř Stačí kapka vody a ♂ pohl. b. se pomocí bičíků dostává do zárodečníku

V zárodečníku ♂ pohl. b. oplodní ♀ vaječnou b. a vzniká zygota Ze zygoty vyrůstá štět s tobolkou Tobolka je uzavřena víčkem a tvoří se v ní výtrus Po dozrání se víčko otevírá, výtrus vypadne na zem a celý cyklus se opakuje

Jak mechorosty dělíme? Játrovky (Hlevíky) Mechy Mechy dále dělíme na: Rašeliníky Mechy vlastní

Játrovky

Játrovky Jsou nejjednodušší z mechorostů Tělo má tvar stélky (není rozlišeno na příchytná vlákna, lodyžku a lístky) Tobolky mají „deštníkovitý“ tvar a obsahují mrštníky (vymršťují výtrusy) Rostou zpravidla na kamenech v blízkosti potoků

Typický biotop játrovek

Tělo játrovky (tvar stélky)

Štěty s tobolkami u játrovek Porostnice mnohotvárná

Hlevík

Mechy – rašeliníky

Rašeliníky Jsou součástí rašelinišť; dokáží zadržet velké množství vody Nemají příchytná vlákna, spodní vrstvy odumírají a horní stále přibývají Odumřelé vrstvy bývají metry hluboké a postupem času z nich vzniká rašelina

Rašeliniště

V rašeliništích často rostou rostliny, které by jinde růst nemohly (na obr. rosnatka okrouhlolistá, masožravá r.)

Stavba těla rašeliníku: lístky jsou šupinovité a střechovitě se překrývají

Rašeliník se štěty s tobolkami

Rašeliník kostrbatý

Využití rašeliny Topivo Substrát pro pěstování rostlin Substrát do terárií pro některá zvířata (díky kyselosti se lépe rozkládají nečistoty a terárium tolik nezapáchá) Při výrobě whisky se během jejího skladování spalují bloky rašeliny, aby whisky dostala typickou vůni

Mechy – mechy vlastní Tělo je vždy rozlišeno na příchytná vlákna, lodyžku a lístky Tvoří typické mechové polštáře složené z mnoha jednotlivých rostlinek Zahrnují nejvíce druhů – jsou nejpočetnější skupinou mechorostů

Ploník obecný

Ploník obecný Jednotlivé rostlinky jsou statné, okolo 20 cm vysoké Roste na vlhkých stanovištích, v lesích, na loukách, u potoků, v rašeliništích… Patří mezi největší mechy na světě (pouze v Austrálii se vyskytují větší mechy, které jsou s ploníkem příbuzné)

Dvouhrotec chvostnatý

Dvouhrotec chvostnatý Lodyžky tohoto mechu jsou až 8 cm vysoké, často pokryté bílou či hnědavou plstí z příchytných vláken Lístky jsou srpovitě zahnuté směrem k jedné straně Často tvoří v lesích nebo na loukách rozsáhlé porosty

Bělomech sivý

Bělomech sivý Tvoří typické zelenošedé „kopečky“, které často můžeme nalézt suché, vykopnuté ze země Vlastní mechové rostlinky jsou velmi drobné Rostou na sušších stanovištích, často na písčitých půdách

Měřík tečkovaný

Měřík tečkovaný Lístky tohoto mechu asi nejvíce připomínají listy krytosemenných rostlin, mají zřetelné střední žebro Snadno se pěstuje v teráriích Roste na vlhkých místech, v blízkosti potoků, často i částečně ponořený ve vodě Existuje mnoho druhů měříků lišících se zejména tvarem lístků (m. čeřitý aj.)

Měřík tečkovaný

Měřík čeřitý

Rokytník skvělý

Rokytník skvělý Světle zelený lesklý mech, který má lodyžky dlouhé až 15 cm Má 2-3 krát zpeřené větvičky; vzhledem může připomínat kapradinu Roste v lese (zejména na jeho okrajích), na horských loukách, rašeliništích a jinde

Rohozub nachový

Rohozub nachový Jednotlivé rostlinky jsou nízké Štěty a zralé tobolky mají červenou barvu (odtud druhový název) Může růst i na velmi suchých stanovištích Vyskytuje se na zídkách, písčítých půdách, na skalách apod.

Zkrutek vláhojevný

Zkrutek vláhojevný Velice plodný mech s mnoha štěty a tobolkami, které jsou pokroucené Jednotlivé lodyžky jsou nevysoké, horní lístky bývají rovněž zkroucené (odtud rodový název) Roste na holé zemi, v příkopech, na zdech a střechách, na spáleništích (tzv. „pionýrská rostlina“) a jinde

Konec